Populární knihy
/ všech 6 knih
Nové komentáře u knih Josef Linda
Záře nad pohanstvem nebo Václav a Boleslav
„Každé začátky jsou těžké a novodobá česká literatura v tom není výjimkou. Záře, první "moderní" český historický román, zůstává příkladem slepých cest vývoje a dnes, mimo bohemistů, ji budou číst zřejmě jen čtenáři s vážným zájmem o historii české literatury a milovníci literárních kuriozit.
Je třeba respektovat, že Linda je skutečně první, kdo píše vážně míněnou historizující prózu v českém jazyce, byť ji píše více v duchu dobových teoretických představ o literálním jazyce, než živým jazykem samotným. Výsledek je tak čitelný jen s velkými obtížemi a to nejen kvůli tomu svéráznému jazyku, za který Linda schytal dost kritiky od ostatních obrozenců hned po vydání, ale i kvůli obsahu samotnému.
Na mě kniha působila, jako by se někdo ne moc dobře snažil zbeletrizovat divadelní hru. Dialogy jsou značně divadelní, šroubované až neživotné a časté vkládání básní a písní do textu působí někdy až směšně. Jazyk samotný je hodně básnický, místy připomínající klasické antické eposy, jak přízvučností, tak nadužívaním epitet typu "Jaroslav spanilotvářný". Mnohé Lindovy slovní novotvary jsou ve stylu jazykového brusičství. Jako celek se to čte dost zle, protože se to strašlivě vleče, ale zároveň je to ve své bizarnosti docela zábavné. Zážitek je to každopádně zajímavý z mnoha ohledů.
Četl jsem vydání z roku 1924.“... celý text
— Inutihar
Rukopisy Královédvorský a Zelenohorský
„Pro seznámení s Rukopisy značka ideál, komentář pro hlubší studium vyčerpávající (a ne, nepřečetla jsem ho celý...). - Rukopisy nalezené 1817-1818, přes Václava Hanku, Josefa Dobrovského, Josefa Jungmana do povědomí přivedené, původně datované 1290-1310 (Hankovy patetické přípisy autorství Václavovi, otci Přemysla Otakara II., či Závišovi jsou zábavné, stejně jako odkazy na Hájka či Balbína), později posouvané v čase až po začátek 16. století, nakonec za falza označené. (Mimochodem, v Zelené Hoře - není to ta santiniovská ve Žďáru! - trvají na pravosti Rukopisů tamní průvodci dodnes.) V obou případech jde o směsku hrdinské epiky a lyrických básní či popěvků, Rukopis zelenohorský obsahuje navíc Libušin soud, víc než na "běda mužům, kterým žena vládne" soustředěný na obřadnost sněmu a přes poradní orgán lechů a vladyků na relativní demokratičnost soudu... Obsahově jako by u "bojové" části člověk četl Jiráskovy Staré pověsti české, v té lyrické Erbenovu Kytici. 125 stran komentáře na cca 160 stran původních textů (vlastně pouhých 75 - Rukopis královédvorský je otištěn dvakrát, v různé transkripci). Zachycuje to, čemu dnes říkáme "boj o rukopisy", také poznámky o jazyku, ediční práci a (pravděpodobném) historickém zařazení epických a pojmenování jednoduchých metafor u lyrických básní. Odkládám si... Oldřich a Boleslav - dobytí Prahy Boleslavem Chrabrým a vyhnaní Poláků roku 1004. Záboj, Slavoj a Luděk - nezařaditelné, každopádně boj mezi Čechy a Němci. Beneš Heřmanův - vpád Sasů do Čech ve 13. století. Jaroslav - vpád Tatarů na Moravu roku 1241. Čestmír a Vlaslav - období vlády bájného knížete Neklana. Ludiše a Lubor - nezařaditelné, rytířský turnaj. Zbyhoň - lyrickoepická drobnička, paralela mezi zlým Zbyhoněm vězněnou dívkou a holubicí, obě osvobozeny. Jelen - dtto, přirovnání ztepilosti jelena a zavražděného mládence. Růže - láska jako růže, milý jako drahokam. Kytice - dívka ji loví ve vodě, spadne do ní a utone. Opuštěná - s pohledem na miletínské lesy bez otce, bez matky, bez sourozenců, bez milého. Žežulice a Skřivánek - variace na smutek ze samoty. Jahody - trnem raněná noha vede k milostnému sblížení. Leccos mě bavilo - dějově téměř vše, formálně třeba práce s refrénem v básni Ludiše a Lubor - "Trub a kotlů hlahol zazněl."“... celý text
— petrarka72
Rukopis královédvorský a Rukopis zelenohorský
„Dostala se mi do rukou literatura, a pokud vím, jsou i internetové odkazy, že se nejedná o podvrhy, ale skutečně původní středověké texty. Básně jsem přečetl a dovolím si zde napsat můj názor, zejména proto, že jsem se seznámil ve srovnání s diskuzemi o autentičnosti RK a RZ s diskuzemi o autentičnosti autora jiného díla, a sice Slezských písní Petra Bezruče. Takže:
Nevím, zda je to nějakým "čuchem", ale poté, co jsem si přečetl jiná díla Vladimíra Vaška než Slezské písně, se ve mně jaksi spontánně utvrdil názor, že Vladimír Vašek je totožný s Petrem Bezručem, čili že Slezské písně skutečně napsal Vladimír Vašek.
V protikladu k tomu jsem po přečtení RK a RZ ve srovnání s jinou nepochybně středověkou literaturou, dospěl jaksi sám v přesvědčení, že RK a RZ jsou opravdu falza. Velmi mne potěšilo, že jsem se následně dověděl, že tento názor vyslovil již Josef Dobrovský, a to okamžitě poté, co byl s těmito básněmi seznámen.“... celý text
— Legens
Rukopisy Zelenohorský a Královédvorský
„supr věc, kterou můžete řešit, když se nudíte“
— RonnieSmithx
Rukopisy Královédvorský a Zelenohorský
„Falza, která výrazně ovlivnila prostředí českého národního hnutí a mnohé tehdejší představy o slovanských předcích.
Kromě RKZ je v knize velmi zajímavý komentář Dalibora Dobiáše, který stručně shrnuje objevení Rukopisů, jejich přijetí a následné spory o pravost.“... celý text
— TaťkaMF
Josef Linda knihy
Štítky z knih
středověk Rukopis královédvorský Rukopis zelenohorský RKZ falzifikáty české národní obrození klasická literatura
Linda je 0x v oblíbených.