Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/552467/bmid_zitkovske-bohyne.jpg
4
7266
7266
Fascinující příběh o ženské duši, magii a zasuté části naší historie z pera Kateřiny Tučkové. Vysoko v kopcích Bílých Karpat žily odedávna ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Říkalo se jim bohyně a své umění si předávaly z generace na generaci. Dora Idesová patří k posledním z rodu žítkovských bohyní. Jejich umění se však nenaučila, vystudovala etnografii a rozhodla se napsat o nich rozsáhlou vědeckou studii. Na konci devadesátých let objeví v pardubickém archivu ministerstva vnitra operativní svazek StB vedený na vnitřního nepřítele –její tetu, bohyni Surmenu. Dora rozplétá osudy žítkovských žen a s překvapením zjišťuje, že ačkoli se sama bohyní nestala, je i ona nedílnou součástí tajemné tradice…... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno:
2012
,
OneHotBook
Interpreti: Miroslav Táborský , Tereza Bebarová
více info...
Přidat komentář
Román rozprostřený do dvou rovin. Na jedné straně rovina racionální, která nahlíží na osud bohyní jako na nešťastnou shodu náhod a na druhé straně stojí události magické, nepochopitelné, které vás však utvrzují v tom, že snad opravdu existuje něco mezi nebem a zemí...Napínavý příběh vás pohltí a navíc obohatí z hlediska kulturně-historického.
Prvně jsem si knihu půjčila a vrátila bez přečtení - chyba!! Děj byl velmi poutavý, členitý a rychle čtivý, nedalo se přestat :-) během čtení jsem často přemýšlela, co je relatila a co pouze fantazie autorky. Překvapivý konec. O problematice bohyň si určitě vyhledám další informace a zdroje.
Vynikající ve všech směrech. Možná později svůj komentář rozšířím, teď v sobě zpracovávám dojmy z knihy. Vzbudila ve mně zvědavost, zájem a určitě i pocit lítosti a lidského zmaru.
Jihomoravská příroda, bohemistika, dějiny umění – to vše inspiruje tuto 36 letou spisovatelku k tvorbě, která zanechává v čtenáři hluboký zážitek. Za její první román – Vyhnání Gerty Snirch – obdržela cenu Magnesia Litera 2010.
Nyní je rok 2012 a Kateřina Tučková vydává Žítkovské bohyně. Dílo opředeno dávnou tradicí žen, léčitelek, věštkyň a vědem.
Přenesme se několik desítek let zpět, do vysokých kopců Bílých Karpat, do pohraničních vesnic, kde lidé dbají na tradice a kde se nachází skupina žen provozující bohování. Své umění předávají z generace na generaci, pomáhají s nesnázemi, věští z vosku a ovlivňují počasí. Každý kdo má nějaké větší trápení se na ně obrací s prosbou. Bohužel ne všem se toto „šarlatánství“ zamlouvá a ne všichni jsou schopni udržet se u dobra a nepodlehnout zlu.
Knihou nás provází Dora Idesová, poslední z rodu žítkovských bohyní. Dívka, o kterou se po smrti matky stará teta Surmena. Stává se tak andzjelem - prostředníkem mezi lidmi, kteří chtějí pomoci a mezi bohyněmi. Tohoto úkolu se zhosťuje až do doby, než si pro Surmenu přijde policie. A zde dochází k nalomení života dětí, Surmeny a samotného příběhu. Surmena je odvedena do psychiatrické léčebny, Dora do internátu a malý bratr Jakoubek do zařízení pro postižené. Všichni jsou od sebe odtrženi a není jim dovoleno se jakkoliv vídat.
Autorka nás v knize pomocí zápisů STB, dopisů a příběhů střídavě zavádí do minulosti, do života bohyní a do přítomnosti, k dospělé Doře, která píše diplomovou práci na toto téma. Snaží se pomocí zarchivovaných dokumentů zjistit, proč byla Surmena odvedena. Dostává se až k informacím, které měly být skryty a které její smýšlení posouvají na jinou úroveň. Zjišťuje, že ne všechno bylo tak, jak vypadalo. Na povrch se dostává celá zamotanost, nevysvětlitelnost činů a vztahů, která se mezi obyvatelemi pohraničních vesniček děla a děje. Překvapivé zjištění postupně zapadá do celku. Čtenářům se dostává cenná kopa informací, která není tak snadno zkousnutelná, přesto neocenitelná. Sama jsem měla problém se vyznat a neodklonit myšlenky někam jinam. Když se dostanete přes tuto náročnost, dostanete se k ději, který ve Vás zanechá otázku. Byly bohyně skutečné? Máte chuť sednout na vlak a do tohoto kraje se jet podívat, prozkoumat tam všechny popisované kouty, chaloupky a vidět vše na vlastní oči. Kniha se opírá o skutečné události, které se v době druhé světové války i sáhodlouze zpět, děly. Ač to už nikoho nemůže zase tolik překvapit, tak člověk stejně neustále kroutí hlavou a je mu pouze z té představy nevolno. I v této knize autorka zmiňuje děsivé činy, které byly na ženách páchány.
Čím déle Dora pracuje, tím se dostává hlouběji do podstaty svého zkoumání. Zjišťuje, že ač se sama bohyní nestala, tak je součástí tradice. Je děsivé prokletí pouhou fikcí a nebo je to skutečnost?
Celou dobu Vás autorka napíná, seznamuje Vás s dalšími a dalšími postavami, které udávají celému počátečnímu příběhu nový rozměr. Jako ve všech příbězích je i zde nastolena nemilosrdnost lidských životů. Celková surovost života Dory je ještě více zdůrazněna tím, že žije sama bez rodičů a jakéhokoliv příbuzenstva. V internátě musí prožít své a čelit všemu, co je na ní spácháno a ještě se snaží starat o postiženého bratra. Už jen při této představě jsme s Dorou svázáni a snažíme se ji pomoci při vyřešení záhady s její tetou a celým příbuzenstvem. Mladé autorce se podařilo neuvěřitelným způsobem zobrazit život tamějších žen, které podléhaly chudobě, přesto byly silné a nenechaly se ničím zastrašit. Každá bohyně má v příběhu své místo a je jí věnováno několik řádků.
Nebudu prozrazovat jak příběh skončí. Sama jsem byla zaskočena a po zaklapnutí jsem nebyla schopná přemýšlet o ničem jiném. Příběh mnou prolezl skrz na skrz a jen tak mě neopustí.
Kniha s originálním tématem, doplněna fotografiemi, které příběhu dávají reálnost. Již skoro zapomenutý folklór se vynořuje na povrch. Těch několik let, kdy autorka na příběhu pracovala, stálo za to čekání.
Na knihu jsem se velmi těšila, rodina pochází z blízkosti místa děje, něco o bohyních jsem věděla a četla už dříve. Téma je jistě zajímavé, ale mám pocit, že příběh se od druhé poloviny dal zpracovat poněkud poutavěji. Jinak hezký román, vracet se k němu ale asi nebudu.
Moc zajímavé téma, styl autorky mi sedí. Nevadilo mi ani proložení textu spisy z archívu, dobře to dokreslovalo příběh. Vyhnání Gerty Schnirch mě ale dostalo více, ale je to možné dané tím, že Gertin příběh se mě dotýkal víc osobně - pocházím z česko-německé rodiny.
Zajímavá knížka mladé autorky o místech a ženách,které žily svůj prostý život spojený blízce s přírodou a Bohem a nepřipadaly si možná tak jiné,jako jiní jsme dnes spíše mi.Proto tak často hledáme něco jiného,duchovního,a bohužel,upínáme se na různé ,,bohyně ,, dnešní doby....Kde není víra,tam je pověra.A proto je mi líto těch obyvatel Žítkové a okolních osad,kam po přečtení knihy lidé dělají nájezdy,dokonce i autobusovými výlety a hledají...Pán Bůh ví co...
Z této knihy mám rozporuplný pocit. Na jednu stranu zajímavý příběh, na tu druhou docela nuda, způsobená podrobnými spisy, atd. Na české poměry ale nadprůměrná kniha.
Kniha dobře napsaná, odhalila mi krásné tajemství, obdivuji kvalitní a podrobný sběr podkladu, pro mě překvapivý i závěr knihy. Doporučuji přečíst.
Velmi čtivá a zajímavým způsobem napsaná kniha o ještě zajímavějším fenoménu moravských bohyní. Přečetla jsem ji jedním dechem.
Čekala jsem víc.... Než kniha přišla na pult, bylo to tzv. davové šílenství. Táto tématika mě hodně zajímá, a proto mě to bohužel zklamalo. Chvílemi jsem se v tom ztrácela, ani jsem ji nedočetla do konce, což mě mrzí. Nevtáhla mě prostě do děje.
Jak u Vyhnání Gerty Schnirch, tak u Žítkovských bohyní jsem si paralelně se čtením pokládala otázku: Jak to jen autorka dělá, že je tak těžké se od příběhu odtrhnout? Proč není možné číst knihu na etapy, ale na "jeden zátah"? A ještě k tomu všemu před neúprosně se blížícím zkouškovém!
Ale ne, na etapy to opravdu nejde - už jen kvůli všudypřítomným záhadám, pověrám, napětí a hlavně kvůli spletitým osudům a životních příběhů bohyní a samotné Dory, které se čtenář snaží rozluštit co nejdříve.
Autorce patří i obrovský obdiv za to, s jak velkou pečlivostí přistupuje ke sbírání historických materiálů, konzultacím s pamětníky, s odborníky...to musí být neskutečná práce! Tím nám, čtenářům, rozšiřuje obzory a nepředkládá jen smyšlené a abstraktní příběhy, ale lidské osudy stojící na doložených faktech.
A je to jeden z hlavních důvodů, proč jsem z tvorby Kateřiny Tučkové tak nadšená!
Kniha mne celkem příjemně překvapila, pátrání v minulosti připomínalo detektivku a autorčin styl je čtivý. Ať už si o fenoménu "bohyní" myslíme cokoli, je zajímavé se o tomhle málo známém koutě naší země a jeho tradicích dozvědět víc. Závěr byl také docela překvapivý, alespoň pro mne.
Musím říct, že knihu , s takovým tématem, od české autorky bych si normálně nekoupila, ale naprosto mě překvapila, jsem nadšená,
opravdu dobré a zajímavé čtení, dokonce napínavé. Budu muset zkusit i něco jiného od této spisovatelky.
Nádherný příběh čte se jedním dechem! Už se těším na další knihu od této spisovatelky. Doporučuji!!!
Tato kniha se velmi rychle zařadila mezi nejlepší knihy, které jsem letos přečetl. Velmi silný příběh.
Štítky knihy
čarodějnice ženy věštění pro ženy léčitelství česká literatura etnografie, národopis Bílé Karpaty žítkovské bohyně Magnesia LiteraAutorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Překrásná kniha a jedna z mých nejoblíbenějších. Myslím, že autorka se stane také brzy velmi uznávanou spisovatelkou, o které se bude učit. Kniha mě vtáhla do světa magie, věštění a umění bohyní, což je něco, co mě baví a zajímá. Drsný byl ale celý děj i osud tamních žen. Knihu si musíte přečíst, jak se začtete, nejde odložit.