Zápas s nebem - Dobrodružství z vesmíru
J. M. Troska (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/104572/dobrodruzstvi-z-vesmiru-104572.jpg
4
87
87
Zápas s nebem série
1. díl >
Klasická česká sci-fi, v níž tři mladí inženýři putují v kosmické lodi po tělesech sluneční soustavy.
Přidat komentář
Trojice mladých přátel - Arne Farin, Petr Brada a Pavel Horák - se vydává za poznáním záhad vesmíru. Napřed zkoumají pozoruhodnou rasu pololidí na Měsíci, poté dvě soupeřící civilizace na Marsu. J. M. Troska se v trilogii Zápas s nebem odpoutal od Země a pustil se se svými hrdiny do zkoumání Sluneční soustavy. Tento krok mu nabídl nové, neohraničené obzory fantazie a on jich využívá zcela bez skrupulí a naplno. Někdy je to až úsměvné, jako když mladí astronauti po přistání na cizí planetě zcela bezstarostně a bez jakéhokoli průzkumu opouštějí raketu bez skafandrů či alespoň dýchacích přístrojů, nebo když otevírají v raketě okna, aby vyvětrali, spoléhajíce kdo ví na co, o pilotování jejich vesmírné lodě systémem pokus-omyl ani nemluvě. Těch naivních představ je v románu povícero a budete-li se zaobírat technickou stránkou věci, skončíte nejspíš v psychiatrické léčebně. Pokud ale na sebe necháte působit ono prosté nadšení dobrodružné výpravy, budete nadšeni. J. M. Troska má navíc vyprávěčský dar, který dokáže strhnout a nepustit čtenáře dříve, než na poslední stránce. Smrtonoš budiž toho příkladem.
Staré, ale pořád dobré... Tenkrát jsem obě série četla několikrát, ale dají se přečíst i nyní, příjemný návrat do mládí :-)
Troska je moje dětství a z trilogie "Zápas s nebem" jsme doma měli jen tento první díl. Teď jsem ho znovu přečetl s mými dětmi a sbíráme energii na druhý díl, přece jen to jsou tlusté bichle. Byl to můj první vstup do světa sci-fi, tak můžu pět jen chválu, i když je to někdy naivní nebo rozvláčné, ale !SPOLER! likvidace záporáka je opravdu nekompromisní a totální ;-)
Druhá Troskova trilogie s další generací potomků slavných inženýrů z minulých děl. Tentokrát se trojice mladíků vydává za mírné asistence mocného kmeta do vesmíru a objevují život a zvyky na nejbližších planetách. Troska se rozhodně svými díly zasadil o popularizaci vědy a zaslouží si své čestné místo stejně jako slavnější kolega Jules a celý cyklus Zápasu s nebem patří k nezapomenutelným dobrodružstvím mého mládí - 75 %
Arne Farin, Petr Brada a Pavel Horák, to je trojica hrdinov, ktorá zabezpečí, že pri čítaní Smrtonoša sa nudiť určite nebudete :). Trošku úsmevne pôsobí, že aj napriek veku 25 rokov sú to všetko kapacity vo svojich odboroch, muži rozvážni a uvážliví. Našťastie to ale autor vyvážil ich milým doberaním sa navzájom a hašterením, ktoré akosi k tomu veku patrí, ako aj Petrovou občasnou zbrklosťou. Úvod príbehu sa mi videl mierne kostrbatý, spád to nadobudlo až od príchodu hrdinov na Mars. Dialógy sú občas až príliš vysvetľujúce, sotva by sa tak niekto rozprával bežne, ale... účel (spopularizovať vedu) svätí prostriedky, pravda? :) Prechody sú miestami prirýchle a autor koľkokrát zabudne na detaily, nuž ale... pekná nadväznosť na príbeh Nemovej ríše, vševediaci dedo Nemo, pre ktorého je všetko hračkou, zaujímaví Agirovci na dokonalej polovici Marsu, krásny opis marťanskej i pozemskej hudby, výborne vykreslená postava zlosyna Démona/Smrtonoša a opisy jeho temnej ríše, ako aj milá prítomnosť kocúrika Habakuka (Habíška), to všetko je na druhej miske váh a tých niekoľko mínusov sa stratí v gradovanom príbehu. V príbehu, kde vidieť, ako sa ten istý vynález ("paprsky smrti") správa v rukách čestného, ušľachtilého človeka a v rukách zlej bytosti.
Vím, že je to klasika a tak dále, ale nemůžu si pomoct - s Verneovkami problém nemám, s Válkou s nebem od Trosky ano. Opravdu, on vrší a kupí jednu fantastickou věc za druhou, letmo se něčeho dotkne a frčí dál. Takže román sice má spád, na občas zastaralý jazyk si taky zvyknete. Ale těžké je, když se nemohu ztotožnit ani s jedním hrdinou (a to tam jsou tři).
Promiňte, ale když přiletím na cizí planetu a při prvním setkání s jejími obyvateli se na jednoho z nich vrhnu, strhnu mu šaty, osahávám ho jak veterinář psa na prohlídce, pak ho zvednu do vzduchu, abych si ho potěžkal, tak bych se pak neměl divit, že mě domorodec kousne do ruky. A reakcí našich hrdinů je, že se pustí do bitky, ve které navíc tomu obtěžovanému domorodci utrhnou hlavu! To nejsou vědci, to jsou blbci. Takže takhle ne.
Přečtěte si Trosku, dokud si užíváte bezstarostného dětství, po letech by mohlo přijít hořké zklamání... :-) Abych jen nehaněl, vzpomínám si z dětství na komiksovou Nemovu říši, ta mě celkem bavila.
Zdá se mi, že tady J.M. Troska neodhadl míru, takže v příběhu vršil jeden fantastický námět na druhý. Vymýšlel si přírodní zákony, teorie i jevy, a pomaličku opouštěl žánr sci-fi. I jeho předchozí knihy byly naivní a jistým způsobem téměř primitivní. Vědecky by neobstály a postavy žádnou hloubku nenabízely. Dokázaly ovšem vtáhnout a ohromit kouzlem neznámého. Smrtonoš nic z toho neumí. Cesta na Měsíc a především objevování Marsu působí jako drogový výlet do jiné reality. Čím podivnější situace hrdinové zažívali, tím méně mě zajímaly. Bádání se omezilo na minimum a záhady autor řešil v tom horším případě jednou větou, v tom lepším rozvitým souvětím. - „Zapomínáš, že čte myšlenky,“ namítl Petr. „Není to tak zlé,“ mávl rukou lékař. ,,Má sice tu schopnost, ale já jsem už vystihl její zdroj. Dejte si pozor: když s ním mluvíte, nehleďte nikdy do jeho očí. Jen očima vám vidí do duše. Žádný zázrak.“ - To je bohužel jen jeden příklad.
Jako děcko jsem to hltal i s obalem, mělo to své kouzlo, myslím, že bych se nenudil ani teď v dospělosti, i když asi dost představ je už kapku překonaných, třeba co si ještě vzpomínám - takové vrtání do špičky Everestu, odkud Nemo vypustí raketu;) Třeba se k tomu ještě dostanu s děckama, v knihovně nicméně obě Troskovy trilogie mají své čestné místo.
Osobně mám radši sérii "Kapitán Nemo", ale tato se mi taky líbila. Jen je to už dlouho od přečtení, takže si z ní skoro nic nepamatuji.
První česká space opera, aspoň myslím. Ve své době naprostá špička. Jako kluk jsem se velmi bál a rozhodně si jí budu chtít přečíst znovu.
Moje druhá sci-fi knížka. Ze začátku jsem se pouštěla do čtení trochu nedůvěřivě, ale postupem čtení se má nedůvěra měnila v nadšení a neschopnost se odtrhnout. Opravdu se mi to líbilo a s chutí se k tomu vždy vracím :)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1970 |  Zápas s nebem (1. - 3. díl) |
| 1969 | Nemova říše |
| 1993 |  Planeta Leon I.-II. |
| 1992 | Metla nebes |
| 1991 | Pistole míru |
Detstvo môjho muža, ktoré radostne vytiahol z police, len čo som mu prezradila témy tohtoročnej výzvy a tetelil sa blahom, keď ma sledoval, ako to čítam :))) Priznám sa, že som bojovala... nie je to môj žáner ani tématika, spadala som do ľútosti za úmrtím každej vesmírnej potvorky, no... nejak sme to spoločne zvládli až do konca. Čakajú ma ešte dva diely, ktorým by som chcela dať šancu, ale zatiaľ som sa neodhodlala. Myslím však, že moje nižšie hodnotenie nie je odrazom samotného diela, ale skôr nás spoločne či mňa ako publika.