Bolestné sliby

včera

Dlouho jsem přemýšlela co napsat k této knize. Ani teď pořádně nevím co napsat. Od knihy jsem asi měla po prvním díle trošku větší očekávání, ale i tak byl tento díl skvělý.
Trošku mě mrzel tan začátek. Chyběla mi tam ta atmosféra války, která byla v prvním díle skvěle popsaná. Hlavně mi tam teda chyběla interakce mezi Iris a Romanem. Jejich dopisování mi přišlo trošku upozaděno a autorka více popisovala děj a situace. Postupně jsem si to, ale začala znovu a znovu zamilovávat a jak se blížit konec tak jsem byla úplně v háji z toho co se dělo. Konec byl možná trošku uspěchaný, ale povedený.
Epilog byl za mě krásný. K tomu nemám žádné výčitky.
Za mě to nebylo tak dobré jako první díl, ale i tak se mi to moc líbilo a rouhodně můžu celou sérii doporučit.

06.03.2025

Občas máme od knih velká očekávání. A vlastně i od autorů. Když sáhneme po knize, doufáme, že si přečteme něco, co tu ještě nebylo. Něco, co nás vtáhne do děje a jen těžko pustí. Něco, co nám rozšíří obzory a vyvolá v nás nevídané emoce...
Co se týče mě a série Začarované dopisy, tak ten, kdo četl mou recenzi k prvnímu dílu, ví, že se mi kniha VELICE líbila a moc jsem se těšila na druhý díl.
Měla jsem velká očekávání? Kupodivu ne - tedy alespoň ne tak, jak jsem popsala v prvním odstavci. Koneckonců jsem už ve fázi, kdy toho mám hodně načteno a párkrát jsem byla zklamaná právě kvůli nesmyslně přehnaným očekáváním, tudíž se snažím "držet při zemi". Spíš jsem předpokládala, že si pokračování příběhu udrží laťku předchozího dílu, která byla hodně vysoko.

A jak to tedy dopadlo? Byla jsem nadšená nebo zklamaná?
No... dalo by se říct, že od obojího trochu.

Co se týče stylu psaní, tak nemám výtek. Autorka umí krásně vyprávět, květnatým jazykem a neotřelými přirovnáními nám vykreslila Irisinu i Romanovu nezáviděníhodnou situaci a hlouběji nás seznámila s bohy - především s Dacrem a Envou - a jejich sporem, který vyústil v hroznou válku.
Díky krátkým kapitolám děj svižně plynul a nebyla v něm nouze o napětí a infarktové situace, kdy jste skoro nestíhali hltat slova, jen abyste věděli, jak to dopadne.
O zajímavé a krásné myšlenky jsme ani tady nebyli ochuzeni a osobně se těším, až se k nim výhledově vrátím.
A mimo to jsem oceňovala, že se autorka vyhýbala klišé a spoustu věcí jako např. následky způsobené vdechnutím bojového plynu brala velice vážně.

Takže z čeho jsem byla rozčarovaná? Bohužel hned z několika věcí.
Jakožto romantičku mě velmi mrzelo, že jsme si tu moc neužili interakce ústřední dvojice. Jejich dopisů bylo žalostně málo a jejich setkání ještě méně. Autorka se v tomto díle více zaměřila na válku, fungování světů, akci a plánování a tudíž toho, co tak krásně a hřejivě prokvétalo prvním dílem, tu bylo pomálu.
Také bych uvítala více pasáží s Irisiným bratrem Forestem, Prindleovou či Romanovou babičkou. A vzhledem k tomu, jaké pouto bylo mezi Dacrem a Envou, očekávala jsem i jejich vzájemnou interakci, jenže té jsme se nedočkali.
Pokud se zaměřím na závěr - na poražení "padoucha" - tak i z toho jsem byla rozpačitá. To, jakým způsobem se s ním autorka vypořádala (nebo spíš jedna z hlavních postav), jsem opravdu nečekala a vzhledem k charakteru oné postavy mi to připadalo hodně zvláštní. Zkrátka se mi nechtělo věřit, že by něčeho takového byla schopná.
Epilog byl krásný, ale závěr knihy mi připadal strašně rychlý.

Tím největším kamenem úrazu však pro mě byla absence toho, co mě na prvním dílu tolik uchvátilo, tzn. ryzí upřímnosti, která se nebála jít až na dřeň.
Netvrdím, že jsme se jí tu vůbec nedočkali - některé pasáže byly perfektně napsané a dokázaly mě strhnout, až jsem žasla, např. Irisino a Romanovo první setkání, to jsem skoro ani nedýchala.
Jenže oproti prvnímu dílu toho bylo TAK MÁLO! I přestože byl druhý díl o 80 stran delší, některé scény jakoby klouzaly po povrchu. Zasloužily si mnohem víc! Přála jsem si, abychom dostali větší náhled do Irisiných i Romanových myšlenek a pocitů. První díl se díky těmto popisům (díky syrové upřímnosti) vyšvihl nad jiné YA knihy a druhý díl naopak zapadl mezi spoustu jiných - sice pořád dobrých young adultovek - ale zkrátka zapadl.

Takže když to shrnu - série Začarované dopisy rozhodně stojí za přečtení. Věřím, že ji ocení zvláště romantické duše. Já sama se k ní určitě vrátím (a ne jednou), a i přesto, že mě druhý díl nenadchl tolik jako první, budu tuto sérii ráda doporučovat ostatním, protože jestli se Rebecce Ross něco povedlo na jedničku s hvězdičkou, pak to byla ukázka toho, jak by měl vztah dvou lidí vypadat. Spousta autorů a autorek by se od ní měla učit!

06.03.2025

Po nadšení z prvního dílu přišlo zklamání z toho druhého. Nedostatek originality, akce, romantika už působila trochu nuceně a místy mi hlavní postavy přišly mimo charakter. Co se Bohů týče, velká nuda. Závěr alespoň nebyl přeslazeně dokonalý, to bylo velké plus.

05.03.2025

(SPOILER) ,,Sepiš mi příběh, Kitte,“ zašeptala a políbila ho na čelo, na propadlé tváře. Na rty i na krk, dokud neměla pocit, že se jí samou láskou otevřela hruď a splašené srdce se z ní dere ven. „Sepiš mi příběh, v němž večer co večer nebudu moct spát kvůli tvému ťukání na stroji. Příběh, v němž ti budu do kapes schovávat vzkazy, na které narazíš až v práci. Příběh, v němž jsem ti při našem prvním setkání na rohu ulice polila drahý kabát kávou, nebo jsme na sebe možná narazili v našem oblíbeném knihkupectví a já ti doporučila poezii, zatímco ty mně staré legendy. Příběh, v němž nám v lahůdkářství popletli objednávku. Seděli jsme vedle sebe při zápase nebo jsem vyrazila na cestu vlakem na západ, abych zjistila, jak daleko mě dokáže odvézt, a ty jsi v něm byl náhodou taky."

*****
Dočetla jsem první díl a hned jsem nutně potřebovala druhý díl. Moje čekání netrvalo dlouho a vyšel druhý díl. Moc jsem se těšila, až se znovu setkám s Iris a Romanem! Na konci prvního dílu mi bylo Romana neskutečně líto, když se ocitl v zajetí Dacrea. Zatímco Iris se shledala se svým bratrem Forestem.

Kniha je opět psaná z pohledu Romana a Iris. Musím se přiznat, že jsem netrpělivě čekala, až si Iris s Romanem opět budou psát. Jejich dopisy mají své kouzlo.

Kniha se více věnuje válce. Roman je v jejím středu a Dacre ho nutí psát články, které mají podpořit stranu Dacreho.

Je mi líto, že tato duologie skončila. Ráda bych se vrátila v čase a přečetla si oba díly ještě jednou s tím pocitem, že je to úplně poprvé, co budu knihy číst a nevím tak úplně, co mě čeká.

28.02.2025

Druhý a závěrečný díl duologie. Za mě byla jednička mnohem lepší, hlavně z důvodu originality, kterou ve druhém díle žalostně postrádám.

V příběhu se nacházíme na začátku druhé knihy přesně tam , kde skončila ta první. Kitt je ztracen a Iris je zoufalá, kde najde svého manžela. Od bratra se dovídá, že je nejspíš naživu, ale díky vymytí mozku mocného Boha si ji nejspíš nebude pamatovat a ještě přejde na druhou stranu barikády, tedy bude bojovat proti Bohyni.
A světe div se přesně toto se stalo. A tak Iris hledá další kouzelný psací stroj, aby mohla resetovat celý jejich příběh a bude úspěšná.

Celý příběh se točí kolem války Bohů a jejího zastavení. Iris v tomto příběhu dostává velkou důvěru a má se stát vražedkyní samotné Bohyně. Jestli se jí to povede a oba hrdinové dostanou svůj šťastný konec se dozvíte na stránkách nádherné knihy. Obálku opět dělala @adelastypka je znovu nádherná.

Celá kniha je rozdělena do několika bloků a možná proto se mi příběh v některých částech vlekl, nevím co si o tom myslet, ale rozhodně neměl takový spát jako první díl. Děj byl předvídatelný a někdy né, úplně plynulý, zvlášť při přeskakování pohledů z postavy na postavu. Vedlejší postavy nedostaly tolik prostoru jak by si zasloužily a zvlášť mě mrzí dějová linka bratra Iris, který si zasloužil více.

25.02.2025

TOP série letošního roku !
Tato autorka neskutečně dokonale dokázala spojit hnusnou
válku s fantasy světem a tím ji přetvořila pro čtenáře obou světů.
Ze srdce ji doporučuji.

„Sepiš mi příběh, v němž večer co večer nebudu moct spát kvůli tvému ťukání na stroji. Příběh, v němž ti budu do kapes schovávat vzkazy, na které narazíš až v práci. Příběh, v němž jsem ti při našem prvním setkání na rohu ulice polila drahý kabát kávou, nebo jsme na sebe možná narazili v našem oblíbeném knihkupectví a já ti doporučila poezii, zatímco ty mně staré legendy. Příběh, v němž nám v lahůdkářství popletli objednávku. Seděli jsme vedle sebe při zápase nebo jsem vyrazila na cestu vlakem na západ, abych zjistila, jak daleko mě dokáže odvézt, a ty jsi v něm byl náhodou taky.“
„Napiš mi příběh, který nemá konec, Kitte. Piš pro mě a vyplň má prázdná místa.“