Wittgensteinův vražedný komplex
Philip Kerr
Rok 2013: Londýn je světem skvělých technologií, ale i násilí a strachu. A den za dnem přibývají mrtvá těla. Všechny vraždy však mají něco společného – souvisejí s vládním programem Lombroso. Postupně umírají oběti s krycím jménem Dickens, Shakespeare, Sokrates… Komisařka Jake Jakowiczová se odhodlává k nezvyklému pátrání. Hledá muže jménem Wittgenstein, který si pravděpodobně myslí, že je jedním z největších filozofů 20. století. Vede filozofický dialog s vrahem. Nejrafinovanějším, na jakého kdy narazila. Bojují spolu o čas, ale i o smysl lidské existence.... celý text
Literatura světová Thrillery Sci-fi
Vydáno: 1995 , MustangOriginální název:
A Philosophical Investigation, 1992
více info...
Přidat komentář
Tentokrát Kerr představil detektivku, která se zaobírá především filozofickými rozbory násilných činů, motivů pachatelů a jejich myšlenkových pochodů a novým postavením žen ve společnosti coby vyšetřovatelek kriminálních činů. Co ji odděluje od masy ostatních detektivek, jsou vrahovy filosofické úvahy nad vlastním jednáním proložené do kapitol. Samotný příběh u mě příliš nebodoval, v tomto případě jen silnější průměr Philipe - 60 %
jedna z mála knih, při které musíte přemýšlet. Ze začátku bylo pro mne těžké začíst se, ale pak přišel zlom a nemohla jsem knihu odložit. Líbil se mi pohled do mysli masového vraha i filozofická střetnutí, která měla něco do sebe a nakonec budete i soucítit se samotným vrahem.
Asi nejzajímavější z knih o masových vrazích, co jsem kdy četl. Její velkou předností je, že ani na chvíli se nedostává pod hranici kýče, jako některá jiná díla tohoto žánru.
Originální nekomerční příběh, čtivost - to jsou hlavní klady tohoto filosofického thrilleru.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2013 | Praha osudová |
1997 | Krvavé diamanty |
2016 | Modlitba |
2000 | Bledý vrah |
2015 | Muž bez dechu |
Slušné skloubení filosofie s detektivkou. Ale na žánrové vrcholy to nemá. Třeba takový Binet a jeho Sedmá funkce jazyka nebo knihy od Umberta Eca jsou stále trochu jinde. Zde je asi nejzajímavější onen futuristický prvek, tedy jak si autor představoval budoucí vývoj a jak moc (či málo) se spletl. Osloví i etické zkoumání toho, zda je vražda vždy jen špatná nebo ji lze za jistých okolností omluvit. Pokud vraždou zabráním většímu zlu, jsem morální? A co státní instituce, mohou si nárokovat právo na usmrcení vlastních občanů? A pokud ano, za jakých podmínek? Samotný příběh je však celkem plytký. Detektivní zápletka není úplně zajímavá a postrádá větší zvraty a překvapivé momenty. Celkově lehký nadprůměr.