Meč osudu
Andrzej Sapkowski
Hlavním hrdinou tvorby Andrzeje Sapkowského je zaklínač Geralt z Rivie. Jako nájemný hubitel upírů, vlkodlaků a všemožných nebezpečných netvorů pochopitelně ovládá bojové a magické techniky nezbytné pro jeho zaměstnání. Nicméně není pouze chladnokrevným profesionálem a už vůbec ne jedním ze superhrdinů, jimiž se žánr fantasy jen hemží. Postupně vychází najevo, že neměl možnost si svůj osud svobodně zvolit, ale naopak je nucen draze platit za schopnosti a dovednosti nedosažitelné a vesměs též nepochopitelné běžným smrtelníkům. Proto vyvolává strach a zároveň nevraživost a odpor těch, jejichž životy vlastně chrání. Přes své pozitivní působení jsou zaklínači odsouzeni k vyhnanství na samém okraji společnosti, která sice působí vnějškově středověkým dojmem, avšak s mnoha atributy převzatými ze současnosti. Geralt z Rivie, známý a svým způsobem i slavný zaklínač, je považován za mistra meče, chladného profesionála, za mutanta bez emocí - a po pravdě řečeno sám tuhle svoji pověst podporuje. Jak ale stále více vychází najevo, jeho proměna neproběhla tak hladce. V boji i v životě se u něj až příliš projevují pocity a city, které by už dávno neměl mít, a jeho kamenná tvář je jen maska. Jenže jizvy z bojů nejsou ani zdaleka tak bolestivé jako rány na duši...... celý text
Literatura světová Povídky Fantasy
Vydáno:Originální název:
Miecz przeznaczenia, 1992
více info...
Přidat komentář


Druhá zbierka zaklínačských poviedok mi sadla o niečo menej ako prvá. Príbehy sú príliš dlhé, ich pointy nie sú tak úderné a hlavne z posledných dvoch je cítiť, že sú skôr prológom k ságe. To nie je nutne zlé, ale nefungujú tak dobre sami o sebe. Epilóg už je len taká blbina, ktorú ani nemá zmysel brať vážne. 8+/10


Lepší než první. Především to bylo dvěmi povídkami u sebe, Věčný oheň ohledně toho měňavce, u toho jsem se tak nasmála jako snad u žádné knihy:). A poté Trošku se obětovat, to bylo tak krásně melancholické. Opravdu. Sapkowski, Sapkowski, máš jediněčný styl vyprávění. Ty poslední dvě mi přišly buď jako by je psal někdo jiný a nebo sám autor, ale v jiné době, třeba jako hodně zamlada:). Byly psány totiž úplně jinak.


Druhý soubor povídek se povedl na výbornou. Knize prospívá menší počet jednotlivých povídek a autor v nich jde v mnohém do hloubky. Velmi se mi líbí, že v mnohá případech si čtenář musí dost věcí domyslet. Nic mu není polopaticky předkládáno jako hlupákovi. Jsem opravdu rád, že jsem se konečně rozhoupal k přečtení Zaklínače.


Jeden z nejlepších dílů s Geraldem, možná dokonce i ten nejlepší. Doporučuju všema deseti :)


Opravdu se vždy snažím knihu dočíst do konce, ale už u druhého dílu tak trochu trpím. Přečetla jsem polovinu knihy a nic mě nezaujalo. Neexistuje tu žádný hlavní děj, což je pro mě v knize klíčové. Odkládám na časy, kdy nebudu mít co číst.

Už s jedničkou jsem měl problém, ale tady se vysloveně trápím. Knihu odkládám, prostě mě to nebaví...


Další excelentní povídky, které prostě dělají dobře na duši. Nemůžu si pomoct, ale číst obdobné povídky dělají čtenářovi prostě dobře.


Tak abych řekla pravdu tak tento II. díl na mě zapůsobil o dost více než díl první. Oblíbila jsem si zaklínače a jeho kamaráda Marigolda, na druhou stranu jsem stále nepřišla na chuť čarodějce Yennefer a Geralt mě s ní štval, ale i přesto jsem si s tímto podivným párem milenců užila šťastný konec.


"Lidé si s oblibou vymýšlejí nestvůry a hrůzy. Sami si pak připadají méně odporní." (Ač z první povídkové knihy, tento citát mi utkvěl v paměti a nesla jsem si ho s sebou nejen celou druhou povídkovou knihu, ale ponesu si ho i dál do života :))
Jinak nemám co dodat, snad jen, že povídka Věčný oheň je skutečně mistrovské dílo, jak už bylo psáno pode mnou a mne nezbývá nic jiného než jen souhlasit :)


Věčný ohen, kde vystupuje postavička Vexlinga, považuji opravdu za majstrštyk. " Dali jste,“ pokračoval doppler, šklebě se drzým Marigoldovým úsměvem,„skromnou možnost asimilace trpaslíkům, půlčíkům, gnómům, dokonce i elfům. Tak proč bych já měl být horší? Proč mě nechcete dát to právo?Co mám udělat, abych mohl žít v tomto městě? Změnit se v elfku s laníma očima, hedvábnými vlasy a dlouhýma nohama? Ano? Proč je elfka lepší než já? Protože když uvidíte elfku, nevíte kam s očima, a když uvidíte mě, chce se vám zvracet? Běžte se vycpat s takovým argumentem. Já stejně přežiju. Vím jak na to."

První povídková kniha nic moc, tahle druhá je znatelně lépe napsaná. Povídky jsou delší, smysluplné, ne tak snadno předvídatelné. Je to zábava. Těším se na román!


Nádherná kniha,prectena jednim dechem.Moc doporucuji, ale pokud nemate v planu precist serii o zaklinaci,radeji se do cteni teto knihy nepoustejte,silne navykove....


Skvělé pokračování první knihy. Povídky mě do jedné bavily, pan Sapkowski si mne dvěma knihami naprosto získal. Jedna z nejlepších fantasy co jsem četl. Oddechové a zábavné čtení.
Štítky knihy
draci láska humor polská literatura meč a magie akční bájní tvorové svatba voda zaklínači příšery, monstra mořské panny fantasy dvojníci, dvojnictvíČást díla
![]() |
Hranice možností 1991 |
![]() |
Meč osudu 1992 |
![]() |
Něco končí, něco začíná 1993 |
![]() |
Něco více 1992 |
![]() |
Střípek ledu / Úlomok ľadu 1992 |
Autorovy další knížky
1999 | ![]() |
2019 | ![]() |
2005 | ![]() |
2015 | ![]() |
2000 | ![]() |
Dalsi skvela sbirka povidek okolo Geralta a spol. Dustojne pokracovani, ktere si hraje s chronologii a skvele tak koncepcne navazuje na predchozi kousky i pripravuje ctenare na dalsi knihy serie. Nektere povidky jsou trosku pomalejsi, ale jine jsou naopak famozni highlighty viz. uvod kdyz jdou na draka, nebo predstaveni Ciri a dryadskeho lesa. Epilog je pak uz ryze komedialni zalezitost, ktera skutecne pobavila (medium zenskeho pohlavi) a ktera me spravne nazhavila na naslednou zaklinacskou knizni sagu. Jsem zvedavy a doufam, ze si udrzi tempo a zabavnost i ve vetsim formatu. 9/10