Zapomenutý pergamen
Philipp Vandenberg
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/213770/mid_zapomenuty-pergamen-213770.jpg
4
105
105
Když se na počátku 15. století náhle začaly hroutit velké katedrály a dómy, zachvátila obyvatelstvo panika. Je to pomsta bohů, nebo dílo ďábla? V těchto neklidných dobách zachrání čirou náhodou krásná knihovníkova dcera Afra život poněkud podivínskému staviteli katedrál Ulrichovi z Ensingenu.
Přidat komentář
Načrtnuto je zde několik motivů ohledně stavitelství katedrál, zhovadilosti církevního kléru, upálení mistra Jana v Kostnici, alchymie, moru v Benátkách a vše okolo darovací listiny císaře Konstantina. Provázáno dobrodružným putováním dívky Afry a její snahou o rozluštění tajemství. Celkově působí příběh přesložitě a to jsem nezmínil ani zdaleka všechny zádrhele, ale číst se to dalo.
Není to můj šálek kávy, i když jsem se snažila nějak upoutat mou mysl na tento druh čtiva, moc mi to nešlo.
Dobrodružství Afry mně moc bavilo, jen ten konec mi nepřišel moc dobře propracovaný, škoda, na závěr jsem čekala velkolepého.
Na knihu jsem narazila náhodou a uchvátila mě obálka a hlavě anotace. Očekávání tajemna, odkrývání tajemství atd. Do knihy jsem se nemohla zpočátku začíst, začátek je zdlouhavý, přesto kniha velmi překvapila a jsem ráda, že ji vlastním, jelikož se k ní určitě vrátím. Příběh odehrávaný ve středověku v 15. století, plný napětí, zajímavého čtení, samotný námět skvělý a zápletka opravdu podařená. V samotném ději, čekáte nějaké vyřešení, vyvrcholení děje, ale opět se děj pomalu stáhne, což byl možná autorův nápad. Každopádně čtenář, který rád čte rychle a má rád knihy, které odsýpají, může tato kniha velmi zklamat. Napětí se prolíná celým dějem, až možná příliš, ale hlavní důvod kniha splnila, tajemno a tajemství mělo v příběhu svůj prostor a já mohu jen konstatovat, že kniha se mě velmi líbila. Nečekejte trhák, který vás posadí na zadek, ale zklamaná nejsem, naopak.
Zápletka v celku dobrá, ale děj je poněkud roztahaný. Čtenář na tuto knihu potřebuje dosti trpělivosti. Vždy když už to vypadá, že dojde k nějakému rozuzlení tak naopak následuje další zauzlení. Je dobré nechat čtenáře napnutého, ale čeho je moc, toho je příliš.
Příšernost a ztráta času. S přemáháním jsem knihu dočetla a dala jsem Vandenbergovi ještě šanci s jinou knihou. Bohužel, jeho psaní mi přijde otřesné.
moje první kniha od tohoto autora a moc se mi líbila,doporučuji...nádherný příběh plný záhad,tajemství ...
Neskutečný brak. Masová literatura.Slohově velmi slabé, zápletka rádoby napínavá, ale já po devadesáti stranách odkládám.
Je to knížka plná dobrodružství a starých tajemství, nechybí tam ani nádech erotiky a smrtelného nebezpečí... Docela se těším, až se k této knížce jednou vrátím...
I když "Zapomenutý pergamen" není žádný trhák, na dobrodružné osudy krásné Afry rád vzpomínám (děj knihy se odehrává v 15. století v Evropě). Autor Vandenberg mě po dobu četby udržoval ve stálém napětí, takže mohu konstatovat - byla to dobrá kniha.
Autorovy další knížky
| 2003 |  Král z Luxoru |
| 2008 |  Faraonka - Ze života královny Hatšepsut |
| 2005 | Akta Golgata |
| 2000 | Purpurové stíny |
| 2005 | Páté evangelium |
(SPOILER) Vandenberg je ve většině svých knih stejný, má skvělý nápad, který neumí dotáhnout do větší čtivosti a neumí tomu dát pořádný závěr a vždy se knihou line několik chyb, nelogičností.
Dostáváme se na počátek 15. století, čtrnáctiletá znásilněná Afra porodí v lese, odloží novorozeně a nikomu o tom neřekne. Uteče ze statku, slouží ve mlýně, pak se dostane do kláštera a z něho uteče do Ulmu. (V klášteře se objevila jedna věc, která mi bude vrtat hlavou asi navždy. Jedna z jeptišek zapekla celou žábu do kousku chleba a Afra ten kousek snědla a nepoznala, že spolu s chlebem snědla žábu.)
V Ulmu potkává Afra svého osudového muže, o hodně staršího stavitele Ulricha, který ji propadá. Když jeho zákonitá manželka umírá, je obviněn, že kvůli Afře svou ženu otrávil. Afra se cítí na dně a proto si vzpomene na svého otce, který jí dal tajemný pergamen, že ho má použít až ji bude nejhůře. A přichází na řadu alchymisti s tajným písmem, tajemní černí zakuklenci, téměř všemocný řád zakuklenců, kteří mají své agenty všude.
Afra s Ulrichem utíkají do Štrasburku, kde začínají nový život, ale intrikami jsou rozhádáni a Afra se vydává na cestu do Solnohradu, Benátek, Neapole a Montecassina. Po cestě na moři zažije přepadení od pirátů. Občas je zdůrazněno, že umí špatně latinsky, ale v Itálii se s každým dokonale domluví, nějak autor zapomněl vysvětlit, kde se naučila tak dokonale italsky. (Podobnou nelogičnost jsem u Vandenberga zažil už v románu Odlévač zrcadel.)
Po návratu z Itálie cestuje Afra na koncil do Kostnice, kde se seznamuje s Janem Husem, který ji přijde jako jediný spravedlivý člověk. A tak mu svěří tajemství pergamenu a tím zapříčiní, že Hus je upálen.
Na posledních několika stránkách je najednou vše vysvětleno, jednotlivé osudy se protnou. Jak kdyby to autor neuměl pořádně uzavřít. Samozřejmě se ukáže, že i odložený syn v lese přežil a na posledních stránkách se musí ukázat.
Četlo se to dobře, jen ty nelogičnosti tam mrzely a přerod venkovské děvečky Afry v dokonalou ženu, která si křižuje Evropou sem tam a schází se s kardinály i papežem byl naprosto nedomyšlený.