Živá třída: Vyučování a kolektivní vědomí
Christopher M. Bache
Tato objevná práce na poli vyučování a transpersonální psychologie zkoumá dynamiku kolektivního vědomí ve třídě. Kombinuje vědecký výzkum s poznatky z třicetileté osobní praxe. Autor zkoumá jemné vlivy, které neviditelně vyzařují z učitelů během jejich práce – nezamýšlené kognitivní rezonance, k nimž dochází mezi učiteli a studenty ve třídě. Ačkoli jsou tyto synchronicity tradičními akademiky často přehlíženy, Bache ukazuje, že k nim dochází příliš často a jsou příliš konkrétní na to, aby je bylo možno odbýt jako pouhé shody okolností. S odvoláním na teorii morfických polí Ruperta Sheldrakea tvrdí, že správně vedené kursy generují „pole učení“, formy kolektivního vědomí, které mají potenciál iniciovat nové vhledy a překvapivé osobní transformace. Kniha překračuje rámec teorie a obsahuje řadu studentských příběhů a praktických doporučení a strategií pro učitele, kteří chtějí začít pracovat s těmito poli učení a pozdvihnout tak své vyučování na vyšší úroveň vědomí.... celý text
Literatura naučná Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2015 , Carpe MomentumOriginální název:
The Living Classroom: Teaching and Collective Consciousness, 2008
více info...
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2015 | Živá třída: Vyučování a kolektivní vědomí |
2024 | LSD a mysl vesmíru: Diamanty z nebes |
Strhující práce, která u nás představuje průkopnický překladatelský počin v širokém poli nového oboru kolektivní inteligence. Autor je vyučujícím na druhořadé univerzitě v americkém státě Ohio, kde povětšinou prakticky orientované studenty bez větších intelektuálních dispozic a ambicí učí filosofii a religionistiku. Celá kniha je tak mimo jiné demonstrací toho, že aktivní přístup univerzitního učitele, který svou práci bere opravdu vážně a nemá ji pouze jako doplněk ke své vědecké kariéře, dokáže – v Bacheho světě doslova – zázraky. Coby absolventovi údajně "nejprestižnější" české univerzity mi bylo místy až smutno, že to, co jsem během svého studia zažíval v seminářích, se (dle mého) ideálnímu modelu, který je popisován v knize, nepodobalo ani zdaleka. Pokud se poštěstí a kniha se mezi adepty učitelského řemesla rozšíří, můžeme snad doufat v budoucnost, v níž pravidelná návštěva fyzické budovy univerzity začne mít opět smysl.