Zapomenutý pergamen přehled
Philipp Vandenberg
Když se na počátku 15. století náhle začaly hroutit velké katedrály a dómy, zachvátila obyvatelstvo panika. Je to pomsta bohů, nebo dílo ďábla? V těchto neklidných dobách zachrání čirou náhodou krásná knihovníkova dcera Afra život poněkud podivínskému staviteli katedrál Ulrichovi z Ensingenu.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zapomenutý pergamen. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (17)
Načrtnuto je zde několik motivů ohledně stavitelství katedrál, zhovadilosti církevního kléru, upálení mistra Jana v Kostnici, alchymie, moru v Benátkách a vše okolo darovací listiny císaře Konstantina. Provázáno dobrodružným putováním dívky Afry a její snahou o rozluštění tajemství. Celkově působí příběh přesložitě a to jsem nezmínil ani zdaleka všechny zádrhele, ale číst se to dalo.
Není to můj šálek kávy, i když jsem se snažila nějak upoutat mou mysl na tento druh čtiva, moc mi to nešlo.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Zapomenutý pergamen v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 179x |
ve Čtenářské výzvě | 7x |
v Doporučených | 5x |
v Knihotéce | 118x |
v Chystám se číst | 23x |
v Chci si koupit | 2x |
Autorovy další knížky
2003 | Král z Luxoru |
2008 | Faraonka - Ze života královny Hatšepsut |
2005 | Akta Golgata |
2000 | Purpurové stíny |
2005 | Páté evangelium |
(SPOILER) Vandenberg je ve většině svých knih stejný, má skvělý nápad, který neumí dotáhnout do větší čtivosti a neumí tomu dát pořádný závěr a vždy se knihou line několik chyb, nelogičností.
Dostáváme se na počátek 15. století, čtrnáctiletá znásilněná Afra porodí v lese, odloží novorozeně a nikomu o tom neřekne. Uteče ze statku, slouží ve mlýně, pak se dostane do kláštera a z něho uteče do Ulmu. (V klášteře se objevila jedna věc, která mi bude vrtat hlavou asi navždy. Jedna z jeptišek zapekla celou žábu do kousku chleba a Afra ten kousek snědla a nepoznala, že spolu s chlebem snědla žábu.)
V Ulmu potkává Afra svého osudového muže, o hodně staršího stavitele Ulricha, který ji propadá. Když jeho zákonitá manželka umírá, je obviněn, že kvůli Afře svou ženu otrávil. Afra se cítí na dně a proto si vzpomene na svého otce, který jí dal tajemný pergamen, že ho má použít až ji bude nejhůře. A přichází na řadu alchymisti s tajným písmem, tajemní černí zakuklenci, téměř všemocný řád zakuklenců, kteří mají své agenty všude.
Afra s Ulrichem utíkají do Štrasburku, kde začínají nový život, ale intrikami jsou rozhádáni a Afra se vydává na cestu do Solnohradu, Benátek, Neapole a Montecassina. Po cestě na moři zažije přepadení od pirátů. Občas je zdůrazněno, že umí špatně latinsky, ale v Itálii se s každým dokonale domluví, nějak autor zapomněl vysvětlit, kde se naučila tak dokonale italsky. (Podobnou nelogičnost jsem u Vandenberga zažil už v románu Odlévač zrcadel.)
Po návratu z Itálie cestuje Afra na koncil do Kostnice, kde se seznamuje s Janem Husem, který ji přijde jako jediný spravedlivý člověk. A tak mu svěří tajemství pergamenu a tím zapříčiní, že Hus je upálen.
Na posledních několika stránkách je najednou vše vysvětleno, jednotlivé osudy se protnou. Jak kdyby to autor neuměl pořádně uzavřít. Samozřejmě se ukáže, že i odložený syn v lese přežil a na posledních stránkách se musí ukázat.
Četlo se to dobře, jen ty nelogičnosti tam mrzely a přerod venkovské děvečky Afry v dokonalou ženu, která si křižuje Evropou sem tam a schází se s kardinály i papežem byl naprosto nedomyšlený.