Zátah na ďábla
Richard Lourie
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/113386/bmid_zatah-na-dabla-2iS-113386.jpg
4
88
88
Pojednává o životě, dopadení, výsleších i obětech masového vraha a kanibala Čikatila.
Literatura světová Literatura faktu
Vydáno: 1993 , Studio dobré nálady - nakladatelství KreditOriginální název:
Hunting the Devil, 1993
více info...
Přidat komentář
Případ Andreje Čikatila jsem poprvé zahlédla ve spojitosti s filmem Ghoul od Petra Jákla. Že je o něm i kniha, to jsem netušila, ale díky @dudychovajitka jsem měla šanci po ní sáhnout v mé poslední štafetě!
Dvanáct let brutálních zločinů a deset dní na usvědčení pachatele! Přizná se nebo bude propuštěn?
V knize jsem hledala doplnění informací o případu, který jsem neznala nijak do hloubky, ale bohužel nenaplnila úplně má očekávání.
V první řadě je určitě důležité zmínit, že Čikatilo nebyl vrahem masovým, nýbrž sériovým, proto není informace uvedená přímo na obálce správná.
Těšila jsem se na podrobný průběh výslechu muže, který nepochybně ovlivnil kriminální sféru.
Velmi mě mrzí, že se kniha věnuje převážně Čikatilově a vyšetřovatelově mládí, zabíhá do podrobností, ale k samotnému procesu se toho tolik nedozvíme.
Na druhou stranu bylo fajn dozvědět se něco o samotném inspektorovi Kostojevovi a jeho myšlenkových pochodech během vyšetřování, i když toho nemuselo být tolik.
S menším odstupem si myslím, že šlo o takový průměr. Kniha je doplněná fotografiemi a pokud se o tento případ zajímáte, určitě si ji užijete.
Já čekala něco jiného, ale byla to fajn zkušenost.
(Četla jsem nové vydání této knihy)
Myslím, že tohoto vraha není třeba dlouze představovat. Vrah, pedofil, kanibal, zkrátka hovado, co se nemělo narodit, ale bohužel, stalo se.
Neskutečně se mi líbilo, že kniha nebyla jen o něm, ale i o systému, který stál za starou bačkoru a Čikatilovo řádění těžce "podporoval". Abych byla přesná, snažili se vše vyřešit extra rychle a hlavně bez rozruchu, jenže to vedlo k obrovským chybám a k tomu, že toto monstrum mělo na svém zvráceném "kontě" 56 obětí.
Kromě systému zde byl podrobně představen i hlavní vyšetřovatel, který se na dopadení a výslechu nejvíce účastnil. O Čikatilovi jsem něco věděla, ale o něm nic, takže jsem ráda, že jsem nahlédla i do jeho života. Přeci jen setkání s takovým člověkem poznamená každého, takže vědět něco o jeho dětství a životě mi dalo náhled do toho, jak byl schopen to ustát.
Zklamání přišlo ve chvíli, kdy jej zatkli a vyslýchali. Čekala jsem, že to bude detailněji popsané. Ostatně kniha vše doposud popisovala velmi do hloubky, ale najednou ejhle! Jako když chtěl autor mít nějaký počet stránek a šup lup, konec. Zklamání pokračovalo i při soudu, snesla bych to víc popsané, víc náhledů z hlediska psychologie atd.
Co ještě musím zmínit na závěr, tak ani v tomto novém vydání není opravena chyba z obálky, kde je uvedeno "masový vrah" a není zde dodatek o popravě. Alespoň nějaké datum by zde být mohlo a oprava takové zásadní chyby by měla být samozřejmostí.
Celkově knihu hodnotím jako lehký nadprůměr.
"Posledně jste slíbil, že mi dnes padáte detailní a přesnou výpověď o svých zločinech. Přejete si tedy učinit tuto výpověď během dnešního výslechu?"
"Žádný zločin jsem nespáchal," řekl Čikatilo.
Dvanáct let brutálních vražd, deset dní na usvědčení pachatele. Vymámí Issa Kostojev z Čikatila přiznání? Kdo sedí naproti Kostojevovi. Neškodný dedoušek, vzorný manžel a otec? Nebo psychopat se sadistickými, pedofilními sklony se znaky kanibalismu? Všechny vraždy proběhly beze svědků a bez jediné stopy. Jak donutit Čikatila k přiznání?
V sázce je svoboda nebo smrt.
Kniha vznikla ve spolupráci s inspektorem Kostojevem a ukazuje nám, jak na případ nahlížel on.
Kniha pro mne byla bohužel velkým zklamáním. Podle anotace jsem čekala trochu něco jiného.
Jedná se o literaturu faktu. Čekala jsem tedy víc popisů vražd, detailně popsaný výslech, soud a nakonec i vynesený rozsudek.
To se bohužel nestalo.
3/4 knihy pojednává o pronásledování rostovského řezníka. A občas jsem se až nudila. Mrtvol, jak na běžícím páse, jejich popisy ale žádné. Takže i slabší povahy nemusí mít strach si knihu přečíst.
Autor ukazuje nedostatky sovětského systému. Četné korupce, mámení lživých přiznání, a to vše jen proto, aby byl případ rychle vyřešen a soudruzi pochváleni, za dobře odvedenou práci. Co že odsoudí nevinného? Však na to nikdo nepřijde.
Moc se mi líbila část výslechu. Škoda, že mu autor nevěnoval více prostoru. Stejně tak jako soudu. V knize to nebyl soud, spíše fraška.
Co se mi naopak líbilo byl pohled na případ z perspektivy Issy Kostojeva. O Čikatilovi se ví hodně, ale musím přiznat, že o vyšetřovateli jsem moc informací neměla. Tak to se aspoň změnilo. Také se mi líbil začátek knihy. To, jak Čikatilo pomalu objevoval, jaké monstrum se v něm skrývá.
Určitě knihu nedoporučuji číst, pokud o případu nic nevíte. Moc Vám to o něm bohužel stejně neřekne.
Já osobně bych si už knihu znovu neprečetla.
Hodnotim: , 5 /5 (tedy 50%)
„Tenhle muž nebyl šílenec. Někdy jako by to ani nebyl člověk, ale přízrak vystupující za noci z ruské, krví zborcené země, sovětský Drákula,“ charakterizuje autor Richard Lourie nejznámějšího sovětského sériového vraha a kanibala Andreje Čikatila. A stejně bravurně píše celou dobu.
Zátah na ďábla je rekonstrukcí případu táhnoucího se roky, líčí urputnost a častou beznaděj v týmu vyšetřovatelů pátrajících po „rostovském rozparovači“ a cíleně pracuje s obrazem dvou stěžejních osobností - vrahem Čikatilem a vyšetřovatelem Issou Kostojevem. Staví je do kontrastu, ačkoliv oba měli komplikované dětství, jeden se vydal na dráhu bestiálního vraha, druhý se stal machrem v kriminalistickém odvětví. Závěr, výslech táhnoucí se napříč několika dny, je jako napínavá šachová partie, kdy oba zkouší lsti a manévry - jeden aby nedostal kulku do hlavy, druhý aby získal přiznání monstra.
Lourie neshrnuje jen postupný vývoj případu, vše zasazuje do kontextu doby, bouřlivých dějin Sovětského svazu, odhaluje všudypřítomnou korupci, bídu a zločinnost. Ostatně během pátrání po Čikatilovi, který byl odsouzen za 52 vražd, Kostojev postupně pochytá několik dalších zabijáků. Fascinující se i vhled do fungování tehdejšího policejního aparátu, který na sebe vršil chyby, autor popisuje například vykonstruované obvinění, kdy za Čikatilovu první vraždu popravili nevinného.
Forma, kdy Lourie používá beletristické prvky v podobě dialogů a zároveň čerpá z ohromného množství materiálu, je optimální. Faktograficky vše sedí, ostatně měl k dispozici zápisy z výpovědí, video a audio záznamy výslechů a mraky dalších oficiálních dokumentů a kniha vznikala ve spolupráci s Kostojevem. Díky tomu je Zátah na ďábla vynikající true crime knihou, která sice není vyčerpávající studnicí všech podrobností, ale rozhodně patří do kategorie must read.
Fascinující čtení a povinnost pro všechny, kteří se o podobnou tématiku zajímají.
Jen bych chtěl opravit některé kolegy. Čikatilo nebyl vrah masový, ale sériový. Mezi oběma termíny je propastný rozdíl.
Čikatilův případ mám v povědomí už z jednoho dílu podcastu Opravdové zločiny. Knihu jsem tedy četla s nějakou představou a jen jsem si doplňovala informace, které jsem nevěděla.
Po vás, kteří jste o Andreji Čikatilovi ještě neslyšeli - velmi doporučuji si knihu přečíst. Jeho činy byly otřesné, jeho bezcitnost nechutná, ale i o zle je třeba mít povědomí.
Tento masový vrah má na svědomí přes padesát životů patřících především dětem. On sám si pak přimýšlel další a tvrdil, že to bylo přes sedmdesát mordů. Vraždy byly sexuálně motivované, způsob zabití velmi krutý. Kdyby to bylo na vás stále málo, některé kusy těl také požíval.
Jeho příběh je v knize představen především z pohledu vyšetřovatele Kostojeva. Díky tomuto náhledu je vidět, že mohl být zavřený už spoustu let, kdyby ruská milice fungovala tak, jak má.
Našlo se pár kapitol, které bych klidně vyškrtla, především o minulosti některých postav a politická situace. Mnoho útržků nebylo vůbec důležitých pro děj knihy.
Každopádně jako zločinožrout jsem s informacemi spokojená a zvídavým a zvědavým čtenářům velmi doporučuji! Snad jen pokud jste extra cíťové, tak raději sáhněte po jiné knize.
4/5
Budu moc ráda, když mě pro další recenze budete sledovat na IG: little.monday a FB: LittleMonday - Rádi čteme
Každý, kdo se aspoň trochu zajímá o true crime, příběh Čikatila zná. Jistě, to co prováděl, byl hnus největšího kalibru, ale mě asi víc sr*li soudruzi. Takovej bordel může být fakt jen v Rusku.
Absolutní must read pro všechny fanoušky true crime.
Čtivě popsaný osud zrůdy Čikatila i geroje vyšetřovale Kostojeva, neúplatného muže se smyslem pro spravedlnost - což bylo v dobách SSSR a troufám si říct i současné Ruské federace obtížnou vlastností.
Společně s osudy hlavní postav jsem se seznámila i se základy fungování sovětské prokuratury, osudu Ingušské menšiny, jejich odsunu, atp.
Plusem je forma knihy, psané spíše formou beletrického příběhu, než odborné literatury.
Děsivý příběh, děsivá kniha. Myslím obsahem. Vyprávění sice někdy ubíhalo, kam nebylo třeba, ale zase sem tam v textu vykouklo něco z reálií ruského života. Taky mnohdy děsivé. Co se týká případu Čikatila samotného, jsem bphužel přesvědčen, že vzhledem k zemi, kde se odehrává, se svět zdaleka nedozvěděl všechno. Zátah na ďábla je kniha, která bezesporu stojí za přečtení, ale ke které bych se, z pochopitelných důvodů, už nikdy nevrátil.
Miluju true crime, takže mě tahle kniha nemohla minout. Četla jsem nové vydání knihy a na obou obálkách je nechutný a jeho ,,příběh" a dopadení je prostě na grc. Každopádně mě kniha ,,bavila", až na některé pasáže z vyšetřovatelova života, které byly v některých pasážích až moc zdlouhavé, ale jsem ráda, že jsem se dozvěděla i něco o Kostojevovi.
Četla jsem až nyní, lákavější přebal, které vydalo Naše vojsko :)
Větší vsuvka o životě inspektora, který vyšetřoval Čikatilův případ. Pro mě až zbytečně obsáhlé. Ale jinak super četba!
Kniha pro silný žaludek. Avšak neskutečně zajímavá. Andrej Čikatilo byl skutečný netvor. Dodnes si pamatuju, když jsem jeho fotku viděla jako malá holka v novinách, kde informovali o jeho zatčení a odsouzení. Od té doby jsem toho o něm přečetla spoustu. Tato kniha dopodrobna popisuje jeho dopadení, výslechy a pocity vyšetřovatele, který honbou za tímto vrahem strávil několik let svého života. Pět hvězd bez diskuze.
Knihu jsem si koupil v devadesátých letech.Věděl jsem o kom.Byla jednou z prvních,která přispěla,že jsou pachatelé slavnější než oběti.Skvěle popsaná psychologie postav.
O Čikatilovi jsem už přečetla dost, takže jsem věděla, do čeho jdu. Mezi jinými i knihu Dítě č. 44, která byla motivována Čikatilovým případem. Příběh byl ale zasazen do padesátých let minulého století a vyšetřování negativně ovlivnila Stalinova diktatura přetrvávající i po jeho smrti. Tedy více než brutalitou vraha jsem byla šokována faktem, že ani třicet let po té, v době skutečného pátrání , se praktiky bezpečnosti a milice tak málo změnily.
Nejedná se o knihu, kterou bych si přečetla zas. Je brána spíše z historického hlediska. Tzv. "co se dělo po celou dobu řádění Čikatila v Rusku atd." . V tomto žánru mám raději více životopisné a psychologické hledisko. Ale přečtení beru pozitivně, dozvěděla jsem se opět o něco více z daného období.
Povinnost pro všechny fanoušky sériových vrahů. V detektivkách jsem se seznámil s velkým množstvím smyšlených šílenců a vrahů, ale žádný z nich nesahal tomuhle skutečnému ani po kotníky.
Štítky knihy
sérioví vrazi brutalita kanibalismus masové vraždy, sériové vraždy Andrej Čikatilo, 1936–1994
Zátah na ďábla
Tahle kniha mě jako milovnici true crime prostě nemohla minout. Nechci říct že byla kniha špatná, to nebyla. Jen jsem možná čekala něco trochu víc?
V knize jsou dvě dějově linky, které se po nějaké době protnou. Příběh Čikatila a příběh vyšetřovatele Kostojeva.
Troufám si říct, že některé věci v příběhu o vyšetřovateli byli zbytečně zdlouhavé, až moc se zacházelo do detailů které ani se samotným případem nesouviseli. Ovšem nejvíc mě štvalo, že autor byl schopný jednu větu rozvést na 5 řádků a zbytečně odbíhal od tématu.
Dlouho jsem si zvykala na styl psaní, některé věty jsem musela číst víckrát, protože právě díky těm “zbytečným informacím jsem se dost často ztrácela. Čekala jsem mnohem podrobnější popis vražd, což se ovšem nestalo. Není pochyb že Čikatilo byl zrůda a lidé by z této knihy měli cítit aspoň nějakou negativní emoci, bohužel ve mně kniha nevyvolala skoro nic, a přesně na to jsem čekala. Že budu cítit alespoň vztek, nebo odpor. A to mě zklamalo. Vzhledem k tématu jsem čekala pořádnou nálož emocí.