Žhářka
Stephen King
Andy McGee utíká se svou osmiletou dcerou před agenty tajné vládní organizace Dílna. Utíká pro to, že před mnoha lety se se svou budoucí manželkou zúčastnil pokusu s novou syntetickou drogou P6. Poté se u něj vyvinula mírná schopnost mentální dominance a jeho dcera Charlie má velmi silnou schopnost pyrokineze. Agenti Dílny se neštítí žádné špinavosti, včetně vraždy, aby malou Charlie dostali do svých laboratoří. Charlie je tak přinucena použít svou nebezpečnou zbraň, kterou ještě nedokáže plně kontrolovat...... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2021 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Firestarter, 1980
více info...
Přidat komentář
Nejdřív jsem myslel, že dám románu tři hvězdičky, protože mě nějak nedokázal vtáhnout. Nicméně jsem se nakonec začetl a musím říct, že finále celého příběhu je pro Kingovy fanoušky skvost. I pasáže, ve kterých se na první pohled nic moc neděje, jsou ve skutečnosti plné napětí, které je postupně budováno, aby si čtenář užil řádný závěrečný Armagedon.
80 %
Nedočteno. A mrzí mě to. Začátek byl fajn, ale cca od strany 200 to začala být strašná popisná nuda, kde se nic(!) nedělo. King má prostě některé knihy lepší, jiné horší, asi netřeba říkat, jaký názor mám na tuhle.
Prostě starý dobrý King, příběh který má spád hned od začátku, s postavami se během chvíle sžijete, fandíte jim nebo je naopak nenávidíte. Za mě opravdu dobrá kniha.
Řekl bych, že na Kinga takový průměr. Čekal jsem něco trochu jiného asi něco víc ve stylu Carrie. Chvílema mě to bavilo hodně, ale bylo tam i dost slabých pasáží. Být to kratší, bylo by to lepší. Nebo možná, kdybych to četl mladší před mnoha lety...
Typický příklad Kingovo práce z 80. let a musím přiznat, že pro mě jsou jeho starší díla často silnější a více propracované než novější práce, které mi přijdou uměle protahované a často nesoustředěné. Na rozdíl od některých jeho pozdějších děl, jako je "Ostrov Duma Key", "Žhářka" je konzistentní a nobsahuje zbytečné popisy, dlouhý výčet postav, ani nepotřebné odbočky, což oceňuji.
Také si cením, jak King využívá historické kontexty, jako je MK-ULTRA a SHAD, ačkoli s jeho typickou fantazií. Pro mě "Žhářka" ukazuje Kinga ve formě, kdy je jeho psaní nejsilnější – přímočaré, napínavé a s dobře vykreslenými postavami, kterých také není zbytečně moc. Bez váhání dávám knize plný počet hvězd za její schopnost mě od první do poslední stránky plně pohltit a zvládnout jí za dva večery.
(SPOILER) Kinga jsem četla prvně a trochu se obávala. Kamarádka četla Nezbytné věci a na můj vkus to byl děsný drasťák, který bych nedočetla. Žhářka o proti tomu je spíš Thriller a má krevní skupina. Jistě pár morbidních scén se tu najde také, ale zdá se mi, že je zde spíše snaha o psychologický rozbor postav, v daných situacích, což v posledních letech u literatury začínám čím dál více vyhledávat. Děj je poměrně jednoduchý a očekávatelný už jen z popisku díla, ale pravou hloubku tomu dávají propracované postavy. Samozřejmě závěr byl zcela překvapivý, takže čtenář nebude znechucen předvídatelným koncem a dalo by se o knize prohlásit, že má happyend? To spíš dle úhlu čtenářova pohledu.
enjay vypovídá to o tom že nemáš vkus na dobré knihy žhářka je hodně dobrá kniha a velice mě bavila
Upřímně si myslím, že Žhářka je absolutně nejhorší Kingův román, který jsem četl. Tento komentář píši nějakých pět měsíců po přečtení. Zrovna jsem si totiž na knihu vzpomněl, když jsem hledal něco jiného.
A víte co? Děj bych popsal velmi spoře a nevybavuji si jediné jméno, dokonce ani hlavní hrdinky, upřímně. To o něčem vypovídá.
Pokud by tato kniha vyšla jako prvotina nějakého neznámého autora, tak by po ní možná neštěkl ani pes.
Dal jsem si osobní výzvu přečíst, či poslechnout letos všechny knihy od Stephena Kinga...toto byl tedy oříšek. Osobně si myslím, že autorovi zapomněli dát modrou tabletku. Námět výborný, zpracování tristní. Z tohoto se dalo vytěžit o mnoho více. Mohlo to být daleko akčnější, zajímavější, bez zbytečné vaty okolo. Škoda. Zapadne v průměru. 60%
(SPOILER) Četlo se mi velmi těžce, protože to bylo za mě vleklé, oceňuji méně postav, vše bylo přehledné. Bylo to napínavé, sem tam mi to připomínalo 451° Fahrenheita, trochu Carrie, není to úplně horor. Spíš bych řekla, že je to drama/thriller s prvky hororu. Čtu knihy Stephena Kinga od nejdříve vydaných až po nejnovější a věřím, že tehdy dílo Žhářka bylo ikonické. Toto ikonické dílo mě nezaujalo tolik, nicméně bylo zde spoustu skvělých hlášek a narážek na Hollistera a líbí se mi rozvinutá psychologie postav.
Možná kdybych to nečetla po více než 40 letech od napsání... Základní téma tehdy a tam žhavé, dnes už ho dávno překonaly jiné pohromy, státem generované a podepsané na občanech.
Opět Kingovsky skvělé.
Originální námět, dynamický děj, trocha té retrospektivy. A kupodivu tentokrát i pozitivní závěr.
Místy mě opravdu mrazilo při myšlence, jak malý kousek jsme od toho, aby to vše byla pravda - tedy pokud již není ...
Napínavé od začátku do konce. Stejně jako oni neměli chvíli oddychu na útěku, tak jsem ho neměl ani já při čtení
Pri pokusoch s podávaním látky L6 sa u dvoch dotknutých osôb vyvinie čiastočná schopnosť ovládať cudziu ľudskú myseľ a schopnosť ovládať pohyb malých predmetov. Ich spoločné dieťa sa však narodí s pyrokinézou a to už je schopnosť, ktorú sa musia naučiť ovládať jeho rodičia, ako aj dieťa samo. A čo potom, keď chcú vládne a iné sily ovládať toto dieťa? Vo vypätých chvíľach sú schopní všetci ísť vpred aj cez mŕtvoly. A chúďatko dievčatko s nadprirodzenou schopnosťou sa cíti raz obeťou, raz monštrom.
Vcelku na mňa kniha pôsobila ako autorovo nevyhranené a nerozhodné pobehovanie medzi možnosťami, kam ho vlastný nápad môže doviesť a čo vlastne s ním. Čítať sa to však dalo, koniec koncov aj kus napätia v deji bol.
(P.S.: Snáď iba King dokáže dať koňovi meno Necromancer...)
Kdysi dávno jsem tuto knihu četl a dodnes ji řadím mezi jedny z nejlepších děl od Kinga.
výborně napsáno, četla se jedním dechem :)
Silnou stránkou této knihy pro mne byly postavy, které mne dokázaly vtáhnout do děje a kterým jsem mohla fandit. Ráda jsem i za konec. Byla to taková napínavá pohádka a zároveň ve mne vyvolávala mírné znepokojení, jestli by něco z toho nakonec nemohlo být i reálné.