Ve stínu popela
Jennifer L. Armentrout
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/509644/bmid_ve-stinu-popela-63ea521e54845.jpg
5
572
572
Žár těla a ohně / Z tela a ohňa série
1. díl >
Dráždivý příběh první Panny ze světa bestsellerové série Z krve a popela. Smysl existence Serafeny Mierelové byl dávno určen jejími předky: musí se obětovat prvotnímu bohu smrti. Tak zní oficiální verze, o které ví každý obyvatel království Lasanie. Jenže Serin skutečný osud je jiný – není pouze před světem izolovanou Pannou, ale i vražedkyní s posláním prvotního boha smrti Nykta zabít. Jeho svůdný dotek v ní zažehne zakázanou vášeň. Sera ale nemá na výběr, její život je odsouzen k zániku. Ledaže by se stalo něco naprosto nepředvídatelného... celý text
Literatura světová Pro ženy Fantasy
Vydáno: 2023 , Fragment (ČR)Originální název:
A Shadow in the Ember, 2021
více info...
Přidat komentář
Předcházející příběh původní série se mi zalíbil asi stejně. I když tam bylo mnoho podobných až skoro stejných situací. Když se objevil Šeď, ihned mi bylo jasné, kdo to vlastně je. Ovšem uznávám, že Sera je méně otravná než Poppy a Nyktos je zlatíčko. I když už si moc nevybavuji postavy o kterých byla zmíňka v sérii Krve a popela. Těším se na další díl.
Přečteno během víkendu téměř jedním dechem. Řídila jsem se radami a začala číst tuto sérii dřív, než se pustím do Z krve a popela. Baví mě ten svět, magický systém, hiearchie bohů, příběh o první panně, romantika i hlavní hrdinka. Mám ráda odvážné, silné postavy, a přesně taková Sera je.
Kniha se mi moc líbila. Nejdříve jsem četla čtyři knihy z předchozí série a tuhle až pak a rovnou se vrhám na další díl. Snad bude stejně tak skvělá.
Knihu čtu ihned po dočtení série Z krve a popela a musím říct,že je lepší.Autorka se trochu uklidnila v popisu všeho..a ani se nerozpitvává každá myšlenka.Takže kniha docela utíká,děj je zajímavý a napínavý.A člověk se dozví,co bylo před Poppy...
Já snad nemám slov. Tahle kniha mě tak bavila od začátku až do konce. Těšila jsem se, až se dozvím příběh o první panně, a kniha předčila mé očekávání. Zábavné, romantické, napínavé.
Samozřejmě autorka i tady ukázala, jak si zakládá na podrobném popisu... všeho. Kdyby svůj talent pro detailní popis jedné místnosti, co vyjde na dvě stránky, omezila, myslím, že by kniha byla o dvě stě stran kratší. Ale ve výsledku mi to vůbec nevadilo, protože jsem byla tak napojená na Seru a užívala si to.
Úžasný svět, děj, postavy. Miluju odvážné hrdinky, které se o sebe umí postarat. A přesně taková Sera je. I když je trochu tvrdohlavá a umíněná, co si budem. Mimochodem už chápu, co všichni na tom Nyktovi mají. Je vážně úžasný, scény mezi nimi byly perfektní, sexy a přesně takové, jak jsem čekala.
Párkrát se mi stalo, že jsem si říkala, jestli není kniha opět příliš zdlouhavá, ale pokaždé, když k něčemu takovému došlo, stal se zvrat, který mě zas a znovu vtáhl. Nevidím to jako důvod, proč bych měla snižovat hodnocení.
Tahle kniha je za mě 5/5, protože jsem si ji vážně užila a prožila jsem takové pocity, které jsem necítila snad ani s Casteelem a Poppy.
Moc se těším na Světlo v plameni, ale budu se řídit doporučením a pokračuji s Válkou dvou královen.
Četla jsem, že tato série je mnohem lepší, než Z krve a popela. A že se jedná o prequel. A tak jsem začala číst. Až v průběhu jsem náhodou zjistila, že je doporučováno knihy číst v určitém pořadí v provázanosti se sérií Z krve a popela. No nevadí, ale přiznám, že toto řešení mi přijde takové trochu zmatečné a nešťastné. Ale ke knize...Nesnáším otevřené a napínavé konce!!! A i když mám své výhrady, jasně, že musím pokračovat! :-D Žeru to, líbí se mi celkově ten svět. Nyktos je miláček a Sera? Je prostě Sera. Někdy na můj vkus až moc neohrožená a na člověka působící až nesmrtelným dojmem. Při popisech bojových scén jsem protáčela oči...taková Xena (Kdo pamatuje Xenu?). Popisy sexuálních scén mi také moc nesedí, ale jinak je to čtivé a člověk i přes výhrady stejně chce vědět, jak to bude dál.
Tak jsem to zkusila znovu. Od autorky jsem četla předtím tři knihy a po té poslední jsem byla přesvědčená, že jsem s ní skončila. Zřejmě proto, že tou knihou byl druhý díl ze série Z Krve a popela, z kterého mi bylo pomalu fyzicky zle, jak nechutně toxické hlavní postavy k sobě byly a co za slizkého úchyla se vyklubalo z Casteela.
Ale nakonec jsem si řekla, že to třeba bude tady jiné. A bylo. A z části zase vůbec. Autorka jede ve vcelku zajetých kolejí, které si postavila a tak se poměrně opakuje. Sice tu nejde tak rychle na věc, jako v jiných knihách z tohoto světa, ale moc k plusu to nebylo, protože začátek knihy se hrozně táhne.
Sera sice není taková nána, která neví co chce, jako třeba Poppy a byla mi o něco sympatičtější, ale zase jsem z ní měla takový Mary Sue pocit. Pozitivum bylo, že Niktos byl o něco sympatičtější, ale pak to opět spadlo do toho známého stylu.
Nevím, jestli to autorka dělá záměrně nebo má sama nějaké problémy, či je nevyrovnaná, ale mám pocit, že si extrémně libuje v naprosto toxických vztazích, kdy kolem sebe nejdřív krouží, občas se chtějí zabít, pak ojet, pak do sebe vrazit kudlu, ojet, vydrápat oči, ojet, zabít...Přeházejte pořadí dle libosti, bude to jedno.
A co má pořád sakra s tím kousáním do prsou?
Už jsem si nejednou, hlavně při čtení Království těla a ohně říkala, že bude asi lehce narušená a dost to reflektuje do svých knih. Odmítání, agrese, sexuální obtěžování, to vše dokáže svým postavám v jejich vztazích dopřát už v začátcích a někdo to ještě považuje za romanci. Dík, nechci. Zvlášť když ta láska až za hrob jakoby vzešla odnikud.
Další negativum a to už tu padlo, je přehršel postav. Kdyby jich pár ubrala, ale víc je rozvedla, bylo by to určitě lepší než to kvantum postav, co se tam motá a tak chvíli trvá než se čtenář ve světě zorientuje. Byť si to vymyslela hezky, ale není to moc přehledné.
Sexuální scény ani nebudu komentovat, to je pořád na jedno brdo. A ty neustálé debaty při tom? Neumím si přestavit u toho pořád takhle žvanit. (A kolikrát fakt stylem, že vás to donutí protočit oči, pokud nejste vlhká patnáctka) Celý ten jejich vztah mi obecně přišel takový zvláštní a přišlo mi, že se k sobě nehodí.
Kniha sice ke konci dostane spád, ale vzhledem k vleklému tempu knihy předtím to působí urychleně. Kdyby děj tou akcí proložila, tak to bude určitě lepší. Přičítám bod za drakeny, ti mě bavili.
Celkově se mi to četlo celkem dobře, i když se to táhlo a klidně to mohlo mít méně stran, ale co se týká děje a hlavně postav, tak mě to nijak extra neoslovilo a nebudu číst další díl. Už jen z obavy, že s postavami udělala to co s Poppy a Casteelem (Jakože jsem už četla od jiných čtenářek náznaky, že se to tam mihne) a další odporně toxický vztah plný násilí, pokousaných prsou, majetnictví a manipulace si klidně nechám ujít.
Fantasy miluju, ale tohle se mi do vkusu úplně netrefilo. První polovina knihy je opravdu neskutečně zdlouhavá, vleklá a navíc postrádá směr. Je tam sice mnoho malých zvratů a vyloženě nudit se určitě nebudete, ale absolutně jsem nechápala, kam tím autorka míří. Naopak poslední 200 stran je nabitých akcí a šokujícími odhaleními, že defacto ani nestíháte vnímat, co se to tam vlastně děje. Posledních 200 stran je naprostá bomba a osobně bych si vystačila s knihou o polovičním rozsahu.
Moc se mi líbil svět, který autorka vytvořila, ačkoliv se v něm zpočátku bylo poměrně těžké vyznat, tak si to po 600 stranách chtě nechtě sedne. Umístila do něj mnoho postav, jak je u fantasy zvykem, ale bohužel vybrala i několik s podobnými jmény a hodně se to motá. Čtenář se musí opravdu pozastavit a popřemýšlet, kam danou postavu zařadit a zda se s ní už setkal.
Postavy v příběhu mě bavili, ale nemohu říct, že bych cítila jakoukoliv chemii či jiskření mezi Šedem a Serou. vývoj jejich vztahu tam není žádný a vznikající pouto tam je natlačené hodně na sílu, vzhledem k tomu kolik stran měla autorka k dispozici, s myslím, že nevyužila plný potenciál. Hate-to-love je tam sice moc pěkný, ale málo uvěřitelný. Ani nestačíte mrknout a ti dva spolu skončí v posteli, šíleně zamilovaní, udělajíc pro sebe cokoliv. Vedou skvělé sarkastické a popichovačné rozhovory, ale víc mě na nich bohužel nezaujalo, i přes jejich velké charisma. 600 stran a nedokázala jsem si k nim najít cestu.
Ráda bych věděla, jak to dopadne. Upřímně mě ale děsí to rozvláčné popisování :(
Hodnocení: 3,5/5
Autorka má neuvěřitelný talent na to vytvořit krajně nesympatické hlavní hrdinky.
Arogantní, sebestředné, agresivní káčy, ze kterých se samozřejmě postupem času stanou bohyňovské stvořitelky známého vesmíru. A naprosto nezaslouženě, prostě proto, že jsou to arogantní, sebestředné, agresivní káčy.
Před touto knihou jsem četla sérii Z krve a popela, takže jsem celou dobu měla pocit jakéhosi deja vu. Je to totiž navlas stejný příběh, jen s jinými protagonisty.
Tentokrát se ocitáme o tisíce let před příběhem Poppy a Casteela a světe div se, Carsodonie už tenkrát byla Carsodonie. Po světě chodí bohové, prvotní bohové, polobohové, vikterové, a kdo ví, co všechno ještě. A pak taky smrtelníci.
To je tak jediný rozdíl: změna kulis a přihuštění skilů průměrných postav (kam se na bohy hrabe průměrný atlanťan!).
Další rozdíl je, že narozdíl od Casteela je Nyktos chlápek, s kterým byste fakt chtěli na kafe (a možná i něco víc), ale mám tušení, že už od druhého dílu se to změní, protože mám rozečteno prvních pár stránek a tam chlapec taky začíná vulgarizovat. O kousání do prsou, sání krve a tvrdém přirážení ani nemluvě.
Vážně si začínám myslet, že autorka by potřebovala navštívit nějakou terapii, protože tolik sprostoty na pár stránkách snad předčilo i svět Hetar, a to už je co říct.
Dávám o něco víc hvězd než druhé sérii, protože se to četlo malinko líp, bylo to o něco zajímavější a kdyby Sera nebyla tromlovaná káča, tak by mezi ní a Nyktem mohlo dojít i k pěknému jiskření a špičkování, které se tak hezky povedlo Maasové mezi Rhysandem a Feyre.
Bohužel, Sera na každou nadějnou Nyktovu udičku odpovídá stylem "vyškrábnu ti oči", "zabodnu do tebe dýku" a chudák Nyktos je vinou pera autorky poloviční úchyl (mimochodem, to slovo tam padá zbytečně často), takže to samozřejmě vzrušuje jeho tvrdou délku, místo aby jako soudný a charakterní chlap prchal, a našel si někoho normálního.
Nechybí ani debilní mentální monology o tom, kdo si koho za co nezaslouží. Asi tak třicetkrát za jednu kapitolu.
Každopádně... pokud jste nezačali číst Z krve a popela, tak to prosím, ve svém vlastním zájmu, nedělejte a radši zvolte tuto sérii. Zaručit se sice můžu jen za první díl, ale i tak.
A na závěr pár vět, které to celé dokonale shrnují:
"Fuj," ulevila jsem si. "Jsem ta nejhorší osoba ze všech." (Ano, Sero, to jsi. Ale neboj, Poppy je daleko horší.)
Napiju se od tebe a ještě ti ho tam vrazím. (Kterak se z Nykta začalo stávat to stejně zparchantělé cosi, jako se stalo z Casteela).
-----
Poznámka pod čarou: Jestli ještě existuje nějaká dobrá (YA) fantasy bez porno scén a bezduché romantické linky, dejte mi, prosím, někdo vědět. Poslední dobou ztrácím trochu naději...
Hrozně mi to připomíná Maas a její dvory. Objevují se detaily i slovní obraty, které jsou téměř totožné, takže ve výsledku tahle kniha působí jako laciná fanfikce na svět Dvorů.
Obdivuji autorku, že toho stihla napsat tolik, ale je to bohužel na úkor kvality. Spousta věcí je uspěchaných, obrovské množství pohnutek vůbec nedává smysl, postavy jednají iracionálně a hystericky. Hrdinky, které se neumí zorientovat v situaci a drze odfrkávají při každé příležitosti jsou už mi proti srsti.
Také je to zbytečně dlouhé, hodně věcí se opakuje a scén, které nechaly hranici lechtivosti v prachu, je tam tolik, že knihu nepovažuji ani tak za fantasy, ale za porno :) s fantasy zápletkou...protože každá důležitá vážná věc i maličkost byla jednoznačnou záminkou skočit na sebe...
Velmi se mi však líbil nápad s bohy, bestie jsou nové, prostředí je taky zajímavé a je mu jaksi dána duše. Smrtelníci a jejich rituály pro bohy byly zpestření, problém s hnilobou byl taky pěkně vymyšlený.
Trochu mě mrzí, že dobrý nápad působil jako vykrádačka - různé mytologie, jména, osudy, opět dvory, dvory dvory. Ne všechno, ale dost na to, aby to poutalo pozornost a nutilo ke srovnávání. Ačkoli Dvory taky nejsou dokonalé, tohle vedle nich opravdu dostává nádech na koleni spíchnuté fanfikce. A je to škoda.
Dvě hvězdy dávám za svět a pár napínavých momentů (včetně finiše, díky (kvůli?) kterému jsem si musela ve tři ráno koupit druhý díl.
Tak toto bola jazda.. prológ vás vtiahne do deja celou svojou silou.. Sera bojovníčka.. nebojácna.. ale nikým milovaná ?doslova vycvičená len k jednému.. v deň zasnúbenia.. ale zlyhá..?
Skvelá linka dohodnutého manželstva .. ktoré nebolo naplnené ale osud nejde zmeniť .. alebo..?
Ash ako som ho milovala tak Nyktos mi lámal srdce.. môžete jedneho chlapa milovat a zároveň ho vyfackať? V jednej chvíli ho milujete, v druhej ho chcete roztrhať doslova
Zachránil som ti život a ty sa ma snažíš kopnúť?.
Napätie v knihe graduje.. chémia doslova horí pod stránkami oni dvaja su proste neskutočný myslite si že je to predvídateľne? Omyl.. čakajte jeden zvrat za druhým zimomriavky a napätie posledných cca 150 strán to nabralo také grady že a Nyktos ma začal štval každou stránkou normálne chápem Seru..
Autorka sa rozhodne radí medzi top autorky tohto žánru a dohodnuté manzelstvo proste milujem
Úžasný příběh! Musím popravdě říct, že mě to pohltilo mnohem více než druhá série od autorky. Seru a Šeda jsem si hned zamilovala. Druhá polovina knihy měla neskutečný spád a skvělý příběh a vztah obou hrdinů se víc a víc prohluboval. Těším se na další díl!
Jedna kniha a já se hned zamilovala a rozhodně přehodnotila své plány ohledně fantasy knih od J. L. Armentrout. Vytvořila totiž neskutečný svět plný úžasných postav s kvalitním základem, což já miluju.
Seru jsem začala zbožňovat téměř okamžitě, čímž se stala jednou z mých nej knižních hrdinek. Nyktos se hned zařadil k mým knižním boyfriendům, ačkoliv mne několikrát vážně naštval. To Sera ale taky
Co se týká ostatních postav, je to opravdu bohatý svět a postavy jsou neskutečně rozmanité. Ector, Nektas, malý drakeni, Rhain, Saion a plno dalších, které si určitě zamilujete, ale i taky plno “zlých postav, po kterých byste jistě hodily cihlou.
Ve zkratce bych tedy asi řekla to, že je to příběh plný nečekaných zvratů, bolesti, tajemství, nových věcí, ale i úsměvů a vtipných momentů. A já si to všechno moc užila a rozhodně vám tu knihu vřele doporučuji!
Tato série je mnohem lepší než Z krve a popela. Čte se rychle, je napínavá a hlavní hrdinka je osobnost. Druhý díl teď čtu v originále a preferuji ho, některé překlady názvů jsou moc krkolomné.
Na knihu jsem se hodně těšila a nezklamala mě. Příběh se četl rychle, líbily se mi slovní přestřelky mezi Serou a Nyktosem.
Už první kapitola se mi zamlouvala...říkala jsem si: tak a teď si hlavní hrdinku odvede sexy Prvotní a... Bum! Všechno úplně jinak :-D A musím říct, že poslední kapitola mi taky vyrazila dech... těším se na další díl:)
JLA to prostě umí. Což mě nepřekvapuje. Myslím, že to nikoho nepřekvapuje.
Celý svět Z krve a popela a Ve stínu popela mě nějakým zvláštním způsobem nutí číst další a další díl.
Prostě nemůžu přestat. I když se u každé knížky sem tam nudím a neustále kontroluji kolik stránek mi to vlastně zbývá do konce, i tak mě to čtení vážně baví.
Dost často mám ve všech těch postavách a jejich schopnostech šílený zmatek. Ale stejně nad tím nakonec mávnu rukou a řeknu si, že to nečtu kvůli bezchybně vybudovanému fantasy světu ale kvůli Casteelovi a v tomto případě úžasně sexy prvotnímu bohu smrti (nebo ne smrti? hehe).
@mad.bookie
Příběh předcházející Z krve a popela.
Jsem stejně nadšená jako u první série. Já tenhle svět prostě žeru. J. L. Armentrout tohle příště umí. Příběh se rozjíždí pomalu, ale i tak mě vtáhl a nechtěl pustit.
Nyktos je záhadný, citlivý a samozřejmě hot muž, kterého si prostě nemůžete neoblíbit.
A Sera.. No, musím říct že ji mám radši než Poppy.. Snaží se přežít, ač si svůj osud a život nevybrala. Její tvrdohlavost ji úplně nepomáhá, ale její určitá rozhodnutí mi byla velmi sympatická.
Konec je takový, že bych se nejradši okamžitě vrhla na druhý díl, ale ještě mě mezi tím čeká čtvrtý díl ze světa Poppy a Casteela Válka dvou královen.
Jak někdo může napsat dvě tak odlišné knihy jako Z krve a popela a potom toto?! Nechápu...
Z krve a popela je otřesný děs a tohle je překvapivě dobré.
Hlavními důvody jsou dobré hlavní postavy, dobré vedlejší postavy, dobrá zápletka, a tak nějak dobře to celé funguje dohromady.
Na druhou stranu ale pokulhává dávkování informací, buď nevíte nic, nebo zjistíte během dvou stran tolik věcí naráz a v podstatě úplně zadarmo, autorka vám naservíruje odpovědi na stříbrném podnose, (zavolají si Sudičky, sudičky přijdou a zodpoví všechny otázky, jen tak) - což tomu podle mě ubírá kouzlo.
Je to čtivé, zábavné, ale autorka píše pořád podle stejného vzorce, takže prostě víte přesně, kdy se co stane a jak, pokud nečtete její knihy poprvé.
P.S. Šed je hrozné jméno
Rozhodně lepší hrdinka než u Krve a popela.
Tenhle příběh mě bavil a byly chvíle kdy jsem nemohla přestat číst. Super!
Autorovy další knížky
| 2021 |  Z krve a popela |
| 2014 | Počkám na tebe |
| 2014 | Buď se mnou |
| 2015 | Zůstaň se mnou |
| 2014 |  Jako led |
Původní série Z krve a popela pro mě po prvním díle má sestupnou tendenci, doufám proto, že prequel o Seraphině a Nyktovi se vyhne stejnému osudu.
Lze jej určitě číst i bez znalosti knih s Poppy.
Pokud se přenesete přes podobnosti děje v úvodu knihy, postavy jsou sympatičtější, reagují na vzniklé situace logičtěji, celkově styl psaní autorky působí lépe. Ubrala na vnitřních monolozích hlavní hrdinky, nemá neustálou potřebu opakování určitých slov a omezila i výskyt "...". Díky za to! Snad se z Nykta v dalších dílech nestane nesnesitelný simp, jako to postihlo Casteela.