Zapomenuté jablko

05.04.2023

Moc hezká, ale smutná kniha.

24.10.2020

Poté, co jsem od autora přečetla knížku "Je čas metat kamení", pídila jsem se i po jeho další tvorbě. A ani příběh Matyldy, přečtený již asi dva roky zpátky, mě nezklamal. Děj se odehrává na venkově, vlastně jde o obyčejný život obyčejné ženy – ale přitom poukazuje na nepříznivé jevy jako vylidňování venkova, odchod mladých lidí do měst (a bohužel někdy nepříliš úspěšný přechod do "velkého světa", jak je vidět na Matyldině synovi), mezigenerační neshody... Knížka krásná, ale smutná... popis toho, jak se vesnice postupně vylidňuje a rozpadá, pro mě byl až fyzicky bolestný, protože mám ráda malé, zapadlé vsi, ale jejich úpadek mě netěší a osud lidí, kteří jsou nuceni to vzdát, ten teprve ne. Často slýchám slova nepochopení na adresu starých lidí, kteří se nechtějí ze svého domku přestěhovat "za lepším", k dětem nebo do penzionu. Jenže pro mnohé to znamená přijít nejen o kus svojí vlastní střechy nad hlavou, ale i o nezávislost. Věřím, že "umanutá" Matylda bude mnoha čtenářům sympatická právě tím, jak se snaží zůstat soběstačná a nezávislá.

22.01.2018

Tak zase jedna kniha, která dojme. A je s podivem, že je to kniha o obyčejné staré ženě, o jejím vztahu k lidem, kteří ji zanechají samotnou, která umí žít se samotou a která nepřestává mít ráda život. I prostý život v ústraní, v souladu s přírodou je krásný a zajímavý, paní Matylda je ,,hrdinka,,.

19.11.2017

Kniha z let, kdy zabývat se sociálněkritickými tématy nebylo chápáno jako nevhodné, čtenářsky neatraktivní. Naopak - z komorního dramatu regionálního vyznění Anglade dovedl stvořit dílo, které přetrvá.
Krásný, hluboký, nemoderní příběh jednoho 'obyčejného' těžkého, zdánlivě jednotvárného života, který byl bohatší a užitečnější, než deset monografií supermodelek. Střet starého s novým, vesnice vs. město, pokrok x tradice, spása duše i lakota, dozvuky válek i moderní doba. Vysloveně mě pobavily epizody o návštěvě kozla, faráře i soukromého detektiva - tři variace, jimiž autor ilustroval ve Francii zažitou charakteristiku obyvatel jeho rodného kraje Auvergne jako největších skrblíků a chamtivců. Příběh ženy, jejíž síla, morálka a odhodlání procházely zkouškama, jaké dnes už neznáme, a pořád zůstala ženou, matkou.
"Matylda si řekla, že mužský v domě, to není jenom chrápání, které vám v noci haraší u ucha a budí vás ze spaní; je to taky síla vedle vaší slabosti, bezpečí vedle vaší nejistoty, hlas, který odpovídá, smích, který vyvolá váš smích, a chuť k jídlu, která i vašemu chlebu dodá chuti."

12.09.2016

Neznámá knížka, od autora jsem zatím nic nečetla, ale dostala mě do kolen. Možná proto, jak moc mi Matylda připomínala moji milovanou babičku. Dlouho jsem nečetla příběh tak plný lidskosti - dobré i špatné.