Žárlivost a jiné povídky
Jo Nesbø
Strhující sbírka napínavých příběhů od krále severské krimi. Nevěra se nevyplácí a nakonec vždycky vyjde najevo. A když se vášeň proplete se žárlivostí, k pomstě zbývá už jen krůček. Dva úplně stejní horolezci bojují o krásnou řeckou servírku. Taxikář nachází v šéfově autě náušnici své manželky. Žena letící z New Yorku do Londýna se kvůli manželově nevěře rozhodla spáchat sebevraždu a bez okolků své plány svěřuje podivnému spolucestujícímu. Nebezpečný kolotoč silných emocí se dává do pohybu… a už nepůjde zastavit.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Povídky
Vydáno: 2021 , Kniha ZlínOriginální název:
Sjalusimannen og andre fortellinger, 2021
více info...
Přidat komentář
Mozna je to tim, ze mi povidky obecne moc nesedi. Kazdopadne mi nesedla ani nesbova zarlivost. Asi u dvou povidek sem mel pocit, ze me zajima jak to dopadne, ale zbytek mi prisel spise otravny nez zabavny.
Až na tu povídku o spisovateli mě to hodně bavilo a povídky byly skvělý. Dobře se to četlo, i
Ich forma byla u Nesba příjemná změna a počet vražd mi taky vyhovoval. :)
Nejvíc se mi líbila první a poslední povídka. Ta, po které je celá kniha pojmenovaná, tedy Žárlivost, mě moc nenadchla, zbytečně dlouhá a děj je uměle protahovaný. Není to špatná sbírka, ale taky to není nic zásadního.
Kupováno trošku s obavami, jaké to bude. Bez HH a v paměti podivný "Hamlet"... ale, JO, je to tak dobrý Nesbø - jak asi může bez HH jen výborný být. Hned úvodní povídka je dokonalá, další baví a hlavně ani na okamžik nenudí. Pěkné. Povídka není snadný útvar a autor ho zvládl na výbornou!
Nekolik povidek na stejne tema. A mozna to byl problem u me, ze uz na konci me tolik nebavily, protoze jsem tak nejak tusil, co se asi stane. Ale celkove to byla zajimava knizka, je super jak autor meni prostredi, socialni status, misto pribehu a zaroven tam porad ta zatlivost nekde je
No, trvalo dost dlouho, než jsem se prokousala do konce. Pár povídek nebylo špatných, ale převažovaly ty, které se mi nelíbily.
Vztahy, žárlivost.. Takové jsou povídky od Nesbeho. Nějak jsem se s tím trápila. První povídka mě nadchla a pak už mě to spíš nudilo. Ale kniha se mi hodí do výzvy ;-).
Moje první kniha od proslulého krále detektivek. Přiznám se, že tento žánr moc nemusím, ale tyto povídky se mi celkem líbily. Nejlepší za mě byla povídka Fronta.
Co k této povídkové knize napsat...Pro mě to bylo prostě utrpení přečíst a ani jsem to nedočetla. Mám prostě problém s povídkovými knihami, raději sáhnu po celém dílu.
Abych nebyla úplně kritická povídka Londýn pro mě byla nejlepší, povídka Žárlivost pro mě byla trochu přitažená za vlasy....
Docela jsem byla zvědavá, jak Nesbo zvládne krátké povídky, když si libuje v psaní tlustých bichlí a do každé nacpe několik báječných zvratů a ještě víc mrtvol. Bohužel jsem byla zklamaná. Přestože v každé povídce byla (minimálně jedna) mrtvola a zvraty. Nejlepší byla hned první povídka, ta byla fakt super, a pak ještě poslední. Žárlivost mě zklamala na celé čáře, byla zbytečně dlouhá, takže mi to celé stihlo docvaknout a odhalení mě už nemělo čím šokovat. Odpad byl jasný hned, Přiznání zbytečně ukecaný, Fronta mě nezaujala a Odd, no dobře, tam mě ten zvrat trochu překvapil, ale v druhé půlce jsem Odda považovala za debila, což mi dojem zkazilo.
Ale i přes to, že nemůžu dát vyšší hodnocení, ty povídky nebyly špatné a Krysí ostrov si taky někdy přečtu.
Zajímavá změna. Některé povídky lepší, jiné slabší. Všechny je spojovalo téma vztahy a žárlivost a možná proto mi přišly na jedno brdo.
Dobré čtení. Nemám ráda zbytečně natahování příběhu, kdy se z napětí stane nuda a příběh pak dočítám, jen s myšlenkou ať už to skončí. Tyhle povídky jsou tak akorát, některá lepší jiná horší, ale určitě nenudí a nezklamali. Nej je Londýn a Žárlivost, i když si člověk lehce domyslí co bude dál.
Musím říct, že Nesbøa mám trochu načteného a tohle byla zajímavá změna. Je faktem, že paradoxně se mi nejdelší povídka líbila nejméně. Jako top bych označil Londýn a možná Odpad. Ještě Přiznání bylo dobré, zbytek byl průměr. Každopádně ještě od něho někdy něco dám.
Moje první seznámení s tvorbou tohoto autora a ihned u první povídky jsem byla příjemně překvapená. Mám ráda povídky s nečekaným koncem a v této sbírce se mi takových příběhů dostalo hned několik.
Nejvíce mě bavily povídky Londýn, Fronta, Náušnice a Přiznání. Kupodivu povídku Žárlivost, která je v názvu sbírky, se mi jevila jako nejslabší. Byla totiž dost předvídatelná a možná až zbytečně dlouhá.