Žába a škorpion
Jan Drnek
Žába a škorpion je prvním dílem rozsáhlého textu, jehož děj začíná po vítězné Mnichovské válce v roce 1939 a spěje k vpádu bolševických vojsk do Evropy v roce 1942. Válku samotnou popisuje druhý díl epopeje s názvem Operace bouře. Autor sám nazývá své dílo fantazií, nikoli mystifikací (jako v případě Žab v mlíku), neboť celý děj již vychází ze situace, která nikdy nenastala, totiž ze světa po pádu nacistického režimu v Německu v roce 1938. Přesto se snaží odhadnout reálný vývoj technologií i politiky, podle indicií, které známe ze skutečných dějin. Opět zde rozehrává strhující šachovou simultánku na mnoha šachovnicích světa. Autor neklame kvůli laciné zábavě. Svým předstíráním jiné reality přestaví reflektory a nasvítí scénu našich skutečných dějin z nezvyklých úhlů, takže čtenář může zahlédnout to, co bylo dodnes skryto v šerých zákoutích dokonce i profesionálním historiků, neboť jak sám říká: „Dějiny jsou vždy již rekonstrukcí a dějiny jsou především souvislosti. A není pravdou, že dějiny jsou o minulosti."... celý text
Přidat komentář
Mezistupeň ... a zajímavý v celé epopeji. Vývoj osob, zbraní, politiky ... také velice propracované. Řadu lidí překvapuje jeho neláska k Benešovi i Masarykovi, no ono to má v podstatě reálné pozadí, politikaření jim bylo dosti blízké a dehonestace protivníků byla někdy dosti nechutná. Viz případ např. Radola Gajda, Milana R. Štefánika a pod. Bylo jich víc. No, a bratrská půjčka Rusů (ihned po Mnichovu) 10 tis. dolarů Stalinem Benešovi taky něco vyjevuje (viz paměti gen. Sudoplatova), že. Moc jsem si užil rozbory gen. Moravce či postavy pana Vosky, mezinárodního špiona...
Hrozně megalomanské, člověk je umlácen spoustou textu a teorií. Kdyby to byl alespoň text dialogů, bylo by to čtivější, ale takhle mě to po čase až nudilo. Pokračování - Operace bouře - zatím vypadá o dost lépe.
Drnkův hlavní problém je, že si nevymýšlí jen alternativní sled dějinných událostí po mnichovském diktátu velmocí (kde by to bylo opodstatněné), ale vysloveně propagandisticky lže o historii, která se stala a lze ji doložit archivními dokumenty. Drnek nenávidí kromě Beneše i Masaryka, Čapka a další prokazatelné pozitivní osobnosti našich dějin. Naopak do nebes vzývá Habsburky, kteří nahnali Čechy bezdůvodně do války s miliony mrtvých proti podobně absolutisticky utlačovaným Slovanům (Srbové,Rusové) a jako praktikující katolík vyzdvihuje římskou církev, která jim při tom světila děla a žehnala plukům útočícím masově proti zakopaným kulometům. Drnek se po 60 letech zařazuje mezi katolické propagandisty (Jaroslav Durych, Karel Schulz, Jakub Deml, Jan Zahradníček), kteří po Mnichovu (tzv. 2. republika) odhodili poslední zábrany a v duchu svatováclavské tradice se přihlásili k Třetí říši, zintenzivnili svoji nenávist k První republice a všem jejím představitelům (mch. Karla Čapka uštvali k předčasné smrti). Drnek jako katolík samozřejmě nenávidí také husitství, které si kladlo za cíl emancipaci lidových vrstev utlačovaných privilegovanými feudály a církevními preláty skrze neinstitucionalizované křesťanství a de facto tím předběhlo dobu o půl tisíciletí (a řádně zatopilo tehdejším potentátů). Drnka je mi upřímně líto, protože kdyby si svoji politickou propagandu nechal do hospody k pivu, tak z hlediska válečné, detektivní a dobrodružné fikce je nesporně talentovaným literátem. Chtělo by to pořádného editora, který by mu tak půlku proškrtal a četlo by se to pak jedna báseň. Bohužel mu nikdo neopravil ani takové neustále se opakující nesmysly jako "o(d)střelovač" a "Fraikorps", natož chyby ve vlastních jménech :-(
O poznání slabší než Žáby v mlíku(1938-Věrni zůstaneme/Neporažení),ale stále se to s trochou trpělivosti dá přelouskat. Je to rozvleklejší,není to tak čtivé a k tomu se člověk musí s velikým nadhledem přenést přes autorovi dětsky naivní představy(nebo snad cílenou propagandu) o výhodách buržoazního kapitalismu Československa 30./40.let. Jeden příklad za všechny lze nalézz na str.97-98. Cituji"V Praze nebylo vidět žádné žebráky ani opilce...podpora v nezaměstnanosti byla vyšší než plat kvalifikovaného dělníka v světském Rusku"...atd...skvěle jsem se pobavil, ale pokud tomu autor věří, upřímně ho lituji, protože veškeré (nezmenšené) nevýhody kapitalismu musí dnes a denně zažívat na vlastní kůži i dnes a nejsem si jist, jestli mu čtení takovýchle pohádek stačí. Ostatně podobně naivisticky smýšlí i o blaženém životu v absolutistické c.k. monarchii, kde hlavním zájmem panovníka je blaho všech poddaných :D
28. říjen 1918 a vznik samostatného Československa byla podle autora zřejmě jen dlouhá cesta od Rakouska-Uherska k Rakousku-Uhersku. Druhý díl převážně pojednává o strastiplném vzniku vojenské a hospodářské aliance zaměřené proti Německu. Tempo vyprávění je pomalé už v první polovině a v té druhé ho ještě zbrzdily přepečlivé popisy výzbroje a rozsáhlé analýzy. Knížka postrádá čtivost a napínavost prvního dílu, na druhou stranu odpadají výtky k realističnosti. Tohle už je čistá fikce, což uznal i sám autor.
Lepší než první díl, stále ale naivní, politicky motivované a především neskutečně natáhnuté a nafouknuté. To samé by šlo předvézt s polovinou stran. Autor se jako vždy snaží pozornějšího čtenáře umlátit údaji.
Kniha je rozdělena na dvě části - první část popisuje světovou situaci těsně před vypuknutím války - čte se to chvíli dobře, chvíli hůře - taková sinusoida. Zde bych chtěl autora pochválit za znalosti prvorepublikových poměrů, politiků, generálů a vojenské výzbroje. I když jak tady píše předchozí komentář, tak se některé analýzy neustále opakují až to působí nezáživně neustále číst to samé dokola.
Druhá část zahrnuje technické údaje budoucích válečných stran. No tato část je doslova "mimo mísu" - nedovedu si nikoho představit, kdo by si listoval v těch technických údajích, nebo se k nim někdy vracel, a to nemluvím o nepřehledných tabulkách a nečitelných mapkách. Autor zde plantá fikci se skutečnými údaji, takže čtenář neví zda těm údajům se dá věřit nebo ne.
Zkrátka kdyby knížka měla místo 550 stránek tak 300, tak by udělal jenom dobře.
Tento dil je oproti prvnimu prilis roztahly a casto opakuje ty same analyzy porad dokola. Nicmene teorie je velmi propracovana, napinavy a ctivy pribeh pokracuje a predpokladam, ze ve tretim dile se vse krasne uzavre.
Nemůžu knize upřít čtivost. Vadilo mi jen to prolínání perspektiv, jednou čtete z pohledu pilota nebo obyčejného vojáka, následně je vyprávění vystřídáno spíše faktografickými údaji o tom jak to vypadalo v roce 41 v Pacifiku. Autorovi nemůžu upřít velkou fantazii, s čím vším pracuje je úžasné. Jsem moc zvědav jak dopadne válka v posledním třetím díle.
Nejsem zas takový znalec techniky aby mi vadil ten velký technický pokrok, který je v tomhle díle. I když raketa naváděná na motor letadla jeho zvukem... No dobře, je to fantazie, já vím ;)
Tohle už je samo osobě naprostá fikce protože to vychází z údálosti která se nikdy nestala tedy vítězné mnichovské války takže je touž spíš dohad než nějaká alternativní hstorie. Ale pořád je to napsáno tím čtivím a velice živím jazykem což je pro Jana Drnka vlastní.
Štítky knihy
alternativní historieAutorovy další knížky
| 2011 |  Žáby v mlíku |
| 2016 | 1938: Věrni zůstaneme |
| 2010 |  Žába a škorpion |
| 2016 | Žáby na prameni |
| 2012 | Žáby v bouři - Operace Barbarossa naruby |
Bohužel, opět sbírka chyb gramatických a historických, občas najdete tak trochu absurdity. Autor evidentně psal horkou jehlou a zaujatě vůči některým osobnostem tehdejší doby, což by vysvětlovalo dějově nevyrovnaný obsah. Markantní je "vykrádání" V. Suvorova a pamětí gen. Moravce. Celkem se ale kniha dá přečíst, aniž by zanechala jednoznačně negativní dojem. Ostatně, na přebalu je správně napsáno "fantazie o jiné II. světové válce".