Záře nad pohanstvem nebo Václav a Boleslav

03.02.2024

Každé začátky jsou těžké a novodobá česká literatura v tom není výjimkou. Záře, první "moderní" český historický román, zůstává příkladem slepých cest vývoje a dnes, mimo bohemistů, ji budou číst zřejmě jen čtenáři s vážným zájmem o historii české literatury a milovníci literárních kuriozit.
Je třeba respektovat, že Linda je skutečně první, kdo píše vážně míněnou historizující prózu v českém jazyce, byť ji píše více v duchu dobových teoretických představ o literálním jazyce, než živým jazykem samotným. Výsledek je tak čitelný jen s velkými obtížemi a to nejen kvůli tomu svéráznému jazyku, za který Linda schytal dost kritiky od ostatních obrozenců hned po vydání, ale i kvůli obsahu samotnému.

Na mě kniha působila, jako by se někdo ne moc dobře snažil zbeletrizovat divadelní hru. Dialogy jsou značně divadelní, šroubované až neživotné a časté vkládání básní a písní do textu působí někdy až směšně. Jazyk samotný je hodně básnický, místy připomínající klasické antické eposy, jak přízvučností, tak nadužívaním epitet typu "Jaroslav spanilotvářný". Mnohé Lindovy slovní novotvary jsou ve stylu jazykového brusičství. Jako celek se to čte dost zle, protože se to strašlivě vleče, ale zároveň je to ve své bizarnosti docela zábavné. Zážitek je to každopádně zajímavý z mnoha ohledů.

Četl jsem vydání z roku 1924.

29.02.2020

Co byste chtěli od autora Rukopisů.

Ale jedna básnička se mi tam líbila:
Pili stále,
dál a dále,
hlava jim šla kol a kol,
neviděli,
neslyšeli,
byli opiti na mol.

Tato kniha je jistě zásadní pro rozvoj naší literatury, protože je to jeden z prvních pokusů o delší česky psaný prozaický text. Ale právě pro to, jak neukotvené to dílo je, má hodnotu spíš v tom, jak na něj bylo navazováno. Čtenářsky je to za mě něco strašného. Chápu, že nejde o historická fakta, ale znásilňování historie mě tentokrát opravdu bolelo. Navíc styl, kde je více promluv (ne vnitřních, ale hlasitých) k sobě samému, popřípadě k předmětům (typu: "ó meči...") než klasického dialogu, bych snášel dobře v dramatu, ale próze mi to opravdu vadilo. Dočteno s přeskakováním a velkým sebezapřením. Každopádně pro výše zmíněné historické reálie se mi zdá nefér knihu soudit dnešníma očima na hvězdičky.

26.10.2017

Kniha je psaná krásným, květnatým, obrozeneckým jazykem. Líbí se mi, že se v knize střídá pohled Slovanů a pohled křesťanů. Jejich střety a následné "teologické" spory jsou rovněž velmi zajímavé. Ačkoli jsem v hodinách dějepisu měla vždy raději Václava, při čtení této knihy jsem fandila jednoznačně Boleslavovi. Konec knihy pro mě byl zklamáním. Ale na druhou stranu se takovému závěru nelze divit. Linda nechtěl měnit historii, jen přinášel jiný pohled na svatováclavskou vraždu.

16.03.2017

Teprve to čtu, ale nemůžu se dočkat, až to utrpení budu mít za sebou.
Nesmyslné popisy věčných slavností, směšná glorifikace slovanské minulosti...
Snad jsem doufal, že alespoň to obracení na víru mě, křesťana, trochu zaujme, bohužel to málo, co tam zatím bylo, je tak směšně naivní, že z toho ani nemám radost. Chápu, zajímavý pokus, ale lyrika v próze prostě nefunguje.
Očekávám, že až dočtu, dám dost nízké hodnocení...

28.02.2017

Trochu mně to připomnělo Lovce mamutů :) jinak mne tato kniha neurazila a dala se přečíst i přes počáteční obavy :)

23.04.2016

Jazyk tak "květnatý" a plný složenin, že místy až nečitelné. Autor se pokusil o jiný pohled na známé příběhy. Znovu to už rozhodně číst nebudu.

23.02.2016

Pokud bych zcela opomenula historické hledisko, tak by mě závěr naprosto zklamal. Obrácení na "pravou" víru na poslední dvojstraně vyznělo až tragikomicky.

06.01.2016

Kniha je napsána krásným a květnatým obrozeneckým jazykem, který je bohatý a pro češtináře poutavý, ale běžnému čtenáři se může zdát obtížně srozumitelný. Příběh je nicméně zajimavý, je to jiný pohled na známý příběh, než jaký máme běžně v povědomí.