Záskok
Zdeněk Svěrák , Ladislav Smoljak , Jára Cimrman
Divadlo Járy Cimrmana série
< 13. díl >
Divadelní hra o nešťastné premiéře hry Vlasta, z repertoáru Divadla Járy Cimermana od Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka. Představení je rozděleno do tří částí. První je seminář, v kterém se dozvídáme o životě Járy Cimermana, druhá část je předehra a třetí část je už samotnou hrou.
Přidat komentář
Nebudu se vám tím tajit, pokud bych měl vybrat z Cimrmanovy tvorby jedno drama, které mám ale opravdu nejraději, váhal bych snad nad Lijavcem a Záskokem. Vyhrál by však nakonec Záskok.
U ostatních dramat mistrových píšívám, že obsahuje geniální repliky, které vstoupily do historie a staly se již neoddělitelně součástí českého folklóru. To není pravda v případě Záskoku. Záskok je jedna velká hláška a celý text snad neobsahuje repliku, u níž bych neplakal veselím. Hraná podoba navíc čtenáře o některé v textu neobsažené scény ještě obohatí. "Mchtvá chuka chíkáte? To vy říkáte mchtvá chuka, já říkám normálně mrtvá ruka!".
Něco je samozřejmě úplně legendární (V Českých Budějovicích by chtěl žít každý. Kromě mě teda. Zabiju učitele Janderu!, Šoupneme ho do levé!...), jiné si hra tak dokonale ve své aluzivnosti ukradla, že už ve skutečnosti patří jí – Ale té lípy se nevzdáááám! Na hromech líháme, na hromech vstáváme, musí to bét, Maryšo! Kdepak Lucerna, kdepak Maryša. Záskok.
Pokud jde o mne, je hra prostě dokonalá. Je to mimořádně chytré a vtipné meta-drama, které dramatizuje dramatizaci dramatizací... No prostě krása. Meta-vyprávění je obdobné právě jen u Lijavce, ostatní hry jsou s ním nesrovnatelné. Třebaže mystifikace Českého nebe je samozřejmě rovněž mimořádně povedená.
Bravo!
Další skvost mezi hrami z divadla Járy Cimrmana, tentokrát o nešťastné premiéře hry Vlasta. Za uprchlého herce Bittnera zaskakuje slovutný herec Karel Prácheňský. A v závěru hry se dozvíte zda Vlasta je Vlasta anebo Vlasta. I v této hře je obrovské množství skvělých hlášek, které zlidověly.
KŘIŽÍK: Konečně tě držím ve svých rukách. Ó, jaké máš pevné boky.
ŽENA: To je krejčovská panna, Fratišku.
KŘIŽÍK: Promiň. A teď? Nejsi panna?
ŽENA: Ale Františku!
KŘIŽÍK: Už tě poznávám. Kdybys byla panna, měla bys tady odsud k podlaze dřevěnou štangli.
Hry z repertoáru divadla Járy Cimrmana prostě nemají chybu.
„Proto jsem tvou věrnou lásku nemohla opětovati, podruhu Bárto.
Proto jsem se na to krmení stále vyptávala,
ačkoli mi to bylo u prdele, co bych to neřekla, když jsem chlap.
A přitom jsem tě tolik, tolik chtěla.
Teda chtěl.“
Záskok: Cimrmanova hra o nešťastné premiéře hry Vlasta.
Premiéra 27. března 1994 této hry má přímo prozíravé budoucí následky. Člověk si není jistý čím je a Vlasta není Vlasta, ale Vlasta a ráčkuje jak vejce vejci fotrovi, který si také není moc jistý svou identitou. Už v té době Jára Cimrman tušil, kam to všechno vede. Síla tohoto odkazu je velmi mrazivá. A ačkoliv v té době nechtěli diváci tuto skutečnost přijmout, dnes už jim ani nic jiného nezbývá. Geniální hra, které však něco schází....
Zde je odkaz na komentář k semináři "Cimrmanova kočovná divadelní společnost" , který předchází hře Záskok:
https://www.databazeknih.cz/komentare-povidky/terva-87261
Citát: Žádná Olga tam není? A s kým jako budu v tý hospodě?
Ať si říká kdo chce co, tohle je jednoznačně TOP Cimrman. Prácheňského role a role zvídavého invalidy je bezkonkurenční a dlouho jsem se tak nezasmál, jak při větě "Chyběls nám tu chlapče zvídavá.... copak by tě dneska zajímalo.."
Záskok - Cimrmanova hra o nešťasné premiéře hry Vlasta. Skvěle jsem se bavila, úžasné dílo! "Zvídavý invalida" je prostě nezapomenutelný!
Po opätovnom prečítaní a následnom pozretí (bez toho to jednoducho nejde) pridávam jednu hviezdičku, čím vzniká plných 5 :)). Záskok má úplne dokonale vyvážený seminár s hrou. Nepôsobia oddelene, ako to býva pri iných hrách DJC, ale ako jeden celok. Páči sa mi tiež, že v každej hre dostane väčší priestor, resp. výraznejšiu rolu niekto iný z hercov, všimli ste si? Tuna je to pán Svěrák, trebárs v Akte pán Čepelka atď.
V Záskoku je (nenásilne) vtipných hlášok toľko, že jedna plynule prechádza do druhej a čitateľ/divák má tendenciu sa v kuse usmievať... Hamlet bez Hamleta (pre nedostatok hercov), vznik rozhlasovej hry (Tma jako v pytli), korešpondencia JC s dramaturgom (praotec Čech, Nemec, Žid a Cigán), Ota Plk s měsíčky, desatoro pre hercov (perfektne vkomponované aj do hry samotnej), rola Mistra v podaní Svěráka, našepkávač...
Jednoznačne jedna z najlepších hier DJC, ak nie najlepšia :).
Záskok je prý nejoblíbenější hra většiny Cimrmanů
číst hru ale není tak zábavné jako vidět ji provozovanou přímo v divadle
Spolu s Blaníkem nejlepší hra Járy Cimrmana. Úžasný Svěrák jako textneznající herec Prácheňský. Nejlepší hlášky:
"Ale té lípy, té lípy já se nevzdááámňmňmň."
"Kam se hrabe Bittner, to se nedá srovnat!"
"Jedu říkáš? Do kávy! A mě se zdála jakási ztuchlá! - Musí to bét, Maryšo?!"
"To je tedy zklamání. A já ji tolik miloval. To není váš text, to říká Bárta!
"Vlasto, ty nejsi Vlasta? Ty jsi Vlasta?"
"To vy říkáte mrrtvá rruka. Já říkám normálně mrtvá ruka."
"Ostrrrouhal jsi Vavrrrrochu. Rrrrhekni Rrrrumburrk srrrabe."
"Zabiju učitele Janderu!"
" Tak končí, aspoň doufám, naše komedie, zlo prohrává a dobro žije..."
Cimrmani. Co dodat. Po dlouhé době mě něco z maturitní četby rozesmálo. Určitě doporučuji. Výborná je i divadelní hra.
- maturita 2020
Nadšené komentáře k této půvabné hře mluví jasně a není skoro co dodat. Všechny důležité hlášky byly citovány. Uvědomil jsem si ale, že nejen Záskok, ale vůbec celý repertoár Divadla Járy Cimrmana ukazuje na jedno : jsou tam postavy, které si jasně identifikujeme třeba jen a jen s určitým představitelem, tedy zde se Zdeňkem Svěrákem. Inu K.I.Prácheňský či Jan Ámos Komenský může být pouze jeden, a to je právě on. Nebo další "Mohykán" divadelního souboru Miloň Čepelka má své jedinečné místo právě v této hře a pak v Hospodě Na Mýtince". Za vstřícný krok vedení Národního divadla považuji jeho rozhodnutí, aby geniální Největší Čech byl v duchu se souborem svých pokračovatelů v této hře ve "Zlaté kapličce".
Nejlepší hra Divadla Járy Cimrmana. Divadelní hra, jakož i seminář nemají slabého místa a celé dílo je mimořádně zábavné od začátku až do konce. Hodnotit lze toliko maximálním možným hodnocením, cimrmanologové by pak pravděpodobně hodnotili slovy: " Kam se hrabe Bittner to se nedá srovnat".
Fantastická hra. Ale takhle... žádný čtený scénář se nemůže rovnat hře jako takové. A asi bych si to tolik neužila, kdybych divadlo neviděla a nemohla si scénu tak "promítat".
Vůbec nejlepší hra DJC. Seminář člověka neomrzí, ba naopak - pořádně ho načne...to, co přijde po semináři už člověka jen dorazí! :D
Nesmrtelné hlášky v rychlém sledu, jedna za druhou...Jedna z nejlepších her Divadla Járy Cimrmana...
Koho slyším v roli poprvé, toho už mám v uchu navždy. Zdeněk Svěrák a mistr Karel Infeld Prácheňský... Taky jste se učili zamlada nazpaměť: Pankratěvna Praskovna, Lazar Jelizarevič Podchaljuzin a Sysoj Psojič Rispoloženskij? Zaučování Prácheňského do hry Vlasta považuji za jednu z nejlepších částí ze všech cimrmanovských her vůbec.
Tak kampak, Kuzmo Kuzmiči?
A znovu se ptám: taky jste to zkoušeli napodobovat s intonací Zdeňka Svěráka? Baví mě to dodnes.
Kromě toho, že si díky těmto knížečkám z nakladatelství Paseka připomenu texty, miluji popisky k fotografiím. Bývaly na programech představení - pokud jste měli štěstí a do divadla se propasírovali. Mně se to povedlo v 80. letech dvakrát díky známostem mé spolužačky a dodnes za to jsem vděčná. Ty programy mám vystavené na očích víc než 30 let.
Po této komedii jsem sáhla, abych si přečetla v rámci čtenářské výzvy pro rok 2018 "knihu, která byla vydána v roce mého narození". Krásně jsem si tím zpříjemnila horké letní odpoledne a nadmíru se pobavila.
Dobré zboží se chválí samo... Jeden z klenotů od dvojice Smoljak-Svěrák. Stejně jako ostatní hry obsahuje nesmrtelné hlášky, které se staly lidovou slovesností. A pořád nechápu, jak je možné se tomu pořád smát, když to čtu nebo poslouchám asi tak po padesáté.
Kam se hrabe Bittner...
Cimrman, to se mi osvědčilo, nikdy nezklame. A tato hra zdá se mi poněkud zajímavá. Už jen ta představa že herci, hrají herce, ale že je to součástí příběhu je dosti fascinující. Také z této hry je spousty legendárních hlášek (v Českých Budějovicích by chtěl žít každý či, proč ne když si oholí ten knír). A nebo když půjdeme ještě na začátek tak Hamlet bez Hamleta či herecké desatero nemají, už v tak geniálním Divadle Járy Cimrmana obdoby.