Žáby na prameni
Jan Drnek
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/313242/mid_zaby-na-prameni-a7J-313242.jpg
4
20
20
Na knižní pulty přichází poslední část mystifikační série o jiné druhé světové válce. Léto 1942 se skláni k podzimu. Rudá armáda nebyla poražena a dva miliony mužů pro ni nejsou žádné ztráty. Rychlost a síla útoku dalších sledů je šokujíci. Wehrmacht couvá na staré linie a Sověti se ženou znovu ke Krakovu. Československo má válečného prezidenta a ten jen s potížemi přesvědčuje občany, že nyní je třeba mobilizovat. Nyní půjde o všechno a Malá dohoda bude bojovat o přežití. Českoslovenští politici se domnívají, že Malou dohodu ovládají, ale podunajští monarchové mají své vlastni plány. Válka urychluje koncentraci střední Evropy nejprve do dvou silných mocenských bloku, poté do dvou staronových říší. Jen Češi a Slováci do této koncepce jaksi nezapadají. Všechno by bylo mnohem jednodušší, kdyby byli oslabeni, kdyby snad ani nebyli.Hádají se i mezi sebou a překážejí v procesu integrace. Tvrdohlavé se drží svých husitských tradic a rituálů, ale také svých vojenských kvalit. Sedí uprostřed Evropy jako Žáby na prameni.... celý text
Přidat komentář
Do čtvrtice všeho zlého. Autor tvrdošíjně vrší gramatické a další chyby v jakémsi bludném kruhu (aneb je rizoto, používat cizí termity). Po nějaké době je třeba jisté vůle k pokračování v četbě. Škoda.
Poslední díl mne překvapil. Na jednu stranu mám pocit, že se podstatně zlepšilo "řemeslné" zpracování, kniha je rozhodně čtivější než předchozí díly. Na druhou stranu je více než kdy dříve na celém příběhu vidět, že tato alternativní historie je vystavěna tak, aby vyústila v nějakou předem zamýšlenou podobu světa, místo aby poctivě organicky rostla a vyvozovala se kauzálně z předchozích událostí. Mnoho z popsaného se pak jeví uměle šroubované, nepravděpodobné a nepřirozené. Některé věci vyloženě poukazují, že celý text je vlastně jedna velká politická agitačka (všimněte si při četbě, až se společně objeví slova Churchill, rov a rovnost a zauvažujte, co je tam asi špatně) - s mnoha názory autora souhlasím, to však není omluva pro jejich (tak nápadné) násilné protlačování do textu. Co mne ale nejvíce mrzí, jsou opuštěné koncepty z předchozích knih. Není jich málo, zde však jen pár ukázek: Dobře si pamatuji, že někde v předchozích dílech je letmá zmínka, že se Rommel v roce 1942 ujal nějaké armády v Ardenách a tam vyhrál, což vzhledem k událostem série jde vyložit pouze jako vítězství nad Rudou armádou, která by se tak musela dostat až tak daleko na západ - v tomto díle se nic z toho nikdy stát nemůže, protože se vše ubírá úplně jiným směrem. S tím se váže i jakýsi dříve načrtnutý koncept "smíření" znovu civilizovaných Němců s celou (převážně však střední) Evropou, postaveném na vděčnosti za strašlivé oběti, které museli vytrpět, když odrazili (zřejmě) Rudou armádu (nejspíš) na německém území - v nové knize se boje nikdy pořádně na německou půdu nedostanou, Němci jsou zase vhozeni do role (byť z většiny nevědomých) "zrádců" a hlavní zásluhy na vítezství má (naprosto nesmyslně) někdo úplně jiný ( ;) ). V předchozích dílech jsem měl pocit, že světová válka bude mnohem nemilosrdnější, že se nerozhodnost i jiné problémy a vady Čechů strašlivě vymstí (z čehož bude možno vyvozovat jakési poučení o vlastní nedokonalosti a větší "dospělost" fiktivního českého národa a snad i poučení či vytvoření nového úuhlu pohledu reálného českého čtenáře) a bojovat se bude (třebas i proti pátým kolonám) i v Praze, Berlíně, Vídni, prostě všude, že Sověti ovládnou půlku Evropy a až pak budou odraženi. Zde se však válka omezí jen na bojiště známá už z předchozích dílů. A bohužel se celý text zaměžuje v podstatě jen na jednu jedinou část "světové války" - na východní frontu, přičemž se úplně zapomíná na jiná potenciálně zajímavá dějiště, jako je komunistické Španělsko, Kavkaz, události ve Francii a kdo ví kde ještě.
Zkrátka - hodně promrhaného potenciálu.
Autorovy další knížky
| 2011 |  Žáby v mlíku |
| 2016 | 1938: Věrni zůstaneme |
| 2010 |  Žába a škorpion |
| 2016 | Žáby na prameni |
| 2012 | Žáby v bouři - Operace Barbarossa naruby |
No jo, to víte, autor už prošel dlouhou cestu od výchozího roku 38 a tehdejších reálií kde se postupně rozvíjela jistá větev možností a pravděpodobností až vla\stně k období II světové, která vlastně tak úplně nenastala. A tedy v tomhle díle je už všechno jinak. A tak začínají problémy, třeba s logikou, naše úspěch vycházejí z premis že co uděláme vše vyjde a protivník vždy vše zvorá a tak nějak to kazí zážitek. No, ono je to od začátku série Žabab, ale zdá se že to autor dříve zvládal lépe.
Monarchismus, ach.. Ach ano, před 150 lety ještě měl své místo, nicméně takový by v roce 1945 asi okolní velmoci nepřipustily. A konstituční monarchie jsou dnes jen na ozdobu a turistický ruch. Dokonce i evropští presidenti. Bohužel, tyhle časy v naší oblasti skončily.
No, zajímavé, Rusko i USA mají presidenty s obrovskými, přímo carskými pravomocemi a totéž Čína. A zdá se, že jejich občanům tohle vyhovuje. Jo, nakonec i králové bývali občas voleni, že. Ale tyhle země autor kupodivu nemá rád.