Will Grayson, Will Grayson
David Levithan , John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/261759/bmid_will-grayson-will-grayson-0jm-261759.jpg
4
1166
1166
Will Grayson a Will Grayson jsou dva naprosto rozdílní kluci, kteří spolu (kromě jména) nemají vůbec nic společného. Dokonce se ani neznají. Pak se jednoho dne náhodou setkají... Chicago je dost velké město a dva středoškoláky z jeho opačných konců může dohromady svést leda náhoda. A aby se navíc ti dva jmenovali úplně stejně, totiž Will Grayson, musí ta náhoda být hodně veliká. Jenže opravdový spád věci naberou teprve tehdy, když se do všeho vloží ještě někdo třetí – kamarád jednoho z Willů zvaný Drobek, tornádo v lidské podobě. Drobek je střední útočník školního týmu amerického fotbalu, autor, skladatel, producent, režisér a hlavní hvězda nejlepšího muzikálu všech dob, a především věčně zamilovaný gay. A když ten se do něčeho pustí, můžete si být jistí, že při zdi se držet nebude… Oba Willy čeká řada příjemných i méně příjemných překvapení a postupně si budou muset znovu přebrat všechno, co si mysleli o sobě, o lásce i o přátelství.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2016 , Yoli (ČR)Originální název:
Will Grayson, Will Grayson, 2010
více info...
Přidat komentář
Teda ta kritika komentářů mě hrozně odrazovala od čtení ale opět zvítězila moje zvědavost a jsem za to ráda... Příběh jsem si užila a bavila jsem se.
Paráda :)
Příběh byl nudný a žádnou z postav jsem si ani trochu neoblíbila.
Zatím nejslabší kniha co jsem od něj četla.
Originální příběh z prostředí současných chicagských teenagerů (zaměření gay i hetero). Děj se trochu pomalu rozjížděl, ale kniha mě pak pohltila, a hodně mě bavila. Typická young adult literatura se zajímavým dějem, pozitivním poselstvím, důležitými ponaučeními a bez explicitního sexuálního obsahu, takže ji bez obav lze doporučit i mladším dospívajícím. Každý z autorů psal své kapitoly, což přispělo k odlišnostem vyprávění celého příběhu z pohledu obou Willů Graysonů. Není to typická gay romance se šťastným koncem, spíš všechny konce zůstávají otevřené, a jednotliví hrdinové jdou vstříc neznámé budoucnosti. Každá z hlavních postav si něčím prochází (objevují se tu i vážná témata jako deprese, chudoba apod.), hledá své místo v životě, objevuje hodnotu přátelství. Děj je rámován přípravou na školní muzikál, a trochu té muzikálové atmosféry prosakuje do celého děje, zvláště v závěru knihy, který je typicky americky pozitivní, což mě osobně baví, ale chápu, že ne každému tyto prvky sednou.
Kniha WILL GRAYSON, WILL GRAYSON je mojím druhým stretnutím s Johnom Greenom, zatiaľ som čítala jeho bestseller Na vine sú hviezdy. Po tejto knihe som siahla preto, lebo som bola zvedavá na príbeh, ktorý napísali dvaja autori. Rada si raz za čas prečítam knihy určené mladším čitateľom, young adult príbehy čítam na odreagovanie. Zo začiatku sa mi kniha čítala ťažšie, než som si zvykla na dva rozličné štýli písania. Kapitoly sa striedali, kapitoly o Willovi Graysonovi - heterosexuálovi, písal John Green, kapitoly o willovi graysonovi (písané malými písmenami) - homosexuálovi, písal David Levithan. Námet je zaujímavý a originálny - stretnutie 2 náhodných osôb s rovnakým menom. Príbeh je čtivý, nič podobného som ešte nečítala. Páčil sa mi nápad zakomponovať do príbehu muzikál. Autori mi umožnili nahliadnuť do myslí teenagerov, ktorí nevedie, čo s vlastnými pocitmi a sexualitou. Bolo to oddychové čítanie, ktoré ma miestami bavilo viac, inokedy menej.
Toto bylo hodně přímočaré, velmi Young -Young Adult. Ale proč ne? Je to kniha o hledání sebe sama, což je u cílovky hodně aktuální. Nejvyspělejší tak byl Drobek, který bavil celou knihou. Nejvíc mě tak prakticky štve, že nevím, co se stalo bezprostředně po premiéře... A to už se nedozvíme...
Na knize se mi velmi líbil námět - že jméno je jen jméno a dva jedinci se stejným jménem mohou mít jen málo společného. Bohužel tito dva Willové si jsou docela podobní. Celkově na mě kniha působila spíše smutným dojmem, žádná z postav nebyla opravdu šťastná a spokojená a jen málokdo se se svým osudem dokázal opravdu poprat.
Styl D. Levithana mi vůbec nesedl (vážně mám ráda velká písmena a uvozovky) a možná i proto jsem si více oblíbila Greenova Willa.
Možná, že kdybych knihu četla před několika lety, oslovila by mne více.
Kniha se mi moc líbila, i když už nejsem cílová skupina. Pěkný nápad, příběh má spád, nechybí emoce, vtip ani momenty k zamyšlení. Oceňuji i poukázání na problém deprese, což je bohužel v době dnešních teenagerů téma celkem aktuální. Obzvlášť mě kniha začala bavit v momentě, kdy se dva Willové seznámí. Hodně se mi líbila postava Drobka a také Will v podání Davida Levithana, ale ani druhému Willovi není co vytknout. John Green píše velmi čtivě, svižně, o čemž jsem se přesvědčila už v Papírových městech a Hledání Aljašky, i ty doporučuji. Na můj vkus jen trochu odfláknutý konec, za to jedna hvězdička dolů, ale jako celek super čtení.
Kniha mě neskutečně bavila! Postavy prokreslené a jejich vývoj v průběhu děje dával smysl. Líbil se mi styl, kterým byly psané jednotlivé kapitoly - odlišení jednoho Willa od druhého.
Za mě 5/5 a určitě se ke knize někdy vrátím.
Občas si dopřeju čtení pro mladé. John Green je moje sedcovka. Jeho Papírová města jsou pro mě nezapomenutelná.
Takže jsem se dala do čtení a nelitovala jsem. Bylo to čtivé, občas prostě zvláštní.
Po dočtení jsem ji postoupila patnáctileté dceři a ta byla taktéž spokojena. Akorát jsme každá měla radši jiného Willa :))
Neurazí, nenadchne. Také pohodové čítanie, ktoré ma miestami bavilo viac, miestami menej.
Bohužel jsem tuhle knihu nedocetla a to mám Johna Greena rada. Něco mi tam zkratka nesedlo, nejspis to je tím jakým stylem jednotlivé kapitoly byly psány. Škoda.
Vybrala jsem si ji do staré čtenářské výzvy (2018). Zpočátku jsem ji četla skoro nerada, především kvůli výrazům jako lol (což asi má být hodně velký úsměv? či ocenění?), které mnozí teď tolik užívají, ale které Willovi (vlastně willovi) připadají spíš hloupé. Sice mi chvíli trvalo, než mě to opravdu začalo bavit, ale pak jsem si to docela užívala. Zpočátku mě taky dost odrazovala poměrně hrubá mluva, i když vím, že se tak dnešní mládež baví. Já toho prostě příznivcem nejsem. Hrubé výrazy pochopím jen v emočně vypjaté chvíli. Pak mi nevadí. Ovšem zápletek tam bylo dost a sondy do nitra obou Willů byly hodně dobré. Usmívala jsem se velikánu Drobkovi a dovedla jsem si představit jeho mohutnost, s kterou uměl tanečně zacházet. Viděla jsem několik podobných tlusťochů, co se umějí obratně hýbat, a vždycky byli svým způsobem obdivuhodní. Četbu jsem si užila, i když jsem mnohým výrazům, odkazům na hudbu apod. vůbec nerozuměla. Konec bych si představila možná trochu pozvolnější a snad i důkladnější seznámení, jakým způsobem se tam vyskytlo tolik lidí stejného jména. Celkově ovšem je kniha dobrým vkladem pro téměř dospělá mláďata.
Líbil se mi rozhovor obou autorů na konci knihy, příště bych jím začala. Od teď se raději budu dívat nejdřív na konec knihy, jestli tam není náhodou něco zajímavého, co by bylo dobré přečíst dřív než samotný příběh.
Čtení mě opravdu neskutečně bavilo. Byl to přesně můj šálek sarkasmu. Ovšem konec byl dost uspěchaný a náhle utnutý, za což musím odečíst jednu hvězdičku, bohužel.
Knihu jsem četla v rámci čtenářské výzvy a rozhodně toho nelituji. Byla velmi příjemná. Jemné nahlédnutí do duše teenagera, který neví, co s vlastními pocity a sexualitou. A že všem problémům je lepší čelit s přáteli. A ten konec...prostě krásný. A to nejsem cílová skupina :)
Mně se to líbilo :) Bylo to čtivé. Sice to pro mě bylo takové zvláštní a jiné než ostatní knihy, ale i tak jsem si to užila. Byla to moje první kniha od Johna Greena a za mě dobrý :) Možná se pustím i do jeho dalších knih.
Milý YA příběh. Nebylo to špatné, některé myšlenky vážně hezké a čtivě psané, jako vždy. To, že se přidal David Levithan, bylo supr, bylo to o realističtější. Fakt mě to bavilo, oddechovka. Myšlenka důležitosti přátelství, uvědomění si, že ideální kámoš neexistuje a nevadí to.. lidi chybují, i tak k nám mohou patřit. Fakt, který si spousta lidí neuvědomuje. Za mě přínosné.
(SPOILER)
Jednoznačně nejslabší Greenovka.
Problém s rozlišením postav jsem neměla, kapitoly Willů jdou od sebe oddělit docela snadno. Co mi však dělalo problém, byl samotný příběh. Ten je takový... Nijaký. Jiné Greenovy knihy chytnou za srdce, člověk u příběhu brečí a směje se, prožívá to spolu s postavami. Ale tady to nějak nešlo. Příběh působí kostrbatě, některé postavy jsou nesnesitelné, poselství je nejednoznačné a humor se jaksi taky nedostavil.
SPOILER
Drobek Cooper a Will Grayson (ten, který je gay) jsou protagonisti na zabití. Kdyby tam byl jen jeden z nich, tak by to příběh unesl, ale tohle už bylo prostě moc. Oba sobečtí, neschopní vidět kohokoliv jiného kromě sebe.
Nejvíc mě asi naštvalo, když Drobek vyčítal Mauře to, co udělala, a řekl jí, že je sobec. Jakože, zrovna on jí má co říkat...
V knize vlastně vyzněla jako ta nejhorší Maura. Nebyla jí dána možnost se obhájit. Přitom, to, co udělala, se i vcelku dá pochopit.
Naopak byl normalizován vztah mezi Drobkem a Willem, který prostě je toxic. Will měl skončit s Gideonem. Aspoň mně by to dávalo větší smysl.
Taky mohla dostat větší prostor Jane. Zasloužila by si to a příběhu by to jen pomohlo.
Musim říct, že tady mi dost trvalo, než jsem pochopila o co jde. Autoři, kteří spolu píší tuhle knihu, vyprávějí příběh/y z pohledů dvou různých postav (tak, teď by se vám to mělo číst lépe). Nicméně mě kniha hodně bavila. Líbilo se mi, že autoři zvýrazňovali téma deprese a jak to mladej člověk prožívá (je to i zmiňovaný na konci knihy v rozhovoru autorů). Většinou se poukáže na to, že má člověk deprese, pak že bere prášky a najednou je všechno spravený. Ano, může to tak být, ale většinou to má spoustu jiných faktorů a není to tak jednoduchý. Dál se knížka zaměřuje na gaye, kde zase proráží dnešní stereotypy a vztahy. Příběh má hlubší smysl, právě skrze tyto témata.
Určitě doporučuju, čte se rychle (četla jsem teda origoš v angličtině) a je opravdu zajímavá.
Zatím tedy mohu konstatovat, že to byla nejhůře napsaná kniha Johna Greena ( i když samozřejmě vím, že své přispěl i David Levithan). Neříkám, že myšlenka byla špatná a také neříkám, že se mi to špatně četlo. A samozřejmě jsem si vědoma young adult nálepky, ale to přece nutně nemusí znamenat nutnost naivity v příběhu.
Štítky knihy
přátelství homosexualita deprese vztahy pro dospívající mládež (young adult) Chicago LGBT, queer, LGBT+
Oddechové čtení, výrazně mě bavili dva rozdílné světy dvou Willů, kteří do sebe shodou různých náhod a okolností narazí. Za mě klidné ale fajn dílo :)