Želary
Květa Legátová (p)
Želary jsou ucelený cyklus osmi povídek, který je navzájem propojený jednotlivými hlavními postavami. Poprvé vyšly roku roku 2001 v nakladatelství Paseka a o rok později obdržely Státní cenu za literaturu. Děj jednotlivých povídek popisuje osudy obyvatel fiktivní stejnojmenné zapadlé horské vesnice nacházející se v Beskydech na moravsko-slovenském pomezí a jejich bídu v období první republiky. Většina postav se následně objevuje v pozdějším autorčině opusu (vydaném v Pasece o rok později), v knize Jozova Hanule, která ovšem byla zfilmována pod názvem Želary, čímž byl odstartován zmatek, trvající dodnes. Dokonce i ministerstvo kultury ČR při nedávném autorčině umrtí na svém webu chybně uvedlo, že film Želary je filmovou verzí stejnojmenného románu.... celý text
Přidat komentář


Tento soubor povídek jsem četla až po Jozově Hanuli, ale přesto jsem si ji dokázala dokonale vychutnat. Nesmírně krásně popsaná příroda této drsné vsi je pro autorku jedinečné. Jen přivřete oči a už jsem na nehostiných želarských kopcí. Nádhera.


Kniha lyricky popisuje v osmi povídkách,které se dějově i postavami vzájemně prolínají život v prvorepublikové vesnici. Je to příběh převážně drsného,ale také citlivě prožívaného života. Krásné jsou metafory přírody.


Krásné i kruté, jazykově nesmírně bohaté dílo. Bez přečtení Želar si nelze vychutnat další opus Jozovu Hanuli!
Vřele doporučuji!


už to není takovej nářez jako Jozova Hanule, která se četla sama. Tady už něco škobrtá a nejde to tak lehce přes jazyk :-( Ale i tak je kniha povedená.


Kniha plná příběhů ze života mě opravdu moc oslovila. Ze začátku každého příběhu mi dělalo problém zorientovat se, kdo je teď hlavní postavou, ale to je maličký detail způsobený tím, že postav je hodně, ale vlastně málo, takže se vyskytují ve více příbězích... Jinak bych jen chtěla říct k filmu, že mě mrzí, jak pospojovali některé rodiny. Kdo četl Želary i Jozovu Hanuli, tak viděl, že jsou pospojovány postavy, které k sobě v knize vůbec nepatří...


Krásná kniha, která vypráví o okolnostech příběhu Jozova Hanule...občas jsem se v tom trochu ztrácela díky množství postav, ale určitě doporučuji :)


Krásná kniha. Někdy jsem se ale musela vracet a ujasnit si, která postava je která. Nic to ale nemění na tom, že se skvěle čte. Škoda, že už paní spisovatelka nic nového nenapíše.


Velmi zajímavě vylíčené postavy a propletené osudy. Film je úplně o něčem jiném, jen hezké obrázky, dle mě se vůbec nepovedlo převést ducha knížky, vnitřní dramata, dokonce ani vztah mezi hlavními postavami není ve filmu vůbec prokreslený, pro mě nepochopitelné selhání scénáristy...
Moje oblíbená postava je Žeňa (ve filmu ji hrála Iva Bittová, ale její příběh tam vylíčený nebyl). V knize se postupně odhaluje nefunkční vztah, který má Žeňa se svým otcem, příběh jakoby banální, ale pro protagonisty zásadní (a pro mě nezapomenutelný), Žeňa byla úžasná v tom, jaký životní prostor si dokázala vyboxovat v tak konvencemi a zvyky sešněrovaném prostředí.
Čtenář musí být hodně pozorný, aby v knize odkryl celou mozaiku vztahů a příběhů, pak je zážitek dokonalý...


Kniha se mi moc líbila - detailní popis jednotlivých postav a jejich životní příběh. Škoda,že jsem si knihy nepřečetla před shlédnutí filmu - asi bych si to víc užila. Líbí se mi s jakou detailností líčí autorka prostředí kde postavy žijí, okolí, přírodu. Pro mě pohodová kniha, která za to rozhodně stála.


Do knížky jsem se pustila v návaznosti na druhou knihu autorky - Jozova Hanule. V této knížce najdeme povídky, přesněji osm povídek, které se jakoby vzájemně proplétají, respektive je proplétají jednotlivé hlavní postavy. Kniha mě oslovila tím, že má být z prostředí (fiktivního) vesničky v Beskydech, zároveň musím říct, že mě neoslovila natolik, abych na ni pěla chválu. Každopádně si myslím, že si knihu ještě někdy přečtu znovu, že do ní teprve "dozrávám".


Naprosto úžasná knížka! Je tu velké množství postav, přesto jimi není čtenář zahlcen. Skvělé zpracování po jednotlivých částech. Je tu krásně popsána romantická valašská krajina. Můžeme tu taky vidět netypickou lidovou řeč vesničanů, hlavně Lucky Vojičkové. Kniha na mně zanechala obrovský dojem!
Štítky knihy
povídky česká literatura Beskydy chudoba, bída vesnice české povídky český venkov klasická literaturaAutorovy další knížky
2002 | ![]() |
2001 | ![]() |
2003 | ![]() |
2006 | ![]() |
2009 | ![]() |
Další velice příjemná knížka od paní Legátové, která pro mě byla místy snad více strhující než Jozova Hanule. V této knize se autorka nezaměřila na jednu ústřední dvojici a její příběh, kolem kterého se okrajově míhaly příběhy postav ostatních, ale zaměřila se ve svých povídkách na osudy samotných známých i méně známých Želarských postav. Tak se čtenář dozvěděl něco víc o osudech a povaze Lucky, Lipky, pana faráře, malé Helenky, učitele, také Jozy, ale i o mnohých dalších. Autorka vykreslila nelehký život v zapadlé horské vesnici, v místě sice krásném, ale těžkém pro život, v místě, kde muži často propadali alkoholu, bili své ženy i děti a byli nespokojeni se svým životem protkaným těžkou prací, a neméně výstižně se zaměřila i na život žen a dětí a tíhu jejich údělu. Popisy míst byly poutavé až poetické. Dokázala přesně vystihnout a popsat atmosféru místa i děje každého svého příběhu a stejně tak se i zaměřit na lidskou duši, která se často potýkala se svým nelehkým životním údělem. Autorka nechala čtenáře postupně nahlédnout pod pokličku osudů, radostí i strastí jednotlivých postav a taky mistrně ukázala, že nic není takové, jak se na první pohled zdá, a už vůbec ne samotná lidská duše. Místy mi u jejich povídek běhal mráz po zádech, zvláště pokud pointa povídky dala samotnému obsahu příběhu úplně nový smysl…