Zápisky mladého lékaře

Nádherná kniha. Bulgakov mě po M. a Markétce opět přesvědčil, že je nejlepší. V této knize popisuje obyčejné příběhy mladého lékaře na ruské periferii neobyčejným jazykem. Jazykem měnícím se z brilantního popisu v nádhernou poetiku, přes jednoduchý bezslovesný hororový popis až k procítěné nostalgii, která žene slzy do očí. Výjimečný spisovatel.

Vše již bylo napsáno v předchozích komentářích. Skvělá kniha, ryzí příběhy. Snad jen dodám, že byla příliš krátká!
Děkuji za možnost stažení e-knihy legálně zdarma.

Úžasná kniha, což se ovšem od Bulgakova dá očekávát, přesto je v ní navíc něco mystického, tichého,klidného a s obrovským přesahem.
Poprvé jsem jí četla ve svých 13 letech a to mě přivedlo k lékařské profesi, kterou nyní vykonávám již 20 let.Takže je to opravdu srdcovka. Povinná četba pro mladé mediky a lékaře.

V šestnácti letech, kdy se mi kniha dostala do ruky, to byl úder do srdce. Tak mě napadá, od té doby jsem ji nečetla, ale pořád si něco pamatuji

Opět skvost získaný v polici na knihy vyřazené z obecní knihovny. Kniha se mi četla moc dobře, dokonce i na terénní služební cestě, která byla dost únavná. Tím spíše jsem soucítila s hlavním hrdinou, mladým lékeřem, který se snaží dělat to nejlepší, co dovede, v "zapadákově", kde "lišky dávají dobrou noc", kde je tma a zima, žádné kino ani divadlo, žádný městský ruch a jiné věci, tolik atraktivní pro mladého člověka...

Líbilo se mi, že mladý lékař ze sebe nedělá žádného borce, ale naopak připouští nedostatek znalostí a zkušeností a možnost pochybení. Někdy váhá, ale nakonec ho pocit zodpovědnosti za pacienty naplní odvahou a pouští se i do operací v daných podmínkách riskantních, které obvykle dopadnou dobře. Má vedle sebe několik dalších pracovníků nemocnice, kteří jej podporují (tedy žádné posměšky, házení klacků pod nohy ve stylu "ať ukáže, co umí" – leckde by si z toho mohli vzít příklad i dnes, na pracovištích se řeší osobní spory a pacient či jiný předmět zájmu a práce trpí). Některé zapeklité případy mu nedávají spát, někdy musí ještě před léčením pacientů běžet do svého pokoje a hledat pomoc v knihách... to se ale pacient nikdy nedozví.

Zaujalo mě, že na to, v jaké době a kde se děj příběhů odehrává, byly nemocnice zřejmě slušně vybaveny (ovšem nesrovnatelně s poměry dnes!), dokonce i ta v "zapadákově" trpěla více nedostatkem personálu (zvláště kvůli válce – zkušenější lékaři museli být k dispozici vojákům na frontě) než vybavení a léků. I fakt, že měl mladý lékař k dispozici nejmodernější odbornou literaturu, nasvědčuje tomu, že naše představy o zaostalosti Ruska jsou, i pokud jde o dávnější historii, značně přemrštěné.

Žel, nejprve mě zastihlo seriálové ztvárnění, které si z knihy vzalo tu a tam něco - našroubováno na britský způsob - vynikající záležitost. Kniha mi proto nepřišla zábavná (což samozřejmě být nemá) a pořád se mi v hlavě belhal zfetovaný Radcliffe. Jelikož kniha je konstruována naprosto jinak a můj pitvorný mozeček stále hledal souvislosti právě s filmovým zpracováním, věřím, že mi to trochu pokazilo dojem z knihy. Závěrečná část mě potom výrazně nebavila, jelikož o dějinách a politice ruska toho vím vlastně poměrně málo.

Očekávala jsem trochu více, ale jak už titul knížky napovídá...

Už máme prázdniny, do knihovny se nedostanu a tak si zkouším e-knihy zadarmo. Autoři se snaží napsat něco zajímavého nebo originálního, na papíře jim to nikdo nevydá. Pak ke mně přišel Míša Bulgakov a je tady nádherný literární text napsaný na pozadí ruského venkova roku 1916 a několika následujících. Obsah -- docela obyčejná člověčina.

Ruských autorů se trochu obávám, protože mi přijde, že píšou zdlouhavě. Bulgakov mě prekvapil sou stručností. Kniha se mi četla dobře, jen ten závěr, kdy čte zápisky svého kolegy mi přijde tak nějak uměle vložený. Vytěžené z kontextu. Vůbec mi to tam nesedělo.

Student absolvuje se samými výbornými, a aniž kdy absolvoval nějakou praxi, dostane na starost vlastní rozsáhlý obvod. Nemá k dispozici elektrický proud ani teplou vodu, zato operační sál vybavený nejlepšími nástroji, z nichž ovšem polovinu v životě neviděl. Pacienti na jednu stranu víc věří pověrám než vědě, na druhou stranu očekávají zázraky. Doktor si po nocích prohlíží obrázky nejčastějších komplikací a doufá, že si na ně vzpomene, až bude třeba.
Drtivě realistický popis bídy, beznaděje a šťastných náhod. Velice upřímné a sebekritické vzpomínky na věci, za které by se většina lidí styděla a tajila je, na vlastní neznalost, namyšlenost, a pokud je povídka o závislosti na morfiu založená na osobních zkušenostech, je to dvojnásob obdivuhodné. Povídky mají spád a jsou výborně vypointované, takže se i přes těžký obsah výborně čtou. Znova si říkám, že co Bulgakov napsal, napsal dokonale.

Trochu mi Zápisky připomínaly Doktora Živaga. Asi to bude tou ruskou duší? Každopádně se útlá knížka čte hezky, někdy vás zamrazí, někdy se pousmějete... Příjemně strávené odpoledne.

Velice dobré čtení: autentické, i když naturalistické, jak to u doktorského povolání bývá. Natož v takových dobách a končinách (asi nejděsivější lues II a nákaza u dětí). Nejvíce se mi ale líbily přiznané úvahy o vlastní nedostatečnosti a neznalosti věci - dokud to bylo vše jen z knih a ne z vlastní zkušenosti. Příjemně věrohodné.

Kniha mě pohltila, realistické vyprávění z drsného prostředí, povídky mají spád a je vidět,že jsou inspirovány skutečnými případy mladého Bulgakova.

Výborná, hluboce lidská kniha, výborně napsaná.
Vesnický zapadákov spoléhá na nového doktora, kterým je čerstvý absolvent bez zkušeností. Sám, pouze s načtenými znalostmi, vlastními pochybnostmi a tíhou odpovědnosti. Hodili ho do vody a plav!

Taková čtivá jednohubka, a velmi chutná. Mladý doktor je sympatický, líbil se mi jeho hrdinský a většinou osamělý boj nejen se zákeřnými chorobami a zraněními, ale i vlastní nezkušeností a pověrami ovládajícími ruský venkov počátku 20. století. Je příjemně lidský a sebeironický, pochybuje, bojí se neúspěchu, nechce se ztrapnit - a zároveň má upřímnou snahu pomáhat a zachraňovat životy.
Kdybych nebyla tak líná se učit a kdyby se mi nedělalo špatně už při pohledu na injekci, snad bych i chtěla studovat medicínu. Takhle budu lékaře jen obdivovat, obzvlášť když jsou podobně nadšení, jako byl hlavní hrdina Zápisků.

Bulgakova prostě můžu.

Tuto knížku jsem koupila pro svou maminku a je z ní nadšená. Prostě doktor. :-D

Velmi obohacující kniha.. zajímám se o přírodní vědy, kam jistě patří i biologie člověka tedy medicína a v této knize najdete přesné popisy, jak co dělat a zároveň si plně uvědomujete, co se mladému lékaři v daných situacích odehrává v hlavě, takže i strašlivé věci dokáží být krapet humorné. Vřele doporučuji lidem se zájmem o medicínu a zároveň těm, kteří se chtějí dozvědět něco o ruském venkovu.

Rozhodně zajímavé...potvrzuje to, že být lékařem nebylo a není jednoduché. Každá z krátkých povídek měla něco do sebe . Rozhodně si od tohoto autora ještě něco přečtu.