Žhavé léto: Hříšné povídky
* antologie
Žhavé léto, rozehřáté pláže, šumění vln, chladivé kapky mořské vody, opálená těla, atmosféra relaxace… Zpočátku kradmé, ale pak čím dál smělejší pohledy, úsměvy… Zrychlený dech, letmé pohlazení, doteky rukou, polibky… Prázdninový románek, prázdninové dobrodružství, prázdninová vášeň. Příběhy plné touhy, které se odehrát mohly, mohou, anebo se dokonce opravdu odehrály! Nejpopulárnější a nejvíce oceňované polské autorky románů plných erotiky společně vytvořily provokativní knihu letních povídek. Zábavných, leckdy i romantických, ale vždycky naprosto odvázaných! Tyhle příběhy nepopisují pouze tělesné rozkoše, ale také hledání spřízněných duší a zápas o naplnění snů. Vždyť kdo z nás by nesnil o pravé a vášnivé lásce?... celý text
Literatura světová Povídky Pro ženy
Vydáno: 2021 , RedOriginální název:
Gorące lato: Grzeszne opowieści, 2020
více info...
Přidat komentář
Já na povídky vůbec nejsem a nikdy kamarádi nebudeme, ale tahle knížka už mi dlouho ležela v knihovně a ani se nedivím, bavila mě jen jedna z povídek.
Všichni jsou pohlední bruneti a románky prožívají rozvedení nebo podvedení. Jako by nešlo vymyslet nic jiného. Povídky mě moc neoslovily, i když jsem to dočetla až do konce. Bavily mě asi jenom tři. Nejlepší samozřejmě byla poslední Paulina Swist, která obsahovala i trochu napětí. Je pravda, že tenhle žánr moc nevyhledávám, ale byla jsem zvědavá a chtěla jsem trochu romantiky.
Achjo, já a povídky asi fakt nebudeme kamarádi. Přijde mi, že se do nich nedá dostat pořádný děj, nestihnu se vžít do postav ani do příběhu a když si to začnu užívat, tak to skončí. A tady to nebylo ani moc na užívání.
Respektive první povídka určitě ne. Po té jsem nechápavě odložila knížku a znovuobjevila ji skoro po roce. Ale naštěstí jsem to nejhorší už měla za sebou. Něco se mi líbilo, něco ne. Poměrně spokojená jsem byla s povídkami Stanice touha, Oceán vzpomínek a Inspirace (jistěže, když Swist mám načtenou téměř celou…). Ale i tak to nebylo ono. Povídky prostě nejsou nic pro mě.
Neurazí, nenadchne. Lechtivé povídky jsou téměř jak přes kopírák, zato čtivé. Pár vydařených a zbytek průměr. Obvykle tento žánr nečtu, ale zaujal mě název i fakt, že autorky jsou Polky. Popravdě jsem do té doby žádného současného polského spisovatele neznala.
Kniha mě nebavila. Některé povídky byly zbytečně dlouhé, jiné zas krátké. Hlavně mi přišlo, že mají useknutý konec.
První povídka byla za mě nějhorší, hlavní postava byla otřesná a ještě ke všemu to bylo strašně zbytečně dlouhé. Líbila se mi povídka Neúplní, Rozmary osudu (tady velké plus, že byl děj jiný, než u ostatních), Oceán vzpomínek a Inspirace. Ta poslední byla asi ze všech nejlepší. Všechny ty povídky byly stejné, možná kdybych ji četla postupně s odstupem času, hodnotila bych jinak.
Ja som taká odvážna! S poviedkami sa nekamarátim,to už o mne viete. Skúsila som to aj s romanticko-erotickým poviedkami a dopadlo to…. No,nebola som sklamaná a to je snáď dobre :)
Vo vydavateľstve stavili na obľúbenosť autoriek a mali sa stať ťahúňmi práve Swist a Szafranska. Musím povedať, že aj keď tieto dve mená mi boli povedomé,dokonca Szafranskej tvorbu som už “ochutnala”, práve tieto autorky ma veľmi milo prekvapili a ich poviedky boli z tých, ktoré sa mi naozaj páčili a keby mám hodnotiť *,tak istotne dostanú plný počet. Nakoľko ma hneď prvé dva príbehy nenadchli,dosť som sa zvyšných poviedok v knihe bála. Postupným čítaním som si vravela: okej,to najhoršie nám dali na úvod a utrpenie mám za sebou. A bolo to tak. Prvá s názvom Turistka,bola nudná rovnako, ako si o sebe namýšľala hlavná hrdinka,ale posledné vety ma zaskočili. Taký záver nudnej Krystyny isto nikto nečakal. Ja teda určite nie. A druhá poviedka, Moje velké řecké dobrodružství,bola tak predvídateľná blbina,že až. Z toho usudzujem, že Grajda a Suchocka asi nebudú autorsky moja šálka kávy, ale nezavrhnem ich :D moja zvedavosť,či v týchto poviedkach je len výnimka v ich fantázii, je silnejšia.
S poviedkami mám problém,lebo väčšina nemá záver, aký by ma uspokojil,no tieto poviedky sú skvelým čítaním k vode…
Soubor povídek od polských autorek, které spojuje především téma erotiky. Ale také se často odehrávají právě na dovolené.
Jak už to tak u povídkových souborů bývá - některé jsou povedenější, než jiné. U některých je toho erotična až příliš (Moje velké řecké dobrodružství), jiné jsou spíše romantické s lehkou erotikou (Neúplní) a jiné trochu překvapivé (Turistka).
Kniha je plná klišé a jednoduchých příběhů, ale pokud jste fanoušci lehké erotiky, tak si tuhle knihu k vodě klidně přibalte.
Některé povídky se mi nelíbily, některé se mi líbily, ale téměř všechny byly na stejné téma, asi záměrně.
Každá povídka měla 30-50 stran, takže taková rychlovka, kde mi přišlo, že to má useknutý začátek i konec.
Jde vidět rozmanitý styl psaní, jaké autorky mají , některé mi přišly, že neumí psát vůbec, ale nejlepší byla nakonec od Pauliny Swist, ta se ukázala v porovnání s ostatními polskými autorkam, že je opravdu špička.
Niektore poviedky s obohratou temou, niektore vydarenejsie a zo tri fakt vydarene. A to najlepsie, od Pauliny Świst, na koniec...
Kniha byla taková oddechovka, ale zase nic extra. Všechny povídky byly na jedno kopyto, ještě i hlavní hrdinové byli všichni rovnací - vysocí, svlanatí, tmavé vlasy, strašně nádherní.... Při asi 4. povídce mi to už začalo trochu vadit, zvlášť to, jak v každé jedné byl ten úplně stejný scénař - podvedená/rozvedená žena, vyrazí na dovolenou, setká se s krásným chlapem, první den se s ním vyspí, happyend.
Je pravda, že povídka Neúplní byla trochu odlišná a ta se mi také líbila nejvíce ze všech. Druhá a poslední se mi zase líbily nejméně, tyto povídky nebyli dle mého názoru dobře napsané.
Je to celkem fajn oddechové čtení, ale asi zůstanu při románech, kde se postavy vyvíjí a kde ten příběh není každých pár strán jako přes kopírák jen s pozměněnými detaily.
Povídky nebyly zas tak špatně některé. Ale bohužel byly všechny zcela stejné. Ale jako oddychovka dobrý.
Kniha obsahuje 10 povídek od nejpopulárnějších polských autorek. Má téměř 400 stran a to je hodně, troufám si říct, že už jen počet stran může leckoho odradit. Možná kdyby nakladatel vydal dvě knihy o pěti povídkách udělal by lépe.
Většina povídek měla naprosto stejnou šablonu: Dovolená - rozchod - nový objev - božský sex - láska na celý život - happyend. Už jsem si říkala, kdy přijde něco jiného… a naštěstí přišlo. Třetí povídka Neúplní od Anny Szafrańské byla za mě nejzajímavější. Jak samotným námětem, tak textovou stylizací. Jsem moc ráda, že mě tahle povídka nezklamala, protože se těším na autorčinu knihu Liliana, která před nedávnem vyšla. Ještě jsem se těšila na povídku Inspirace od Pauliny Świst. Tuto autorku zajisté všichni znáte. Já od ní ještě nic nečetla a po přečtení této povídky váhám, že konečně něco z jejího pera zkusím. Ten, kdo určoval pořadí povídek moc dobře věděl, proč dát Paulinu až na konec. To byl dobrý tah!
Takže abych to uzavřela. Jedná se o oddechové čtení pro nenáročné čtenáře. Já už jsem asi moc náročná… Kniha mohla být poloviční. Ještě doklepu Kavárnu v Kodani a romantiku nechci zase dlouho vidět.
3/5*
Upřímně ani nevím, co k tomu napsat. Pro mě to prostě bylo moc. Možná, kdybych si přečetla jednu dvě povídky, knihu odložila a pak se k ní vrátila třeba po pár týdnech, udělala bych určitě líp :-) Počáteční povídka šíleně dlouhá, nezábavná a myslela jsem, že knihu odložím. Pak se to tak střídalo, lepší povídky s horšími, kniha byla více méně na jedno kopyto. Zhrzená žena, dovolená, sex a velká láska. Celkem bych to hodnotila jako takový průměr. Nejvíce se mi asi líbila povídka Oceán vzpomínek a Inspirace. Každopádně teď už nechci romantickou knihu vidět ani na kilometr a hurá zpět k mým vraždám a thrillerům :-)
Nenáročné, oddechové čtení.
První povídku jsem četla dlouho, příběh se dlouze táhl a knížku jsem pořád odkládala. Málem mě to od čtení dalších povídek odradilo, ale dala jsem knížce šanci. Některé povídky se povedly, jiné zase méně. Nejvíce se mi líbila ta od Pauliny Swist.
Do knihy jsem se pustila převážně kvůli Pauline Swist.. Její dílo bylo opět impozantní. Musím říct, že asi nejlepší. Ostatní povídky byli také dobré, čtivé a oddechové. Až na tu první, ta mě málem odradila.
Paulina Swist opět nezklamala, ačkoli to bylo moc krátké. Některé povídky se mi moc líbily, některé se docela tahly. Některé příběhy by si zasloužily samostatnou knihu. Je to takové příjemné oddechové čtení.
Rozmary osudu - šestá povídka se mi líbila a je to znovu něco, u čeho mi je líto, že není delší, daleko delší. Chytlo mě to a bavilo. Byla to taková ta klasika, co obsahovala vše pro holky. Nebylo to tak otřepané a úplně profláknuté, právě naopak, zdálo se mi to originální. Vykouzlilo mi to úsměv na tváři, bylo to milé a co si budem, většina žen by něco takového chtěla - "ten osud", konečně. Hlavní hrdinka měla dost pech, ale zase jsem ráda, že měla tuhle příležitost, člověk jí musel držet palce. Mužského hrdinu jsem si oblíbila hned. Nemám žádnou výtku. Bylo to hezké, oddechové, šmrnclé romantikou. Dobrá kombinace. Hodnocení: 5*
Splněné sny - sedmá povídka nebyla vůbec špatná, jen už ale dojela na to, že to téma tady už bylo a četla jsem ho po několikáté. Nebylo to otravné, jen jsem tu zápletku už prostě znala a to je škoda. Základ neoriginální, to kolem zajímavé. Styl mi vyhovoval, líbilo se mi střídání pohledů, i když to nebylo tak vyvážené, jak mohlo a mělo to čtivost. Ze začátku mě zmátlo, kolik potencionálních amantů by tam bylo, ale s finálním hlavním hrdinou jsem neměla problém. Klasická šablona. Hrdinka byla taky fajn, i když občas bylo něco, co se mi nepozdávalo. Tohle byla poněkud dlouhá povídka a místy bych ji zkrátila, každopádně vyloženě stěžovat si nemůžu. Hodnocení: 4*
Oceán vzpomínek - osmá povídka byla prostě krásná. Originální a opět lituji, že neměla víc prostoru, myslím, že by si to zasloužila. Četlo se to velmi dobře, styl mi seděl a bylo to protkáno emocemi. Hlavní hrdiny jsem si oblíbila a prostě jim musela držet palce. Ukázka toho, jak život může být rozmanitý a pěkně krutý, nevyzpytatelný. Nikdo nikdy nesmí brát to co má jako samozřejmost, protože stačí hrozně málo a nemusí mu zůstat vůbec nic. Bylo to reálné, smutné, i když konec romanticky sladký a šťastný. Přála jsem jim to. Nemám nic proti. Tohle bylo hodně dobré a povedené. Dobrá práce. Hodnocení: 5*
Bláznivý last minute - devátá povídka byla naprosto bezkonkurenčně skvělá! Chci víc! Proč to nebylo delší? Rozhodně si to zaslouží svůj prostor. Stálo by to za samostatnou knihu. Bože, tohle bylo fakt úžasné. Skvěle napsané, úžasné tempo a čtivost, střídání pohledů postav. Hlavní hrdiny jsem si zamilovala, byli mi hrozně blízcí, skvěle vykresleny, charakter - ta chemie mezi nimi. Bylo to vtipné, čtivé a originální. Naprosto jsem si to užila. Nemám výtek ani slov. Ten nápad i ostatní postavy se mi líbili, zajímali mě. Moje romantická duše je potěšena a já měla celou dobu úsměv na tváři. Tohle se hrozně povedlo, jsem nadšená, skvělá práce! Hodnocení: 5*
Inspirace - desátá a poslední povídka patřila autorce, která hrála to největší lákadlo z celé knihy. Celkem rafinované, ale stálo to za to "čekání". Poznala jsem ten její standard, který byl naprosto úžasný a kterým je proslulá. Bylo to vtipné, akční, erotické. Hrozně mě to bavilo a užila jsem si to. Hlavní hrdinka, taková malá držka mi neskutečně padla do noty a její protějšek? Ou, no ten samozřejmě taky. Hrozně rychle se to přečetlo a lituju, že o té dvojici není napsáno víc. Neskutečně se k sobě hodili - jeden byl oheň a druhý olej, co se tam přilíval. Skvělá forma, střídání pohledů, styl, čtivost. Nemám nač bych si stěžovala. Báječná tvorba. Hodnocení 5*
Autorovy další knížky
2009 | Thriller |
2008 | Tichá hrůza |
2020 | Nejkrásnější dárek |
2016 | Lesní lišky a další znepokojivé příběhy |
2015 | Dárek z pravé lásky: 12 zimních políbení |
Dávám tak 2,5*/5*. Nejvíc se mi líbila povídka Neuplní. Celkově musím říct, že to bylo jako na houpačce. Jedna povídka byla skvělá, další bídná a další třeba průměrná. Některým šlo jen těžko uvěřit. Erotiku i povídky čtu zřídka a trochu jsem se bála jaké to bude ale nakonec to nebylo až tak zlé. Nicméně je to spíš takové průměrné oddechové čtení na léto. Nejvíc mě na tom asi bavilo to, že každá povídka byla od jiné autorky a tak jsem nikdy nevěděla co příjde. Ke konci jsem byla ale už krapet přeslazená, možná by mi jich stačilo jen šest.