Záblesk života
Jodi Picoult
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/413960/bmid_zablesk-zivota-SWo-413960.jpg
4
516
516
Personál reproduktivní kliniky poskytuje péči každému, kdo projde dveřmi. Toho rána však dovnitř vtrhne zoufalý rozrušený střelec a zahájí palbu. Všichni přítomní se rázem stanou jeho rukojmí. Na místo přispěchá policejní vyjednavač Hugh McElroy. Nechá budovu obklíčit a spřádá plány, jak komunikovat s útočníkem. Když mu zavibruje telefon, oznamující příchozí zprávu, s hrůzou zjistí, že uvnitř je jeho patnáctiletá dcera.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2019 , Ikar (ČR)Originální název:
A Spark of Light, 2018
více info...
Přidat komentář
Velmi zajímavé a náročné téma netradičně zpracované. S ohledem na poslední část knihy jsem se rozhodla dát 5 hvězdiček, před ní jsem váhala.
Upřímně se mi zatím od Jodi líbila nejmíň. Osobně mi strašně vadilo, že byl příběh takto nasekaný a vyprávěný pozpátku. U takovéto zápletky jsem přesvědčená o tom, že to ve všech směrech příběhu jen uškodilo. Ale opět plusové body za neotřelé a zajímavé téma z několika úhlů pohledu. Navíc jedno překvapivé rozuzlení na konci počítám taky k plusu. :)
Škoda. Velice zajímavé téma ale tím, že se příběh vypráví obráceně mi prostě nesedl. Strašně moc postav,bylo to matoucí.
Silné kontroverzní téma nad kterým jsem musela uvažovat, za to palec nahoru. Ale byla jsem zklamaná ze stylu vyprávění. Hrozně jsem se ztrácela a často se vracela, abych si srovnala děj. Tohle mi nevyhovuje, takže další takovou knihu už ne. Ale autorčiny ostatní knihy miluji, její témata mě donutí hodně přemýšlet.
Knížka od Jodi mě vždy překvapí... mile překvapí. Jsem ráda, že nežiju v Americe, jsem ráda, že díky knížkám se seznamuji s tématy, nad kterými nikdy nepřemýšlím a nenapadlo by mě, že je může dnes někdo tak velmi řešit... žena přece musí mít právo rozhodnout se, zda chce být matkou! A navíc je tu hrdina, kterému fakt asi vůbec nic nechybí!!!!
Nejsem moc ten typ čtenáře, který umí zodpovědět otázky typu "tvá oblíbená kniha" nebo "oblíbený autor", ale Jodi Picoult je spisovatelka, která mi vyloženě utkvěla v paměti. Přečteno od ní mám vše a jediná věc, která mi vadí je ta, že toho nemá napsáno více. Vím, že je snad o něco více titulů v angličtině, ale to bohužel není úplně moje cílovka. Takže jednou za čas sleduji, jestli něco nevyšlo a pokud ano, okamžitě rezervuji v knihovně :). Miluju její styl psaní a dokonce mi u ní nevadí ani to, že se část knihy odehrává v soudním nebo policejním odvětví. Tím pádem tedy hodnotím, jak jinak, 5 hvězdičkami :))
Opět silné téma. Až děsivé, jak se tohle fakt může v tak velké a rádoby moderní zemi, jakou Amerika je, dít. Tyhle knihy ve mně vzbuzují vždy vděčnost za zemi, ve které žijeme.
Do zhruba půlky mi hodně vadilo střídání časových linií, nicméně vnímáno jak celek po přečtení mi to takto dává smysl.
Kdyby se vyučovalo ve školách kritické myšlení touto formou, byla by společnost i několik kroků dál a manipulátoři z různých oborů by prakticky neměli pole působnosti. Jinak téma zajímavé, nutí k přemýšlení, i když děj dozadu mi úplně neseděl, ale přesto velmi dobrá kniha.
Opět zajímavé téma tentokrát potraty. Myslím, že každý se má rozhodnout tak jak sám uzná za vhodné. Knížka byla vyprávěna retrospektivně což mi tady úplně nevyhovovalo. Hlavně jsem se ztrácela v množství postav. Jinak se mi knížka líbila.
Příběh myšlen asi dobře, ale nesouvisle psaný. Ztrácela jsem se v textu, než jsem si uvědomila o kom to je. Proto nedočteno a vracet se ke knize nebudu.
Kniha otevírá velmi důležité a eticky náročné téma, nad kterým by se měl občas zamýšlet každý z nás. Nicméně samotný styl, kterým byla kniha napsána, mi úplně nevyhovoval, ze začátku jsem byla zmatená z velkého množství postav a v polovině jsem začala mít pocit, že se nic nového nedozvídám. Každopádně ke konci jsem se zase začetla a ve výsledku hodnotím knihu pozitivně.
Styl psaní mi nejdříve nevyhovoval, ale jakmile jsem se do knihy začetla, tak mi to už nevadilo a sžila jsem se s tím. Téma, která se zaobírá potraty a právy nenarozených dětí je velmi zajímavé. Myslím si, že každý má právo se rozhodnout, tak jak uzná za vhodné a nejlepší.
Zajímavé téma, ale zpracování tedy retrospektivní vyprávění po kouskách mě vůbec nesedělo. Kniha ztrácela spád a napětí, což je u Jodi určitě velká škoda.. Jinak téma svobodné volby, potratů a práva nenarozených dětí zpracováno jako vždy s přehledem! :)
Záblesk života byl trochu slabší (no slabší, pořád na 4 hvězdy :-D), než je u Jodi zvykem. Téma opět vybrané skvěle - potraty, svobodná vůle, práva matky vs. práva plodu. Jako tradičně vidíme problematiku očima různých postav - bojovnice za nenarozené, zoufalého otce, lékaře provádějícího potrat, žen absolvujících potrat atd. To vždycky cením. Ale ta zvláštní retrospektiva ve vyprávění nebyla úplně to pravé. "Ale ženu z vás nedělá to, že provozujete sex. Dělá ji z vás to, že se musíte rozhodovat a někdy jsou ta rozhodnutí těžká."
Opět zpracované další zajímavé téma - upřímně by mě nenapadlo, že i v současném USA mají tak zpátečnické názory na potraty (byť jen v některých státech), přišlo mi to jako z minulého století, a ne z 21. století :-( Jinak mě ale kniha na autorčiny poměry zklamala - absolutně mi totiž nevyhovovalo vyprávění couvající v čase de facto na začátek a velké množství postav taky zrovna nepomáhalo se v ději zorientovat. Měla jsem pak problém se do knížky začíst a nebavila mě tak, jak teoreticky mohla, kdybych ji začala číst od konce...
Kontroverzní téma početí a potratů, které mi Jodi přiblížila zase brilantní způsobem.
Po přečtení knížky (vlastně i během čtení) mi toto téma v hlavě neustále vyvolávalo otázky a v knize Záblesk života jsem na ně našla i odpovědi. Souhlasím, že čtení pozpátku nebylo ze začátku vůbec snadné a nějakou dobu mně samotné trvalo než jsem se zorientovala, ale snažila jsem se dostat do hloubky děje, co možná nejdřív, aby mi nic podstatného neuteklo a díky tomu jsem vyhrála. Po přečtení pár kapitol mi děj už smysl dával a já měla neustále potřebu dostat se k začátku a zjistit, co přivedlo všechny hlavní postavy na kliniku. I když jsem si ze začátku myslela, že mě během čtení nemůže už nic překvapit (když mi vše podstatné bylo řečeno na začátku), tak to Jodi Picoultová opět dokázala a nečekané momenty se objevily nejen na konci, ale i v průběhu děje.
Nemyslím si, že by se jednalo o nejlepší knihu od Jodi Picoultové, ale rozhodně stojí za přečtení a to i přes to, že se ze začátku nečte nejlépe.
Příběh sám o sobě se mi líbil, ale styl psaní resp. nejdřív se dozvíte konec a pak celou pointu příběhu mi nesedl. Téma o potratech ,bylo pro mě jako matku, ale i ženu,co zastává svobodné názory, celkem těžké a diskutabilní.
Štítky knihy
potraty komunity a společnost společenské rozdíly retrospektivní vyprávění
Autorovy další knížky
| 2014 |  Vypravěčka |
| 2005 | Je to i můj život |
| 2015 | Čas odejít |
| 2011 | Nejsem jako vy |
| 2017 | Velké maličkosti |
Z knihy jsem trochu v rozpacích... Kladně hodnotím téma i zajímavé osudy jednotlivých postav. Jako záporné vidím, že postav je tam příliš mnoho, takže je snadné se v příběhu ztratit a také retrospektivní vyprávění, ve kterém ještě probíhají vzpomínky do minulosti. Za mě trochu překombinované. Námět knihy mi zůstane v paměti, ale ke knize se s největší pravděpodobností nevrátím.