Závod s časem (99 nejrychlejších fejetonů)
Tereza Boučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/383382/bmid_zavod-s-casem-99-nejrychlejsich-fej-tdf-383382.jpg
3
36
36
Tereza Boučková píše fejetony přes dvacet let. Výběr toho nejlepšího v knížce s výmluvným názvem Závod s časem tvoří fejetony z knihy Jen tak si trochu schnít a dále texty psané pro deník Metro a časopis Reportér.
Přidat komentář
Nic proti autorce a jejímu stylu psaní nemám, spíše naopak. Ale tato kniha byla šílená. Nestává se mi běžně, že knihy nedočítám, naopak se je snažím dočíst za každou cenu, ale zde to prostě nešlo.
Ve fejetonech se skáče mnohdy od tématu k tématu, jak asociace autorce vytanou na mysli, mnohdy je ve fejetonu obsažen konkrétní zážitek (např. konkrétní divadelní představení v konkrétním divadle), což prostě není nadčasové a tak zůstane mnohými čtenáři nepochopeno a obsah fejetonů je vlastně o ničem. Jen Vás štve, že jste očekávali nějaký závěr fejetonu, který rozhodne o tom, že rozhodně stálo za to si jej přečíst, ale ejhleono to závěr nemá.
Pro vrstevníky autorky možná skvělá příležitost vrátit se zpátky do minulosti, ale s ohledem na ty asociace si nejsem vůbec jistá.
Dostala jsem se na stranu 70 a kvůli čtenářské krizi a nedostatku času na čtení (tudíž škody číst knihu, která mi nesedla) jsem to vzdala. Napřed jsem si zkusila přečíst i fejetony z druhé poloviny knihy (proto si dovoluji hodnotit) a až pak jsem knihu nechala s poměrně klidným svědomím být.
Ovšem stále to bude kniha, kterou jsem nedočetla, což mě mrzí, ale holt se nedá nic dělat.
Věřím, že své čtenáře si kniha ovšem najde, jehož důsledkem jsou i kladné recenze pode mnou. I proto chci knihu dát do knihobudky, ať si ji může přečíst čtenář, který dokáže knihu ocenit více, než já.
Některé fejetony se mi líbily moc a některé méně. Ale celkově kniha pěkná na odpočinek perfektní.
Moje první kniha fejetonů, moje první Tereza Boučková. Dobrá oddechovka pro pošmourné podzimní dny. Některé fejetony se mi líbily více, jiné méně.
Koupila jsem si knížku náhodou a nelituju. Autorka je stručná, vtipná, výstižná, fejetony jsou k zamyšlení i k pobavení. Oslovily mě, samozřejmě některé víc, některé míň, podle toho, jak jsou stále aktuální. Některé jsem si poznačila a hodlám se k nim vrátit. Rozhodně stojí za to si výběrem fejetonů alespoň prolistovat, vybrat si to své téma. Jediné, co mi chybělo a co bych opravdu ocenila jako doplnění do kontextu, bylo datum zveřejnění, případně nějaké doplňující poznámky. Ale i samy o sobě jsou fejetony čitelné, pobaví. Autorka mě oslovila a v budoucnu se chci podívat i na její další díla, žánry.
Tak nějak mi tato kniha nesedla. Některé fejetony byly zajímavé, především ty z části "Nedokončeno". Paní Boučková je ovšem skvělá spisovatelka, tak věřím, že její další knihy mě chytnou za srdce o něco víc :)
Potěšilo, pobavilo, pohladilo! Ne ve všem s Boučkovou souhlasím, ale krásně se to čte a v každém druhém fejetonu jsem našla něco pěkného k zamyšlení. Doporučuji dávkování max. 3 denně!
Opět skvělé počtení. Všechny knihy Terezy Boučkové mám velmi ráda , Rok kohouta a Život je nádherný nejraději. Moc se mě líbí a baví styl jejího psaní, opravdu kvalitní čtení od kvalitního člověka. První třetina fejetonů byla trochu slabší, ale ostatní výborné. Bonusem navíc pro mě je i to, že pod téměř všechny její postřehy, hodnocení a názory bych se podepsala... Takže, moc se těším na další knížku!
Autorka si protiřečí-slíbila vybrat nepolitické fejetony a přesto se tam politické objevily, např. na konci v tom o výstavách ....
Nelíbily.
Plný počet s tím, že jsem si ty fejetony rozložila, jako kdyby vycházely v tisku. Ne více jak tři denně.
Tereza Bouckova se stava moji oblibenou spisovatelkou a jeji fejetony to opet potvrdily. Neni to psane na efekt, spis ma clovek pocit, ze se sesel s nekym, koho dobre zna, jen tak na pokec. Uplne jsem mel chut zajit na koncert nebo vystavu, ktere tam zminuje. Jo a na cyklolodi uz jsem byl!
Autorovy další knížky
| 2008 |  Rok kohouta |
| 1990 |  Indiánský běh |
| 2016 | Život je nádherný |
| 2024 | Dům v Matoušově ulici |
| 2013 | Šíleně smutné povídky |
Terezu Boučkovou mám ráda, doporučuji tedy tuhle knížku těm, kteří to mají nastavené taky tak. Protože tohle nejsou fejetony, spíš komentáře, úvahy nad různými kulturními a politickými událostmi. Velmi osobní úvahy. Nijak vtipné, vypointované jen někdy. A „nejrychlejší“ se mi občas krylo se „spíchnutými horkou jehlou“. Ale – viz má první věta – kdo má TB rád, toho budou její náhledy na život zajímat. Já s ní jen málokdy nesouhlasím, často s ní vyloženě souzním. Nelituji čtení.