Posledné želanie
Andrzej Sapkowski
Prvá poviedková kniha jedného z najlepších autorov fantasy na svete! Andrzej Sapkowski vdychuje život Geraltovi z Rivie, postave nájomného zaklínača, majstra meča s magickými schopnosťami, osobnosti z pradávneho sveta plného mýtických bytostí, čarodejov, gnómov, elfov, ale aj ľudských intríg, zloby a nenávisti. Geralt žije na okraji spoločnosti, so zápalom bojuje proti desivým netvorom, ktoré ohrozujú ľudí, nie je však chladnokrvný zabijak. Jeho nadprirodzené schopnosti a nemilosrdné skutky vykonávané v mene spravodlivosti však vyvolávajú v ľuďoch strach a odpor napriek tomu, že ich chráni. Vďaka rozprávačskému majstrovstvu autora sugestívne príbehy s čarom fantázie a dobrodružstva upútajú čitateľov bez obmedzenia veku.... celý text
Literatura světová Povídky Fantasy
Vydáno: 2016 , PlusOriginální název:
Ostatnie życzenie, 1993
více info...
Přidat komentář
Tak v porovnání s hrou a seriálem to Sapkowski napsal trošku jinak, ale jako zastánce všech předloh a knížek držím při něm. Originální a napínavé povídky s Geraltem jsem přečetla víceméně během chvilky a už se chystám na další.
Sáhla jsem po Zaklínači až po shlédnutí obou vydaných sérií na Netflixu.
Rozdíly ve zpracování jednotlivých povídek tu samozřejmě jsou, zatím jsem nenarazila na žádný podstatný - co se týče děje. Co pro mě bylo překvapivé, že postavy v knížce mi přijdou tak nějak... hrubší, více barbarské. Seriál v mnoha ohledech zjemnil děj i postavy a musím říct, že na té obrazovce mám asi Geralta radši :-D Na druhou stranu knižní Marigold se mi velmi pozdává, sice je to ukecaný proutník, ale celkem chytrý.
Knížku jsem částečně četla a částečně poslouchala - audiokniha je bezvadná, co postava, to jiný dabér. Ohromným plusem (alespoň za mě) je, že Geralta čte Jiří Dvořák, tedy stejný dabér jako v seriálu :-)
Povídkové knihy moc nemusím, ale tady byl pro mě tento způsob psaní tím pravým ořechovým, úžasný vstup do světa Geralta z Rivie, krásně se to poslouchá, výborná oddechovka s příjemnými hlasy Jiřího Plachého a Jiřího Dvořáka zaujme všechny milovníky fantasy literatury.
O Zaklínači jsem slyšela už od spolužáka na střední škole, ale doopravdy jsem se k němu dostala až přes PS4 hru :D tam mě naprosto chytil a já si musela přečíst knihy, který miluju! Co se seriálu na Netflixu týče: hoooodně pokulhává
Super kniha, líbí se mi že to na sebe moc nenavazuje a jsou to oddělené povídky. A ty slovanské monstra a příšery - Prostě super kniha a doporučuji přečíst každému fanouškovi fantasy.
Pěkný úvod do světa, seznámení se spoustou postav, z nichž některé určitě budou důležité i v dalších dílech. Kratší povídky, které spojuje jedna rozdělená na sedm částí. Tento díl jsem si půjčila v knihovně (na doporučení), a knížka se mi líbila tak, že jsem objednala komplet sérii. :)
Kniha je super, co dodat, fantasy jak má být. Oproti současnému seriálu je Geralt o něco více člověkem, což mu neubírá na kouzle. Více se to podobá polské verzi Zaklínače (a žel také mnohem lepší).
Zdá sa mi, že Sapkowského knihy sú jemne determinované postmoderným uvažovaním - kruté a relativizujúce reinterpretácie klasických príbehov, poviedkovosť, pohrávanie sa s naráciou a kauzalitou, zameranie sa na etické konflikty a traumy (vysoké) v brakových zápletkách (nízke), prekračovanie žánrových pravidiel (politický thriller/rozprávka)... A práve tu je Sapkowski podľa mňa najzaujímavejší, hoci si netrúfam povedať, nakoľko je to vo fantasy žánri inovatívne. Bez ohľadu na to, Geraltovo filozofovanie o zániku sveta (a to hneď v prvej knihe), o ekologickej katastrofe (vymieranie druhov), probléme vzťahu inakosti a komunity (kto je vlastne príšera?) a o machiavellizme, nehovoriac o už spomínaných morálnych kazuistikách, bolo podľa mňa veľmi zaujímavé. Nuž a v neposlednom rade ide aj o istý posun v popisovaní charakterov, ktoré si v sebe nesú často nesformulovateľné traumy, a ktoré sa vďaka množstvu etických konfliktov aj mierne rozvíjajú. Láska Yennefer a Geralta je aj vďaka tomu pomerne zaujímavá a netradičná.
Ak mám s niečím problém tak najmä s jazykom. Sapkowski očividne nie je žiadny veľký štylista. Používa jednoduché, krátke vety a veľmi konvenčné, až banálne rečnícke prostriedky. Kniha sa tak číta naozaj veľmi ľahko, ale je zrejmé, že jazyk je pre Sapkowského len nástroj (ako kladivo), na ktorý vešia svoje príbehy a úvahy. Nedokáže s ním pracovať, sprostredkovať prostredníctvom neho to zvláštne hrmenie ticha, magické chvenie v úzadí, či mentálny stav postáv. Paradoxne, vo fantasy by mal hrať "prvé husle" práve jazyk, vzhľadom na fundamentálnosť jazyka v príbehoch - rôzne magické formulky, jazyky rôznych rás atď. Toto sa však netýka len Zaklínača. Osobne sa tiež so Sapkowskim nezhodujem ani v pohľade na svet, a tak ma neohuruje jeho relativizmus, niekedy až nihilizmus a istý boj proti veľkým príbehom a tradícii.
Odhliadnuc od toho, ide o výborné "odpočinkové čítanie" (ako to tu niekto trefne nazval) a ak niekto v literatúre nehľadá poéziu a mágiu jazyka, nech prihodí jednu hviezdičku. Nepochybujem, že keby Zaklínača čítam pred 15 rokmi, išiel by som s hodnotením vyššie.
P.S. V porovnaní s knihou je seriál od Netflixu len veľmi prostoduchý. Zato hry vrelo odporúčam každému čitateľovi.
4,5*
V knize se čtenáři představí plejáda vskutku zajímavých postav, některé z nich budou důležité i v pozdějších románech. Myslím si, že pro každého správného fanouška fantastiky je Zaklínač kánonem. I díky seriálu nyní nabývá na stále větší popularitě, což je jedině dobře, protože příběhy Geralta z Rivie se silně zapíší do srdcí čtenářů.
Po jazykové stránce je dílo psáno knižním jazykem, často se objevují přechodníky a přídavná jména odvozená ze sloves. Nechybí ani archaismy a historismy, slovní zásoba je celkově velmi bohatá a pestrá. Dílo tak na čtenáře působí vyloženě epicky. Škoda jen, že se v textu objevují chyby, některé poměrně zbytečné - jako třeba u postavy Frenegala, kdy je střídavě psán jako Frenegal a Fregenal. Pro složitost textu a rozvětvenost vět se některé překladatelské omyly však dají odpustit.
Myslela jsem si, že mě povídky vůbec nebudou bavit, a byla jsem mile překvapená. Z povídek jsem nadšená, už méně z románů, které na povídkové soubory navazují. Povídky nám představují zaklínačův svět, různé postavy a nejrůznější nestvůry. Je vidět, že se autor hodně inspiroval v různých mytologiích a pohádkách a přizpůsobil některé z nich k vlastní podobě. Moc se mi líbily všechny povídky, nicméně za nejlepší považuji Poslední přání (seznamujeme se zde s Yenn) a Zrnko pravdy (jak Geralt k dítěti překvapení přišel). Dozvídáme se proč dostal Geralt přezdívku Řezník z Blavikenu atd. Pro pochopení navazujících románů je nezbytné, nejprvé přečíst povídky, jelikož první román ze série rovnou navazuje na první a druhý povídkový soubor. 5*
Po shlédnutí seriálu jsem se musela vrhnout i na knihy. Nadchla mě a těším se na další díly.
S vycházejícím seriálem o Geraltovi je na čase přečíst celý jeho příběh. První kniha Vám ale, bohužel, nedá moc hlavního vyprávění. Jedná se spíše o krátké povídky, kde si uděláte náhled do světa zaklínače a seznámíte se s hlavními postavami. Kniha je v některých pasážích opravdu čtivá a proto určitě sáhnu i po druhém díle, i když jsou v knize občas i části, po kterých zjistíte, že jste je sice přečetli, ale v hlavě Vám vůbec neutkvěly.
První povídková kniha je v dnešní době už klasika. Sapkowski hravě pracoval s aluzemi na nejrůznější pohádky, ať jsou to Sněhurka a sedm trpaslíků nebo Kráska a zvíře. Stejně tak dokázal západní svět skrze tvorbu seznámit s mytologií, o níž předtím nikdy neslyšeli, což jsou zase tvorové jako striga nebo kikimora. Škoda, že americká produkce však dílo plně nepochopila a v jejich adaptaci z toho vznikl takový paskvil. Jako předehra k hlavní sáze a seznámení s jednotlivými postavami je jinak kniha perfektní a rámec v podobě svatyně Melitelé Sapkowski využil dobře.
O této série jsem slyšela ze všech stran, mně se do čtení byť jen některého dílu moc nechtělo, protože fantasy není úplně můj žánr, který bych vyhledávala. No a povídky už vůbec ne, tak jsem si nakonec pořídila audioknihu, která mě hned dostala svým zpracováním a vtáhla mě do celého příběhu zaklínače Geralda. Po poslechu jsem si pustila první sérii stejnojmenného seriálu a také se mi zdál hodně povedený. Za mě můžu knížku doporučit, pro mě na seznámení s fantasy zcela vyhovující.
vercatko20:On v tom také žádný hlavní příběh být nemá, možná tak letmé spojovací prvky. Jsou to prostě povídky kterými autor začínal, kdy ještě netušil jak jak se do toho později opře. Sága začíná prvním dílem až Krví elfů. Ta dnešní prezentace je vyloženě hloupost :-).
Četla jsem tedy knihu až po zhlédnutí seriálu, ale i tak mě to nadchlo, super a těším se na další díly, akorát holt už teď je pro mě Geralt Henry Cavill a nic to na tom nezmění.
Štítky knihy
upíři vlkodlaci zfilmováno polská literatura meč a magie duchové a přízraky zaklínači příšery, monstra fantasy zfilmováno – TV seriálČást díla
Cesta, z níž není návratu
1988
Hlas rozumu
1993
Konec světa / Kraj sveta
1993
Menší zlo / Menšie zlo
1990
Otázka ceny
1990
Autorovy další knížky
1999 | Poslední přání |
2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
2005 | Narrenturm |
2015 | Bouřková sezóna |
2000 | Meč osudu |
Seriál ani hru neznám, takže jsem se do toho pouštěla s čistou myslí. Povídkové knihy nejsou moc pro mě, přijde mi, že než se člověk dostane do děje, povídka končí. Není nějak čas oblíbit si postavy a to jsem měla i tady. Zaklínač mi připadal jako laskavý člověk s hromadou soucitu pro lidi i jiná stvoření, se spoustou hlubokých myšlenek, ale zároveň tak trochu nevyrovnaný a zmatený. V některých povídkách si hrál na hrdinu, který všechno ví a všechno zvládne, jinde jen tak stál opodál a asi čekal, že se stane neštěstí, než zasáhl, a pak si s ním vůbec nevěděl rady. Ani po přečtení netuším, co to jeho zaklínačství vlastně obnáší, co umí a co neumí. Občas se zdálo, že vidí až za roh, občas neviděl ani to, co měl přímo před nosem. K tomu spousta tajností z pera autora, který většinu myšlenek načal a ani nedořekl. Tenhle styl, že někdo něco Zaklínačovi pošeptal, ale čtenáři se to tají, asi aby byl víc napjatý, to není nic pro mě. Já ten svět chci prožívat s postavou a vidět jí do hlavy, ne číst scénář k filmu, kde chybí jakýkoli popis motivací, emocí a tak dále.