Země lidí
Antoine de Saint-Exupéry
Slavná kniha oblíbeného autora, který si získává stále nové generace čtenářů svým pochopením pro problémy lidských vztahů a existence. Země lidí je završením té části Saint-Exupéryho díla, která čerpala z jeho zkušeností civilního letce.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1965 , SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a uměníOriginální název:
Terre des Hommes, 1939
více info...
Přidat komentář
Báječná kniha, velice působivě napsána. Čte se více jako kombinace vzpomínkového vyprávění a introspektivní úvahy nad lidstvím. Pro čtenáře Malého prince, se v knize objevuje několik povědomých motivů. Přesto je působivé především vyprávění, kterým autor přibližuje svou filosofickou úvahu.
Zajímavá ve vztahu k autorovu dílu byla i předmluva od Jozefa Felixe, která přibližuje tvorbu Exupéryho v kontextu existencionalistické tvorby.
Patos zrozený z étosu.
Exupéry shromažďuje příběhy, v nichž dokládá své přesvědčení, že se jako letec podílí na všelidském snažení, že přikládá "svůj kamínek k ostatním, pomáháme stavět svět." (str. 171 v souboru Pode mnou země). On se totiž "Člověk plně projeví, teprve když měří své síly s nějakou překážkou." (str. 145) Oznamuje čtenáři, že objevil základní paradox lidského bytí: " Zajistíte-li někomu živobytí, aby se mohl věnovat tvůrčí práci, zleniví, dosáhne-li dobyvatel vítězství, zpohodlní, a jestliže štědrý člověk zbohatne, stane se z něho skrblík." (str. 246) "Jenom když se hlíny dotkne duch, může stvořit člověka." (str262)
Vďaka tejto knihe som pochopil, prečo letci zbožňujú lietanie, až v oblakoch začína sloboda...
Já nevím. Je to takový mudrování. Hurdy Gurdy Shmurdy, lítal jsem tam a onam a stalo se mi to a to a vím, že věci se mají tak a tak, další mudrování, hurdy gurdy. Asi, prostě a jednoduše, jde Exupéryho vlnová délka absolutně mimo mě, stejně tak i jeho humanismus, láska k letectví, protlačovaná kniha Malý princ, která mi vždycky přišla neskutečně přeceňovaná (už jen že tu knihu musím automaticky zmínit je samo o sobě otravný). Nedokázal jsem se přimět na to soustředit nebo mít o to vůbec zájem. Na to, že od něj roky chci přečíst 'Citadelu' se po tomhle začínám obávat, že to bude takovej ten Mr. Smartass, co sežral všechnu moudrost světa a já už se té nálepky nezbavím a jeho psaní mě bude jen iritovat vším tím pseudomoralizováním a patetickým idealismem. Za mě fakt nuda... a hlavně prázdné.
Úvodní část knihy, kde se ještě něco dělo, mne bavila více, než jsem čekal. Později už klasicky mentorsky filozofující Exupéry, zásobující čtenáře až příliš mnoha (na můj vkus) životními pravdami a hlubokými moudry. Velké plus audioknihy je noblesní podání Jana Hartla.
Filozofické dílko s nádechem dobrodružství. Hodně pěkná kniha na pohlazení duše.
Z knihy jde cítit autorovo smysl pro laskavost a snílkovství, obě vlastnosti jsou mi velice blízké.
Soubor článků, statí, úvah a reflexí slavného spisovatele a pilota, které sepsal na základě svých vlastních zkušeností a poznatků o životě civilních letců. V popředí stojí, stejně jako v jeho předchozích knihách, člověk a poznání, že charakter a pravá podstata se projeví teprve tehdy, když změří své síly s nějakou překážkou. Saint-Exupéryho texty víc než samotnými příběhy zaujmou tím, co je skryto mezi řádky a vede k dalším úvahám.
Saint-Exupéry ve vrcholné předválečné formě. Nádherný text o severní Africe, pilotech, Zemi, nebi, lidech, vesmíru i smíru. A také o odvaze, přátelství a POKOŘE.
Každý z nás je připoután ke studni - stačí krok navíc a zemřeme... (kdo přečetl, ví...)
Lyricky laděné příběhy z Exupéryho leteckých let. Jdou do hloubky podstaty bytí a několikrát zdůrazňují význam přátelství. Skvěle zrcadlí Exupéryho pozitivní vnímání života. Pěkné.
Nedá se nic dělat, musím to přiznat - přečetla jsem, ale moc mi to nedává ..... Omlouvám se autorovi, ale asi jsem opravdu ještě (i přes svůj pozdní věk :o)) "nedorostla" k tomu, abych pochopila, co tím chtěl říct.
Ano, vzpomínky na kariéru letce, tomu rozumím. Filosofická zamyšlení se nad podstatou toho, proč tu jsme - dobře, proč ne. Dávám za pravdu ostatním čtenářům, že poslední kapitola je tak nějak shrnutím všeho, k čemu my lidé tady na zemi vlastně jsme a kam spějeme. Radši bych si ale přečetla více podrobností o ztroskotání a přežití pochodu Saharou, než o tom, jak krásně hučí písek nebo že jemné paprsky žhnou a opalují mysl a jak se rosa perlí .... pak už jen záchrana karavanou. Tečka, nic víc.
Nemůžu si pomoct ..... posledních pár stránek, kde je napsán životopis o autorovi a jeho díla mi dala asi mnohem více.
Nehaním, neodsuzuji, každopádně je potřeba zapojit mnoho vlastní fantazie, aby se to vůbec dalo vstřebat. Soukromně si tomu říkám "moje malá halucinace" ... omlouvám se.
Tento styl psaní není můj šálek kávy, ale pro některé myšlenky, nápady, příhody si mne knížka přesto získala.
Celá kniha je zajímavá a postupně se propracovává k poslední kapitole, kde autor sděluje svou (podle mého názoru skvělý) názor na život. I samostatná poslední kapitola by si vysloužila 5 hvězdiček :)
Část díla
Země lidí
1939
Autorovy další knížky
| 1962 |  Noční let |
| 1965 | Země lidí |
| 1967 | Válečný pilot |
| 1976 | Moje planeta |
| 2009 | Malý princ (komiks) |
Další nádherná Exupéryho kniha plná hlubokých úvah. Ne vždy autor předkládá odpovědi – jen klade sobě i nám otázky, nad kterými stojí za to přemýšlet.
U Exupéryho knih vždy platí, že jsou určené pro vyspělejší čtenáře. Kdo hledá plochý děj a jednoduché, zábavné čtivo, nechť hledá jinde. (Chce se dodat: A nekritizuje tady velkou literaturu v komentářích.)