Woodhill
Pavla Novotná
Říkali mi, že jsem blázen. A já jim věřila. Všechno se změnilo jednoho zářijového dne, kdy opona mezi živými a mrtvými spadla a mrtví se zpoza ní začali vracet. Tohle byl problém sám o sobě, ale když se k tomu všemu přidala ještě plicní chřipka, ocitla se civilizace v troskách a lidská rasa byla na pokraji vymření. Abychom zabránili nejhoršímu, museli jsme společnost přeorganizovat a do čel jednotlivých regionů dosadit správce, kteří sídlili na centrálních panstvích. Kvůli mé schopnosti vidět mrtvé, i když jsou za oponou, jsem byla povolaná do Woodhillu, našeho hlavního sídla. Nechtěla jsem odejít od svých přátel a života, který jsem si v osadě vybudovala, ale rozkaz je rozkaz. Kdybych věděla, že mě v sídle nečeká pouze nevrlý správce Broderick Woodhill, ale i mrtví, kteří cíleně vraždí mladé dívky, vzala bych nohy na ramena dřív, než mi na dveře zabušili strážci a obrátili mi život vzhůru nohama.... celý text
Romány Literatura česká Fantasy
Vydáno:
2024
,
King Cool
Originální název:
Woodhill, 2024
více info...
Přidat komentář
Jak autorka píše v doslovu, jedná se o oddechovou romantiku s mysteriózními prvky. Určitě ne s prvky hororu jak se píše na obálce, horor si představuju jinak. Co mě hodně bavilo bylo prostředí. Postapokalyptická doba, která nás vlastně zavedla do středověku ale s moderními prvky. Musím pochválit mapu, ta je zde krásně provedena. Co mě mrzí, že jsme nedostali nějaké kapitoly z pohledu Brodericka. Jeho příběh bych chtěla znát. Lexi mě bavila a naprosto jsem chápala její uzavřený postoj. No a na konci se s námi autorka nemazlí, což jsem docela byla v šoku.
Celkově mě knížka bavila. Četlo se dobře a příběh ubíhal v příjemném tempu.
Přiznám se, že Woodhill ve mně zanechal rozporuplné pocity. Autorčin svižný styl psaní vás v momentě vtáhne do příběhu temnonošky Lexi, u které jsem si však celou knihu nebyla jistá, jestli ji mám ráda nebo mi nehorázně leze na nervy. Naši hlavní hrdinku doplňuje přísně vyhlížející Broderick, který je nabručený, dominantní, sarkastický, dominantní, jo a... Zmínila jsem dominantní?
Abych však jen nekritizovala, díky autorčiným barvitým popisům jsem téměř ihned propadla zdejšímu světu! Koncept pádu „opony“, díky které se duchové mohou vesele procházet po zdejších ulicích, a také návrat k životu bez moderních technologií mě nehorázně fascinoval! V čem je tedy háček?
Přestože mi čtení fakt rychle utíkalo, pořád jsem měla pocit, že tam něco chybí. Samotné nadpřirozeno pro mě nakonec bylo kamenem úrazu. Strašně moc jsem se těšila na nějaké vysvětlení, rozuzlení a obecně informace o tom, jak to všechno vlastně funguje. A ono nic.
Pokud momentálně toužíte po nenáročné dystopii se špetkou duchařiny a romantiky, pak věřím, že vás příběh dozajista okouzlí víc, než mě.
- - -
Knihu jsem obdržela v rámci spolupráce s Magazínem Dobré knihy.
Za mě opět skvělý příběh, krásná romantická linka, super hlavní hrdinka, výborné pozadí s duchy. Já jsem velice spokojená a klidně by mohlo být i pokračování :-)
Já bych to shrnula:
Plusy:
Originální svět
Dobrý jazyk
Post-apo fantasy
Mínusy:
Hororové prvky nula
Hlavní postavy nedostaly prostor rozvinout chemii
Postavy mužů jsou všichni svalnatý alfa-samci
Shrnutím zas musím říct,že příběh má sympatickou hlavní hrdinku s minulostí,která vás opravdu zajímá. Dalo by se trošku si pohrát s napětím,samotná existence ducha ještě nedělá horor. Přidala bych kapku víc romantiky a hororu a pak by to bylo super.
Tohle nebylo vůbec dobré, smutný příběh promarněného potenciálu, kde se zejména ze světa dalo hodně vytěžit, autorka tady nevyužila ani zlomek možností, které mohla rozvinou. Budování světa hrůza. Zajímavost, zapamatovatelnost a vývoj postav bídný, téměř nulový. Vztah hlavních postav toxický, nepropracovaný, bez špetky jiskry. Závěrečný zvrat byl hřebíkem do rakve celé téhle komedie, tihle lidé by pravděpodobně byli prostě už dávno mrtví a nemusel tady vzniknout tenhle počin. Komu je určen a komu se může líbit, netuším. Jediná přidána hodnota je, že jsem se dozvěděla, že psi tvoří tlupy, což jsem doteď tedy opravdu netušila.
Klobouk dolů, kniha mě dokonale vytrhla z všedních starostí a vtáhla do jiného světa. Od začátku je jasné, co se bude dít mezi Madeleine a Broderickem. Ale to, jak to autorka popsala, vás stejně uvězní a prožijete si tu 'vysněnou lásku'.
Příběh o temnonoších, chodcích, novém řádu a křehkosti života je za mě vylíčen barvitě a dostatečně, žádné nudné pasáže a zdlouhavé popisy. Knížku jsem si vzala na dovolenou a výsledkem jsou spálená záda, jak jsem se nemohla odtrhnout a ztratila pojem o čase :)
Po sérii Smrti se smát (autorčina první vydaná tvorba) je evidentní, že se posunuje. S každou další knihou vidím posun v hloubce postav a příběhu. Nemůžu se dočkat dalšího počinu a tleskám.
Pfuuuu tak tohle bylo špatně. Nedávno sem se zapojila do společnýho čtení Woodhillu, romantický fantasy s prvky hororu, která podle anotace i ohlasů vypadala dobře. Minimálně tak dobře, že i já sem na ní dostala chuť. Měla sem docela náladu na fantasy oddechovku a tahle navíc slibovala i napětí, ty horory a čtivej příběh. No, upřímně, za sebe musím říct, že sem v uspokojivé kvalitě nedostala ani jedno.
Postavy jedna jako druhá a to nejen v povahových, ale i vizuálních rysech, hororový prvky tak moc okrajový, že kdyby tam nebyly, dohromady nic by se nestalo a čtivost sem postrádala už tuplem. Na to, že už za sebou @knihozroutka_eleanorcorvin nějakou tvorbu má, bych čekala i na oddechovku víc. Protože i takováhle knížka se dá napsat dobře, zajímavě a poutavě aniž by připomínala slohovou práci s neustále se opakujícími slovy a frázemi.
Puberťáci a ti, co jim stačí fakt zrnko písku nějaký kvality, originality a spisovatelského umu pravděpodobně zaplesají, já odkládám nedočtené a vracím se ke svým stálicím.
Zajímavá kniha se zajimavým námětem a ještě zajímavějšími postavami vás zavede na reálné místo plné duchů ... ale v postapokalyptické budoucnosti.
Co k tomu dodat? Kniha je to bezpochyby skvělá a po dlouhé době je to i originální kousek (jakože romantické postapo napínavé fantasy?! - wau - tady si vybere opravdu každý, jenom teda ten pravý horor mi tam chyběl).
Děj to má nabitý, akční a je tam i nějaká ta záhada (jen škoda, že těch mrtvých tam přece jen není víc - což asi opět souvisí s tím, že jsem to čekala trochu víc hororovější - ale to, co tak bylo, bylo skvělé).
Libila se mi minulost postav, líbily se mi zvraty, libilo se mi napětí ale nelíbil se mi konec, který mi málem zastavil srdce (jakože líbil, ale chápete, jak to myslím).
Musím ale říct, že se mi moc nelibila chemie ústředních postav, ale to bude asi tím, že mě moc neoslovila hlavní mužská postava a tak nějak jsem doufala, že tím sexy kápem bude spíš James (takže dvojka prosím o něm...děkuji).
Jinak je to ale skvělý počin a já jsem moc ráda, že jsem knize šanci dala.
Woodhill mě vtáhl do příběhu a už nepustil. Bylo tam tajemno, akce, romantická linka a smutek.
Byla to první kniha od autorky co jsem četla, tak se těším až si přečtu i prvotní díla.
Woodhill Autorka opět nezklamala a do této knížky jsem se ponořila velice snadno. Příběh mě bavil a naprosto pohltil. Od autorky už je to 4 kniha kterou mám ve své knihovně a doufám že ne poslední. Její styl psaní je něčím výjimečný a mě prostě baví. Takže za mě knížku doporučuji a budu se těšit na další.
V první řadě si pojďme vyjasnit jednu věc - to, že má příběh prvky hororu neznamená, že se jedna o horor. Setkala jsem se s několika hodnoceními Woodhillu, kde bylo knize vytýkáno, že to není horor. Ano, není. A ani se tak neprezentuje. Prvky hororu zde představují chodci - duše mrtvých lidí. Kromě nich však byl příběh zamýšlený jako oddechové romantické fantasy, což splňuje ve všech bodech.
Pro mě osobně je obrovským bonusem skutečnost, že je příběh zasazený do Lednicko-valtického areálu, což je patrné i ze zmiňované mapky. Už když jsem na tohle místo zavítala poprvé, věděla jsem, že je něčím speciální. Naprosto mi učarovalo a jsem moc ráda, že kdykoliv ho teď po přečtení Woodhillu navštívím, uvidím před sebou jednotlivé scény z knihy.
Pokud jde o děj samotný, líbilo se mi, že autorka nikam nespěchá, dá čtenáři prostor seznámit se s prostředím a vybudovat si vztah k postavám. Díky tomu i vztah Lexi a Brodericka působí velmi přirozeně a uvěřitelně.
Lexi je neuvěřitelně lidskou hlavní hrdinkou. Málokdy se mi stane, že mi hlavní hrdinka knihy neleze na nervy. Ještě méně často se stává, že si ji oblíbím. Lexi se to ale podařilo a získala si mě, a to jak svou povahou, tak svými názory na svět, lidstvo, děti a podobně. Obvykle jsem si s ní notovala a souhlasila s tím, co říká, což byla opravdu příjemná změna oproti všem těm hrdinkám, nad jejichž jednáním zůstává rozum stát. Broderick mě zase okouzlil svou chladnou nedostupností. V neposlední řadě mi také vyhovoval větší věkový rozdíl mezi Lexi a Broderickem.
Mou oblíbenou součástí příběhu pak byli samotní chodci a odhalování jejich příběhů a tajemství. Bylo to vlastně tak trochu jako detektivka. Hodně mě zaujala také skutečnost, že lidé v knize si pamatují na dobu před pádem opony, takže se zde objevují různé popkulturní narážky. To mi zase trochu připomínalo postapo. Woodhill je zkrátka knihou mnoha žánrů.
Ačkoliv se v knize pořád něco děje a zdlouhavé či nudné pasáže byste tu hledali jen těžko, nečekejte tu žádnou zběsilou akci a boje. Autorka umí napětí budovat mnoha jinými způsoby. Příběh je propletený množstvím hlubších myšlenek, které vás jistě přimějí k zamyšlení. Hodilo by se také říct, že se tu objevuje pár (ale opravdu jen pár) explicitních scén ne úplně vhodných pro mladší čtenáře. Závěrečný zvrat a samotný konec se vám sice zaryjí do srdce, ale nezlomí ho, takže vám po dočtení knihy zůstane příjemný pocit.
Pokud bych knize měla něco vytknout, pak snad jedině ne úplně dotaženou redakci. Občas jsem měla pocit, že se na jedné stránce vyskytuje až příliš stejných slov a působilo to trochu rušivě. Ale to už se vyloženě nimrám v detailech.
Já jsem si Woodhill veskrze užila a doporučila bych ho všem romantickým duším, které hledají příběhy o odvaze a boji s nepřízní osudu. Na své si ale jistě přijdou i milovníci fantasy či postapo literatury.
Woodhill od Eleanor Corvin
Novinka, na kterou jsem se těšila a jsem ráda, že se mi dostala do ruky. Je to opravdu oddechovka, která si mě získala. Originální příběh a nádherná obálka a mapa uvnitř
Hlavní hrdinka Lexi mi sedla, líbilo se mi že co na srdci to na jazyku. Postupně nám rozkryvala svůj osud a život. Některé pasáže byly velmi smutné a i když to není podle skutečné události tak mi to v mnohých situacích přišlo jako bych četla svůj příběh. Co velmi chválím, že Lexi nebyla žádná nahajpovaná super hrdinka která zachrání svět.
Ačkoliv jsem se velmi snažila tak k Broderickovi jsem si moc cestu nenašla. Nějak jsem se do něj nemohla nacítit. Nicméně to není vůbec špatně. Někdy to tam prostě je a jindy ne.
Co mě okouzlilo bylo prostředí,kde se příběh odehrával. Miluju Lednicko-Valtický areál takže toto prostředí mi pasovalo hodně. Žádné zahraničí ale pěkně Česko jak má být
Pavlínko moc tě chválím za originální romantasy, bylo to moje první čtení a já si ho moc užila. Děkuji za krásné věnování při autogramiádě a hlavně že jsem tě mohla konečně osobně poznat. Už se moc těším na další tvoje knížky, prosím piš dál.
Co mě hodně pobavilo byla zmínka o Červeném trpaslíkovi a Samaře z kruhu
Myslím, že autorce nejvíce uškodí nápis na titulní straně knihy (romantasy), protože hodně lidí si pod tím představí typický YA příběh, ale tenhle příběh stojí na hraně tolika žánrů, že je těžké ho nějak zařadit...
Tohle bych zařadil do odpočinkové četby, která vzbudí emoce. Postavy v knize jsou uvěřitelné a dobře popsané. Velmi oceňuji, jak se vyvíjel vztah mezi Lexi a Broderickem. Bylo to jak ze života. Nebylo to přeslazené a Broderickovo jednání ohledně jejich "vztahu" mělo logický základ - i když mi je jasné, že romantické duše to budou vidět jinak a neucítí potlačovanou přitažlivost, kterou k Lexi cítil. Tady je třeba číst mezi řádky :)
Co se týče nápadu, tak oceňuji originalitu a i samotné zakončení knihy, které se neslo v jiném duchu, než je u romatických zvykem - myšlenka knihy se netočila kolem vyřešení záhady s duchy, ale byla o lidech jako takových. Za mě super nápad a podtrhlo to celkovou atmosféru knihy.
Doporučuji všem, kteří hledají oddechovku s romantickou linkou, ale zároveň chtějí, aby se v knize řešilo i něco víc, než kdo se komu dostane do kalhotek.
Pokud ale hledáte knihu, kde dostane odpověďi na všechny otázky, tohle nebude nic pro vás
Na tuhle knihu jsem se moc těšila. Námět je skvělý, neokoukaný - mrtví, co mohou překročit oponu a škodit... Bylo tam ale spousty velkých ALE a logických nesmyslů, to mě vždy při čtení knih, u nichž mám velká očekávání, spolehlivě odradí. Nicméně jsem vydržela do konce a musím konstatovat, že jsem moc dobře udělala.
Autorka má skvělý styl psaní, parádní slovní obraty, neobvykle velikou slovní zásobu, která se u českých autorů bohužel moc často nevidí. Jenže i tady je taková malá černá kaňka - nadmíru užívá slovo "ostentativně". Je to otravné a věřím, že by se tomu dalo snadno předejít. Občas se nějaké slovní spojení opakuje, ale to bylo skoro nepostřehnutelné. Jenže to ostentativně... Ostentativně jsem se dívala raději o větu vedle, kdykoliv jsem na něj narazila.
A pak pár takových nelogických věcí (možná štvaly jen mě?) - deset až patnáct let po katastrofě by určitě nezanikly jazyky. Používat nějaký univerzální, zřejmě angličtinu, to ano. Ale mluvit (psát) o zaniklých jazycích? To je přece hloupost, to by se nestalo ani v další generaci. Ostatně to vidíme i při pohledu do naší reálné minulosti. A taky příjmení. Proč asi vznikla? Aby se odlišily dvě různé Aničky. Nechat zaniknout příjmení a nechat je jen nějakých správcům (proč?) je hrozná hloupost, úplně to ubírá na věrohodnosti. Každá taková další maličkost způsobila, že se mi radost ze čtení úplně vytratila, a to je děsná škoda. Jednu chvíli jsem si dokonce říkala, že by si kniha zasloužila tak max. 3 hvězdičky.
Ovšem celkový dojem po přečtení byl prostě takový, že čtyři hvězdičky jsou právoplatné, na plno to není. Protože co vyzdvihla forma, to udupal obsah. A tak vlastně celý ten skvělý námět s vracejícími se mrtvými vyšuměl do prázdna.
Nic to nemění na tom, že se na další knihu autorky těším, protože její styl psaní mě moc baví a věřím, že půjde už jen nahoru.
Mrzí mě, že jsem na knihu neměla tolik času a trvalo mi déle, než jsem ji dočetla. Brzy na ní určitě přijde znovu řada. Příběh mě velice upoutal. Ačkoliv České autory moc nečtu, tato kniha mě pohltila. Příběh byl velmi čtivý, neustále jsem si pokládala otázky, proč je Broderick takový blbec? Proč mrtvý Majordomus chodí neustále v patách malé holčičce? Proč jsou chodci na Woodhillu jiní než ostatní? Obrovským plusem je nepřeslazená romantická linka. Konec mě naprosto dostal. Určitě si přečtu i další knihy od autorky.
Hned na úvod bych řekla, že bych tuto knihu vůbec nezařadila do kategorie horor. Ano, sice zde máme duchy, kteří se kdykoliv můžou zhmotnit v našem světě a někoho zabít, ale přijde mi, že tento prvek je v knize spíše kulisou.
Sledujeme tu příběh temnonošky Lexi. Temnonoši jsou lidé, kteří dokáží vidět mrtvé a umí je zahnat zpět do jejich světa. Lexy je zvláštní tím, že ale dokáže vidět neustále a dokonce měla tuto schopnost ještě předtím, než se společnost zhroutila. Došlo totiž k pádu opony a mrtví se dostali do našeho světa. Navíc lidstvo zdecimovala plicní chřipka. My se tedy nacházíme v určitém post apo světě, který je rozdělen na regiony, kterým vládnou správci. A Lexy je právě povolána do služeb jednoho z nich, protože jeho neteř je pravidelně napadána mrtvými a nikdo neví proč.
Takhle ve zkratce zní úvod do děje. Čekala jsem právě trochu více toho hororu. Protože nápad je to určitě zajímavý. O to víc, že místo, kde se většina děje odehrává, bylo inspirováno zámkem v Lednici a jeho okolím. Dále tu taky máme nevrlého správce, který tu vládne pevnou rukou. Ostatní postavy na panství jsou ale sympatické a člověk si je oblíbí. Nakonec i správce shodí svou studenou masku a Lexi v tom bude hrát velkou roli.
Popravdě je to takové čtení pro holky. *spoiler* Je vám asi jasné, kam to povede, když dáte dohromady tvrdohlavou holku a dominantního, ale přitažlivého správce, který je zvyklý na to, že je vždy po jeho. Jako nebudu lhát, některé scény byly celkem spicy.*spoiler* Akorát jsem čekala asi trochu něco jiného. Ale to neznamená, že mě to nebavilo. Četlo se to svižně a dost mě to vytáhlo z mé čtecí krize. Takže pokud máte rádi svět s prvky fantasy a k tomu nějakou tu žhavou romanci, kniha se vám určitě líbit bude.
Za mě slabší kniha asi bych očekavala propracovanější svět a také hlavní dějová linka neustále měnila trať, postavy mě nějak zvlášť nebavili ale zároveň bych to nezařadila mezi zklamání. Spíše za mě knize chyběla jiskra a poutavost.
Od autorky už jsem četla sérii Smrti se smát a moc se mi líbil její styl psaní, takže když vyšel Woodhill, musela jsem ho mít.
Postapokalyptické příběhy nejsou zrovna můj šálek čaje, ale Woodhill si mě získal svými sympatickými postavami a už mě nepustil až do konce. Už od začátku bylo sice jasné kdo bude objektem Lexiina zájmu, jelikož autorka v každé knize používá stejnou romantickou linku -silná ženská postava a dominantní výše postavený muž- ale i tak mě vždy dostane. A i když se jedná spíše o oddechovou knihu, dokázala mě rozesmát i dojmout a na konci mi dokonce ukápla slzička.
Velice zajímavý nápad s duchy, kteří jsou schopní se dostat do reálného světa a ubližovat lidem. Sympatické postavy, zajímavá chemie mezi hlavními postavami, trošku mi tam neseděl ten "virus", páč tak nějak vyvolal neblahé vzpomínky. :D
Všude jsem četla narážky na konec, že za to lidi autorku nemají rádi. Přidávám se do klubu. :D Ani tak mě neštve, jak to dopadlo. Ale štve mě, že se to stalo dvěma postavám, které k sobě tak dlouho hledali cestu. :(
Ale jinak to bylo čtivé, zábavné a svět se mi celkově zamlouval. Přesto musím konstatovat, že bych se ráda vrátila do světa Smrtek. :) Ale i tak se těším na další knihy autorky.
Autorovy další knížky
| 2021 |  Jeden rok |
| 2024 | Woodhill |
| 2023 | Dvanáct měsíců |
| 2023 | Šťastně až po smrti |
| 2024 | Callum |
čekala jsem něco v tomto žánru opravdu originálního a děsivého, bohužel ve výsledku jen další kniha o něčím poznamenané hrdince, která zjišťuje, že svět je milé a plyšové místo. Více by mě bavilo, kdyby z toho autorka udělala temnou pátračku po mrtvolách s problesky minulosti z ústavu v prostředí, kde se zničehonic zjevují vraždící mrtvoly. Mrzí mě nepříliš propracovaná linka stařenky, která tam byla tím pádem naprosto zbytečná. Podle mého názoru udělala autorka začátečnickou chybu a to, že načala velké množství témat, které ale nezvládla zpracovat a příběh tak ztratil konzistentnost.