Ženu ani květinou...
Simona Monyová (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/25567/bmid_zenu-ani-kvetinou-Ovh-25567.jpg
4
423
423
Kniha Ženu ani květinou ... vypráví o tom, co všechno zraňuje mužské ego, a co všechno jsou ženy schopny snášet ve jménu takzvané osudové lásky.
Přidat komentář
První dotyk s touto autorkou. Lehce uvěřitelný příběh o důvěřivé ženě, která chtěla být poblíž mužské náruči. Tuto mužskou náruč však lepší vůbec nepoznat. Žárlivý, alkoholický, nevyvážený, nevyzrálý, ješitný, do sebe zahleděný Marek. Číst, poučit se!
Knihy Simony Monyové (Ingrové) nesou jasné poselství a řekla bych, že v drtivé většině do nich prosakují osobní zkušenosti autorky. O to více příběh získává na síle.
U této knihy mě celkem zklamal závěr - otázka je, zda bylo záměrem, aby byl tak jednoznačný, nebo se jen promítla představa hl. hrdinky o tom, jak z toho všeho "ven". To už se však nikdy nedozvíme...
Já mám ráda všechny její knihy, které stihla za svůj krátký život napsat. Akorát musím upřímně říct, že mám jeden problém, a sice ten, že po čase jsem si už nepamatovala, o čem vlastně ty knihy byly. Jako by mi splývaly všechny dohromady.
Je to čtivý a souhlasím. Autorka volala o pomoc i skrz knihy, ale nikdo neslyšel. :-(
Každý kdo zná trošku o životě spisovatelky ví ,že píše o svém životě jen to trošku pozmění. Nejsem psychiatr a proto nechápu ,nechápu ,nechápu ............... jak si může inteligentní žena takhle nechat vymydlit mozek. Proč tak zoufale žebrá o lásku u mužského odpadu. Za co ho miluje, jak pořád opakuje. Chvílemi mi ji ani nebylo líto. Říkala jsem si ,,patří ti to blbko,, V románu to naštěstí dopadlo dobře. Ale spisovatelka tolik štěstí neměla.
Možná, že jsem příliš upjatá, ale mně se zkrátka nelíbí, jak stísněný mám pocit po dočtení jakékoli knihy od této autorky. Rozhodně bych do její bibliografie nesahala pro oddychovou četbu, protože na tento druh literatury musí mít člověk náladu.
Reginu bych zřejmě v normálním životě nesnesla, protože to, co ona byla ochotná podstupovat ve jménu lásky, považuji za zcela neztotožnitelné s jakýmikoli romantickými city.
Marek je kapitola sama pro sebe a ani jako padouch nebyl dvakrát dobrý. Jeho násilné a ubohé chování by mu v 98% u žádné ženy neprošlo, takže byl grázl na nic, nebýt toho, že mu Regina nedokázala vzdorovat z neopodstatněné zamilovanosti.
V závěru mi tedy byla stokrát příjemnější Saša a samozřejmě Zita, která, ať už vedla jakýkoli milostný život, v hlavě to měla srovnané.
Přečteno za jeden den. Nejvíc děsivá je kniha v kontextu osudu samotné autorky. Četla jsem někde, že autorčiny knihy doporučují i psychologové svým klientům v poradnách. Podle mě je tato kniha dobře napsaná sonda do duše člověka sužovaného tyranským partnerem. Doporučila bych knihu nejen těm, kteří uvízli v podobné situaci, ale i všem ostatním, aby pochopili, jak takové domácí násilí může vznikat a proč není tak jednoduché se z něj vymanit. Osud samotné autorky je tím nejděsivějším příkladem. (SPOILER:) Hrdinka knihy se sice na konci dokáže z destruktivního vztahu vymanit, i když ne vlastním přičiněním, Monyové se to bohužel nepoštěstilo. (KONEC SPOILERU) Nejvíc mrazivá pro mě byla poslední strana knihy, kde v poznámce o nakladatelství je uvedeno jméno autorčina manžela (a jejího vraha). Celý příběh tím podle mě dostává nový mrazivější kontext.
ze života aneb nikdy pořádně nevíte že se to děje třeba i u vašich sousedů... aneb jak sama tam někde napsala větu křičela jsem hop dávno před samotným skokem.
Všechny knihy Simony mají jedno společné téma: Kam až jsme ochotny zajít ve jménu lásky. Upřímně, je mi z toho smutno. I já jsem si něčím podobným po prvním rozvodu procházela. K fyzickému násilí naštěstí nedošlo, ale kdybych se z toho nevymanila, myslím, že by po čase přišlo. Přesto trvalo téměř deset! let, než jsem našla sílu vyhodit ho z mého bytu. Co utrpí psychika a sebevědomí netřeba psát. Dodnes mě zaráží, jaké my ženy jsme slepice(bez urážky) a jak rychle u nás vzniká závislost na chlapovi? Proč to děláme? A jestli to máme zapotřebí? Chyba je v nás své srdce totiž nemáme u sebe, ale u něj! A tím pádem nejsme u svých pocitů, ale u jeho a na problém máme zaděláno! Rada? Vykašlat se na chlapa a žít svůj život. Ten pravý, který nás bude milovat, přijde až my se naučíme milovat sebe. Přeji všem ženám, které tímto procházejí, sílu najít svou vlastní lásku k sobě a svou sebe-hodnotu coby ženy. Simona zaplatila cenu nejvyšší. A s ní bohužel i její děti.
Nerozumím a nechápu, jak může být někdo tak slepý a důvěřivý a chtít žít vedle někoho tak nezodpovědného, žárlivého, závistivého a hlavně nebezpečného a ještě ho nakonec omlouvat. V tomhle případě snad záchrana přišla včas.
Skvělá kniha, se spoustou ironického humoru, za kterým se schovává spousta smutku, který patrně odrážel autorčin život. Velmi dobrá kniha, určitě doporučuji.
Autorce se podařilo dobře vystihnout složitý vztah týrané ženy k muži, kterého miluje a nenávidí současně. Čtivá a poučná knížka na neveselé téma.
Tak tenhle příběh mě vážně vzal a pochopila jsem, jak přemýšlí žena, která je psychicky/fyzicky napadána mužem, kterého miluje. Otevřela mi oči.
První kniha od této autorky.Je psaná hezky ,svižně,mohla být obsáhlejší.Trochu mě zaskočil konec.
První kniha od této autorky.Je psaná hezky ,svižně,mohla být obsáhlejší.Trochu mě zaskočil konec.
Myslím, že by dané téma šlo zpracovat do obsáhlejší knihy. Taky mě trochu zarazil konec.
Štítky knihy
domácí násilí týrání týrané ženy
Autorovy další knížky
| 2011 |  Srdceboly |
| 2003 |  Tchyně a uzený... |
| 2006 | Sebemilenec |
| 2005 | Krotitelka snů |
| 2011 | Citová divočina |
Příběh, ze kterého mrazí a o to víc, když jsem četla s vědomím, že takové situace sama autorka doma zažívala.