Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
Fascinující příběh o ženské duši, magii a zasuté části naší historie z pera Kateřiny Tučkové. Vysoko v kopcích Bílých Karpat žily odedávna ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Říkalo se jim bohyně a své umění si předávaly z generace na generaci. Dora Idesová patří k posledním z rodu žítkovských bohyní. Jejich umění se však nenaučila, vystudovala etnografii a rozhodla se napsat o nich rozsáhlou vědeckou studii. Na konci devadesátých let objeví v pardubickém archivu ministerstva vnitra operativní svazek StB vedený na vnitřního nepřítele –její tetu, bohyni Surmenu. Dora rozplétá osudy žítkovských žen a s překvapením zjišťuje, že ačkoli se sama bohyní nestala, je i ona nedílnou součástí tajemné tradice…... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno: 2012 , OneHotBookInterpreti: Miroslav Táborský , Tereza Bebarová
více info...
Přidat komentář
Skvělá knížka. Zůstala mi v mysli a na téma žítkovských bohyní si určitě ještě něco ráda přečtu. Občas (hlavně v první polovině) by mohla být více "drsná". Sem tam jsem se sice trošku ztrácela a třeba odstavec jsem si musela přečíst ještě jednou, ale to nedávám za vinu autorce, spíše mojí roztržitosti. Celkově jsme z ní byla nadšená a autorka má můj obdiv. Psát o době v níž sama žila jen jako malé dítě tak přesvědčivě (hlavně co se týká dokumentů z archívů tajných) je podle mě jasná sebevražda. Podle mě ale za jedna s hvězdičkou ;o)
Kniha mi přišla skvělá v tom, že přibližuje témata naší historie, se kterými jsem se zatím jinde nesetkala. A že jde o velmi atraktivní témata! Z celého díla vyzařuje preciznost, i když se samozřejmě jedná o román, ne vědeckou práci.
Příběh je zajímavý a čtivý, i když v závěru to na mě možná až "příliš zapadá do sebe".
To mi paradoxně ubralo na celkovém dojmu. Ztratila se mi z toho ta uvěřitelnost. Čtení jsem si ale užila a kniha mě navnadila nejen přečíst si další díla Kateřiny Tučkové ale udělat si i výlet do Bílých Karpat.
Za mě solidních 75 %. Možná kdyby se o té knize tolik nemluvilo, hodnotila bych výše.
Zajímavá, čtivá. Trochu jsem se obávala číst knihu, o které hodně lidí píše, jak je skvělá, že mě nemusí tak nadchnout (což se stává), ale tentokrát splnila moje očekávání!
Krásná kniha, kde se prolínají fakta s fikcí.. Při prvním seznámení s tématem této knihy jsem si myslela, že mě nezaujme, ale po prvních stránkách jsem se nemohla od knihy odtrhnout.. Především jsem byla nadšená z vykreslením osudů bohyň během měnících se řežimů na českém území..
Na to jaký to je fenomén, tak mě to teda vůbec nenadchla a nebavilo. Každou chvíli jsem měla chuť do zavřít a odnést zpět do knihovny. Neudělala jsem to a asi toho lituji. :D Celkem ztráta času.
Z této knihy přímo čiší, že autorka, stejně jako románová hrdinka Dora, musela strávit neuvěřitelné množství času přípravou v archivech, knihovnách a přímo na místě, odkud bohyně pocházely. Klobouk dolů před její důkladností!
Ta měla bohužel ale ještě vedlejší efekt, aneb - Bylo by škoda všechny ty informace v knize nepoužít. Román je tedy zahlcen dlouhými pasážemi, které mají přibližovat celou Surmeninu kauzu, ale v naprosté většině nejsou natolik důležité, aby je stálo za to pozorně číst. Přiznám se, že jsem občas přeskakovala.
Pro Doru bych si přála happyend, který nepřišel a přestože to nelze autorce vyčítat (ani skutečný život tak často nekončí), byla by to asi věc, kvůli které bych po knize znovu sáhla. Takto o tom přesvědčená moc nejsem. Na film ale zajdu.
Kniha se mi velmi líbila. Máma pochází od Trenčína a když byla malá, tak jí strašili, že jí dají k bosorkám. Nikdy by mě nenapadlo, že na té povídačce je něco pravdy. Bohyně na mě působily jako převážně milé ženy, které se vyznaly v bylinkách. Reálně na mě působilo vše, až na část, kde Dora popisuju jak Surmena zahání bouři... Knihu doporušuju k přečtení. :)
Tuto knihu jsem chtěla přečíst již před rokem, ale dostala jsem se k ní až tento měsíc. Moc jsem se na nic těšila, a proto mě zprvu zklamalo, že mě moc nebavila. Časem mě však její děj natolik pohltil, že jsem jí dočetla snad jedním dechem. Je psaná moc hezky, dokázala jsem si vše živě představit. Nejvíce se mně líbilo vylíčení tamější oblasti, zvyků, bohování, ale také Dořina cesta pátraní v archivech. Smutné bylo zacházení se Surmenou, způsobené tehdejším režimem. Poněkud mě překvapil vztah mezi Dorou a Janigenou. A ten Dořin konec. Epilog je také zajímavý.
O Bohyních ze Žitkové jsem nikdy neslyšel, o babkách kořenářkách, bylinkářkách, lídových léčitelkách, šarlatánkách, věštkyních, čarodějnicích ano, ale že si říkají bohyně ne. Ani nevím, jak jsem na tuto knihu a téma, o kterém jsem si myslel, že mě nezaujme narazil, snad někde v nějakém článku nebo recencích na DK, ale hned od začátku mě kniha zaujala už svým poetickým popisem Moravských Kopanic. Přímo Žítkovou neznám, ale okolí St. Hrozenkova a Lopeníku jsem navštívil a pro mne dosud neprobádaný kraj moravsko-slovenského pomezí pannenské přírody mě příjemně překvapil. Vždy jsem tama projížděl bez zastavení na Trenčín a tohle krásné místo míjel bez povšimnutí. Kniha nás zavádí od hluboké minulosti při honu na čarodějnice až do současnosti, kdy se vlastně nic nezměnilo. Církev, inkvizice, nacisti a komunisti. Z počátku otravné pátrání ve spisech mě také nakonec zaujalo.
Dechberoucí příběh! Nic super strhujícího co se akce týče, ale je to skvělý příběh složený z několika střípků, které se postupně doplňují z různých perspektiv a my se postupně dostáváme k tomu, jak to všechno (nejen) na Žítkové bylo....
O knížce Žítkovské bohyně jsem již slyšela jen samou chválu, ale k přečtení jsem se dostala až nyní. Byla mi sympatická už tím, že se odehrává v kraji, který není od toho mého zase až tak vzdáleného, autorka pochází také z nedaleka.
Příběh je velmi zajímavě a precizně vystavěný, autorčin styl psaní je čtivý, srozumitelný, čtenář stíhá pobírat všechny vazby mezi postavami... Velmi sympatké mi je prolínání románového příběhu s jakýmsi dokumentárním rozměrem, což na někoho může působit rušivě. Mě však toto zpracování velmi bavilo, a to zejména proto, že jsem až dosud o "bohování" a bohyních dosud nic neslyšela. Myslím, že je úctyhodné najít v dnešní době látku pro románový příběh, která by se již neobjevovala v nějaké pozměněné podobě u jiných autorů. Kateřině Tučkové se to dle mého názoru podařilo a to velmi kladně oceňuji... :)
Knížka je zajímavá, krásně napsaná,ale nějak jsem se do ní úplně nezačetla, tohle téma jde zatím nějak mimo mě
Že je to kniha, která stojí za přečtení, to je asi neoddiskutovatelné. Někdo je nadšený více, někdo méně, většinou však vzbudí hodně emocí a o to přeci jde. V dnešní době, kdy máme všeho přesmíru, jsme zahrnuti informacemi, tipy, akcemi... se najde kniha, během jejíhož čtení zapomeneme na okolní svět, dostaneme se někam dávno do historie a se zatajeným dechem sdílíme příběhy (a je úplně jedno jesti jsou zcela autentické, protože kdo ví...). Hodně mě to dostalo a mám chuť (jako už přiznalo více čtenářů) jet se podívat do míst, kde se děj odehrává. Klobouk dolů před paní autorkou, jak dokáže nashromáždit tolik materiálu a ještě z toho napsat poutavou knihu!
Četlo se pěkně, téma zajímavé: léčitelství, bylinky, režim... Akorát že citované dokumenty se tvářily jako opravdové, ale autorka dodává, že se jen opravdovými dokumenty inspirovala, to mi vadilo, že je předkládá takovou formou. Vím, že jde o příběh inspirovaný skutečnými událostmi, ale o to víc mi při čtení začalo vadit, že nevím co je pravda a co fikce. "Donutilo" mě to vypůjčit si další knihy o žítkovských bohyních, např. od Jiřího Jilíka, kde jsou pouze skutečná fakta, to mou touhu po pravdě uspokojilo:)
Jinak doporučuji jako zajímavou knihu, která vás přiměje pátrat po dalších informacích:)
Nádherná kniha! Už dlouho se mi nestalo, abych něco přečetla takřka jedním dechem během jediné noci! Úžasné!
Štítky knihy
čarodějnice ženy věštění pro ženy léčitelství česká literatura etnografie, národopis Bílé Karpaty žítkovské bohyně Magnesia LiteraAutorovy další knížky
2012 | Žítkovské bohyně |
2022 | Bílá Voda |
2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
2014 | Fabrika |
2018 | Vitka |
Ufff, tak už jsem si zase "ospravedlnila" mou oblibu pouze v zahraničních autorech. Po velké reklamě a veskrze pozitivních recenzích na knihu, jsem i já dala šanci české autorce. BIG MISTAKE. Moc a moc jsem se přemáhala s tím, abych knihu vůbec dočetla. Nejvíce mi drásalo nervy vyšetřování a čtení ve spisech. Jednu hvězdičku dávám jen proto, že ten kraj znám a povídačky o bohyních jsem také slyšela:)