Zem ľudí
Antoine de Saint-Exupéry
Tvorba tohto významného francúzskeho spisovateľa (narodil sa 29. júna 1900 v Lyone a zahynul 31. júla 1944, niekoľko dní pred oslobodením Francúzska, ako vojenský pilot pri prieskumnom lete z Korziky nad južné Francúzsko) je svojská, jedinečná, je to mimoriadny zjav vo francúzskej literatúre. Jeho knihy - u nás doteraz vyšiel roku 1948 román Nočný let a roku 1959 jeho posledné dielo, rozprávka pre veľkých Malý princ - sú preniknuté sviežim vetrom širokých priestorov, v ktorých sa Exupéry ako letec pohyboval. Svojím umeleckým talentom objavil v živote letcov nielen svet dobrodružstva, ale aj prastarú pravdu ľudského života: človek poznáva svet prácou, a k práci potrebuje nástroj. Pre pilota takýmto nástrojom je lietadlo. V diele Zem ľudí, ktoré v pôvodine vyšlo roku 1939, dokázal Exupéry spojiť jedinečné zážitky z vlastného života poštového pilota i spomienky svojich druhov-letcov s prenikavým myšlienkovým ponorom do ľudských osudov. Čitateľa vzrušia scény, keď autor rozpráva, ako stroskotal kdesi v Líbyjskej púšti, kde človek vydrží najviac tri dni bez vody, ako po havárii odchádza od lietadla so svojim mechanikom, hľadajúc záchranu, ako ho sužuje smäd, desia fatamorgány, ako pomaly hynie, a predsa sa nevzdáva, predsa nachodí zmysel aj v takomto vypätom živote. Nakoniec ho zachránia Beduíni, vyslobodia ho z dobrodružstva, ktoré však nebolo dobrodružstvom samým pre seba, bola to ťažká práca v službe človeku. Z týchto príbehov zo života letcov v Severnej Afrike, napísaných hutným a citlivým jazykom, vyvodzuje autor filozofické závery, hľadá plnosť ľudského života a jeho pravdy. Strhujúco pôsobia jeho bystré, jasné a pritom stručné rozbory pangermanizmu, ktorý sa prejavil pred a v druhej svetovej vojne v obludnej podobe fašistickej moci. Na druhej strane prenikavo pôsobí jeho citlivý vzťah k prostému človeku, jeho odsúdenie vykorisťovania. Dielo myšlienkove vrcholí túžbou pomôcť človeku; autor ju vidí, ako sám vraví, v tom, že: „...všade okolo nás sa ľudia dožadujú splnenia tých istých potrieb. Chceme byť oslobodení. Človek, ktorý kope čakanom, chce vedieť, prečo kope. Galejník kope čakanom, a tá práca ho ponižuje, a kope aj hľadač drahých kovov; toho tá práca povznáša. Galeje vôbec nie sú tam, kde sa kope čakanom. Ich hrôza nemá hmotný charakter. O galejach možno hovoriť vtedy, ak kopeme, a naša práca nemá zmysel, ak sa ten. kto kope, nezapája do spoločenstva ľudí.“... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1963 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Terre des Hommes, 1939
více info...
Přidat komentář
Báječná kniha, velice působivě napsána. Čte se více jako kombinace vzpomínkového vyprávění a introspektivní úvahy nad lidstvím. Pro čtenáře Malého prince, se v knize objevuje několik povědomých motivů. Přesto je působivé především vyprávění, kterým autor přibližuje svou filosofickou úvahu.
Zajímavá ve vztahu k autorovu dílu byla i předmluva od Jozefa Felixe, která přibližuje tvorbu Exupéryho v kontextu existencionalistické tvorby.
Patos zrozený z étosu.
Exupéry shromažďuje příběhy, v nichž dokládá své přesvědčení, že se jako letec podílí na všelidském snažení, že přikládá "svůj kamínek k ostatním, pomáháme stavět svět." (str. 171 v souboru Pode mnou země). On se totiž "Člověk plně projeví, teprve když měří své síly s nějakou překážkou." (str. 145) Oznamuje čtenáři, že objevil základní paradox lidského bytí: " Zajistíte-li někomu živobytí, aby se mohl věnovat tvůrčí práci, zleniví, dosáhne-li dobyvatel vítězství, zpohodlní, a jestliže štědrý člověk zbohatne, stane se z něho skrblík." (str. 246) "Jenom když se hlíny dotkne duch, může stvořit člověka." (str262)
Vďaka tejto knihe som pochopil, prečo letci zbožňujú lietanie, až v oblakoch začína sloboda...
Já nevím. Je to takový mudrování. Hurdy Gurdy Shmurdy, lítal jsem tam a onam a stalo se mi to a to a vím, že věci se mají tak a tak, další mudrování, hurdy gurdy. Asi, prostě a jednoduše, jde Exupéryho vlnová délka absolutně mimo mě, stejně tak i jeho humanismus, láska k letectví, protlačovaná kniha Malý princ, která mi vždycky přišla neskutečně přeceňovaná (už jen že tu knihu musím automaticky zmínit je samo o sobě otravný). Nedokázal jsem se přimět na to soustředit nebo mít o to vůbec zájem. Na to, že od něj roky chci přečíst 'Citadelu' se po tomhle začínám obávat, že to bude takovej ten Mr. Smartass, co sežral všechnu moudrost světa a já už se té nálepky nezbavím a jeho psaní mě bude jen iritovat vším tím pseudomoralizováním a patetickým idealismem. Za mě fakt nuda... a hlavně prázdné.
Úvodní část knihy, kde se ještě něco dělo, mne bavila více, než jsem čekal. Později už klasicky mentorsky filozofující Exupéry, zásobující čtenáře až příliš mnoha (na můj vkus) životními pravdami a hlubokými moudry. Velké plus audioknihy je noblesní podání Jana Hartla.
Z knihy jde cítit autorovo smysl pro laskavost a snílkovství, obě vlastnosti jsou mi velice blízké.
Soubor článků, statí, úvah a reflexí slavného spisovatele a pilota, které sepsal na základě svých vlastních zkušeností a poznatků o životě civilních letců. V popředí stojí, stejně jako v jeho předchozích knihách, člověk a poznání, že charakter a pravá podstata se projeví teprve tehdy, když změří své síly s nějakou překážkou. Saint-Exupéryho texty víc než samotnými příběhy zaujmou tím, co je skryto mezi řádky a vede k dalším úvahám.
Saint-Exupéry ve vrcholné předválečné formě. Nádherný text o severní Africe, pilotech, Zemi, nebi, lidech, vesmíru i smíru. A také o odvaze, přátelství a POKOŘE.
Každý z nás je připoután ke studni - stačí krok navíc a zemřeme... (kdo přečetl, ví...)
Lyricky laděné příběhy z Exupéryho leteckých let. Jdou do hloubky podstaty bytí a několikrát zdůrazňují význam přátelství. Skvěle zrcadlí Exupéryho pozitivní vnímání života. Pěkné.
Nedá se nic dělat, musím to přiznat - přečetla jsem, ale moc mi to nedává ..... Omlouvám se autorovi, ale asi jsem opravdu ještě (i přes svůj pozdní věk :o)) "nedorostla" k tomu, abych pochopila, co tím chtěl říct.
Ano, vzpomínky na kariéru letce, tomu rozumím. Filosofická zamyšlení se nad podstatou toho, proč tu jsme - dobře, proč ne. Dávám za pravdu ostatním čtenářům, že poslední kapitola je tak nějak shrnutím všeho, k čemu my lidé tady na zemi vlastně jsme a kam spějeme. Radši bych si ale přečetla více podrobností o ztroskotání a přežití pochodu Saharou, než o tom, jak krásně hučí písek nebo že jemné paprsky žhnou a opalují mysl a jak se rosa perlí .... pak už jen záchrana karavanou. Tečka, nic víc.
Nemůžu si pomoct ..... posledních pár stránek, kde je napsán životopis o autorovi a jeho díla mi dala asi mnohem více.
Nehaním, neodsuzuji, každopádně je potřeba zapojit mnoho vlastní fantazie, aby se to vůbec dalo vstřebat. Soukromně si tomu říkám "moje malá halucinace" ... omlouvám se.
Tento styl psaní není můj šálek kávy, ale pro některé myšlenky, nápady, příhody si mne knížka přesto získala.
Celá kniha je zajímavá a postupně se propracovává k poslední kapitole, kde autor sděluje svou (podle mého názoru skvělý) názor na život. I samostatná poslední kapitola by si vysloužila 5 hvězdiček :)
Štítky knihy
francouzská literatura letci rozhlasové zpracování severní Afrika
Část díla
- Země lidí 1939
Autorovy další knížky
1962 | Noční let |
1965 | Země lidí |
1967 | Válečný pilot |
1976 | Moje planeta |
2009 | Malý princ (komiks) |
Další nádherná Exupéryho kniha plná hlubokých úvah. Ne vždy autor předkládá odpovědi – jen klade sobě i nám otázky, nad kterými stojí za to přemýšlet.
U Exupéryho knih vždy platí, že jsou určené pro vyspělejší čtenáře. Kdo hledá plochý děj a jednoduché, zábavné čtivo, nechť hledá jinde. (Chce se dodat: A nekritizuje tady velkou literaturu v komentářích.)