Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
Fascinující příběh o ženské duši, magii a zasuté části naší historie z pera Kateřiny Tučkové. Vysoko v kopcích Bílých Karpat žily odedávna ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Říkalo se jim bohyně a své umění si předávaly z generace na generaci. Dora Idesová patří k posledním z rodu žítkovských bohyní. Jejich umění se však nenaučila, vystudovala etnografii a rozhodla se napsat o nich rozsáhlou vědeckou studii. Na konci devadesátých let objeví v pardubickém archivu ministerstva vnitra operativní svazek StB vedený na vnitřního nepřítele –její tetu, bohyni Surmenu. Dora rozplétá osudy žítkovských žen a s překvapením zjišťuje, že ačkoli se sama bohyní nestala, je i ona nedílnou součástí tajemné tradice…... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno: 2012 , OneHotBookInterpreti: Miroslav Táborský , Tereza Bebarová
více info...
Přidat komentář
Kniha mě moc příjemně překvapila. Byla mi doporučena, sama bych si ji podle názvu a obalu určitě nevybrala. Občas kritizovaný způsob vyprávění, kdy se osudy odkrývají pomocí spisů Gestapa a Stb, se mi moc líbil, necítila jsem, že by tím plynulost děje nějak strádala. Moc se těším na již koupenou Gertu Schnirch
Obě knihy - Vyhnání Gerty Schnirch i Žítkovské bohyně jsou neobyčejně silné, zanechají dojem napořád a donutí se hluboce zamyslet nad tím, jaký to všechno má smysl,.... obě by měly být povinnou školní četbou doplněnou o kvalitní výklad dějin.
Těším se na další knihy Kateřiny Tučkové, je to mimořádná spisovatelka, která jde opravdu do hloubky a nebojí se těžkých a kontroverzních témat, o nichž se dodnes vesměs raději mlčí. Snaží se o vyváženost - nic tam není jen černé a jen bílé...s odstupem času si obě knihy přečtu znovu.
Moc se mi líbila, autorka si musela dát neskutečnou práci sehnat všechna ta fakta o žítkovských bohyní, měla překvapivý závěr. Tuhle knížku si prostě musíte přečíst.
Poprvé před dvěma lety jsem se přes ten děsuplný úvod nepřenesla. Oprašovala jsem tu knížku a jinak ji jen obcházela obloukem. Podruhé před rokem, pod pohrůžkou vrácení, už jsem se začetla, ale ze začátku ještě s obavami a nedůvěrou, jestli to není jen nějaká kurzem tvůrčího psaní zavánějící slohovka. Dočetla jsem plna obdivu k systematičnosti práce a odvaze autorky pustit se do víceméně pravdivého příběhu, o kterém neví, kam ji dovede, a jestli bude stát za to. Od té doby jsem si už jistá, že Kateřina definitivně je spisovatelka, a to dobrá. A doufám, že už přestala psát ty smyslu prosté disertační práce a zase plodí pořádný kontroverzní román, nejlépe na nějaké palčivé nebo uhrančivé téma, tak jak na to má talent.
Musím říct, že kniha je neuvěritelná. Ačkoliv bych nikdy nevěřila, že by mne takové téma tak zaujalo, knihu jsem skutečně četla jedním dechem! Prolínání fikce a skutečnosti je skvělým prvkem! Mohu jen doporučit.
já jsem knihu četla asi před 1,5 rokem. Až teď s odstupem času sama na sobě zjišťuju, jak moc se ve mě usadila. Když se s někým bavím o knihách, pokaždé jí zmíním, vyprávím se zaujetím mluvím o tom, jaký na mě měla vliv. Když slyším o Hrozenkově, pokaždé si vzpomenu na Žítkovské bohyně, na ty silné ženy, které dokázaly přežít všechny společenské vlivy, války, vlády jen ten komunista jim byl osudným,
Kateřina Tučková sice umí psát způsobem, který mě vtáhne do děje a podněty reality spolehlivě utlumí ale nesmí mi popisovat pročítání archivních svazků. S něčím podobným jsem počítal, nicméně tato očekávání nezmírní celkové zklamání. Přibližně pětina knihy šla jako po másle, zbytek dost bolel. Téma rozhodně zajímavé, dotknout se světa, který u nás vytlačila katolická misie a pozdější politicko mocenská genocida tradiční kultury. Tomuhle já strašně fandím, takovému protkání s přírodou, viz. Estonsko.
Velmi zajímavá kniha, velmi zajímavé téma. I když mi trochu trvalo se do knihy začíst, nemohla jsem si zvyknout na její formu. Zhruba od půlky jsem se od ní ale už nemohla odtrhnout, nemohla jsem se dočkat, jak to dopadne s hlavní hrdinkou. Závěr zvláštní, ale přesto se mi kniha líbila. I když je od Kateřiny až druhá v pořadí, Gerta mě zaujala více ;)
Bohování. Moudrost. Vědění sahající až do středověku. Uzavřený svět žen se znalostmi, které mohly pomáhat lidem, co k bohyním přišli prosit o pomoc. Nebo prý i škodit lidem, co se bohyním znelíbili.
Velmi poutavá kniha.
Právě jsem dočetl skvělé Vyhnání Gerty Schnirch a čekám, s jakým příběhem přijde autorka příště.
Kniha s velikým "K." Jedna z těch, kvůli které "svítíte s baterkou do rána pod peřinou" :) Napínavá, zajímavá, nepustí vás, dokud jí nepřečtete do konce.. Doporučuji každé ženě (i "osvíceným" mužům :))
Opravdu velmi zajímavá kniha. Nezvyklé téma, které vás nutí číst a přemýšlet. Nebo přemýšlet a číst. Opět top v mé knihovně . Doporučuji k přečtení.
Myslím, že o této knížce budu ještě dlouho přemýšlet. Nejlepší by bylo si ji asi hned přečíst znovu a myslím, že by mi došla ještě spousta skutečností! Rozhodně doporučuji!
Me se knizka ze zacatku moc libila, libil se mi styl psani, bylo mi to hodne blizke. Ale jakmile jsem docetla, tak jsem zjistila, ze jsem ten konec nejak nepochopila?! Co se stalo Dore a kdo to teda byl, kdo sel na navstevu Baglarce?....asi mam dlouhe vedeni a mela bych si to precist znova, ale tohle me zklamalo, ze se mi do toho ani nechce....
Velice zajímavé téma, dobře zpracované, rychle až hltavě čitelné. Kateřina Tučková píše tak, že se čtenář do děje vcítí a těžko odliší realitu od fikce. O žítkovských bohyních se jaksi nemluvilo a nepsalo, krom prací Jiřího Jiljíka a regionálního tisku, proto je příběh čarování, věštění, zaklínání a alternativního léčení tak okouzlující. Navíc příhraniční zapomenutý a tím pádem krásný kraj Kopanic.
Dovolím si jeden spoiler: Kdo zabil Doru Idesovou?
Jedna z knih co se čtou jedním dechem s překvapivým a tajemným koncem..
Nepříjemně reálná fakta, drsný příběh a horská vesnice. Škoda že podle knihy už tradice bohyní zaniká.
Po dlouhé době opravdu "Kniha".
Jedna z nejlepších knih, jaké jsem dosud četla. Za vyzdvihnutí stojí rozhodně originální námět, určitě nejsem sama, komu tato kniha objevila samotnou existenci fenoménu bohyní. Respekt zaslouží způsob, jak autorka prostřednictvím mimořádně čtivého a dobře vystavěného románu dokázala předat obsáhlou znalost o bohyních a bohování. Pasáže se strohými archivními záznamy mě nijak nerušily, myslím, že ve struktuře románu měly své místo a tvořily kontrast s tak trochu nespoutaným životem bohyní. Jedná se rozhodně o román, který člověku tak trochu zamává s emocemi, a takové mám ráda.
Po přečtení knihy jsem hodně rozladěná. Osudy popisovaných žen byly bezpochyby velmi těžké, velmi znepokojující. Kniha je emotivní, smutná, ale i poutavá. Jen mi tak trošku nesedl styl psaní. Obsahuje hodně záznamů, údajů z archivů. Chápu, že jsou to kompletní údaje, ale některé části jsou díky tomu hodně hodně vleklé. Celkově bych knihu ale doporučila.
Štítky knihy
čarodějnice ženy věštění pro ženy léčitelství česká literatura etnografie, národopis Bílé Karpaty žítkovské bohyně Magnesia LiteraAutorovy další knížky
2012 | Žítkovské bohyně |
2022 | Bílá Voda |
2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
2014 | Fabrika |
2018 | Vitka |
Přímo tuto knihu neodsuzuji, ale přečetla jsem jí jen do půlky, pak jsem se k ní nemohla dostat... Nějak mě nenadchla...