Will Grayson, Will Grayson
David Levithan , John Green
Will Grayson a Will Grayson jsou dva naprosto rozdílní kluci, kteří spolu (kromě jména) nemají vůbec nic společného. Dokonce se ani neznají. Pak se jednoho dne náhodou setkají... Chicago je dost velké město a dva středoškoláky z jeho opačných konců může dohromady svést leda náhoda. A aby se navíc ti dva jmenovali úplně stejně, totiž Will Grayson, musí ta náhoda být hodně veliká. Jenže opravdový spád věci naberou teprve tehdy, když se do všeho vloží ještě někdo třetí – kamarád jednoho z Willů zvaný Drobek, tornádo v lidské podobě. Drobek je střední útočník školního týmu amerického fotbalu, autor, skladatel, producent, režisér a hlavní hvězda nejlepšího muzikálu všech dob, a především věčně zamilovaný gay. A když ten se do něčeho pustí, můžete si být jistí, že při zdi se držet nebude… Oba Willy čeká řada příjemných i méně příjemných překvapení a postupně si budou muset znovu přebrat všechno, co si mysleli o sobě, o lásce i o přátelství.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2016 , Yoli (ČR)Originální název:
Will Grayson, Will Grayson, 2010
více info...
Přidat komentář
Tahle knížka mi fakt nesedla. Od začátku se mi četla pomalu a celkem mě i nudila. Musela jsem se nutit do toho, abych ji dočetla. Některé Greenovi knížky jsou dobré a některé ne. U Levithana je to pro mě zklamání. Kniha má sice originalní nápad a dost krásné filozofické myšlenky a opět podává osvětu o homosexualitě a snaží se jí brát jako něco normálního, ale absolitně jsem se nedokázala do postav vžít, vůbec mi kniha neodsýpala a celkově mě nebavila. Takže za mě 2*/5*, alespoň za snahu o osvětu a za ty filozofické myšlenky.
Od Johna Greena jsem už pár knih četla a byla z nich nadšená, proto mě překvapilo že mě v tomto příběhu mnohem více zaujaly části Davida Leviathana. Asi je čas si přečíst také něco čistě jen od něj.
Ale i tak mě kniha jako celek bavila a zanechala spoustu námětů k přemýšlení.
Kdybych knihu četla o pár let dříve, určitě bych z ní byla víc unešená, stejně jako z ostatních knih od Johna Greena. Příběh je pěkný, kniha se čte dobře, jen jsem se ze začátku (a vlastně asi celou dobu...) trošku v ději ztrácela. Doporučuji spíše mladším čtenářům cca 12-16.
Neuvěřitelně čtivá kniha, začátek pro mě byl horší, ale tak od třetí kapitoly jsem dočetla jedním dechem. Přátelství Willa a Drobka a spousta dalších drobností mě neskutečně dojala a nemohla jsem se odtrhnout.
Nejmenuji se Will Grayson, ale Drobka Coopera si vážím.
Oba autoři jsou - jak jen to říct jemně - "jednodušší". Jejich knihy jsou skvělé, promyšlené, ale co si budem, jsou také dost předvídatelné. Možná proto jsem od Willů Graysonů nečekala úplně kdovíco, ale ve výsledku má očekávání předčili. Což je jedině dobře.
Nejste-li detektiv zrozený z několika načtených kriminálek, budete občas i některými zvraty lehce překvapeni. To také knihu posouvá zase o kousek výš. Stejně tak různé pohledy na téma homosexuality (ano, není žádnou novinkou o tomto psát, ale osobně jsem zatím nenarazila na knihu, která by popisovala oba pohledy - jak gaye tak i "heteráka").
Dalším plusem by se asi dal považovat i lehce psychologický podtext, ale spíše mi připadá jako mínus. Ne, že by zpracování bylo nepovedené, jen mi přijde, že je to podle autorů až příliš jednoduché. Davidův Will ve mě lehce vzbudil pocit, jako by bylo normální, že vám jednoho dne někdo nakrásně zkazí iluze a vy si hned uvědomíte, že rodina je důležitá a bla bla bla. (Je důležitá, to ano, ale nic se neděje z minuty na hodinu...)
Nicméně je to fajn počteníčko, které oceníte mezi jednotlivými díly nějaké například hodně propracované fantasy série (pokud nejste fantasy milovník a nehltáte draky pětadvacet hodin týdně) nebo i jen mezi prací, jako takový jednodenní oddych.
Tuto knihu jsem četla s velkým časovým odstupem od doby, kdy jsem četla naposled Johna Greena. Knihu hodnotím jako fajn a čtivou, nápad se 2 Willy se mi líbil. Avšak ani jeden Will mě nezaujal a ten od Levithanta na konci trochu otravoval. Co cením jsou ženské postavy Jane a Maury, protože mě tam bavily. Kniha mě jen utvrdila v tom zůstat u historických románů a k young adult se už nevracet.
Knížku mi půjčila kamarádka, že prý "taková fajn četba k vínu na zahradě, při jasném letním večeru. "
Ale nemůžu souhlasit. Hrozně mě rozčiloval Drobek, některým přišel super rozkošný a kouzelný, mi trapný a na facku.
Dávám jednu hvězdičku za nápad dvou Willů a spojení dvou autorů, ale to je tak vše.
Mám zásadní problém s touhle knihou a to je ten, že popis ve vás vyvolá nějakou představu, jak asi děj bude probíhat. V tomto případě je domněnka taková, že Will potká Willa, zamilujou se do sebe, budou řešit nějaký blbosti a pak přijde závěr.
Jenže, SPOILER!
Tak to vůbec není. Není to kniha o lásce mezi Willem a Willem, ale mezi Willem a Jane a Willem a Drobkem, což mě teda úplně, ale úplně zklamalo, protože jsem zkrátka měla jiná (lepší) očekávání. Kdybych si chtěla číst o hetero románku, vyberu si sakra hetero literaturu, ale že mi to budou nutit i v lgbt literatuře, tak to fakt ne.
KONEC SPOILERU.
Takže za nedosažené očekávání hvězdu dolů, ale jinak to bylo velmi příjemné počtení, zvlášť teda will od Davida, ale ani Greenův Will mi nevadil. V polovině knihy jsem přemýšlela o tom, že dám i pět hvězdiček, protože mě ten příběh opravdu bavil, bylo to originální, postavy celkem sympatické.
Moc nechápu, proč lidem vadí Drobek, mně přišel skvělej. Hrozně stereotypní gay, kterej paradoxně stereotypy láme. Fakt mě bavil.
A konec byl taky parádní, ten to zachránil na čtyři hvězdy. Knížku jsem si užila, styl Davidova psaní jsem si zamilovala, malá písmena mě při čtení vůbec nerušila, právě naopak. Je to sice kniha pro mladší čtenáře, ale čerstvým dospělákům taky má co dát, i kdyby to měl být jen oddech nebo nostalgie.
70%.
Kniha mě bavila hlavně ze začátku, ale poté co se Willové potkají mi to přišlo trošku zlouhavé a táhlé, v podstatě se skoro nic nedělo. Palec nahoru by ale ode mne dostal konec, kniha je ukončená moc hezky.
A jak říkají (skoro) všichni - víc se mi líbil Will z pera Davida. Asi mě tato kniha i trošku odradila od Greenovek.
Ale jinak jestli nemáte moc co už číst, jděte do toho. Krátké a hezké..
Čtenáři nenech se zmást jen třemi hvězdičkami. Kniha není vůbec špatná. Není špatně napsaná. To ten název a ten popis. Název a popis té knihy na obálce je to, co je na ní špatně. (dále komentář obsahuje SPOILER). Popis knihy, !dle mého názoru!, slibuje to, že se Will a Will náhodně setkají, jejich životy se protnou a jak už to s příběhy chodí, nejspíš budou spolu. Ale opak je pravdou. Když jsem knihu začala číst, tak jsem to chápala tak, že první Will objeví svojí homosexualitu až s druhým Willem - nestalo se. Po první půlce knihy jsem začínala být, s prominutím (to se nedá jinak říct) nas*aná, protože jsem očekávala vážně něco úplně jiného (pořád jsem tu knihu zavírala a četla ten úvodní popisek pořád dokola, jako ,,Co mi tady sakra uniká???") a rozhodně k tomu nepřidalo, že Drobek, v originále Tiny, mi byl extrémně nesympatický. Ne vážně, ani po jeho proslovu, jak to chudáček má těžký, protože je obří a je jediný v celým městě, kdo se snaží dělat dobré skutky a nikdo ho za to neocení, jsem ho neměla prostě ráda. Kniha vlastně není o Willech G. (to, že je to napsané z jejich pohledů z toho ještě nedělá knihu o nich), ale o Drobkovi, co má za kamaráda Willa G. a pak potká druhého Willa G. a zamiluje se do něj. Takže tuhle knihu bych nazvala spíš Drobek a Willové. A strašně nerada píšu takhle negativní komentář, ale jsem TAK MOC zklamaná, protože se mi líbil ten nápad a hrozně jsem se na tu knížku těšila. Takže za mě, co se týče stylu psaní 5*, ale příběh je ve skutečnosti strašná nuda, což by za mě bylo 1*. Takže jsme se sešli na 3* a kdyby to šlo, dám spíš 2,5*.
Já se nejmenuji Will Grayson, ale dvou takových si hodně vážím. A vážím si taky Drobka, Jane, Garyho, Maury, Simona, Dereka a hlavně Johna Greena a Davida Levithna. Protože zrovna tito dva pánové vytvořili všechny tyto postavy, co se na 8 hodin staly pro mě tak skutečné, až mi je líto, že to všechno skončilo.
Will od Johna byl prostě typický kluk, o kterých pan Green píše. Od tohoto Willa jsem se naučila více si vážit kamarádů. Will od Davida mi četl z duše. Jeho příběh byl tak jiný, způsob psaní byl tak jiný, ale já si nedokážu představit, že by to bylo jinak. Tento Will mě naučil, že je v pořádku, pokud tvůj den není růžový, a že je důležité bojovat za to, co chceme a v co věříme.
Víš, co je na lásce otravný? Že je tak spojená s pravdou.
Velmi povedené a originální dílo.
Když jsem knížku brala do rukou, měla jsem o ní nějaký rozhled a věděla jsem, co od ní asi tak čekat. Jenže ta kniha byla nakonec o něčem úplně jiném. Nemyslím to špatně, ale čekala jsem úplně jiný děj, průběh atd.
Nechci říct, že by se mi kniha nelíbila, líbila, ale přišlo mi, že první polovina knihy se tak jako strašně moc táhla a chvílemi jsem si říkala, že ji odložím, ale po té polovině to začalo být celkem fajn.
Kdyby tu šli ohodnotit půlové hvězdičky tak bych tomu dala 3,5 hvězdiček.
Jinak teda jakože dobrá knížka, jen mě trochu ten děj zklamal.
Knížka je taková nějaká, a to doslova. Nenechala ve mě žádný dojem, skoro si ani nepamatuju, o čem byla.
Will Davida Levithana byl pro mě zajímavější a mnohem propracovanější. Jeho monology a psaní malým písmem mě opravdu zaujalo a velmi se mi líbilo.
Podle mě se mohl více vypilovat děj, ne jen omáčka. Konec se mi moc líbil, ale knihu jako celek to nezachránilo. Za mě tři hvězdy snad jen za Davida Levithana.
+ nedočteno +
Zklamání, kterému se ještě teď divím.
Nikdy jsem nezažila, že by Green stvořil postavu tak ukrutně nudnou a nezajímavou. Tak typicky pubertální. "První" Will Grayson mě v podstatě vůbec nebavil a postava Drobka byla otřesná. Stejně tak pomatená Jane, která nevěděla co chce.
"Druhý" Will Grayson z pera Davida Levithana byl fantasticky depresivní. Zkrátka byl napsaný tak, že se ty tuny deprese valily až k vám a to je opravdu co říct. Ta černota v té postavě opravdu je. Takže tenhle Will mě zaujal.
Ale mě to prostě strašně nudilo. Bylo to neutuchající tlachání o ničem. A to mě děsilo, protože Greena a Levithana považuji za ty nejlepší young adult autory...
Za ty, které vám do hlavy nasadí geniální myšlenky. A jejichž příběhy jsou propletené sarkasmem a metaforou.
Škoda. Čekala jsem bombu... nedostala jsem ani tu sílu, abych to dočetla.
Také je to možná tím, že je téma homosexuality v tomto žánru teď natolik populární, že už jsme z toho poměrně dost unavení.
Za mě je rozhodně nejlepší knížka Probuzení Simona Spiera, na kterou nemá ani přenádherné Líbali jsme se.
Já tuto knihu doporučit nemohu.
Ale všechny ostatní knihy těchto autorů bych vám nacpala do rukou a vypsala vám na ně dovolenou.
Pekná dobře se četla. Nejsem cílová skupina a četla jsem ji hlavně do výzvy. Ale jsem za to ráda, jinak bych se k ní nedostala.
Kniha byla vážně hrozně vtipná, ale zároveň asi ta nejhorší od Greena, co jsem zatím četla. Musím říct, že je to ale skvělá oddechovka. Spíš tuhle knížku doporučuji teenegerům, jako všechny od Greena.
Kniha mě mile překvapila. Nejsem fanoušek Johna Greena a Davida Levithana jsem poznala až u této knihy, takže jsem očekávala opět nějaké zklamání. Četla jsem už Hvězdy nám nepřáli a Hledání Aljašky a ani jedna z knih mě teda nenadchnula... Ze začátku jsem si samozřejmě myslela, že to dopadne stejně. První dvě kapitoly mě teda nedostali, ale jak jsem začala číst dál dostala jsme se dost pěkného příběhu a tak dnes nelituji, že jsem knihu přečetla. Změnila můj názor. John Green pořád nepatří mezi mé oblíbené autory, ale rozhodně tuhle knihu budu doporučovat. Takže tenhle rok mě John Green potěšil a změnil můj názor. Příští rok se snad dostanu zase na nějakou knihu a uvidíme.
Další skvělá Greenovka, i když ji nepsal jenom Green. Tahle knížka mě zase bavila o něco víc než Hvězdy nám nepřály. Ale moje nejoblíbenější pořád zůstává Hledání Aljašky.
Štítky knihy
přátelství homosexualita deprese vztahy pro dospívající mládež (young adult) Chicago LGBT, queer, LGBT+
Příjemný čtení. Sympatický postavy. Trochu překvapující, že hlavními postavami nejsou až tak oba Willové a že pozornost se odvrací trochu někam jinam.