Záblesk života
Jodi Picoult
Personál reproduktivní kliniky poskytuje péči každému, kdo projde dveřmi. Toho rána však dovnitř vtrhne zoufalý rozrušený střelec a zahájí palbu. Všichni přítomní se rázem stanou jeho rukojmí. Na místo přispěchá policejní vyjednavač Hugh McElroy. Nechá budovu obklíčit a spřádá plány, jak komunikovat s útočníkem. Když mu zavibruje telefon, oznamující příchozí zprávu, s hrůzou zjistí, že uvnitř je jeho patnáctiletá dcera.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2019 , Ikar (ČR)Originální název:
A Spark of Light, 2018
více info...
Přidat komentář
Tato kniha se mi nečetla dobře, Jodi Picoult je má oblíbená autorka, ale má knihy mnohem lepší.
Moje prvním kniha od Jodi. Líbila se mi a určitě si přečtu i jinou knihu od této spisovatelky.
Opět skvělý příběh. Pro tentokrát si autorka zvolila kontroverzni téma "téma potratů". Autorka nehodnotí a nekritituje žádného účastníka, vykresluje jeho postavu, nechává čtenaře přemýšlet a vytvořit si vlastní nazor a postoj na dané téma. Předkládá mu různé pohledy a je zajímavé, jak se v současné době mohou pohledy různit. Kniha se mi líbila a těším se na další knihu, s čím autorka překvapí.
Moje první setkání s Jodi Picoulotovou a pevně věřím, že ne poslední. Ze začátku jsem se trochu prala s poskládáním dějové linky a musela si udělat poznámky k jednotlivým postavám, jelikož jsem se v nich ztrácela, ale po začtení musím říct, že byla kniha moc dobrá. Silné téma, o kterém se moc nemluví. Co mě dost vyděsilo, jak se v některých státech ještě staví k otázce dobrovolného přerušení těhotenství. Bláhově jsem si myslela, že takové příběhy už v dnešní moderní době není možné zažít.
Tahle kniha byla jiná, než na jaké jsem od autorky zvyklá. Ze začátku mě to strašně štvalo a nemohla jsem se začíst, to se pak naštěstí zlomilo. Kniha je čtivá, téma zajímavé, přesto mi tam něco chybělo a musím říct, že tato kniha patří mezi autorčiny slabší.
První polovina knihy byla výborná, ale postupně trochu ztrácela na čtivosti. Uvítala bych také obsáhlejší konec, ale celkově se mi kniha líbila a určitě nutí k zamyšlení...Byla to moje druhá kniha od J. Picoultové a určitě ne poslední, protože její styl psaní se mi velmi líbí.
Neobvykly tok vypraveni, coz me osobne dost rusilo. Proc cist knizku, kdyz konec znáte po prvni kapitole?
Četla jsem více knih od J.P. a tak jsem čekala více...nevadil mi styl vyprávění děje, spíš mi přišlo,že argumenty zastánců i odpůrců se opakovaly.... Na druhou stranu různorodost postav a okolností ,které je dovedly ve špatný čas na konkrétní místo, mě bavila.
Z knihy jsem byla poměrně zklamaná. Jodi Picoult mám moc ráda a její knihy mě baví, ale tady jsem se nemohla nějak začíst. První polovina knihy ještě šla, ale ta druhá už vázla. Dost jsem ji odkládala. A nakonec na můj vkus zůstalo dost nezodpovězených otázek.
Jodi Picoultová je moje nejoblíbenější autorka, protože dokáže skvěle zpracovat zvolenou oblast. Tentokrát si vybrala téma potratů jak z pohledu ženy, která si potrat zvolila sama, tak z pohledu otce dcery, která chce potrat tajně podstoupit, protože kdyby se dozvěděl o jejím těhotenství, pokládal by to za zklamání. George zjistí, v jaké klinice chtěla jeho dcera potrat podstoupit a nenapadne ho nic jiného, než se jim pomstít, protože vlastně ohrozili jeho milovanou dceru. Vlítne tam s bouchačkou a drží všechny jako rukojmí. Včetně Wren, dcery policajta Hugha, který má úlohu vyjednávače. Oba otcové jsou v podobné situace - oba milují svou dospívající dceru, oba ji vychovávají sami, oba udělají cokoliv, aby dceru ochránili.
Příběh je rozdělen do krátkých úseků a jelikož v něm vystupuje několik postav najednou, měla jsem ze začátku problém zorientovat se, kdo je kdo. Dost zajímavé bylo popisováni děje pozpátku, kterým se prolíná příběh Beth. Z mého pohledu není tohle úplně top knížka J.P., ale i tak stojí za přečtení.
Jedna místo v jednu chvíli, kdy se protnou životy několika různých lidí. Upřímně, odnesla jsem si z toho jednu hlavní myšlenku. To, co my tady bereme jako samozřejmou možnost, někde vůbec samozřejmé není, a to ani v tak vyspělých amerických zemích. Že ženy nemohou o svém těle rozhodovat samy, jsou souzeny za svoje rozhodnutí /ať přímo soudem či svým okolím/, přiznám se, chvílemi mi běhal mráz po zádech. Nehodnotím, co je správné a co ne, každý má právo mít svůj názor. Jinak se kniha četla pěkně, kratší kapitoly, odkrývání jednotlivých životních osudů, jo, proč ne, takové podvečerní čtení.
Hodně mi vadil děj vyprávěný pozpátku, nedokázala jsem začíst, i když jsem se snažila. Jednu hvězdičku za první kapitolu.
Vzhledem k tomu, že autorka patří mezi mé oblíbené tvůrce, tak jsem očekávala, že Záblesk života nezklame. V knize je opět propírané velmi zajímavé téma, které je velmi sledované. Příběh je zpracovaný neobvyklým způsobem od konce do začátku a čím více se blížíme k začátku, tím více nám navzájem do sebe zapadají souvislosti. Jako každá kniha od Jodi se četla velmi dobře, příběh byl napínavý a uměl strhnout, přesto bych celkové příběh hodnotila jako trochu slabší s porovnáním s ostatními knihami této autorky.
Jak je autorčiným zvykem, opět nám předkládá těžké a velmi kontroverzní téma, tentokrát problematiku interrupcí. Podává nám ucelený náhled na situaci v Americe, konkrétněji v jižanském státu Mississippi, kde jsou díky silným náboženský kořenům daleko vyhrocenější podmínky. Potratoví extrémisté tu dělají svoji práci na plný úvazek a znepříjemňují tak situaci všem zúčastněným.
Velmi netradičně se děj odvíjí od konce k začátku a vyprávěn je z několika různých pohledů. V časových rovinách a postavách se skáče na můj vkus velmi divoce. Díky tomu jsem si nejspíš nestihla oblíbit vůbec nikoho a celek na mě působil neuspořádaně. Téma, ač závažné a důležité, jde také mimo moji oblast, takže i moje hodnocení lepšího průměru tomu odpovídá.
Knihám Jodi Picoultové ovšem zůstanu věrná, protože se mi líbí, kolik práce si s každou z nich dá a kolik informací musí shromáždit. Klobouk dolů před tím!
Těžké a citlivé téma, skvěle napsané...Jodi to snad ani jinak neumí. S příběhy vyprávěnými pozpátku mám ale problém (např. i u Říjnového seznamu od Deavera), nedokážu se tak vcítit do děje.
Další společenské téma, které Jodi bravurně zpracovala. Téma potratů je (nejen) v Americe velmi kontroverzní. Přesto není popsáno tak, aby autorka soudila jednu či druhou stranu. Svým způsobem chápete každou postavu příběhu, či nad ní alespoň dlouze přemýšlíte. Asi jako u každé Jodiiny knihy. Jediné s čím jsem měla problém bylo retrospektivní vyprávění, proto půl hvězdy dolů. Ale zkrátka skvělý příběh od jedné z mých nejoblíbenějších autorek. @klaryctena
Hned z počátku mě zaujalo, že příběh je vyprávěn pozpátku, i když to pro mě bylo náročné vnímat a vyznat se v příběhu. Ale líbilo se mi postupné rozkrývání života postav a pochopení "proč". Oproti ostatním autorčiným knihám jsem tuto četla po částech, dalo mi to víc zabrat.
Štítky knihy
potraty společnost a komunity společenské rozdíly retrospektivní vyprávění
Autorovy další knížky
2014 | Vypravěčka |
2005 | Je to i můj život |
2015 | Čas odejít |
2011 | Nejsem jako vy |
2017 | Velké maličkosti |
Přečetla jsem všechny knihy od autorky. Na každý nový příběh se těším. Bohužel mám pocit, že její díla mají sestupnou tendenci, co se týče kvality. Pozpátku psaný příběh ubírá na síle prožitku i napětí.