Život Henry Brularda
Stendhal (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/211553/bmid_zivot-henry-brularda-FIg-211553.jpg
4
3
3
Kniha o životě Henry Brularda je svéživotopisné dílo autorovo. Stendhal (vl. jm. Henry Beyle), zachycuje tu s jiskřivou ironií a vtipem nejen dobu svého dětství, údobí vyspívání, soukromé osudy a milostná dobrodružství, alepopisuje i své významné postavení ve veřejném životě, které zaujímal v pohnuté době napoleonských válek. V tomto díle, které je torzem, ostře analyzuje a soudí především sebe a pak i svou dobu, společnost, její myšlenky, politiku i umění.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 1958 , Mladá frontaOriginální název:
Vie de Henry Brulard, 1890
více info...
Přidat komentář
Snažila jsem se, hodně jsem se snažila, přesto jsem nedočetla. Tak možná někdy příště...
Štítky knihy
životopisné, biografické romány spisovatelé autobiografické prvky 18.-19. století 19.-20. století
Autorovy další knížky
| 1961 |  Červený a černý |
| 1969 | Kartouza parmská |
| 1988 | Lucien Leuwen |
| 1964 | Římské procházky |
| 1961 | Armance / Lamiela |
Stendhalova autobiografie s názvem Život Henry Brularda se nese v rozmarném a hravém duchu, přitom ale prozrazuje na svého autora mnohé z oblastí mnohem vážnějších a truchlivějších, přitom se nevyhýbá ani ostré kritice svého okolí, doby a společnosti. Mohlo by se zdát, že takováto próza se bude číst lehce a odsýpajícím tempem, ve skutečnosti je tomu ale přesně naopak. Skutečnost je totiž taková, že přestože se jedná o autobiografii, není to životopis s pevně daným rámcem a ctícím klasická pravidla. Stendhal sestavil mozaiku zážitků, která skáče z místa na místo, z jednoho roku do druhého, sem a tam a zase zpátky a ještě jednou křížem krážem. Události na sebe nikde nenavazují, prostě se někde na pozadí stanou a jede se dál nebo se skočí někam jinam. Plejáda vedlejších postav je doslova neuchopitelná a obávám se, že mi v mysli neutkvělo jediné jméno (tím spíš, že mi bylo vlastně úplně jedno, jakou roli zde kdo zastával). Dalo by se to klasifikovat jako šum na pozadí, z něhož vystupují Stendhalovy glosy, komentáře, stanoviska, kritiky a pochvaly. Stydím se přiznat, že ani ty mě kdovíjak nezaujaly. Kniha navíc končí náhle a bez happy endu, jakoby to Stendhala přestalo bavit. Já jsem na tom byl podobně, jen se mi to přihodilo mnohem dříve.