Železný věk
Hésiodos
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/45584/bmid_zelezny-vek-fiz-45584.jpg
4
26
26
Souborné vydání díla druhého nejstaršího řeckého básníka obsahuje báseň Práce a dni, oslavující v mýtech a bájích lidskou práci, básnickou skladbu Zrození bohů, navazující na mýty o vzniku světa a vládě bohů nad ním, a epyllion Štít, v němž nejvíce místa zaujímá popis Hérakleova štítu.
Literatura světová Poezie
Vydáno: 1976 , OdeonOriginální název:
Hesiodi carmina. Accedit, Certamen quod dicitur Homeri et Hesiodi
více info...
Přidat komentář
Erga kai hémerai; Theogonia; Aspis. Tri pomerne krátke diela ďalšieho nasledovníka Homéra, rapsóda a roľníka zároveň, Hésiodosa z Askeru. Hésiodosa radíme do počiatku 7. st. pred n. l. V prvej skladbe Práce a dni, Hésiodos pripomína krásu roľníckeho života, poskytuje rady a odporúčania rozumnému hospodárovi. Odporúča, riadiť sa podľa dní, či ročných období ale tiež uvádza a s jemným sarkazmom približuje aj svoj život. Opisuje strašný zážitok, keď ho jeho brat Persus na základe nepravdivých svedectiev pripraví o majetok. Spravodlivosť však Hésiodosovi vráti podiel a Persus ako zlý hospodár musí žobrať o chlieb u svojho brata. Hésiodos v úvode ďakuje Múzam za ich pomoc a približuje príbeh o Pandore ako aj známy príbeh o Zlatom veku, keď smrteľníkov stvorili nesmrteľný bohovia, nepoznali prácu, protivenstvá a biedu. Druhé pokolenie Strieborného veku boli ľudia oveľa horší ako ich predkovia. Tretie pokolenie Bronzového veku bolo od strieborného iné, silné, bojovné a herojské. Vo veku bronzovom boli dve pokolenia. Posledné pokolenie, Železného veku plné, bied, ťažkej roboty, nepokojné, žijúce krátko, nespravodlivé, podlé a nízke.
Druhá skladba Zrodenie bohov je skladbou, ktorá sa pokúša vysvetliť množstvo, pôvod a vzájomné vzťahy gréckych bohov. Okrem najstarších bohov (prvá generácia) ako Chaos, Zem, Króna, Gigantov, Kyklópov a Titánov približuje aj novších bohov (druhá generácia) Dia, Poseidóna, Héru a ďalších. V ďalšej (tretej) generácií vidíme, Afrodité, Área a ďalších. Na záver generáciu polobohov tj. spojenia nesmrteľných bohov a smrteľných ľudí, ako napríklad Herkulesa, Achilleus a ďalší. Práve v tomto diele máme prvý popis Tartaru (Pekla) ktorý je našej predstave povedomí.
Posledná skladba Štít sa najviac podobá spôsobu rozprávania Homéra v epose Illias. Príbeh je vlastne epos o súboji Herkulesa so spupným Kyknom. Prevažná časť práce sa týka Herkulovho štítu, ktorý vytvoril Hefaistós. Obdobný motív možno vidieť aj pri opise štítu a zbroji Achillesa od Hefaistá v Illiade.
Zase jsem psala komentář tak dlouho, že když jsem zmáčkla "Zveřejnit" zmizel, což mě - překvapivě - nakrklo, protože jsem si na něm dala docela záležet... Tak ho znova píšu až teď, po příliš dlouhé prodlevě. Skoro mám chuť se na to vykašlat, ale víte co? Tahle knížka si alespoň jeden komentář zaslouží....
Začala jsem Theogonií (= Zrození bohů, což zní vážně trapně...), která je vážně nejlepší pohádka na dobrou noc, jakou jsem kdy četla. Většina je totiž skoro jen výčet, kdo je čí potomek s nějakou zkratkovitou informací. (Takové počítání oveček...) To neznamená, že to není zajímavé! Naopak, je to přímo fascinující, ale pokud to čtete po cestě ranním vlakem jako já, tak vám zaručuju, že usnete, dost možná i několikrát. Zkrátka zaprvé je to zajímavé z vědeckoinformačního hlediska, protože některé věci mě dost překvapily a to se v řecké mytologii orientuji, troufám si říct, dost slušně. A zadruhé jsou tam popsané i některé příběhy v té nejoriginálnější podobě, jaká je pro nás dneska dostupná, takže skvělé...
Práce a dny jsou vtipné tím nezamýšleným způsobem. Persa mi bylo vážně líto, kdybych měla bratra, který by mě poučoval takovým způsobem jako Hésiodos, asi bych se ho taky pokusila připravit o majetek... Dokud ho poučoval jak má správně orat a obchodovat byla to vlastně docela nuda, ale když se dostal k tomu jak kupříkladu správně močit... Přiznávám, že ten odstavec, jsem si nevěřícně přečetla přinejmenším třikrát, než jsem si dovolila vyprsknout smíchy... Zkrátka... Naprosto dokonalý dárek pro nesnesitelného sourozence...
Štít... Mě zkrátka vůbec nedostal, ale hádám, že to bude tím, že je to jen zlomek... Celkově jsem se dost zamotala v postavách... Nicméně to neznamená, že si těch pár stránek zaslouží přeskočit... ne... je to zase jiný pohled na autora - když tak nad tím přemýšlím, je vlastně dost vtipné, že dílo, které by mělo být nejzábavnější, protože, pordžte se, má děj, bylo vlastně to nejnudnější...
Jediné, co mi v tomhle výtisku trochu chybělo jsou nějaké poznámky... Vážně, už jsem tak zvyklá číst stará díla s masivním balíkem poznámek, že to bylo... zkrátka vážně divné :D
Vážně, lidi, čtěte Hésioda, je daleko jednodušší než Homér :D (Nic ve zlém, Hésiode...)
Štítky knihy
mýty a legendy zemědělství antická literatura bohové starověké Řecko
Ja to na rozdiel od predošlých kolegov skrátim. 5* z toho dôvodu, že je to jeden zo základných textov, ktoré nám približujú na jednej strane zvyky a obyčaje starogréckych roľníkov, na strane druhej základy gréckeho pantheónu od prvej generácie božstiev až po polobohov. Je teda skvelé, že v jednom súbornom spise môžeme čítať Hesiodovu kozmológiu aj antropológiu. Tento text som vo veľkej miere využíval práve keď som vyučoval mytológiu. Posledná časť s názvom "Štít" ozaj pripomína Homérovské rozprávanie, môže pôsobiť dojmom druhotriedneho doplnku (predsa Theogóniu, resp. Práce a dni pozná snáď každý elementárne vzdelaný jedinec), avšak rozhodne to nie je nič nudné. Určite odporúčam milovníkom antiky a mytológie.