Posledné želanie

08.04.2019

Chvilku mi trvalo než jsem se s knihou sžila, ale s každou stránkou to bylo lepší a lepší.

26.03.2019

Zkouška další fantasy na odreagování. Tentokrát to byla přeci jen lepší volba, než démonská série od P.V. Bretta. Důvodem bude možná i fakt, že k Zaklínači mám přeci jen trochu blíže, díky jeho popularitě přenesené i do světa PC her a konzolí, kde jsem se s ním měl možnost poprvé setkat a pár desítek hodin se s ním lépe poznat přes ovladač mojí konzole PS4 :-).
Jako oddychovka docela fajn, člověk se při čtení občas i zasměje a je to nenáročné čtení. Možná v budoucnu sáhnu i po dalších dílech této slavné série o Geraltovi.

06.03.2019

Jedná se o skvělou kombinaci silného "hrdiny" a kvalitně zpracovaného fantasy světa obohaceného o jakýsi slovanský rozměr. Jednoduše perfektní.

11.02.2019

Prvý diel zodpovedá klasickým schémam prvých častí, kde sa čitateľ oboznamuje s hlavnou postavou, prostredím situovania príbehu a celkovými reáliami deja. Jednotlivé poviedky sú pomerne "čtivé" a knihou sa dá prelúskať bez väčších problémov a v krátkom čase. Hlavným problémom (alebo skôr nedostatkom) ostáva poviedková forma, v dôsledku ktorej si čitateľ nevytvorí k tomuto fantasy svetu pevné a kompaktné puto hneď od začiatku, ktoré by ho následne nútilo pokračovať ďalším dielom a vytvorilo by onú "mystickú" závislosť na čítaní zaklínačského príbehu.

11.02.2019

Myslím, že jsem se ještě nikdy u knížky tak dobře nezasmál, jako když jsem si v povídce Poslední přání přečetl, jakou kouzelnou formulku to Geralt vlastně na djinniho použil ;-)

24.01.2019

Je to zábava. Povídka s čertem je bezvadná. :)

18.01.2019

Knížku jsem četla dvakrát. Poprvé když jsem byla mladší, to se mi líbila, ale pár věcí mi tam uteklo a neměla jsem z toho takový zážitek. Teď jsem z ní byla nadšená daleko víc a všechny povídky se mi moc líbily. Mohu doporučit

13.01.2019

Sáze o zaklínačovi jsem se úmyslně dlouho vyhýbal a musím přiznat, že jsem se i trochu obával, že se do ní nedokážu (po odehrání neméně legendární herní série) začíst. Mé obavy se ale rozplynuly již u této první povídkové knize. Sapkowski má bujnou fantazii a originální styl, ve kterém se ale nebojí odkazovat na starší klasiky a pohádkové motivy. Po dočtení každé povídky jsem se vždy těšil, co přinese povídka další, kvůli čemuž před Sapkowskim smekám. Jsem zvědavý, jak budou vypadat románová pokračování. Za mě si zatím po přečtení první knihy série svůj status zaslouží.

12.01.2019

První díl zaklínače je psaný formou povídek. Všechny byly dobré, ale jakmile jsem jednu dočetl, neměl jsem nijak neukojitelnou chuť číst další. Bylo to spíš do vlaku, autobusu anebo když má člověk prost chvíli.

09.01.2019

Četla jsem už podobná dílka a tohle mezi nimi nezazářilo nějak výrazně. Jenže já se u toho tak bavila! Sice nerozumím tomu, jak jsem si zrovna já mohla tak krásně odpočinout u zabíjení roztodivných příšer, nicméně díky těmto povídkám jsem nádherně unikla realitě a relaxovala jako dlouho ne. Svět Zaklínače se mi moc líbí, líbil se mi i jazyk, jakým byly příběhy napsané, učarovala mi inspirace klasickými pohádkami. Na další návrat k sérii se moc těším a doufám, že tam časem padne i pět hvězdiček :)

07.01.2019

Zaklínač šel hodně dlouho kolem mě, ale po prvních pár stránkách mě naprosto uchvátil. Všechny povídky jsou velmi čtivé. Měl by si přečíst každý milovník fantasy.

04.01.2019

Můj druhý pokus o začtení do série o Zaklínači. Tentokrát úspěšně.
Příběh a celý svět zaklínače se mi vždycky líbil, hrála jsem hry, viděla seriál, jen ty knihy se mi vždy vyhýbaly. Moje první hodnocení Posledního přání čítalo pouhé dvě hvězdy, protože jsem se do knihy prostě nemohla začíst a příběh mě nijak nebavil.

Dnes musím kroutit hlavou nad vlastním rozpoložením, protože napodruhé jsem knihu přečetla za pár dní a neskutečně mě bavila. Líbí se mi svět, který autor stvořil, návaznost na pohádkové příběhy a bytosti, tak jak je známe z předčítání rodičů. Zamilovala jsem si především Marigolda, vtipného chlápka, který věčně v něčem lítá. Za mě určitě 4* :)

03.01.2019

Hodnotil bych čtyřmi hvězdami, ale za povídku s čertem dávám plný počet :-)

28.12.2018

Série zaklínačských povídek, později románů, je skvostem fantasy žánru. Doporučuji každému, i těm, kteří do fantasy neradi zabrušují.

23.12.2018

Ságu jsem četla kdysi dávno a moc se mi líbila. K povídkám jsem přistupovala trochu nedůvěřivě, ale i ty si mě velmi rychle získaly. Povětšinou jsou založené na nějaké klasické pohádce, ale přenesené do světa zaklínače působí úplně nově. Za důležité považuji vyzdvihnout kvalitu audiobooku. Tenhle byl nejlepší, jaký jsem kdy poslouchala. Věřím, že další knihy si při poslechu užiji stejně.

15.12.2018

He. Tohle je sranda. Kdysi, řekl bych možná čtrnáct, patnáct let zpátky, mě několik lidí online, příliš posedlých touhle ságou, přimělo Zaklínače prakticky nesnášet. A jelikož jsem tehdy byl fanatickým vyznavačem Zabíječe - temnýma nekončícíma jatkama, černým humorem (klasická četba pro teenagery), měl jsem svou vlastní fantasy ságu a po chvíli čtení mi 'Poslední přání' moc neřeklo a tak jsem to odložil, ale myslím, že už tehdy jsem věděl, že mimo Tolkiena nejpopulárnější tuzemská fantasy, se mi nevyhne a Geralt si od začátku po dnešek budoval a buduje jméno, v herním světě, připravovaném seriálu. A mě by ani nenapadlo, že Sapkowski bude kvalitou tak přeskakovat, že bude parodovat klasiky, že jeho Zaklínač je postava, která nebyla pevně a jistě stvořena, ale spíš se tak nějak přibelhala bokem, jako ožrala v knajpě a jak se o ní v povídkách začalo čtenářům rozšiřovat povědomí a jejich nenasytné krky chtěli víc, tak teprve pak došlo k postupnému rozšíření. Někdy se člověk zasměje, někdy jsou pointy trefný, někdy to má solidní akci, celkově je to takový uvolněný, nemá to zrovna epické proporce, vážnost, dlouhý bitevní scény, nesnaží se to samo sebe brát až tak vážně, zároveň se to ale pořád hledá. Sapkowski je takovej ten typ, co vám nasype sůl do kávy a směje se, když vás pak z povzdálí pozoruje to pít, zároveň ale píše obstojné, přímočaře, takže vám to odsýpá a nemáte příliš pocit, že se to vleče (ale za to možná může ta povídková forma). Nebavilo mě se příliš nějak nořit do jeho universa, ale jsem zvědavý na ten "it" faktor, který vedl k takové popularitě. Postava Marigolda je zosobněním přístupu k téhle knize. Mám z toho takový smýšený pocity, někdy to bylo fakt good a někdy mi to přišlo jako děsnej lacinej žánrovej shit, moment od momentu jinak, zároveň se mi ale líbí ten punc reality (to s sebou nese samozřejmě i jazyk a mnozí polští fanoušci série říkají, že právě v tom je série tak dobrá, jak v ní pro Poláky postavy mluví) - Poláci jsou samozřejmě přízemní, ale to s sebou odráží a nese i určitou reálnost, humor, jejich chování, jejich myšlení, takže mnohdy Zaklínač překvapí a působí jako reálná středověká kronika něčeho, co se stalo - monstra často vychází z lidových středoevropských mýtů a pověr (a vsadím se, že na spoustu z výrazů v knize narazíte poprvé), takže to má i takovej odér, jako když vás strašili s klekánicema jako dítě a podobně. Uvidíme, co dál, definitivně jsem zvědavej. Geralt má okolo sebe s dostatek mlhy, aby jako hlavní postava pořád měl čtenáře čím překvapovat. Zaujal mě i názor, že se v knize daleko víc řeší vztah a nenávist / pohrdání lidí vůči Zaklínači, než akce, postavy se budují skrz dialogy. Vlastně si myslím, že by to byla velmi unikátní série, kdyby šel Sapkowski víc do extrému humoru (a hororu) a nahradil by tím tu standartní příběhovou epičnost a rádoby epičnost a dramatičnost, která je v rámci žánru prakticky všude. 7/10

12.12.2018

Čtu celou serii během jednoho roku 3x, a musím říct, že až nyní si to celé pořádně užívám i v návaznosti na herního zaklínače.

uživatelka Sedlmajerka mě docela pobavila, ale u všech knih se najde někdo kdo naprosto nepochopí celý záměr a směřování knihy.

Po 103 stránce odloženo.
Jako kniha pro mládež snad dobré, ale pro mně ubohé.
To si raději přečtu Němcovou nebo pohádky bratří Grimmů.

07.12.2018

Dlouho jsem obcházela kolem Zaklínače a vlastně nevěděla, zda ho chci číst nebo ne. Občas jsem vzala do ruky nějakou z knih (v knihovně či knihkupectví), ale vždycky to byl nějaký další díl. Při poslední návštěvě knihovny se ovšem na mě z regálu usmívala kniha s nápisem Zaklínač I. Poslední přání. A tak jsem do toho šla. Byla to dobrá volba. Mám ráda dobrou fantasy a tohle opravdu je dobrá fantasy. Postavy, které už teď z povídek znám, jsou takové „opravdové“, „normální“, nevím, jak to mám říct. Jsou tam skvělé vtipné pasáže, klasické pohádky postavené na hlavu, příšery a netvoři, lidé dobří i zlí, čarodějové, druidi, elfové, trpaslíci ...... No, co víc si můžu přát. Takže moje „poslední přání“ je, aby až příště přijdu do knihovny, tam na mě čekal další díl.