Ve stínu popela
Jennifer L. Armentrout
Žár těla a ohně série
1. díl >
Dráždivý příběh první Panny ze světa bestsellerové série Z krve a popela. Smysl existence Serafeny Mierelové byl dávno určen jejími předky: musí se obětovat prvotnímu bohu smrti. Tak zní oficiální verze, o které ví každý obyvatel království Lasanie. Jenže Serin skutečný osud je jiný – není pouze před světem izolovanou Pannou, ale i vražedkyní s posláním prvotního boha smrti Nykta zabít. Jeho svůdný dotek v ní zažehne zakázanou vášeň. Sera ale nemá na výběr, její život je odsouzen k zániku. Ledaže by se stalo něco naprosto nepředvídatelného... celý text
Literatura světová Pro ženy Fantasy
Vydáno: 2023 , Fragment (ČR)Originální název:
A Shadow in the Ember, 2021
více info...
Přidat komentář
Já se na tento příběh moc tešila a jsem ráda, že mě to nezklamalo. Autorka přdstavila úplně jinou hlavní hrdinku než je Poppy a já se do Serafeny zamilovala. Ale i tak u mě na plné čáře vede Nyktos a jejich výměna názorů. Několikrát jsem se přistihla, že se u toho směji.
Autorka nám představila trošku jiný svět a to svět prvotních a bohů a já musím říct, že to má všechno krásně propracované.
Navíc se mi líbily i ostatní postavy, se kterými jsem měla možnost se seznámit i když některé velmi okrajově už znám.
Každopádně po to m konci, kde jsem měla infarkotvý stav se neuvěřitelně těším na další díl.
JEJÍM POSLÁNÍM JE ZABÍT PRVOTNÍHO BOHA!
Serafen od malička připravovali, aby uměla svádět, bojovat a plnit očekávání svého předurčeného manžela.
Má se stát chotí prvotního boha smrti!
Má ho přinutit, aby se do ní zamiloval.
A pak...
MOŽNÁ BUDE VŠECHNO JINAK...
Život Sery je osamělý. Nemá témeř žádné přátele. Matka se k ní chová jako ke služce.
Nevlastní bratr je odporný a sobecký. Jen její nevlastní sestra a strážce sir Holand jsou jí blízcí.
A pak potká tajemného muže...
A všechno se změní...
Zamilovala jsem se už do série Z krve a popela a na doporučení sebemi jsem se pustila i do této a rozhodně jsem nadšená :-).
Napínavé, jiskřivé, nechybí zvraty a konec samozřejmě pecka!!!
Těším se na další díly :-)
Nechci srovnávat Z krve a popela a Ve stínu popela, tak jen jednoduše napíšu, že jsem pořád tým Hawke a Poppy. Ano, jsem asi v menšině, co tak koukám. :)
Sera s Nyktem ale rozhodně nezklamali!
Kniha mě v mnoha ohledech překvapila. Četla jsem, že je to žhavější než ZKAP, což sice je, ale přece jen jsem čekala ještě více žhavých scén.
Seru si nešlo neoblíbit, byla správně tvrdohlavá, odvážná a pěkně hubatá.
Nyktos alias Šed, prvotní bůh smrti, byl úplně jiný, než jsem čekala.
A byl samozřejmě úžasný.
Od první chvíle to mezi nimi jiskřilo a perfektně se i slovně doplňovali, to miluju!
Autorčin humor je skvělý a jsou tu i super vedlejší postavy, třeba takoví drakeni! :))
Naopak záporáci jsou fakt záporáci, jak mají být. Jisté princátko ve mě vyvolávalo chuť ho něčím bodnout.. několikrát.
Fantasy svět, který autorka vymyslela, miluju a ráda se do něj vracím!
Nemohu dát méně než 5*/5*
A těším se na další díl této série! Jsem tak napjatá!
Čekala jsem děj na jednu knihu. Dočkala jsem se otevřeného konce, takže čekám další díl :D. Jinak kniha byla svělá, přečtená za 3 dny hned po státnicích, tudíž mě velmi nadchla. Doporučuji.
Čtení téhle knihy jsem dost oddalovala, protože jsem nechtěla číst o nikom jiném, než o Poppy a Casteelovi. Jaká to byla chyba! Chytlo mě to snad víc, než Série Z krve a popela. Jen teda mi teď chybí to pokračování no...
Ta kniha je skvělá. Je to tedy moje první kniha od této autorky a upřímně lituji jediného, že není hned 2. díl... Neví se aspoň přibližně kdy by měl vyjít? Protože jsem krok od toho začít to číst v angličtině, kterou vůbec neovládám :D
Úžasná knížka, kde se dozvíme spoustu věcí, které se staly před Poppy a Casteelem, a přesto mi připadalo, že po dočtení mám víc otázek než předtím! :-D Serafenu jsem si okamžitě zamilovala a Nykta taky, chemie mezi nimi byla neskutečná, a promyšlenost celého příběhu a historie světa je úplně geniální.
Všem důrazně doporučuju, ať si přečtu Ve stínu popela před Válkou dvou královen.
Ve stínu popela je prequel k oblíbené sérii Z krve a popela, ze které jsem zatím četla dva díly (venku už jsou čtyři!)
Serafena neboli Sera je první dcerou tzv. Pannou, která má být obětována. Před dávnými lety byla přijata dohoda, že Sera připadne za manželku prvotnímu bohu smrti.
Háček je ale v tom, že Sera se nejen musí stát jeho ženou, ale musí ho i přimět, aby se do ní zamiloval, aby ho mohla zabít a zastavit zkázu země smrtelníků.
Celý život je k tomuto účelu vychovávána a cvičena. V den, kdy má být dohoda naplněna ji ale prvotní bůh smrti odmítne a Sera se stane vyvrhelem. I doposud se k ní její rodina chovala špatně, ale teď se špatně cítí i ona. Nenaplnila své poslání - nezachrání svůj svět, své lidi.
Pak ale potkává Šeda - velmi pohledného boha, který ji překazí vše co může a ke kterému ji to mocně táhne. Možná jí on pomůže zachránit svět smrtelníků.
Sera je konečně hrdinka, která věcně nefňuká - to mě skutečně moc potěšilo. V příběhu je hromada napětí - nejen sexuálního - ale musím říct, že autorka opravdu umí psát lechtivé scény.
Snad jsem se ještě nesetkala s lepším popisem těchto okamžiků.
Šed je naprosto ohromující a zamilovala jsem si ho - ale to jsem čekala. :)
Kniha má sice přes 600 stran, ale rozhodně nebyla zdlouhavá a natahovaná. Já si užila každou stránku.
Kniha Ve stínu popela je zasazena do světa Z krve a popela, takže kdo četl, trochu tuší, co ho tu bude čekat. Příběh je velmi čtivý, takže se rozhodně nemusíte bát, že by vás těch 600 stran nudilo. Pár věcí je sice trochu předvídatelných, ale vždy pak nastal zvrat, který jsem vůbec nečekala.
Knize nechybí krutost, drsnost, krev a je plná pomsty, magie a emocí. Autorka se nebála jít do hloubky a postavy a jejich následné chování skvěle zpracovala. Vše je podloženo a nic nepůsobí nahodile. Díky závěrečnému odhalení, které bylo perfektní, se dozvídáme spoustu nových informací
Zaujal mě magický svět bohů a jeho hierarchie. Prostředí knihy je originální, mění se a v některých pasážích mi připomínalo Království hříšných. Nechybí ani originální vedlejší postavy - Drakeni, které jsem si zamilovala v obou jejich podobách.
Na Seře miluju její sarkasmus a to, že s bohem smrti mluví jako k sobě rovným a ani se mu nebojí odsekávat. Je velmi inteligentní, jde si za svým a je hodně výbušná. Je to taková ta typická drzá hrdinka, která si myslí, že má ve všem pravdu a dělá si, co chce. Bohužel ze začátku se tento motiv hodně opakoval - v ničem neposlechla a tak to bylo pořád dokola. I přestože se jedná o první Pannu rozhodně nečekejte žádnou ctnostnou a naivní hrdinku.
Nyktos je perfektní! Líbí se mi, že je to takový správňák, který se ale zároveň nebojí jít přes mrtvoly. Líbilo se mi, jak byl v některých pasážích nesmělý a hrozně milý.
Chemie mezi nimi je neuvěřitelná! Nechybí vtípky, ale ani vážnější rozhovory. Samozřejmě nechybí ani erotika, která je velmi dobře pojata a taky se mi líbilo, že všechny "akce" byli něčím podložené, vždy k tomu spěl příběh a opravdu se tam hodily a zároveň dali prostor pro další děj a zvraty. Nešlo zde pouze o to jedno, ale došlo i na emoce a postupné odhalování.
Já teď budu netrpělivě vyhlížet 2. díl a zároveň si znovu přečtu Z krve a popela a možná i tohle.
P. S. J. L Armentrout pro mě začíná být novou Mass...tedy jen toho, co se týče rychlosti chrlení dalších knih a i rozsahu, protože knihy jsou větší a větší bichle. Co se týče kvality, tak myslím, že Armentrout ještě trochu zaostává, ale uvidíme.....no posuďte sami.
Instagram - Nikmakbooks
(SPOILER)
Na tuhle knihu jsem se hrozně moc těšila. Čekala jsem, že to bude přesně ta kterou otevřete a za pár dní ji máte přečtenou. Bohužel jsem se s ní trápila skoro dva týdny. Ze začátku mi nesedl autorčin styl psaní, nemohla jsem se vůbec začíst a děj mě taky nějak neoslnil. Necítila jsem žádnou chemii mezi hlavními hrdiny a akční scény mě taky nebavily. Hodně jsem se bála, že se s ní budu trápit celých 600 stran. Ale nakonec to nějak od poloviny knihy nabralo směr, který mě začal bavit a zajímat. Celý ten svět je zajímavý, a i když je to za mě slátanina všeho nadpřirozena, tak mě to bavilo.
Nejvíc se mi líbili drakeni, ti byli skvělý, hlavně Nektas a jeho dcerka Jadis. Co se týče Serafeny, ta je za mě hrozně hloupá, já si jako nemůžu pomoct, ale působila tak na mě. Nyktos svým charakterem, omlouvám se všem obdivovatelům, na mě neudělal moc dojem. A hlavně mi hrozně vadila ta jeho přezdívka Šed.
Právě od poloviny knihy jsem mezi nimi začala cítit tu chemii a začal se mi líbit jejich vztah.
Mám rada slow burn romantiku a trochu jsem čekala, že ta tam bude. Nakonec mi asi ani nevadilo, že spolu něco měli už na třicáté straně. Ale to jsem si řekla, až po dočtení.
To, že mě někdy štvali, jak Nyktos, tak i Serafena, svým chováním, to už jsem tak nějak ignorovala. Ale. Ty sexuální scény. Bože, já u toho nemohla. To bylo hrozný. Fakt jsem si říkala, jak je to nechutný. Mám ráda spicy scény, ale jako tohle ne!
A hlavně jsem vůbec nepochopila to, že on se dozví, co Serafena zamýšlela mu udělat. Je na ní naštvaný apod. kraviny. Pak si to rozdají, pak jí řekne, že mezi nima nebude ani takové minimum jako je přátelství, a pak má o ní zase hrozný strach a jde vidět, že mu na ní hodně záleží. Jako wtf?
Konec knihy byl nával informací, které chtěla autorka rychle nacpat do poslední kapitoly. Nevím jestli se budu pouštět do dalšího dílu. Možná asi jo, hlavně kvůli tomu ději a světu. A kvůli Nektasovi. Toho jsem si oblíbila dost. Není to úplná katastrofa, ale zázrak to taky není.
Ve stínu popela je první díl nové série ze stejného světa, jako je příběh Z krve a popela. Děj se odehrává stovky let před událostmi v sérii Z krve a popela, je to takový prequel. Všimla jsem si, že si to hodně lidí plete
Já si tento svět velice oblíbila a je jedno zda je to Sera a Nyktos nebo Poppy a Casteel. Ale asi jsem víc tým Casteel.
V knize Ve stínu popela poznáváme Serafenu, která byla svým předkem zaslíbena bohu smrti. Jejím posláním je stát se jeho manželkou, ale má i temnější úkol, má ho zabít. Proto je od malička trénovaná v boji, aby z ní byl dokonalý zabiják. Důvod, proč má Nyktos zemřít, se samozřejmě dozvíte v knize.
Přibližně půlka knihy je spíš natahování a okecávání, to má Armentroutová očividně ráda. Ale nuda to rozhodně není. Poznáváme život Serafeny jako Panny a její okolí a svět ve kterém žije. Stejně jako Poppy to ani Sera jako Panna nemá lehké a také ona ráda porušuje pravidla.
Po jistých událostech příběh dostane spád a začne se konečně dít i něco jiného než žhavé námluvy. Druhá půlka je plná zvratů, bojů a informací. Nyktos je sympaťák hlavně když se naštve. Jinak mám pocit, že z něj bude strašný podpantoflák :D
Autorka má důmyslně vymyšlený svět, různé rodinné vazby mezi bohy a pravidla, která v jejich světě platí. To, že je někdo bůh neznamená, že si může dělat co chce .. i když, někteří bohové ten pocit mají. Konec je klasicky šokující a otevřený, protože nic není takové jaké se zdá. A i osud má v klubku více vláken a ani sudičky neví, které bude nakonec to správné.
I když to na mě ze začátku působilo, jako by autorka vykradla sama sebe a jenom změnila jména, tak jsem si příběh užila. Po třech dílech Z krve a popela mi kniha Ve stínu popela přišla jako super doplnění k událostem, které se ve třetím díle ZKP dějí a netrpělivě vyhlížím pokračování!
Popravdě mi kniha opět přišla nevyrovnaná, stejně jako Z krve a popela 2 a 3. Autorka psát umí, některé scény a nápady jsou dost čtivé a pak zas najednou celkem nic, hlavně části s teorií, které je na můj vkus až moc. Jinak je Serafína kladnou hrdinkou, která se celkem dokáže postarat sama o sebe, ovšem někdy to přežene. Naštěstí má mocného ochránce, který to s ní nemá lehké. A jeho přátelé jsou fajn...
Myslím, že kniha měla být vydaná až po vydání celé série Z krve a popela, protože jde o její doplnění a bez 4. dílu zatím zcela nechápeme.
Seznamime se s prvni pannou, ktera uz byla zminena v serii Z krve a popela. Musim rict, ze obe postavy, jak Sera tak i Penealophe jsou povahove stejne, ac vyrostly v zavoji tak pro odseknuti nesly daleko :) Moc se tesim na pokracovani....
Dost podobné jako série z Krve a popela. Autorka asi chtěla docílit toho WOW efektu, že obě hlavní postavy, jak Ve stínu popela tak Z krve a popela mají stejné osudy. Nebo to jinak napsat neumí. Ale bylo toho až moc. Kdyby zmínila jen pár věcí společných tak by mi to tak moc nelezlo na nervy. Jak přes kopírák, vztah mezi páry stejný, bodání do srdce, masochismus hlavních hrdinek, přes 300 stránek polemizují o tom jestli se milují nebo ne, hlavní hrdinové sexy bad-ass, před kterým si každý sedne na prdel ale zároveň s něžnou a laskavou duší. Malik a Malek, Nyktos a Nektas. Konec slaďoučký jak cukrová vata (a nemyslím to v dobrém). Čtivé a napínavé to je ale také zdlouhavé a zbytečně protahované. Kulatý hřbet knihy mě taky samozřejmě namíchnul :D neladí se zbytkem -_-
Ve stínu popela má představovat začátek nové nezávislé série z universa Z krve a popela. Setkáváme s postavami, které okrajově už známe, takže tušíme, kam směřují jejich osudy. Pouze hlavní hrdinka je řekněme neznámá, minimálně v Z krve a popela nejmenovaná. Myslím, že se jedná o poměrně zajímavý koncept, který umožňuje zjistit o historii víc a přitom předchází tomu, aby to všechno musela zjišťovat Poppy svými nekonečnými otázkami.
Je tu ale jeden problém. Čím dál víc se ukazuje, jak moc schematická Armentrout je. Nemůžu si pomoct a musím obě série srovnávat s J. R. Ward a její sérií Bratrstvo černé dýky. Myslím, že jsou si série tematicky dost podobné, ale Ward to prostě umí líp. Vydala už x knih, v každé píše o jiném páru, ale jen málokdy se stane, že by párová dynamika byla stejná. Postavy jsou dobře promyšlené, vyvíjí se a každá má jedinečný charakter. Což Armentrout očividně vytvořit nedokáže. Zjistila, že se čtenářům líbí přidrzlá bojovná holka, prototyp silné nezávislé ženy, která má ideálně masochistické a sadistické sklony, v kombinaci s chlapem, který je před ostatními macho, ale před svou vyvolenou ženou je z něj roztomilé štěňátko, které udělá, co jí na očích vidí. Třeba se od ní nechá pobodat. Ano, v prvním díle to mělo svoje kouzlo. Má to svoje kouzlo pořád, ale mělo to zůstat u Poppy a Casteela. Doufala jsem, že s novým párem přijde i nová párová dynamika, ale to se nestalo. A přiznám se, že mi to i výrazně snižuje pocit nějaké chemie, naopak si čím dál víc říkám "Tyjo, vy jste tak nechutně toxičtí, že byste spolu fakt být neměli."
Nový příběh je docela zajímavý, i když taky dost schematický a výrazně podobný původní sérii. Mrzí mě, že vlastně pořádně nebylo vysvětleno, kdo je tedy ta Panna. I když všude jinde souvislosti vidím (kolikrát zbytečně tlačené), tady mi unikají. Celkem mi vadí i to, že se mírně změnilo názvosloví, protože místo toho, aby se příběh objasnil, jsem v tom ze začátku měla ještě větší zmatky. Občas by se mi hodil nějaký slovníček, kde by bylo vysvětleno, čím se vlastně liší prvotní, bůh, božstvo a polobůh. Možná jsou v originále rozdíly zřetelnější, v češtině vnímám použitá slova (mimo poloboha) jako synonyma, takže je to dost matoucí, než se člověk do četby pořádně ponoří.
Největším zklamáním byl ale stejně závěr. Pardon, ale z toho proroctví jsem asi dostala cukrovku. Jen láska dokáže změnit osud. Tak určitě.
Na další díly se stále ještě chystám, ale s každou další knihou jsem popuzenější. Kdyby se vydávala i zkrácená verze příběhů bez sexuálních a romantických odboček, přečetla bych si ji snad i radši. Ve Z krve a popela byla romantická linka geniální, sex hezky popsaný a vkusný. Od té doby to jde do kytek (a z "mé tkáně" budu mít noční můry ještě týden, to už je snad lepší i ta broskvička a štěrbinka).
Na závěr si neodpustím pár poznámek k českému vydání. Když pominu 19 chyb, což je v dnešní době u tak velké bichle prakticky zanedbatelné, musím se vyjádřit ke spojení "jako kdyby". Samozřejmě je to správně a v pořádku, ale úplně stejně a v pořádku je i zkrácená verze "jako by". Prosím, používejte ji. U téhle knihy by se krásně dala hrát nějaká picí hra. Po pár stránkách panáku při "jako kdyby" by byl člověk pod stolem. Jakmile si toho člověk jednou všimne, je to velice rušivé.
A mohl by mi prosím někdo erudovaný vysvětlit, proč má Z krve a popela plochý hřbet a Ve stínu popela vypouklý? Hrozně to kazí estetický dojem :-)
Hlavní hrdinka, utajená princezna Sera, je celý život připravovaná k tomu, že se stane chotí boha Smrti. Je cvičena k tomu, aby si získala jeho lásku, která se stane jeho slabinou, a ona ho díky ni bude moci zabít, a zachránit své království před Hnilobou. Vše, ale nejde tak úplně podle plánu, protože Prvotní ji odmítne.
O tři roky později pak Sera narazí na skupinu bohů, kteří bez zcela očividného důvodu zabíjejí nevinné lidi. Před tím, aby udělala nějakou hloupost, jako třeba čelit jim sama coby obyčejná smrtelnice, ji zachrání pohledný cizinec, který se později představí jako Šed. Asi nemusím mluvit o tom, že je mezi nimi skvělá chemie, ale abych nespoilerovala, tady asi přestanu vyprávět
Pokud jste četli Z krve a popela, a milujete to, tahle série je zaručeně pro vás. Autorčin podpis je nesmazatelně otisknutý do stylu vyprávění, a všechno se odehrává ve stejném univerzu, jen v jiných časových rovinách. Sera je vlastně první Panna, kterou byla i Poppy, jen jsou tady jiné okolnosti a příběh.
Já jsem si to totálně zamilovala! Sera je ten typ hrdinky, které řeknete, ať něco nedělá, a ona to stejně přesně udělá Šed byl pro mě skvělý už od první chvíle, kdy přišel na scénu.
Pokud jste třeba u série Z krve a popela váhali, ale Ve stínu popela Vás láká, myslím, že není úplně problém si to pořadí vyměnit. Tohle je skvělý příběh pro fanoušky fantasy, kteří si potrpí na romanci a erotiku.
Jestli je to lepší než Z krve a popela? V něčem rozhodně ano ale miluju to oboje!
Nikdy by som nepovedala že sa mi kniha od tejto autorky, zvlášť z tohoto sveta bude tak páčiť. Po sérii z krve a popela čo je podľa mňa odpad, psychopati jeden za druhým, som úprimne od tejto sérii čakala to isté. A ono hľa! Mne sa to páčilo!!
Hneď na začiatku som teda taký mierny zvrat nečakala, čo hodnotím veľmi kladne. A potom to malo aj relatívne grády. Záhada okolo úmrtí ma bavila, škoda že to autorka tak nejako rýchlo ukončila lebo to mohla byť dobrá dejová línia. Hlavná hrdinka nebola naivná ufňukaná chudinka ako jedna nemenovaná Poppy. Hlavný hrdina nebol až taký veľký psychopat ako nemenovaný Casteel. Áno mal tam zase rysi autorkyných hrdninov (neviem čo má stále s tým bodaním) ale bolo to také zábavné a milé. Pripomínalo mi to trošku dvory. Osobné mňa trošku sklamalo ako sa dostali do ríše bohov a tam sa akosi stratil dej. Už to bolo zase celé iba o vzťahu a za to odoberám tú jednu hviezdičku, pretože keby sa ďalej držala toho vyšetrovania mohlo to byť omnoho lepšie.
Záver knihy,no autorka to zo záverom vie, aby navnadila na ďalší diel. Ale na moje veľké prekvapenie sa ho nemôžem dočkať. Takže áno hurá konečne aj táto autorka napísala podľa mňa dobrú knihu.
Romantikou napěchovaná fantasy. Takhle by se dal popsat 1. díl série Žár těla a ohně. Pokud tedy hledáte hodně čtivou a návykovou fantasy, ve které je alfa a omega romantická linka, tak tady je jeden boží tip. A co mě teda na knize tak uchvátilo?
1. Dokonalá romantická linka
Díky tomu, že nám ji tady autorka naservírovala hned během prvních pár stran, tak se stala největším tahounem zejména v první části knihy, kde nebylo tolik akce. Chemie mezi hlavními postavami byla setsakramentsky dobrá. Bavili mě přestřelky mezi Serou a Nyktosem, které byly vtipné, trefné a k postavám perfektně sedly. Díky tomu, že hlavním hrdinům je tady kolem dvacítky, tak taky není nouze o spicy scény, které byl dost detailně popsány.
2. Se skvělou romantikou jdou ruku v ruce zajímavé hlavní postavy
Sera byla všechno možné, ale nudná nebyla. Bavila mě svou drzou povahou, to že si nenechala nic líbit a to že to nebyla žádná křehká slečinka, která potřebuje zachránit. Její bojovnost, přímočarost, upřímnost a přemýšlivost byly osvěžující. Jako fakt, hrdinka, která nad důsledky přemýšlela (i když byla častokrát zbrklá), mi imponovala. Nyktos byl dost sexy, tajemný, hodně laskavý, sarkastický a i dost majetnický. Nebudu lhát, tyhle mužské protagonisty si umím lehce zamilovat. :D
3. Výborné vedlejší postavy
Charakterově mi sedly i vedlejší postavy. To jak každý byl něčím jiný, tak vás žádný nenudil. Pokud to byl záporák, tak vás fakt dokázal vytočit a ty hodné jste si lehce oblíbili. Skvěle napsané charaktery.
4. Propracovaný fantasy svět
Svět ve kterém se příběh odehrává byl zajímavý a hlavně promyšlený. Dopodrobna popsána každá oblast, ve které jsme se zrovna nacházeli tak lehce podnítila vaši představivost. Skvěle vymyšlená zápletka, která nebyla vytvořená na sílu a dávala smysl.
5. Prvně představení, potom akce
Do poloviny knihy vás autorka bude seznamovat se světem, který vymyslela. Od druhé poloviny knihy se ve čtení ani nezastavíte, protože se tam toho děje tolik, že nestíháte skoro držet krok. Za mě hodně dobrý :D
6. Drakeni
Tahle stvoření byla skvělá, na ty se těšte.
Knihu jsem četla v rámci spolupráce :) @humbook
(+ SPOILER)
Od autorky mám doma serii Z krve a popela, ale zatím jsem ji nečetla. Já ví ostuda. Nicméně po dočtení této knížky, už váhat nebudu a vrhnu se na ni co nejdříve.
Musím říct, že mě to hodně chytlo, jako že fakt hodně. Do příběhu jsem se jednoduše zamilovala.
Oblíbila jsem si i oba dva protagonisty. Sera je velmi silná a odvážná hrdinka. Líbí se mi, jak se s ničím a s nikým nemazlí. I když jí osud nerozdal zrovna nejlepší karty, tak ona se s tím snažím nějak poprat. A pak tu je Nyktos. Prvotní bůh smrti. A můj miláček. Do něho jsem se zamilovala na první dobrou.
Vůbec se nedivím tomu sexuálnímu napětí, které měli mezi sebou Sera a Nykos. Ty dva mají tak úžasnou chemii, že cítíte a víte, že patří k sobě.
Má to zajímavý svět a vše v něm by mělo mít svůj řád. Nicméně není vše jak se na první pohled zdá. Takže člověka zajímá, jak to je a co se stane.
Moc se mi líbili Drakeni. Zajímavá to stvoření. Zbožňuji Jadis a Plenitele. Jsou ňuňu.
Ach ten konec! Nutně potřebuji další díl. Už bude?
Hodnocení: 5 / 5
Autorovy další knížky
2021 | Z krve a popela |
2014 | Počkám na tebe |
2014 | Buď se mnou |
2015 | Zůstaň se mnou |
2014 | Jako led |
Naprosto nezklamala, parádní jízda. Nemůžu se dočkat dalšího dílu.