Zahrada mrtvých duší
Lukáš Boček
Příběh rodinného tajemství, jež mělo zůstat pohřbeno. Markovým světem se po náhlé smrti otce rozprostře nicota. Podivný vzkaz jako ze záhrobí ovšem mladého malíře vytrhne z letargie: vypadá to, že pouze jeho sestra Šárka, kterou už roky neviděl, zná pravé důvody rodinného neštěstí. Najít ji přesto nebude snadné. Sama se ukrývá v hlubokých lesích, kde ji uvěznila vlastní minulost. Ta, kterou jejich otec vidí docela jinak než všichni ostatní.... celý text
Přidat komentář
Máme tady další rodinné podivno, našeptávala mi mírně skeptická záložka... takže ano... čekala jsem duševní marast, ale tahle hnusná temnota mi sakra brzy přiskřípla vnitřnosti... útržky vzpomínek a ta jejich znepokojivě strašidelná atmosféra... plíživá úzkost se mi stránku za stránkou víc a víc zadírala pod kůži... až ten konec utnul neodbytný proud domněnek v mojí zoufalé mysli a já při tom doslova přestala dýchat... protože pane bože, ten konec!!!
NICMÉNĚ... moje já zaplesalo i nad tou slovní vymazleností... nekonečné díky za tak boží češtinu.
Těžko se doporučuje, ale určitě stojí za to si tímhle bolestným tajemstvím projít... už jen kvůli všem těm dětským duším okolo nás či v nás samotných.
Konečně to někdo se slovama umí (za mě) podobně jako Jan Němec. Být to jiný téma, tak řeknu, že je to radost číst. Nádhera, vpíjet se do toho textu. Bohatý, hluboký, teskný.
Na mě až moc takový jakože záhadný,peotický. moc natahovaný a musela jsem si domejšlet co ty náznaky znamenaly.mít takovýho fotra ,hodim si mašly.
O co tady půjde, tuší čtenář docela brzy. V průběhu cteni však začne pochybovat, jestli je všechno tak, jak se zda. Konec je hodne silný a smutný. Detailní výjev, ke kterému se sourozenci na konci dostanou, byl pro mě až příliš těžký a nechutný. Z knihy po přečtení zůstává nepříjemná pachuť. I tak ji doporucuji, ale není to žádné lehké čtení.
Pro mě naprosto neočekávaný zážitek ze čtení. Jedna z nejlepších knih, které jsem v poslední době četla. Autor dokonale zpracoval velmi těžká témata, jeho příběh vypráví o složitých rodinných vztazích, nefungující komunikaci a nedostatku empatie, o zneužívání, ztrátě a opětovném nalézání důvěry, hledání pravdy, a hlavně bravurně zachytil jeden z fenoménů současné společnosti - určitou duševní křehkost, jejíž nárůst kolem sebe vnímám i ve svém okolí...Postavy jsou věrohodně a detailně propracované, čtenář před sebou vidí jednotlivé osoby jasně vykreslené (vychrtlá Markova matka v černém kostýmku s karafiátem v klopě mi asi ještě dlouho bude defilovat před očima), ale rozumí i tomu, proč určitá osoba jedná tak, jak jedná...Navíc je kniha napsaná krásným, bohatým jazykem, snové části se prolínají s reálnými, a přestože je text poměrně náročný, jde hodně do hloubky složitých témat, kniha se čte velmi dobře.
Dost mě proto překvapuje, že "Zahrada mrtvých duší" (i ten název je perfektní!!) nebyla nominovaná na nějakou literární cenu, takto komplexně vynikající literární počin by si ji rozhodně zasloužil.
"Obracím listy a doufám, že jsem něco přehlídnul. Uvnitř se mi rozhostí dokonalý ticho, který přehlušuje jen zběsilej tlukot mýho srdce. V první okamžiky nevím, co si o tom všem myslet. Je tenhle život ještě pořád můj? A kdo jsou ty lidi, který jsem ještě nedávno považoval za vlastní rodinu?"
Markův svět se po smrti otce propadne do všeobjímající nicoty. Ze skličující letargie jej vytrhne záhadný dopis od již dávno zmizelé sestry Šárky. Rozjíždí se brilantní psychologické drama vyprávěné z pohledu tří členů rodiny - Marka, Šárky a jejich otce Jana. Autor vám nabízí pouhá vlákna informací, která se v ten správný okamžik protkají a vše do sebe perfektně zapadne.
Kniha obsahuje jemné, nerušivé kresby korespondující s úchvatnou obálkou. Příběh se pak skládá z různých vzpomínek, vyprávení, rozhovorů a dopisů. Není nijak časově ohraničen, takže občas tápete kdy se událost stala, ale nevidím to jako chybu, naopak - určitá chaotičnost podtrhuje celou tragédii událostí.
"Mám pocit, jako bych udělal něco strašnýho.
Jako bych přestal bejt sám sebou.
Jako bych všechny zklamal.
Jako bych celýmu světu lhal."
Fascinovala mě kombinace nespisovné a hovorové češtiny Marka a Šárky v kontrastu s knižním, až poetickým popisem Jana. "Čas se zatím lehounce pohupoval na místě, jako by se teprve rozhodoval, zda se kdy rozběhne kupředu. Všeobjímající nevzrušivost dní narušovaly tu a tam pouze všudypřítomné vzpomínky".
Ačkoliv již od začátku tušíte, jak to dopadne a co se v rodině stalo, ničemu to neškodí a navíc se vás autor snaží několikrát svést na zcestí a donutí vás přemýšlet, kdo je zde tou obětí a kdo manipulátorem? Nečte se snadno a určitě to není kniha pro každého. Já bych ji ale označila za velmi zvláštní a obdivuhodnou, obzvláště když vezmu v potaz fakt, že ji napsal mladý kluk a je to jeho první vydaná kniha. Takovou slovní zásobu nelze jinak než závidět. Dávám 4/5 a doporučuji, jistě si tento příběh s tragickými osudy jedné rodiny, jež ukazují jak moc nás zlo v rodině dokáže formovat po zbytek života, najde místo ve vašem srdci.
"Modř mě nadobro celýho spolkne. Hladina se jedním mohutným pohybem rozevře a já se v nekonečným indigu dočista rozpustím, jako mlha, který jsem nedokázal uniknout. Navždycky už zůstanu vlastním polostínem".
Famózní! A rovnou říkám, že díky detailům
knihy i kolem knihy - playlistu ke čtení na Spotify, hloubce stále dost tabuizovaného tématu, který je, bohužel součástí naší společnosti, do jaké kniha proniká, ilustracím i celkové grafické podobě, a perfektní práci s postavami a jejich charaktery a nitry, mám i týdny po přečtení stále pocit absolutní výjimečnosti této knihy a až kultu knihy. Doslova ji do rukou beru s citem a respektem. Hodně mě oslovila a pan Boček....klobouček, asi nejdokonalejší prvotina, co jsem kdy měl tu čest číst.
Zajímavý příběh nabušený emocemi. Četlo se to celkem dobře, i když se zde střídají pohledy hned několika postav, v různém časovém sledu. Pořád jsem doufala, že ta zvrácenost byla omyl, závěr měl spád a přečetla jsem ho jedním dechem.
Zajímavý dobře propracovaný psychologický příběh jednoho rodinného tajemství. Začínající český autor popisující prostředí dávno zaniklých šumavských obcí mě v jistém smyslu nadchnul podobně jako Jiří Hájíček i když ve zpravování příběhu do prostředí se jedná o úplně jiný směr.
Jak začít..
Zahrada mrtvých duší hned ze začátku zaujme zajímavým fyzickým vzhledem. Velmi zdařilá obálka knihy. Jak graficky tak provedením. Po otevření upoutá nažloutlý retropapír a modré písmo. V závěru knihy je dokonce inverzní provedení. Zajímavé jsou i ilustrace.
Bohužel zajímavé modré písmo se při horších světelných podmínkách ukáže jako četbu komplikující. Alespoň pro mne.
To by bylo ke vzhledu knihy a teď k obsahu...
Příběh je vyprávěn z pohledu tří hlavních postav. Syna Marka, dcery Šárky a druhého manžela jejich matky, Jana.
Začínáme právě na pohřbu Jana a to z pohledu Marka. Marek je dospělý, živý se malováním, žije sám a je, řekněme psychicky nevyrovnaný. Jana, který pro něj byl více otcem, než skutečný opilecký otec, měl rád a proto nedokáže pochopit jeho rychlý odchod.
Bohužel jeho matka byla citově chladná, takže tomu odpovídá i jejich vztah.
Marek se rozhodne vypátrat, proč zemřel Jan a proč jej opustila jediná osoba, kterou měl krom babičky rád a to jeho starší sestra Šárka.
Sledujeme vzpomínky těch tří na společný život a pomalu odkrýváme, co dokáže přehnaná láska, nepochopení, zkreslený náhled na realitu.
Nejenže sledujeme příběh očima tří postav, ale nahlížíme do něj i v několika časových rovinách, které se potkávají i míjí.
Nakonec se příběhy propojí v celkem očekávaný, ale přesto šokující konec.
Kniha je velmi silným psychologickým vyprávěním, které je v celkové rovině hodně dobré. Ale...
Ale jsem nucen dát jen tři hvězdy. Osobně mi hodně vadilo, na to jak výjimečně je kniha vyrobená , na to jak silný příběh obsahuje, tak z pohledu Marka i Šárky je psaná hovorovou češtinou . Až přehnaně hovorovou. Vím, že je to subjektivní, ale zážitek z knihy mi to kazilo. A to hodně
Nicméně, pokud má člověk rád složité rodinné vztahy, silný příběh, určitě nebude zklamán. Kniha se čte velmi dobře
Velice psychologický román. Líbilo se mi prolínání času u daných postav. Šárka mladá, ambiciózní dívka hledající spravedlnost. Marek chlapec s vzhlížející láskou k otci a respektem. Marie tichý článek rodinného kruhu. Jan milující otec co udělá vše proto aby jeho "nevinné" tajemství zůstalo tajemstvím a aby za něj nenesl následky .
Kniha byla co se týká psychologického hlediska náročná což neubírá na její kvalitě, naopak! Oceňuji ilustrace, ale nejvíce mě zaujal připravený playlist mě knize od samotného autora, který mi tím navodil depresivní stavy což knihu ještě více podtrhlo
P. S. Taky bych potřebovala takové místo jako Šárka, stačilo by mi tak na víkend maximálně týden
Příběh i jazyk díla je naprosto dokonalý. Po 130 stranách čtení jsem toužila znát rodinné tajemství, které mělo opravdu zůstat raději navždy pohřbeno
Kniha má skvělou, i když ponurou atmosféru. Pusťte si ke čtení playlist, který sestavil sám autor, bude Vám běhat mráz po zádech. Ještě bych ráda zmínila, že oceňuji, že mezi českými autory vznikl další příběh, který se věnuje tomuto závažnému tématu.
Kniha mi dělala společnost při dlouhých cestách ze severu do Prahy. Vybrala jsem si skvělou společnici. Hudební podkres, ponuré čtení, temný autobus. Velká paráda.
Myslím Lukáši, že jste si se Zahradou mrtvých duší nasadil vysokou laťku, ale určitě ta další kniha bude ještě lepší, věřím Vám :) a těším se. Jsem spokojená a moc děkuji!
"Uplynulý roky mezi námi vyhloubily už natolik širokou propast, že v sobě nenajdu sílu, abych se ji pokoušela přemostit."
Knihu jsem přečetla za necelé dva dny, velmi dobře se četla, autor (i když začínající) má určitě našlápnuto na vydání dalších úspěšných děl. Příběh byl také zajímavý až do samého konce.
(SPOILER) Velice originálně napsaná kniha. Celou dobu autor pouze naznačuje, co je ta strašná věc, která se v rodině děla. Ve vyprávění se střídají postavy Marka, Šárky a jejich nevlastního otce Jana. Víte, že je tam něco špatně, ale nevíte, co přesně. Každá postava popisuje věci jinak. Každý má svou pravdu. Až úplně na konci knihy se to konečně vyjasní. Ač jsem trochu tušila, o co půjde, i tak mě při čtení konce knihy opravdu mrazilo.
Tak tohle byl pro mě až psycho horor. Vzdělaný inteligentní predátor zvolil ke svému ohavnému skutku velmi rafinovaný způsob a využil k němu své nejbližší nejslabší osůbky.... A ony to pak zpětně rozmotávají, aby mohly jít a žít dál ..... Zaujalo, bavilo.
Dokonalá kniha. Na to, že je to v podstatě autorova prvotina, tak tedy vážně smekám a hluboce se klaním! Hned od prvních stránek mě úplně pohltila a já se nemohl dočkat dalších volných chvil, abych mohl pokračovat ve čtení. Nebudu zde popisovat, co již mnozí popsali mnohem barvitěji. Ale jsem totálně unesen a nadšen. Chtěl jsem si knihu šetřit, abych si ji co nejvíc užil, ale to prostě nešlo :o)! Téma neskutečně smutné. Moc těžko se mi loučilo s hlavními hrdiny příběhu, Šárkou, Markem a Lenkou. A ten jazyk a čeština! Jedním slovem, nádhera. Tak rád bych si přečetl nějaké pokračování! Poslední rok mám velké štěstí na knihy, napřed skvělý Jan Štifter a teď stejně skvělý Lukáš Boček. Jsem moc rád, že máme tak úžasné spisovatele.
(SPOILER)
Zahrada mrtvých duší - Lukáš Boček
Kniha roku 2023? Dost možná ano.
Tento příběh je vyprávěn z několika pohledů - dvou dospělých, kteří vzpomínají na dětství. Zároveň se tu objevují střípky z deníku jejich otce. Tato rodina má totiž jedno velké tajemství.
Marek je tak trochu podivín, který je až emočně chladný. Což se ani nedivím, protože celá jejich rodina postrádala jakýsi cit. Marek po smrti otce začne vzpomínat na svou sestru Šárku, která nepřišla na otcův pohřeb. Vše vyvrcholí dopisem, který mu je předán a on se pouští do hledání minulosti a Šárky zároveň.
Knihu jsem četla v rámci společného čtení, ale nevydržela jsem denní rozdělení a knihu přečetla rychlostí blesku. Autor se umí bravurně ponořit do mysli postav a dokáže je popsat tak, že prožíváte celou knihu s každým, kdo zrovna příběh vypráví.
Již na začátku je čtenáři jasné o co v této knize půjde, nicméně nemáte ponětí o detailech, protože každou stránkou se vaše konkrétní teorie boří. Tady má u mne autor další plus. Takhle motat hlavu a udržovat napětí neumí každý.
Kniha je obecně zaměřena na budování atmosféry a psychologii postav a to jsem si neskutečně užívala. Mátla mne, rozesmívala, málem i ukápla slza. Jednoduše mne kniha rozložila. Tohle si chcete přečíst.
Konec knihy se mnou otřásl a celkově se mi kniha dostala hluboko pod kůži. Nečekala jsem, že rozuzlení bude až takové. Neuvěřitelné, překvapivé, šokující.
Kniha dodnes ve mne zanechala stopu a věřím, že na ni budu dlouho myslet. Smekám nad takovýmto skvostem a jsem ráda, že se tato kniha vydala. Je to pro mne čest mít ji přečtenou.
Nemám knize co vytknout. Vlastně možná jednu věc. Zajímala by mne více postava matky, která byla bez citu a obecně bez zájmu ke všemu, kromě její zahrady. Zajímalo by mne, co za tím stojí.
Třešničkou na dortu je potom graficky vyvedená obálka a netradiční modré písmo uvnitř knihy.
Hodnotím 5/5⭐️
Zahrada mrtvých duší mi dala zabrat! Líbilo: těžký rodinný téma, vymazlenej jazyk a i když je 'to' docela dobře odhadnutelný v první části knihy, stejně jsem byla občas v nervech. Nelíbilo: liška a obraz. A na můj vkus by mohla být malilinko kratší, v konečným důsledku mi přišla trochu rozvleklá. Bude ve mně chvíli doznívat. Jo a je to Vyšehrad, takže jsem musela sáhnout po papírové knize, grafický zpracování bych si nenechala ujít.
Tohle bylo hodně náročné čtení a zároveň tak skvěle napsaný. Co vše dokáže jeden "otec" napáchat v rodině a v 2 dětských duších (na tělech). Od začátku jsem byla v napětí, co se v té rodině děje, proč a jak to vlastně všechno skončí. A zda v tomhle příběhu bude nakonec nějaká ta spravedlnost a úleva pro některé hlavní postavy. Na konci všechny ty skládačky tak nějak zapadnou na své místo. Masakr! Prolínání různých časových linek tomu hodně přidalo na napětí. Nemohla jsem se odtrhnout. Skvělý!