Zápisník alkoholičky
Michaela Duffková
Michaela Duffková je mladá matka, která se rozhodla otevřeně promluvit o své závislosti na alkoholu i o složité léčbě. Chcete vědět, proč je tak těžké přiznat si problém s pitím? Proč není překážkou závislosti ani malé dítě? Co bylo autorce motivací k léčbě a jak vypadal první rok po ní? Všechny odpovědi přináší otevřená a přímá zpověď abstinující alkoholičky.... celý text
Pro ženy Literatura česká Biografie a memoáry
Vydáno: 2020 , VoxiInterpreti: Tereza Dočkalová , Iveta Dušková , Pavel Batěk , Martin Písařík
více info...
Přidat komentář
Obdivuju autorku. Musela mít velkou odvahu říct o svých problémech takhle otevrene. Ale je potřeba o takových věcech psát, takže já dávám 4 hvězdičky!
Oceňuji pěti hvezdičkami, protože toto osobní odhalení je velmi intimní a když to čtu, tak se mi vlastně chce brečet. Hrozná bezmoc, naivita a naštvání. Doporučuji preventivně přečíst všem.
Kniha se četla velmi dobře. Obdivuji odvahu autorky, že dokázala tohle všechno zveřejnit a nebála se odsouzení širokého okolí, ale i jejích nejbližších, o kterých se v knize nevyjadřovala vždy jen lichotivě. Psala to upřímně tak, jak to v té chvíli vnímala ona sama..
Autentická, nepřikrášlená a otevřená výpověď o tom, co prožívá závislý člověk (pokud si to vůbec uvědomuje). Nejvíc na mě zapůsobila první část popisující vznik a vývoj závislosti, vztahy s blízkými a cestu do léčby. Jak Michaela píše vše je o komunikaci.
Obdivuji odvahu autorky! Kniha byla zajímavé počtení, zase něco jiného než člověk denně čte.
Ty kráso.... přečteno jedním dechem....Tak mě to vtáhlo. Doufám, že nikdy se s takovou závislostí nebudu muset potýkat. Smékam ????
Určitě chtělo velkou odvahu jít s tímhle přiznáním ven. Každý člověk dělá chyby. Míše se podařilo odrazit ode dna, úspěšně jde dál a zaslouží si pochvalu i podporu na své cestě.
Přímá zpověď týkající se problematiky alkoholu byla velmi zajímavá a psaná naprosto bez okolků a vytáček. Situace, se kterými se hlavní postava (autorka příběhu) potýkala, jsou líčeny z mnoha různých úhlů - matky, manželky, dcery, kamarádky.. Oceňuji styl psaní a logickou posloupnost příběhu. Myslím si, že skutečně není snadné si v rámci logické časové posloupnosti utřídit a sepsat myšlenky a prožitky spadající do této problematiky. A příběh podat tak, aby se v něm čtenáři neztratili a ještě z něj něco získali.
Děkuji za čtenářský zážitek!
Přečteno za jedno nedělní odpoledne. Dávám 5 hvězdiček. Michaela je silná a na to, že měla (či ještě v současné době má? - nevím) po svém boku manžela, který ji v nejtěžších chvílích příliš nepodržel - nevím, co na to říct :-( . A nejhorší asi je, že ne že ji moc nepodpořil, ale až byla jakž takž vyléčená, tak jí záměrně slovně zle ubližoval... to jsem teda čuměla a obdivuji ji, že to nebyl spouštěč dalšího pití (navíc sebevražda otce alkoholika... geny jsou prevíti..). Je prostě DOBRÁ! Alkoholismus je rozjetý vlak, ubližuje to bohužel i nejbližším lidem v okolí, i když to alkoholik třeba nechce, či si to neuvědomuje. Míši držím moc palce.
Zajímavý můj pohled abstinenta na problém s alkoholem. Doporučuji všem, kdo svůj čas rád tráví se skleničkou alkoholu,nebo rovnou flaškou.Ale i abstinentům to přinese určitý pohled na tento problém.
Nebudu hodnotit styl psaní, protože o tom zrovna tahle kniha nebyla.
Hodnocení hodna je rozhodně odvaha. Přiznat sobě a pak i "celému světu", že mám problém. A hlavně ho pak být odhodlaná řešit. Michaele děkuji a držím moc palce, ať se jí daří!
Velice hodnotná kniha. Zkušenosti autorky určitě mohou řadě lidí pomoci, či přesně jak je její záměr, ukázat jim, že v tom nejsou sami. Velice kvituji, že je velká část knihy věnovaná průběhu její závislosti. Myslím, že tohle v řadě knih na toto téma chybí. Například Josef Formánek ve své jinak skvělé knize rovněž líčí především pobyt v léčebně, ale nějakému hlubšímu popisu své závislosti, excesů a důvodů k pití se příliš nevěnuje. Autorka naopak celkem přesně popisuje svoje pití od zdánlivě nevinných počátků až k chvílím, kdy si den bez alkoholu neumí představit.
Knihu by měli číst nejen ti, kterých se tento problém týká, nebo mají podezření, že by se jich týkat mohl. Přečíst by si ji měli i ti, kteří mají dojem, že se jich to naopak vůbec netýká, a překypují soudy nad těmi, kteří se v osidlech těchto nástrah ocitli. Kolikrát jsem slyšel, že to je jejich vina, že "můžou přestat", "nemaj chlastat", "to jim to za to stojí?" a další odsudky. Ono to ale většinou není tak jednoduché, a spousta by jich přestat chtěla. jenže to nedokážou, a není to bohužel jen otázka vědomé vůle. Nejde totiž jen o pár asociálů, pro něž je alkohol už jediným povyražením, a následky je ani nenapadne řešit. Jde o spoustu navenek i uvnitř slušných lidí, kteří by rádi byli zodpovědnými, střízlivími a štastnými. Ale bojují tenhle boj, a nemají tu sílu sami zvítězit.
Nejprve bych chtěla zmínit, že knihy tohoto typu vůbec nečtu, ale toto téma mě zajímá a chtěla jsem poznat co na tom ti lidi mají a hlavně matky. Jak se to vůbec může stát... Jak se říká "alkohol je metla lidstva" a velmi aktuální téma dnešní moderní doby.
Mou recenzí rozhodně nechci autorku urazit, ale nedokážu si jako matka představit, že si koupím flašku když je mému dítěti cca 8 týdnů, prostě mě to nejde do hlavy. Také jsem tedy nepochopila zvláštní přístup autorky manžela k přispívání na domácnost. Musím přiznat že mě občas štval. Nechápala jsem také tu nekomunikaci mezi sebou.
U kapitol, kde autorka popisuje své pití, kolik vypila, na co myslela apod. jsem jen kroutila hlavou a říkala si : " hrůza, hrůza".
Knihu ozvláštnily texty z pohledu jejích blízkých a zápisky z deníku při léčbě, jen mě mrzelo, že se autorka více nerozepsala co během léčby prožívala a jak probíhala. Myslela jsem, že se na tuto část autorka více zaměří, aby čtenáři, kterých se to týká věděli co je čeká.
Každopádně se mi kniha hodně líbila a byla velmi čtivá a doporučovala bych ji snad každému, protože nikdy nevíte kdy se toto téma může týkat vás nebo vašich blízkých. Autorku obdivuji, že šla takhle s pravdou ven. Klobouk dolů.
Výborný nápad bylo vložení kontaktů na pomoc s alkoholem v každém kraji.
To byla teda jízda! Míše patří můj velký obdiv - za to, že se dokázala postavit závislosti..za to, že se sama rozhodla jít na detox..za to, jak to všechno zvládla (a že toho nebylo málo)..a hlavně za to, že byla schopná se k tomu vrátit a napsat o tom tuhle knihu. Míšo, přeji Vám, ať je Váš život už jen podle Vašich přání a představ!
Velmi poučná kniha. Přestože jsem nikdy sama nemusela s ničím takovým bojovat, jsem ráda, že autorka šla se svou kůži na trh a že se o tomto tématu mluví. Hvezdicka dolu za formu. Vadilo mi, jak se ze začátku kapitoly překrývaly. Bylo vidět, že jde prostě o překlopené statusy z Facebooku.
Autobiografické vyprávění Míši Duffkové, která se potýkala se závislosti na alkoholu. Zpracování knihy je sympatické, přesné a popisuje téma, které alespoň ve společnosti, tedy u žen, je velké tabu. Přitom zase pohled společnosti na alkohol je velmi tolerantní. Myslím si, že autorka dosáhla svého, tedy upozornit na to, s čím se potýkala, jaká byla další cesta - léčba a abstinence a jaký byl další (sociální) přesah v podobě založení centra Alkos. Pro člověka to může být návod na to, jak se dostat z pasti alkoholu, odpovědět mu na otázky, které potřebuje, když chce začít bojovat. Vnímám celkově tuto knihu pozitivně, kvůli tématu, kvůli tomu, co každému může nabídnout, když má tentýž problém. Jen nechápu, proč Míša tolerovala manželovo chování. Asi bych neměla nervy na to, být s člověkem, který mi nedává dostatek podpory, uráží mě a chce mi vzít to nejvzácnější - dítě. Celé mi to přišlo jako, že manžel neví sám, co chce.
Popravde jsem od knihy cekala vic, prilakala me k ni cena Magnesia
Litera, mozna kdybych o ni nic nevedela, bylo by moje hodnoceni lepsi, takhle jsem s ni stravila jedno odpoledne, ale nezanechala zadny hlubsi dojem.
Po knize jsem sáhla že tří důvodů : rozhovor Míši v médiích, Magnesia Litera a Čtenářská výzva.
Myslím, že smyslem knihy nebylo získávání literárních cen, ale spíše upřímná zpověď člověka o životě se závislostí, jak snadno do ní lze spadnout, jaký je život s ní vč.vlivu na členy rodiny a jak těžký boj je se jí zbavit. Míša má můj obdiv za svoji otevřenost, odkrytí se veřejnosti, odvahu... věřím, že tato kniha splní to, co si Míša přála. Klobouk dolů
Knihu jsem si pořídila na popud autorčina blogu na fb, na který jsem náhodou narazila. Její psaní je čtivé, stručné a výstižné. V mnoha ohledech ji chápu, jen mě mrzí, že v knížce není více rozvinut konec s její rodinou. Zda spolu s manželem k sobě našli cestu, a jak pokračuje v boji jak s alkoholem, tak s úřady. Ale třeba po čase přijde další pokračování, kdo ví?
Za mě osobně, knihu či blog můžu doporučit.
Autorovy další knížky
2020 | Zápisník alkoholičky |
2021 | Zápisník abstinentky |
2024 | Zápisník nealkoholičky |
Sonda do hlubin těch nejnitěrnějších koutů závislé duše na alkoholu.