Život pochází ze života

15.09.2022

Myslím, že toto vydání je jen takový opis knihy Prabhupáda, která je dle mého názoru brilantně napsaná. Jsou tu sice střípky do vyšších sfér, ale bohužel to asi většinu lidí odradí.

Zařadil jsem tuto knihu do nedočtených. Přečetl jsem jen první část rozhovorů Prabhupády se svými žáky a částečně jen dopisy společnosti s nějakým vědcem, kde se dohadují o pravdivosti svého náboženství a na druhé straně vědeckého pojetí světa. Tyto rozhovory i dopisy jsou datovány kolem roku 1973. Myslím si, že se svět už posunul od té doby a z mého pohledu bych nezatracoval jak náboženství, tak ani vědeckou cestu. Některé věci mi zazněly hodně pomateně.

30.09.2020

První polovina knihy je o hádání se s vědci o tom kdo má pravdu, jestli on nebo oni za pomocí argumentačních faulů. Objevuje se tam můj oblíbený "protože vědci neví všechno, to znamená, že já musím mít pravdu".

No, nemusíš...

Druhá půl je autorův osobní pohled na víru. Kniha mě nikam neposunula. První půlku doporučuji přeskočit.

28.01.2020

Perfektní - jako vždy. Téma je jasně, stručně a srozumitelně vysvětlené. Není co dodat.

31.12.2017

Tuto knihu jsem přečetla před zhruba pěti lety a je to pro mne jedna z prvních knih od Šríly Prabhupády, která se mi dostala do rukou a která se mi svým pojetím velmi líbila. Píše se v ní, že život pochází ne z hmoty, ale z duše. Ten, kdo se zajímá o duchovní rozvoj a přemýšlí nad hlubším pojetím - smyslem života - pro toho je kniha určena.

27.12.2017

Ako všetky ostatné Prabhupádove knihy - snaha o "vedecké" podloženie svojich názorov, k tomu citáty osobností a zúfalá snaha ukázať, že všetci ostatní sa mýlia, len autor a jeho hnutie majú pravdu.
Knihu som dostal darom od človeka, ktorý ju kúpil v podstate omylom od chlapíka na ulici (až potom zistil, koho podporil) a hoci s knihami zaobchádzam úctivo, túto vec som po pár stranách znechutene hodil do skrine.
Ak už nič, aspoň tá obálka je pekná.

Tato kniha mě definitivně přesvědčila o (z mého pohledu) slepé uličce personalistické větve hinduismu. Pokud někdo v rámci své duchovní cesty cítí potřebu se dětsky dohadovat s vědci a přesvědčovat je o své pravdě a navíc přepis těchto komických hádek vydat knižně, pak ho bohužel nemohu uznávat jako duchovní autoritu. Obsažená hinduistická faktografie není nezajímavá, přestože nedokáže vykompenzovat ubohou, bigotní, dogmatickou hádku (diskuzi to nepřipomíná ani vzdáleně).
Přestože mě kniha odradila od tohoto hnutí, jsem jí vděčný, protože mé hledání posunula dál. Nakonec skončilo u zenového buddhismu.