Nemusí pršet, jen když kape přehled
Jean Anglade
https://www.databazeknih.cz/img/books/97_/97877/nemusi-prset-jen-kdyz-kape-97877.jpg
4
5
5
Román je kronikou autorovy rodné Auvergne, kraje vysmívaného v ostatní Francii jako kraj držgrešlí a drnohryzů. Autor nás seznamuje s rodem Pitelerů, brusičů nožů, které provází až do roku 1937, do doby těsně před vypuknutím 2. svět. války. Na pozadí osudů jeho hlavních hrdinů se odvíjí drama francouzské společnosti v letech 1912-1937. Pro autorův styl psaní je charakteristická něha a ironie, něžný cynismus, s nimiž promlouvá o svých hrdinech. A aniž by je urážel nebo napadal, odhaluje přednosti i vady jejich charakterů.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1984 , SvobodaOriginální název:
La Bonne Rosée, 1980
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Nemusí pršet, jen když kape. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Malá ukázka naturelu obyvatel autorova rodného kraje. Přestože hrdinové nejsou ušetřeni bolestných ztrát, je vše prosyceno radostí ze života a uměním vychutnat si jeho světlé stránky, nadhledem, lehkou ironií, srdečností. Autor s láskou střílí do vlastních řad, jeho krajany si nelze nezamilovat. Jednu hvězdičku jsem ubrala za poslední čtvrtinu knihy, kde je příliš mnoho politických šarvátek.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Nemusí pršet, jen když kape v seznamech
| v Přečtených | 5x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Knihotéce | 5x |
| v Chystám se číst | 4x |
Autorovy další knížky
| 1977 |  Je čas metat kamení |
| 1977 | Zapomenuté jablko |
| 1984 |  Nemusí pršet, jen když kape |
| 1980 | Mramorová deska |
Mezi všemi v češtině vydanými knihami tohoto autora mě tato nadchla asi nejméně. Určitě však její přečtení nelituji. Vedle osudů individuálních postav se zde autor hodně zabývá zobrazením sociálního (a socialistického) uvědomování dělníků a chudých živnostníků a vlivem klerikalismu na život těchto lidí. Nejvíce mě zaujaly epizody o pozvolném i náhlém, revolučním prosazování technických novinek do života francouzských venkovanů začátkem 20. století - první soukromé automobily (viz můj příspěvek v rubrice Zajímavosti), nožířské brusky na elektřinu atd.
Anglade se svým dílem postaral, že o životě té doby ve Francii, všech jeho aspektů, získá čtenář docela hodnověrný obraz. Nejvíce však vyniká vykreslení opakovaných před- a poválečných nálad, od huronského sebevědomí po poraženecké vystřízlivění.
Připojím výmluvnou citaci:
" … válka je za dveřmi. Všichni o ní skutečně mluví: tisk, poslanci, vojáci, učitelé. O přestávkách se o ní zpívá odrhovačka:
Viděli jste Bismarcka,
Jak rajtuje na kanónu?
Kanón pálí, hele, hele,
s Bismarckem je ámen,
dostal kouli do prdele,
dobře mu tak, když byl tele,
šlus a na hrob kámen."
Jenomže těch kamenů na hrobech pak přibývalo na obou stranách hodně ...