Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/552467/bmid_zitkovske-bohyne.jpg
4
7280
7280
Fascinující příběh o ženské duši, magii a zasuté části naší historie z pera Kateřiny Tučkové. Vysoko v kopcích Bílých Karpat žily odedávna ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Říkalo se jim bohyně a své umění si předávaly z generace na generaci. Dora Idesová patří k posledním z rodu žítkovských bohyní. Jejich umění se však nenaučila, vystudovala etnografii a rozhodla se napsat o nich rozsáhlou vědeckou studii. Na konci devadesátých let objeví v pardubickém archivu ministerstva vnitra operativní svazek StB vedený na vnitřního nepřítele –její tetu, bohyni Surmenu. Dora rozplétá osudy žítkovských žen a s překvapením zjišťuje, že ačkoli se sama bohyní nestala, je i ona nedílnou součástí tajemné tradice…... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno:
2012
,
OneHotBook
Interpreti: Miroslav Táborský , Tereza Bebarová
více info...
Přidat komentář
Moc pěkný příběh. Spisovatelka si dala tu práci a napsala moc pěknou knihu. Knížka Vás nedonutí přemýšlet jen o příběhu, ale také Vás donutí k zamyšlení a trochu Vás naťukne si prověřit svazky STB co vedli na Vás. Takže ve Vás vyvolá i tyto pocity. Na druhou stranu chci a nechci vědět kdo a co na mě vedl. Vrátím se ke knize. Moc pěkné a rozhodně to není poslední knížka co si od spisovatelky přečtu.
David
Ani by mě nenapadlo, že v českých luzích a hájích může vzniknout takovéhle dílo. Žítkovské bohyně se skvěle čtou, nabízí v podstatě edukativní pohled na jednu z nejstarších českých tradic, kritiku komunismu a neméně také zamyšlení se nad vztahem muže a ženy v moderní společnosti. V tomhle směru se trochu obávám, že někteří z pánů mohou být trošku zklamaní, protože tato kniha je svým zaměřením určena spíše ženám. To ale nesráží nic na její kvalitě a jistě potěší i ty méně ješitné muže.
Opravdu dobrá kniha (a to nečtu české - jen sem tam nějakou), skvěle se četla, určitě si půjčím další.
Veľmi príjemné a inteligentné čítanie. Originálny námet, vždy a všade logická nadväznosť, deju nechýbal spád. Autorka svoj príbeh jednoducho vytvorila, skombinovala a zvládla napísať skvele. :-) Určite odporúčam.
Pripojím jeden subjektívny postreh - vonkoncom nie som odborník na túto tému, ale pri určitých ´výskumne´ zameraných častiach som mala neodbytný pocit, že čítam vedeckú prácu, na ktorú mám pripraviť oponentský posudok - lákalo ma robiť si poznámky či chystať pre autorku doplňujúce otázky (a to sa mi pri beletrii asi ešte nestalo... náznak profesionálnej deformácie). :-)
Knihu jsem dočetla asi před půl hodinou...od té doby jsem už prošmejdila google, stihla přečíst nějaké rozhovory s Kateřinou Tučkovou, mrkla na reportáž a fotky a prostě...asi nejde po přečtení téhle knihy jen tak říct, ok, tak co si přečtu dalšího? Těch pocitů a otázek je tolik, že ani nevím, co vlastně napsat...možná by bylo lepší psát komentář třeba po týdnu:) Ale asi to shrnu jednoduše - když se mě přítel ptal, o čem ta kniha je, a já mu odpovědla o žítkovských bohyních, tak ho moje odpověď samozřejmě neuspokojila. Jenže já po půlce knize nebyla schopna říct, o čem to vlastně je...o bohyních? o válce? o přírodě? o léčitelství? o ženství? o vztazích? literatura faktu? ... Tahle kniha se prostě musí přečíst...aby si každý udělal svůj úsudek... pro mě osobně velmi zajímavá četba, zejména pro to, že do nedávna jsem vůbec netušila, že nějaké bohyně z Žítkové existovaly... a navíc, styl psaní Kateřiny Tučkové mi opravdu sedl:)
Žítkovské bohyně mě provedly nádhernou krajinou, povyprávěly mi o krásných zvycích naší lidové kultury, přiblížily mi zajímavou dobou plnou zvratů, ale nedokázaly, abych si některou postavu více oblíbila, své vlastní příběhy vyprávěly odtažitě a nakonec mě ještě naštvaly úplně pitomě umělou sexuální zápletkou. Bohužel jsem od nich čekala příliš mnoho.
téma knihy samo o sobě není vůbec jednoduché, přesto kniha je napsána tak, že se čte jedním dechem. Klobouk dolů před autorkou
Není to úplně typ literatury, který bych běžně vyhledával, přesto jsem ji četl téměř jedním dechem. Moc si u ní neoddechnete, je syrová a drsná, ale také podmanivá a okouzlující. Asi jako kraj, který popisuje. Klobouk dolů před autorkou.
teprve po shlédnutí divadelního představení všechno zapadlo do sebe.
z knihy jsem nebyla až tak nadšená, jako všichni okolo. jo, přečetla jsem ji za dvě noci, ale zdálo se mi plno děsivých snů, vlastně se mi "nelíbila", drsná, zčásti prvoplánová.
Zlínské divadlo ale vytvořilo skvost. Doporučuji k návštěvě. Jedna z mála věcí, kdy se mi to líbilo víc než kniha.
Kniha se mi líbila. Dobře se mi četla. Jen mě mrzí, že není více specifikováno, co je v knize pravda a co ne. Doporučuji.
Kniha je velmi zajímavá, velmi poutavě napsaná. ALE: Trváří jako literatura faktu, nicméně se jedná o beletrii, kde cokoliv může být úplně smyšlené. A mě trochu vadí, že nakonec není moc jasné, co se opravdu stalo, nebo alespoň mohlo reálně stát a co se víceméně hodilo pro větší atraktivnost příběhu. A ten závěr...ten je tedy graduje dost laciným způsobem. I tak jsem ráda, že jsem četla a chťela bych se o tomto fenomenu dozvědět víc.
Tak intenzivní, že mě celou dobu mrazilo po zádech... Autorka má velké nadání, měla jsem pocit, že jsem s hrdiny přímo na místě...
Děj knihy, kterou jsem četla již podruhé, mne vtáhl do Bílých Karpat. Stále před spaním "běhám po kopcích Kopanic" a přehrávám si osudy z knihy. Při druhém čtení jsem objevila dříve mi uniklé kousky dějů, přesto, jak o knize přemýšlím, se k některým místům ještě znovu vracím. Přes Hrozenek jsem jako dítě (v minulém režimu) jezdívala několikrát za rok na Slovensko, nikdy mne nenapadlo, jaké poklady okolní kopce ukrývají. Jen si pamatuji, v době Velikonoc, že jsem potkávala mnoho lidí v krojích a také se tam velmi dodržovaly tradice. Letos jsem se jela na Žítkovou jen na otočku podívat, je to tak krásné místo, že jsem se rozhodla zde prožít další dovolenou. Z debat ke knize jsem si přečetla, že místní lidé nejsou z literární turistiky moc nadšení, kupodivu se údajně nejvlídněji k turistům chovají "naplaveniny". Kraj to bude asi tvrdý, hlavně v zimě.
Obdivuji paní Tučkovou jak detailně popisovala záznamy z archivu, měla jsem zlost na zakomplexovaného Klouzka, referenta Švance, vychovatelku na internátu, nebála bych se říct bachařku..... Také mne udivil fakt s robotou. Že to obyvatelům neoznámili feudálové, je pochopitelné, ale udivuje mne, že to dopustila církev. Přece, pokud byli obyvatelé negramotní, od toho byl pan farář, aby poradil, přečetl, apod. A pak se zamýšlím nad tím, jako Bůh může, ve svých úmyslech s námi, dopustit "černou magii". V naší zemi je a bylo mnoho bylinkářek, léčitelek, čarodějnic. Pokud svým uměním okolí pomáhají a neškodí, je skvělé, že tento dar dostali (jsou mezi nimi i muži). Už se moc těším na filmovou verzi.
Kniha mě hned strhla, měla jsem jí na dovolené a zhltla jí za jeden den. Nikdy bych neřekla, že četba archiválií bude tak zajímavá, ale části, kde pátrá v archívech a příběh se skládá jako puzzle, se mi moc líbily. Konec velmi podivný, můžete si myslet co chcete, já myslela na to, že přece jí muselo dojít, kdo je ta osoba s ťupkou na čele. A že by si měla dát bacha.
Každopádně velmi velmi zajímavé.
Velmi sugestivní vyprávění, kterému archivní materiály dodávají ještě více autenticity (jakkoliv jsou fiktivní). Rozhodně to ve mně bude ještě chvíli rezonovat, což jen dokládá, že se autorka trefila do myšlenkových tendencí dnešní společnosti. Na druhou stranu už bych možná některé části mohl považovat za přitažené za vlasy (např. noční návštěva u Mahdalky, abych tady moc neprozrazoval,...). Nicméně obsese zmiňovaného podobnými záležitostmi je všeobecně známá, takže vlastně sám nevím. A to je asi zrovna fakt, který mě na knize přitahuje nejvíce - hranice mezi reálným a fiktivním se tak prolíná, že jsem přístupný ji za reálnou považovat celou. V tom je její síla.
Dlouhou dobu jsem knihu odkládala, protože nemám ráda bezpráví. Teď jsem dočetla a jsem nadšená. Je psána tak, že mě nenechala v klidu jít spát. Obdivuji nashromážděné informace autorky, které jsou použity tak, že nevíte, kdy začíná fikce a končí pravda.
Zeliny mám letos nasbírané, ze zaříkávání mám strach, ale kdyby tu nějaká bohyně byla, neváhala bych ji navštívit.
Štítky knihy
čarodějnice ženy věštění pro ženy léčitelství česká literatura etnografie, národopis Bílé Karpaty žítkovské bohyně Magnesia LiteraAutorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Ach.. moc pěkné. Chválím a doporučuji audioknihu s T. Bebarovou a M. Táborským, aneb jak jen dva hlasy dokáží to, co celý divadelní soubor. Příběhem jsem byla nadšena a tak ráda bych na Bedové prodlévala více času a bohovala.. o dost více než v archivu. Originální!!! Líbila se mi propracovanost a autorčina důkladná příprava a vůbec si nemyslím, že by to bylo na úkor příběhu.