Zapomenuté šaty
Riikka Pulkkinen
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/170646/bmid_zapomenute-saty-LyJ-170646.jpg
3
87
87
Annina babička Elsa, uznávaná vědkyně v oboru dětské psychologie, smrtelně onemocní rakovinou. Pro celou rodinu je to velká rána, ale Elsa se rozhodne naplno si užít každou chvíli, která jí ještě zbývá: vychutnává si paprsky slunce, koupání v ledovém jezeře, pár sklenek vína na pikniku s vnučkou Annou, blízkost manžela Marttiho, úspěšného výtvarníka, se kterým strávila padesát let svého života. Anna objeví u babičky ve skříni staré šaty. Když se v nich babičce ukáže, nevědomky poodkryje dávné tajemství. Šaty patřily mladičké Eevě, která v šedesátých pomáhala vytíženým manželům Else a Marttimu s domácností a výchovou dcerky Elly, Anniny matky. Jakmile si Anna šaty obleče, není už možné před utajovaným Eeviným příběhem zavírat oči. Anna se vydává hledat pravdu do minulosti a postupně odhaluje, že za zdánlivě bezmračným manželstvím jejích prarodičů se ukrývá drama vášnivé a tragické lásky, které ovlivnilo celou rodinu včetně jí samé víc, než by si uměla představit.... celý text
Přidat komentář
"Je snadné vyprávět příběhy kolemjdoucích. Těžší je vydržet ve svém vlastním."
Tuhle dokonalou větu jsem objevila už na straně 28, a pokračování mě jenom utvrdilo v názoru, že pod letně pruhovanou obálkou s puntíkovanými šaty se skrývá velmi zajímavé čtení. Možná seversky chladné, ale výborné, jelikož literární styl finské autorky je opravdu úžasný. K tomu překladatel Vladimír Piskoř připravil pro české čtenáře doslova jazykové hody, místy jde téměř o báseň v próze, což se opravdu moc často nevidí a já jsem si to velmi užívala.
Samotný příběh je zvláštní a já jsem dlouho netušila, oč vlastně jde, navzdory četným nápovědám, které naopak vadily některým čtenářům. O to zajímavější pro mne bylo konečné rozuzlení, a moc mě potěšila závěrečná říkanka na foukání bolístek, v knize několikrát zmiňovaná.
Takže určitě doporučuju, ale spíše těm přemýšlivějším čtenářům, kteří nevyžadují velkou akčnost a raději si vychutnají krásu jazyka.
"Srdce mladých lidí někdy bývá vyrobené z olova. Těžkne nahodilými prožitky, cokoliv je dokáže zhutnit, vyšinout z místa. Ale stejně snadno se srdce opět odlehčí, zapomene na svou vážnost."
(SPOILER) Ke knížce jsem se dostala náhodou, když jsem v knihovně projížděla police a narazila jsem na pruhovanou obálku, která se hodila do čtenářské výzvy 2021. Nemůžu říct, že bych knížku přečetla jedním dechem. Někdy jsem se do čtení musela i nutit, ale nechtěla jsem to vzdát. Příběh byl hutný a náročnější na pozornost, pokud měl čtenář odhalit jeho hlubší vrstvy. Původně jsem přemýšlela o 3 hvězdách, ale nakonec dávám 4, protože ve mně příběh zanechal docela silné pocity a potřebu o něm i po přečtení přemýšlet. Když teď přemýšlím nad tím, že jsem u komentáře zaškrtla políčko spoiler, říkám si, že i když se tu zmíním o tom, co v knize bylo a o jejích postavách, není moc co vyzradit, protože žádnou „wow“ zápletku děj neobsahuje. Jde o vyprávění o vztazích a pocitech. Příběh Eevy byl krom toho psán takovým zvláštním stylem, skoro až metaforickým, alegorickým. Až po přečtení knihy – a potom co jsem zběžně znovu prolítla první kapitoly - mi došlo, že není úplně jasné, nakolik byl příběh Eevy autentický, a nakolik šlo o Anninu představu (ráda vymýšlí příběhy), do níž zakomponovala svoje vlastní prožitky. Některé části ale určitě „skutečné“ byly, protože ovlivnily život Anniny matky, o kterou se Eeva v dětství starala, a často jí matku nahrazovala. Závěr je ponechán na čtenáři samotném. Ani s jednou z hlavních postav jsem se nedokázala moc ztotožnit, či si je oblíbit, na jejich příběh jsem nahlížela spíš s odstupem. Ostatně, všichni ze tří aktérů milostného trojúhelníku měli tak trochu máslo na hlavě. Ani to mi ale nezabránilo vžít se do emocí hlavních postav a zkusit pochopit jejich pohnutky. Rozhodně jsem zde našla zajímavé momenty, které člověka nutí k zamyšlení. To, že v příběhu chyběly wow zápletky mi vůbec nevadilo. Sám život takový ostatně většinou není. Já mám prostě ráda obyčejná a uvěřitelná lidská dramata.
Smutný, ale přesto zajímavý a velice silný příběh s několika myšlenkami, které mě oslovily. Je to psáno trochu jiným způsobem, než na jaký jsme běžně zvyklí, nutí čtenáře být stále ve střehu a
víc přemýšlet..
Mě se knížka moc líbila!
Silou vůle dočteno. Polovina knihy celkem usla, ale druhá část nuda a nuda. Chtěla jsem odložit, nakonec jsem vydržela. Kniha bohužel ničím nezaujala.
Láska má mnoho podob.
K lásce/pro lásku člověk dospěje.
Spíše než emoce ve mně příběh vyvolal smutek.
Na stylu psaní mi hodně vadily odbočky na současnost/budoucnost, které toho prozrazovaly až příliš a chyběl wow efekt.
Krásně napsaný smutný dojemný příběh o lásce. Způsob vyprávění vytváří zastřenou atmosféru. Hodně úvah a námětů k přemýšlení.
Kniha je jiště zajímavá, ale občas jsem se ztrácela v kapitolách, kdy jsem musela hledat, kdo je zrovna vypravěčem.
Toto je kniha, ze které mám trochu rozporuplné pocity. Dlouho jsem si zvykala na styl, jakým je kniha napsaná. Nemohla jsem se začíst a chtěla jsem to vzdát. Nakonec jsem příběh dočetla, ale... Vyprávění na mě bylo až příliš smutné - sice ukazuje život takový, jaký je, ale je to smutné. Doporučuji spíše těm, kteří chtějí objevit jiný žánr severské literatury než detektivky.
Zajímavý a dojemný příběh, jen jsem nějak nedokázala přilnout k těm postavám... ale bylo zajímavé číst zase jinou severskou literaturu než jen detektivky.
Babička Elsa onemocní rakovinou, umírá. Své vnučce Anně prozradí dávné tajemství jejího manželství. Je to tajemství plné vášně a tragické lásky.........
Krásný tří generační příběh o lásce, vášni, odpuštění a smíření.
Zapomenuté šaty je kniha, která by měla přijít ve správný čas. Tato kniha bude mít svoje místo v mé knihovně, ráda se k ní jednou vrátím.
Ani neviem, kam by som knihu zaradila.
Príbeh o rodine, o láske, o tajomstvách.
Elsa a Martti, Eeleonora a Eervo, Anna, Maria... a Eeva. Tri generácie, rozličné osobnosti. Tajomstvo, ktoré niektorí pochovali prihlboko, iní zabudli a iní objavujú.
Príbeh sa odohráva v dvoch časových rovinách - v súčasnosti, kedy babička rodiny Elsa ochorie na rakovinu a ostávajú jej posledné dni, týždne či mesiace života a v minulosti, v 60tych rokoch, kedy do rodiny Elsy, Marttiho a ich dcérky Elly prichádza pomocnica a opatrovateľka Eeva. Ako zamotá život bohémskej (psychologička a maliar) rodiny študentka francúzštiny, to rozpletá o niekoľko desaťročí Elsina vnučka Anna, nachádzajúca zaujímavé paralely vo svojom živote.
Mnoho vecí je v náznakoch, iné sú vypovedané najskôr jemne a až potom naplno. Plno snov i reality, autorka prepletá a rozpletá, aby sa znovu zaplietla. Príbeh má istý napínavý náboj, ktorý sa ale často stráca v akejsi snovej ne-realite. Napriek nie rýchlemu spádu si písmenká žiadajú absolútnu pozornosť, preskočenie vety môže znamenať, že vám ujde niečo zaujímavé, náznak niečoho, čo príde neskôr. Čítala som pozorne a aj tak som sa párkrát vracala.
Obecne nie som na podobné knižky, ale táto sa mi páčila. Nemusím také to točenie a rýpanie sa v pocitoch, kto kde o kom, s kým a prečo, ale tu mi to nevadilo. Naozaj nie. Za mňa veľmi zaujímavý počin.
Kniha mě mile překvapila. Bylo to zajímavé a čtivé. Sice mě ničím moc nepřekvapila, ale jako odpočinková četba je to dobré :)
Neviem presne definovať, čo sa mi páčilo. Asi tie opisy, aj keď sú miestami až snové. Možno práve pre ne.
Eevu som si neobľúbila, aj keď taký koniec som jej ozaj nepriala. :( Príbehy o nevere z princípu nemám rada, milenka mi v tomto prípade pripadala ako parazit, aj keď to tak nemusela myslieť. A chúďa dieťa! A áno, mohol za to aj chlap. Aj keď to bolo dobre napísané, neviem to ospravedlniť. A navyše sa história opakuje. Čo dodať?
Opisy sauny, jazera, pikniky, zmrzlina, či hádanie osudov neznámych cestujúcich a celková atmosféra revolučných rokov... áno, toto bolo to fajn. Celkovo to vidím na 2,5 hviezdičiek.
Kniha mě zaujala příběhem, ale už od třetí kapitoly jsem ve čtení pokračovala spíš kvůli způsobu, jakým byla kniha napsána... skvěle pracuje s psychologií postav a archetypy, ale zároveň čtenáře nechá, ať o tom přemýšlí... pro ty, kteří čekají zdrcující závěr a živý děj se kniha nehodí. A těm, kteří touží po něčem hlubokém a netradičním bych knihu vřele doporučila :o)
Po tom, co si knížku přečetly moje mamka i moje babička (a ani jedné se nelíbila!), neodolala jsem - musela jsem si to přečíst sama a udělat si na to svůj vlastní názor. Mamka nejdřív hodně protestovala, že jsem moc mladá na to, abych si kazila iluze o manželství, že to nepochopím a že dlouhodobá nevěra ještě není téma pro mě.
Opak byl očividně pravdou: narozdíl od mamky i babičky, já byla příběhem nadšená.
Ještě teď si živě vzpomínám na to, jak hluboce na mě působily pocity postav, jak dokonale do sebe pasovaly jednotlivé příběhy a jak mě mrazilo v zádech z děsivé reálnosti toho všeho...
Asi do poloviny knihy jsem byla přesvědčena že dám jenom 3 hvězdičky. Jak jsem se do knihy stále více začítala, musela jsem jednu jedničku přidat. Byl to zajímavý příběh tří generací, kde se pomalu rozplétá nevěra dědečka Anny. Bylo to zajímavé
Zapomenuté šaty
Príbeh písaný v náznakoch, plný metafor. Miestami skvelé myšlienky, ale ak čakáte prekvapivý zvrat nič sa nekoná.