Zápisky mladého lékaře
Michail Bulgakov
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/458051/mid_zapisky-mladeho-lekare-vjV-458051.jpg
4
506
506
Řada povídek vznikla na základě deníkových záznamů mladého autora, který vystudoval medicínu a podobnou praxi absolvoval. Vzdálenost od veškerého kulturního dění, osamělost, nedostatečné zdravotnické vybavení, nevzdělanost a tmářství a konečně i pracovní vyčerpanost do značné míry přispěly k duševnímu i profesionálnímu zrání tohoto ruského spisovatele.... celý text
Literatura světová Povídky Biografie a memoáry
Vydáno:
2019
,
Městská knihovna (Praha)
Originální název:
Записки юного врача (Zapisky junovo vrača), 1926
více info...
Přidat komentář
Autor má dar navodit atmosféru ve dvou větách a vystihnout postavu ve dvou slovech. Slupla jsem za večer, Bulgakov mne kdysi uchvátil a tohle nezklamalo.
Knihy jsem se trochu obávala. Myslela jsem, že Bulgakův text bude náročný. Dílo bylo naopak velmi čtivé (na pár archaismů tam narazíte, ale nic s čím by se člověk neporadil) a místy i zábavné. Ideání kniha, po které sáhnout před nástupem do nového zaměstnání nebo až vám předají diplom a vy nebudete vědět, co si v životě počnete. Zápisky mladého lékaře vás napumpují energií a dodají vám odvahu.
Je to skvělá kniha, Bulgakov je mistr pera, ale musím říct, že nedávné seriálové zpracování bylo lepší než text. Vtipné, skvěle to vystihlo onu ruskou satiru... Byla jsem moc spokojená, že tvůrci text "nezneuctili".
Když se mi kniha dostala do ruky, bála jsem se, jestli nebude na můj vkus moc odborná. Opak byl však pravdou. Mladý lékař, který má pouze pár dní po státnicích totiž má nastudované znalosti, aby úspěšně uspěl u zkoušek, nicméně jeho praktická stránka je dosti chatrná. Protože však nastoupil na místo po zkušeném a uznávaném lékaři, nesmí na sobě dát nic znát. A tak přesto, že občas tápe a není si jistý, rozhodným hlasem dá předmětné rozkazy a jde se rychle podívat do knih, zda je jeho úvaha správná.
Kniha je psaná spíše optimistickou formou a opravdu jsem se u ní velmi pobavila. Buď byl mladý lékař tak šikovný nebo popisy úmrtí raději vynechal. Nemusíte se ale bát, že by nešel do hloubky, amputaci končetiny i tracheostomii vám popíše více než dokonale.
Kniha mě velmi zaujala již po prvních stranách. Úplně jsem se vžila do mladého lékaře čerstvě po škole, který je poslán do odlehlých končin a musí řešit mnoho ošklivých úrazů. A za okny většinu času pouze tma tmoucí...
Knihu jsem si stáhla jako Eknihu zdarma. Hned od začátku mě velice bavila. Úplně jsem soucítila s mladým naprosto nezkušeným lékařem, který se ocitl v naprosto odlehlém kraji a musel se spolehnout pouze sám na sebe a vědomosti vyčtené z knih. A bohužel, hned jeho první případ byla polomrtvá mladá dívka, která spadla do drtičky na len...
Je vidět, že začátky lékařů byly a jsou všude asi peklo - o kterém se náramně dobře čte. Kromě posledních dvou povídek, které jsou spíš ponuré a méně dynamické, byly všechny povídky mladého a zoufale nezkušeného lékaře - čerstvého absolventa medicíny, hozeného do vody dokonale zábavné a čtivé. Upřímně jsem ani nečekal, že kniha na lékařské téma z počátku dvacátého století, kdesi v Bohem zapomenuté vesničce uprostřed Ruska bude tolik zábavná a chytlavá.
Na podobné téma, jen ze současné Anglie mohu doporučit knihu od Adama Kaye, 'Bude to bolet, doktore?'
Pekne napsano, cte se samo. Dost me mrzelo, ze kniha je jen tak utla, urcite zajimavych prihod musel ve sve praxi zazit nespocet.
Nádherné… Člověk do té knížky doslova vplyne. Není jediná věc, o kterou by se čtení zadrhlo (víte, jak člověk hned začně přemýšlet, co mu vlastně vadí a jak to naformuluje do komentáře). Jediná věc, kterou by si nedovedl představit. Které by nevěřil. Jediné místo, kdy by se od četby dobrovolně odpoutal, kdy by zaznamenal slabinu. Kdy by necítil lehýnkou tesknotu na prsou (v jiné knize jsem se dočetla, že se jí říká „toska“; typicky ruská bolest duše). A přesto se naprosto nejedná o cosi ponurého, naopak; úžasná je sebeironie - i v odhodlání překonat to, co se jeví jako nemožné. Když je tak mocně působivý překlad, jaké potěšení musí být, číst si tuhle literární perlu v originále…
Postřehy kolegů jsou báječné - jopp, Babajaga11, InaPražáková třeba… Mě ale zaujalo to, co ve svém komentáři mmj. zmínil Elevant:
...Asi jako amputace nohy frustrovaným lékařem za pomoci tupé pily…
Připomnělo mi to totiž jiné knížky, z doby pokročilé vědy (nejen lékařské), vyspělých operačních technik, ohromujícího obratu farmaceutických firem. Jak kde, ovšem. Četli jste od Tomáše Šebka o misích Lékařů bez hranic?
Knihu jsem brala jako vítanou změnu od novodobé beletrie. Musím říct, že mě kniha velmi bavila, hlavně do první půlky, kdy se mladý lékař bez zkušeností ocitne v malé vesničce a za pomoci knih se snaží přijít medicíně na kloub. Napsáno velice poutavě, četlo se to samo.
Fascinující příběhy z lékařské praxe Ruska počátku minulého století. Příběhy o frustraci člověka z města na zapadlém venkově, o naprosté nevědomosti a ignoranci pacientů... Ale překvapivě ne o bezmoci. Dost mě překvapilo, jak jsou příběhy vlastně pozitivní ve smyslu záchrany pacientů. Čekal bych, že zde bude umírat každý druhý, o tom se ale nedočteme. Vlastně všechny příběhy končí dobře, což je před objevem antibiotik a celé řady další lékařských postupů upřímně dost nepravděpodobné. Holt si Bulgakov vybíral pouze ty příběhy se šťastným koncem :-)
Po druhom prečítaní po rokoch pridávam ďalšiu hviezdu v hodnotení. Dokonalé! Zážitky z náročnej a nadmieru zodpovednej praxe čerstvého absolventa lekárskej fakulty Bomharda na ruskom vidieku (zapadákove) nenechajú, myslím, nikoho chladným. Čitateľ všetko prežíva s ním, potí sa pri určení diagnózy, púli oči, padá únavou, trasie sa zimou, listuje v medicínskych knižkách... a následne obdivuje jeho zručnosť, schopnosti, znalosti a uvážlivosť. V dokonalej rovnováhe s napätím a realistickými opismi jednotlivých prípadov/pacientov je autorov neopakovateľný zmysel pre humor a sebairónia, ktoré vždy spôsobia smiech nahlas. Z knihy písanej krásnym, vypracovaným štýlom si opäť odnášam silný dojem, za čo Vám ďakujem, Majstre!
Moc se mi líbila atmosféra hlavně v té první části knihy, kdy byl doktor hned po škole přidělen do zapadakova kdesi v Rusku, aby dělal, co může. Klasika - zima, tma, jednoduší vesničané, nikdy nekončící práce... Znám ten pocit, když vám někdo přidělí větší zodpovědnost, než na kterou máte a vy pak děláte možné i nemožné, abyste nedostatek zkušenosti aspoň částečně vyvážili odhodláním to dokázat.
Knihu určitě doporučuji.
Pro mediky kniha k nezaplacení! Užijí si ji i ostatní. Sněhové bouře, krev, nervy a úděl lékaře.
S Bulgakovem mám už dobré zkušenocti, navíc jsem shlédl televizní zpracování Zápisků mladého lékaře, které se mi velmi líbilo, a proto pro mě byla tato kniha nutností. Po jejím přečtení mě překvapilo, jak jí seriál podobný. Tedy, seriál je pojatý dost odlišně než kniha, ale obě mají totožnou atmosféru, ze které dýchá satyrická odlehčenost, ale zároveň je v ní něco hluboce vážného. Asi jako amputace nohy frustrovaným lékařem za pomoci tupé pily...
Přeně takový styl psaní je pro Bulgakova typický a zároveň je důvodem, proč jej čtu.
Úžasný počin toto dílo! Ta vnitřní nejistota hlavního hrdiny, často podána poměrně vtipně, a následné chladnokrevné a sebejisté operování, to byl parádní kontrast, a tak nějak věřím, že to tak má spoustu čerstvých absolventů. Skvěle také vyobrazeny společnost a tehdejší lidé v zapadlých oblastech. Už první povídka nastavila laťku zatraceně vysoko a Bulgakov tuto úroveň udržel po zbytek knihy. Upřímně asi nikdy nezapomenu na vojáka a mini epizodu s trháním zubu. Stoprocentně doporučuji.
Knížku jsem přečetla za jedno odpoledne, je výborná. Jen lituji, že nebyla delší.
Štítky knihy
lékařské prostředí Rusko nemoci autobiografické prvky první pomoc podle skutečných událostí zfilmováno – TV seriál
Část díla
- Hvězdný roj / Hviezdy na koži
- Křest obratem / Krst obratom 1926
- Morfium 1927
- Ručník s kohoutem / Uterák s kohútom 1926
- Stříbrné hrdlo / Oceľové hrdlo 1926
Autorovy další knížky
| 1969 |  Mistr a Markétka |
| 1987 | Zápisky mladého lékaře |
| 1989 | Psí srdce |
| 1987 | Divadelní román / Mistr a Markétka |
| 1969 |  Bílá garda |
Nebýt poslední kapitoly, dala bych plný počet hvězdiček. Ne proto, že by nebyla působivá, ale proto, že se do té knihy podle mě prostě nehodila a byla navíc. Jinak je to od začátku docela návykové - prostě musíte vědět, jak to s tím pacientem dopadlo. S mladým lékařem na první praxi jedete vánicí, snažíte se zachránit životy, pomoct u porodů, udělat nemožné, přitom ani vy ani on pořádně nevíte, jak na to. Takhle nějak je hlavní hrdina "hozen do vody a musí plavat" ať chce nebo ne, ať se bojí sebevíc. Je z toho cítit odhodlání, ale také pokora. Poslední dvě kapitoly jsou jsou již příběhy jiných lékařů, přičemž Morfium do celého konceptu zapadalo (někde jsem četla, že i autor měl s tímto vlastní zkušenosti a možná jen nechtěl psát přímo v první osobě), ale ta poslední kapitola, jak jsem předeslala v úvodu, se mi do toho nehodila.