Poslední přání

04.01.2020

Se Zaklínačem jsem se seznámila přes PC hru, kterou zbožňuju. Když se mi do ruky dostala knížka, trochu jsem se bála, jestli se mi to taky bude líbit. A ono je to dobré, líbí se mi moc a moc! Postavy sympaťáci a moc se mi líbí ten zvláštní styl humoru - pěkně suchý. Hned se jdu zakousnout do druhého dílu!

03.01.2020

Na Vánoce jsem si koupil druhý díl, takže musím pokračovat a doufat, že mě svět Zaklínače chytne a dostane se mi pod kůži. Zatím se nejvíce líbili vtipné dialogy, například: "Rytíř bez jizvy je kokot, a ne hrdina"

03.01.2020

Krom první povídky se mi to líbilo:).

02.01.2020

Zaklínače miluju hlavně z knížek. Četla jsem je několikrát a nikdy mě neomrzí. Hrála jsem i hry, viděla seriál. Svět Zaklínače mě prostě nikdy nepřestane bavit. V příběhu se mi líbí, že svět není ani dobrý ani zlý, že je šedý, že je v něm dobro i zlo. Celkově se mi líbí ponurá nálada. Moc doporučuju.

02.01.2020

Naprosto uzasne. Sice mi to trvalo dele nez jsem to docetla, ale ne kvuli toho, ze by kniha nebyla ctiva. Je skvela, inspirace klasickymi pohadkami je kouzelna. Geralta jsem si samozrejme zamilovala. Celkove jsem nadsena.

Druhé čtení: Nadšení neopadlo, pokračujeme dál...

01.01.2020

Musim rict, ze jsem se do knihy pustil predevsim diky stejnojmene videohre.
Kniha je presne jako ta videohra, spoustu akce, skvele a casto velmi vtipne dialogy a jednotlive povidky jsou jak jednotlive mise. Knizka je jak napsana proto, aby z ni hru nekdo udelal. Bohuzel pro me postrada nejake logicke usporadani, castokrat jsem se ztracel v case a povidky na sebe pramalo navazovali, spis vubec. Hodne postav, ktere jsem uz tak nejak znal se v pribehu ukazali az na samem konci, ale to neberu jako minus, spis upozorneni pro ostatni. A urcite bych rad vypichl povidku Konec světa, kde ma Geralt zneskodnit certa, takova kdyby byla cela kniha a nemela k tomu daleko, tak bych dal i pres vyse zminene neduhy plny pocet. Tu povidku s certem jsem precetl na jediny zatah a to i presto, ze jsem brecel smichy.

01.01.2020

*
Byla jsem velice ráda za představení Yen, i když mě od ní její chování 'mrchy', jako od mnohých takových postav, prostě odhazuje, nebudu raději soudit podle prvního dojmu a ještě to nechám uležet. Nicméně, ty tři přání, ty tři přání... Skutečně nezvyklá. Z prvního nepovedeného exorcismu jsem měla při představě možnosti splnitelna takový záchvat smíchu, že kdybych se neukočírovala, asi bych za chvíli praskla jako onen strážný. Co se týče toho třetího, tak je sice naprosto přesně nastíněno, ale nepopsáno. Jako tomu bylo mnohokrát s různými problémy. Nejsou přímo pojmenovány, ale hned se jejich výsledek vkrade do mysli. Dává to tak volná křídla pro vlastní obrazotvornost. I když... Nebudu zastírat, že ta má se na okamžik zastavila u génia vzduchu. Je ten první úkol vůbec fyzicky možný? Odpovědi na některé otázky nejspíš zůstanou navěky nezodpovězené.

01.01.2020

Okolnosti toho, jak se ke mně počátek tohoto rozsáhlého vyprávění, o jehož posloupnosti jsem se musela ještě zvláštně vzdělat, dostal, jsou asi tak spletitý jako jakákoliv jiná podezřelá věc spojená s knížkou, jak jsem to popisovala už několikrát předtím, ovšem opět v jiném osobním prožitém znění. Nejspíš bych si takové bádavé zasvěcování do vlastních okolností spojených se získáním tohoto výtisku k přečtení mohla odpustit, ale připadá mi, mám takové zdání, že už to, jak se s danou knihou shledáváme a nahlížíme na ni, ochomýtáme se kolem ní bez počátečního zájmu na tom, jestli vůbec čtěná bude, nebo když už konečně jeden vyhoví svým slibovaným připomínkám, kdy daný kus literatury již spočívá na listě vybízejícím k budoucímu nahlédnutí a konečnému – snad radost přinášejícímu – splnění, co všechno se na člověku podepíše za domněnky a pohnutky, než se vůbec dá do samotného, vlastního zkoumavého počtení? Může to odrážet spoustu faktorů, například vzletnost a nebo úpadek, podle toho, co za věhlas se k vám o díle dostane. A nebo neškodná manipulace druhou osobou. Souvislosti patřící k tomu, co mi půjčil tuhle knihu, jsou možná úsměvné a sentimentální, ale přesto se silně rozvinutým vlivem. Ale to už odbíhám. Zpět – nebo spíše konečně? – přímo k Zaklínači.
Nedá se samozřejmě přeslechnout, když si vaši spolužáci vyměňují zkušenosti ohledně hraní Witchera – a nebo spíše o krásách Yen a Ciri? Nutno posoudit někde jinde – , nebo když váš strýc ustavičně nazývá vašeho otce podobnému jistému Geraltu z Rivie, o jehož vzhledu poradí velice rychle obrázek na Googlu, takže není nutné se nějak více starat. Vyjadřuji tím, že jsem se o tento svět nikdy příliš nezajímala, nejspíš se ke mně příkřeji dostal až v červnu minulého roku. Kniha tehdy odplula na onem seznam 'Hodlám se číst', oficiálně alespoň v mé hlavě, protože zdejší seznamy dosti zanedbávám, co se reality týče, tož pravda. Znovu jsem se o ni začala zajímat v září díky nové spolužačce, jaká mi vyprávěla o kouzlech vědmákova světa a já zatoužila zapadnout do konverzace, ne ovšem už tak silně, abych kromě spílání na prázdnotou zející jistou poličku v nové městské knihovně podnikla nějaké ostřejší kroky. Vše změnil listopad a zvláštní osoba, jaká se nerozpakovala zapůjčit mi svého vlastního Zaklínače, to vše v jednom mrazivém pátečním odpoledni, kdy až pozdě přišlo na mysl, že s rukama obtěžkanýma Posledním přáním se špatně sdílí důležité tělesné teplo nutné pro zahnání nejhoršího chladu. Co si budeme povídat, vyhřáté veřejné prostory jsou zacpané. O to ale nejde. Nebo možná trochu. Ve smyslu, že mi překonání znalostí oné osoby konečně vehnalo potřebnou vůli do žil pro to, abych se začala zaklínačskými spisy systematicky zabývat. Takže i když by to mohlo vypadat, že většinu nových čtenářů sem zažene adaptace od Netflixu, nemusí tak tomu být. Někdy se prostě věci sejdou do velice kuriózních sounáležitostí.
Samotné čtení, byť jen otevření knihy, jsem i tak odkládala až do blízké doby, jelikož odmítám tahat knihy půjčené od někoho jiného než knihovny kamkoli, kde by se mohly poničit. Tudíž Vánoce se ukázaly jako příkladný čas pro to začít a moci odmítat ty, co lákali ven na nějakou procházku, než slunce rychle odkvapí. Vždyť co by se tam dalo najít? Rozhodně ne Geralt bojující se strigou.
A tak začala mánie, co si žádá v nejbližší době nějaký další díl. Třeba se mi konečně poštěstí zjistit něco o Ciri a nebýt odkázána jen na výklad toho, čím vás častuje zapůjčitel. Ale alespoň padlo něco o věhlasné Yennefer z Vengerbergu. A konečně chápu narážku na šeřík a angrešt. Chápu a rozumím. V rámci možností.
Věnuji se nějak obsáhle těm na začátku ospravedlněným souvislostem, ale zanevírám kvůli tomu nad samotným zněním. Co mě překvapilo? Snad rozložení, ale už jsem si hledala něco o tom, že takhle v povídkách jsou koncipované jen dva první svazky – plus nejspíš Bouřková sezóna – , takže jsem nad tím příliš nesmutnila, jen mě lehce štvalo, že jsem nedokázala odhadovat, jestli bude nadcházející část po Hlasu rozumu nějak spojena s vyskytnutým odkazem, či ne. Taktéž mi přijde, že je zde všechno takové rozházené, jakoby již probíhající, přestože neproběhne za celý svazek přímé vysvětlení, pouze to, co si kdo sám nachytá a odvodí a nebo mu to někdo vyzradí díky svým znalostem. Ale to je už asi výsadou takových povídek, zvlášť, když mají nejspíš být k dovysvětlení následné hlavní linie. Takže u tohohle se vlastně jen nabírají informace, aby se v budoucnu použily. Dobrá. Nejspíš jen brblám k nedostatku ukázaných věcí, ale co bych chtěla po nějakých tři sta stranách, když schází ještě dalších sedm dílů. Jsem prostě nedokrmený zvědavý vlk, prahnoucí po dalších záblescích nového světa, jaký ho oslnil.
Osobně nejpříjemnějším úsekem bych označila část Zrnko pravdy. Mělo to celé zvláštní a odlišný vývoj, než jsem čekala, i když to bylo veskrze všechno naservírováno pod nosem, takže si člověk v závěru mohl říct: „Ano, přesně takhle to bylo.” Navíc se mi zamlouval námět a celé to spojení s narážkou na známý příběh, ovšem okořeněné o těžkou pachuť reality a možnosti převedení do méně pohádkového znění.
Celkově mě zaráží autorův smysl pro to přehodnotit známou povídačku a překroutit ji, zlo na dobro a naopak, což je docela pochopitelný aspekt nového náhledu na pohádky, ale nejvíce mě dostával do toho zakomponovaný zahořklý temný – a přitom jaksi humorný – kontext. Možná se jedná o jakési přiblížení původnímu krvežíznivému vyprávění starých generací, nebo je to jen vytvořené tak, aby to vzbudilo v chlípných dušičkách zájem, každopádně, jsem docela zvědavá, jaké pohádky se dá dočkat příště.
Nevím, jestli má ještě cenu rozebírat autorův humor, jistě ne vhodný pro každého, ale vyhovující. Někdy však přerůstající až v bizarnost, jaká ovšem tvoří smích snad ještě lépe, než ta prohozená mimo jen tak řečí. V tomhle jako naprostá kuriozita posloužila finální část, Poslední přání.

31.12.2019

Sapkowski měl sice hezkou myšlenku, ale zpracování otřesné... Pěkné universum, postavy jsou komplexnější, ale příběhy nemají moc hloubku, časově jsou halabala, téměř na sebe nenavazují a styl psaní je na úrovni střední školy.

30.12.2019

Jediná vec ktorá mi vadila bola rozkúskovanosť prvého dielu, preto jedna hviezda dolu. Inak knihy čítam česky, len málo prekladateľov preloží dobre knihu do slovenčiny. Preto odporúča, čítať knihy česky (ak nie sú od slovenských autorov), zvlášť zaklínača, pretože mnohí ľudia sú potom sklamaní.

29.12.2019

Nedám 5, lebo mi tu niečo prekážalo, neviem či to bude slovenským prekladom, ktorý je niekedy ... alebo mnohými preklepmi a chybami v texte. Je to v celku slušný, ale dosť pomalý začiatok tejto série. Takže som zvedavá, čo bude ďalej a či to ozaj bude jedna z najlepších fantasy sérií všetkých čias.

Začetl jsem se rychle. Zajímavý způsob jak vstoupit přes povídkové vyprávění do pohádkového světa Geralta z Rivie. Nádherně vykreslený svět podivných stvoření, kouzel, čarodějů. A co si cením je humor, který vše krásně odlehčí.

26.12.2019

Nejdříve jsem viděla seriál, na jeho základě jsme si chtěla přečíst knihy. Nic mě nepřekvapilo, jelikož už jsme dopředu věděla, o co půjde. Povídky jsou hodně podobné seriálovému zpracování, ale kniha obsahuje více informací a jednotlivé pasáže jsou lépe vysvětleny. Detaily se však ve velkém množství neshodují se seriálem, ale to bývá dost často. Těším se na další díl, který mě asi také moc nepřekvapí, jelikož se z děje vycházelo i v seriálu, přesto se těším na pokračování, které zatím neznáme a počkáme si na něj dlouhou dobu.

26.12.2019

Povídkový úvod do nových světů, kterými nás provází Geralt z Rivie. Četl jsem před lety postupně v Ikarii, nyní jsem se pustil do nového vydání díky TV seriálu na Netflixu. Znovu musím konstatovat, že kniha je pro mne mnohem, mnohem, mnohem kvalitnější zábavou než filmové zpracování. Autor psal povídky podle známých pohádkových příběhů, které zatemnil a přenesl do svého vesmíru. Jsou plné nejednoznačných postav, fantastických kouzel, nemilosrdné akce, ale také laskavého humoru, smysluplných rozhovorů a tu a tam i tolerantního přístupu k problémovým jedincům. TV seriál je temný, těžkopádný, až moc vážný, plný bezduchých proslovů, které si hrají na velkou filozofii. Má ale dobře vykreslenou atmosféru zemí, kterými se zaklínač Geralt probíjí, důstojně plní funkci pohyblivé ilustrace.
Zvyšuji povídkám hodnocení o jednu hvězdu: 95 % (3665! hodnotících je na průměru 90 %).

18.12.2019

Výborne napísané. Bavila som sa od začiatku do konca. Spôsob, akým spisovateľ prerozprával rozprávky,... no neviem, deti by to nemali čítať, ostali by asi zmätené, že ako to naozaj je:-)))
V tejto časti sa oboznámite s hlavnou postavou Geraltom, s jeho minulosťou, s prostredím, v ktorom sa dej odohráva. Napísané formou poviedok, a aj keď poviedky nemusím, kniha ma zaujala. Určite prečítam ďalšiu časť.

16.12.2019

Pohádky jsou vždy nejlepší. A když v nich je navíc zaklínač Geralt, tak to nemá chybu.

30.11.2019

Dočetl jsem osmý díl.Naprosto super napsané,velká poklona pro autora B-) Mám chuť začít číst vše od znovu.. kdyby měl někdy typ podobného dobrodružství, prosím o radu do zpráv. jinak.. :D

28.11.2019

Všichni známí, co tuto knihu četli, říkali, že se má hodnotit až poté, co přečtete celou sérii. Jakmile jsem přečetla první díl, věděla jsem proč. On mi ten první díl připadal takový rozsekaný na kousky a maličko jsem se v tom ztrácela. Ale nakonec jsem se začetla a druhý díl vypadá dobře, aspoň, co jsem stihla přečíst první kapitolu. Nový svět, kde jsou občas zvraty a tak úplně člověk nedokáže předvídat, co se bude dít na další stránce.

24.11.2019

Tato kniha pro fandy fantasy je naprostou samozřejmostí, nádherný svět který Sapkowski stvořil, svět lidí, čarodějů, draků, elfů, skřetů a dalších tvorů, kdy pro Zaklínače je nejvíce čest a jeho odvaha