Meč osudu

08.01.2021

klasika, kterou musí znát každý milovník fantasy, kdo nečetl, musí ihned napravit. Geralta nejde nemilovat.
Serie, ke které se vždy ráda vracím.

06.01.2021

Opět velká spokojenost příběhy poutavé. Geralt je mi velmi sympatický - příběh princezny Ciri kouzelný a trpělivost zaklínače .o)
Nejen knihy, ale i audiokniky doporučuji...

05.01.2021

Velmi podobná kniha jako Poslední přání. Opět soubor povídek, opět zde jsou různé úvahy (jako v celé sáze o zaklínači) a opět zde narážíme na jiné vysvětlení pohádek a to, jak pro lepší příběh dokážeme překroutit pravdu. Tentokrát je to ale díky Yennefer více o vztazích. Bohužel ubírám hvězdičku za konec a epilog. Z toho jsem byla hodně zmatená – co byl sen, co skutečnost, jak to teda dopadlo a jak se k tomu konci dospělo?

04.01.2021

Chvíli trvalo, než jsem se do knihy řádně začetl. První díl se mi líbí o něco více, ale i tuto knihu jsem si užil . Opět zajímavý příběh plný neméně zajímavých postav.

Pak jsem si pustil seriál a nestačil jsem se divit. Doporučuji nejprve kouknout na seriál a pak až číst knihu. (seriál by měl obsahovat povídky z prvního i druhého dílu)

03.01.2021

Po matoucím prvním dílu je nepřekvapivě matoucí i díl druhý. I tak ale super knížka, nechápu, že jsem se zaklínači vyhýbala tak dlouho.

31.12.2020

Po prvním dílu je tento už lépe pochopitelný a srozumitelnější. Další zábavná série povídek.

31.12.2020

Tak tento diel sa mi páčil ešte viac než ten prvý. Tým že som videla ako prvé seriál som u určitých poviedok čakala niečo iné ale nie vždy to bolo ako v seriáli. Za mňa to bolo lepšie než v seriáli ????. Páčilo sa mi ako sa tam opäť raz objavili všetci hrdinovia vrátane Marigolda, mám ho rada aj keď je to taký truľko ????. Posledná poviedka bola úplne super, ako sa tam stretli všetky postavy z predchádzajúcich poviedok to bolo vážne milé.

29.12.2020

Tomuhle dílu nic nechybělo. Nejvíc mě baví, jak si dostatečně užijeme všech postav, které postupně mají prostor.
Zde zábavný úryvek pro milovníky vodníků:
,,...Z toho co říká zaklínač, soudím, že se jsou to nějací mořští vodníci. A s vodníky si umíme poradit. Zaslechl jsem někde, jak se jistý čaroděj vypořádal s vodníky na jezeře Mokva. Vlil do vody soudek kouzelného dryáku a bylo po zas*aných vodnících. Nebylo po nich ani památky."

Uf. Miluju ten styl psaní, humor. A vážně děsně moc mě baví, když Geralt konečně vytasí svůj meč:) - chápej kterýkoli meč:)))

Nejvíc top byla část s Ciri. Zvlášť smrkání přes prsty mě zaujalo. Ale nebudu už dál spoilerovat a rozebírat, co všechno Geralt v Meči osudu stihl nebo ne. Přečtete si a dozvíte se sami:)

22.12.2020

Wooow, druhy díl opět nezklamal a přečetla jsem ho snad i rychleji než ten první! Líbí se mi celková provázanost, dějová promyšlenost a úplnost. Každá postava má dokonale vykresleny děj i charakter. Úžasný dílo!

03.11.2020

Povídky jsou vtipné, zábavné.. těším se na další díl :)

29.10.2020

Přišlo mi, že se ve druhé knize změnil styl psaní. První kniha se mi četla o něco lépe. Příběh byl opět zajímavý, ale nechytil mě tolik. Občas jsem měla trochu zmatek ve všech těch postavách. Na konci je časový posun řešený zvláštním způsobem a myslím, že v dalších knihách bude pokračovat. Měla jsem pocit, že oproti prvnímu dílu je trochu upozaděna Zaklínačova práce a řeší se jeho milostné problémy a to mi úplně nesedlo. Ale celkově vzato byla kniha dobrá a určitě přečtu další díl. Jen si teď potřebuju dát od této série chvíli pauzu.

29.10.2020

V tomto díle Geralt především řeší otázky osudu a věcí s tím spojených, pak zabředá často do vztahových záležitostí a sem tam se vypořádá s nějakou nestvůrou.Pokračuji dalším dílem.

25.10.2020

Zaklínačovy příběhy pokračují. Opět tu máme realističtější verze známých pohádek a jejich bytostí (dojde například na Malou mořskou vílu), ale ty jsou spíše na pozadí, "vědmák" Geralt nabízí své vlastní zajímavé příběhy.

V jednotlivých povídkách se příjemně střídá prostředí. Geralt si vyrazí s partou na draka, ocitne se mezi smrtonosnými dryádami či řeší ve městě patálie s měničem. Každá povídka je když už ne žánrově jiná, tak alespoň má trochu jinou atmosféru. Dojde i na poměrně vážný a intenzivní romantický příběh s čarodějkou Yennefer... který mi mimochodem seděl víc, než trochu rozpačitá rychlovka s blonďatou bardkou na konci jiné povídky. Z Geralta se všechny holky můžou zbláznit, ale on sám určitě není žádný playboy, spíše je to vážný, romantický typ. Pokud jste hráli jen hry, tak vás to může překvapit, protože tam vám hra nabízí dostat do postele všechno možné, a něco mi říká, že jste právě tomu nějaký ten čas věnovali, a tak jste z Geralta udělali spíše takového druhého Marigolda.

Marigold, kdybyste náhodou nevěděli, je bard, vrchní naháněč sukní a dobrý Geraltův přítel. V této knize se vyskytuje často, a líbí se mi, že dokáže být bezstarostným vtipálkem i vážným věrným druhem. Jednoduše řečeno dokáže ve vhodnou chvíli sklapnout - podobně jako Geralt. Ten je dokonce v mnoha příbězích podstatnou část děje jen mlčenlivým pozorovatelem. Což mi přijde taky moc sympatický.

Jednotlivé povídky se mi líbily přibližně stejně, jen mě trochu zarazila ta úplně závěrečná. V ní skočíme v ději hodně dopředu. Kvůli možným spoilerům nebudu říkat, co se tam přihodí, ale klíčové slovo je "oslava". Sejde se v ní hromada postav z předchozích povídek a oproti předchozím povídkám je velice pozitivní, veselá a komediální. Upřímně řečeno mi to místy připomínalo spíš nějakou fanfikci nebo díl Čtyřlístku. V každém případě to důležitě posouvá děj... a vlastně to bylo nejen zábavné počtení, ale taky to hezky poprvé pořádně propojilo svět Zaklínače.


Osm zaklínačských příběhů z deseti.

23.10.2020

„Samotný osud nestačí, je to příliš málo. Je třeba něco více."

Druhá kniha v sérii Zaklínače mě přiměla konečně si něco dohledat o této klasice fantasy. Hned úvodní povídka z Meče osudu - Cesta, z níž není návratu - mě totiž taky docela mátla. Kdo je Visenna? Kdo je rytíř Korin? A kam se u všech všudy poděl Geratl z Rivie? Ale netřeba se bát, Potměšilý Sapkowski nakonec vyjeví, kdo je kdo.

Meč osudu je tentokrát hodně o Geraltu z Rivie a Yennefer z Vengerbergu. Pochopím, jestli někdo proto u tohoto dílu "ohrne nos" nad "červenou knihovnou". Na druhou stranu, je přece rozdíl mezi poetikou textů Michala Davida a například rockové kapely HIM (Wings of a butterfly etc.). Milostná linka Sapkowskému umožnila vytvořit pozadí nejen pro emoce, vášeň a humor, ale i mravní sílu.

Každá z povídek Bělovlasého má svou pointu, každá je skvělá svým vlastním příběhem, všechny pak člověka obklopí svou lidskostí. Zlatý drak nebo Střípek ledu? Věčný oheň nebo Oběť? Nemám favorita. Jasné strany dobra a zla totiž jednoduše nejsou a ty čtenáři, snaž se ty duševní a emocionální veletoče pochopit. Nadsázka, humor, ironie, ale taky boj o život či se životem. Lidé, draci, dryády/lesní nymfy, trpaslíci, elfové, půlčíci, sylfidy, mořské víly a další známé i neznámé bytosti… Jako by si bytosti z celého vesmíru daly rande na "Václaváku". Vynikající.
P.S.: poslední povídku - Něco končí, něco začíná - jsem si nechala coby epilog nepřečtenou na úplný závěr Zaklínačovy ságy, což mi zavčas doporučil jeden z databázistů :).

01.10.2020

Druhá kniha samostatných zaklínačovských povídek. Spolu s předchozím svazkem Poslední přání to považuji za to nejlepší, co jsem kdy ve fantasy četl. Poslední dvě povídky z této knihy jsou zároveň prequelem k pětidílné sáze.

23.09.2020

K hodnocení tohohle dílu se určitě ještě vrátím, až zjistím, co z toho vyleze dál, protože jinak červená knihovna hadr, což bylo po jedničce zklamání. Takže prozatím dvě * a uvidíme...

15.09.2020

Bohužel. Ani Druhý díl mě moc nepřesvědčil o tom, že je toto "fantasy" pro mě. Pod fantasy si představuji boj, meče, kouzla atd.. místo toho tady mám pohádky a vztahy kdo, s kým, kde, proč, jak. Kde Marigold zase někoho vohnul atd. Nic proti tomuto, jen mi to tady trošku převládá nad tím, co od fantasy očekávám. Rozečetl jsem však ságu, tak uvidím, jestli nezměním názor a neponořím se do toho tak jako všichni ostatní.

31.08.2020

Opět velmi povedené a kvalitní dílo přečtené v podstatě na jeden zátah. Sám se nedokážu rozhodnout, který příběh se mi líbil nejvíce, protože všechny byly kvalitativně na výši. Vyzdvihl bych ale příběh "Trochu se obětovat" jehož finále jsem musel chvíli rozdýchávat. Nejméně se mi pak líbila překvapivě finální povídka "Něco končí, něco začíná", která byla taková atypická a moc mi to nesedlo. Znovu se nevyhnu srovnání se seriálem, kde si linku s Ciri upravili opravdu ve velkém. Knižní se mi líbila o dost víc. Těším se na další knihy a už jen jeden navazující příběh.

20.08.2020

Druhý díl byl ještě lepší než první, už se těším na pokračování.