Život pochází ze života přehled
Šrí Šrímad A. Č. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda
Výzva moderní vědě. Ranní procházky s Jeho Božskou Milosti AC Bhaktivedanta Swami Prabhupada.
Duchovní literatura Náboženství
Vydáno: 1995 , Bhaktivedanta Book TrustOriginální název:
Life Comes From Life, 1990
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Život pochází ze života. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (9)
![Miruneček Miruneček](https://www.databazeknih.cz/img/users/39_/396694/m_mirunecek-P2G.jpg?v=1663255238)
![2 z 5 2 z 5](img/content/ratings/2.png)
Myslím, že toto vydání je jen takový opis knihy Prabhupáda, která je dle mého názoru brilantně napsaná. Jsou tu sice střípky do vyšších sfér, ale bohužel to asi většinu lidí odradí.
![kirkpatrick kirkpatrick](https://www.databazeknih.cz/img/users/empty.jpg?v=1446561771)
Zařadil jsem tuto knihu do nedočtených. Přečetl jsem jen první část rozhovorů Prabhupády se svými žáky a částečně jen dopisy společnosti s nějakým vědcem, kde se dohadují o pravdivosti svého náboženství a na druhé straně vědeckého pojetí světa. Tyto rozhovory i dopisy jsou datovány kolem roku 1973. Myslím si, že se svět už posunul od té doby a z mého pohledu bych nezatracoval jak náboženství, tak ani vědeckou cestu. Některé věci mi zazněly hodně pomateně.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Život pochází ze života v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 46x |
ve Čtenářské výzvě | 5x |
v Mé knihovně | 89x |
v Chystám se číst | 13x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
2012 | ![]() |
1998 | ![]() |
1995 | ![]() |
1993 | ![]() |
2008 | ![]() |
Jeden z typických kousků literatury dotýkajících se problematiky střetu vědy a víry, v němž svámí Prabhupáda válcuje „zcestné teorie slepé západní materialistické vědy“, které vyvrací nadčasovými poznatky pramenícími z védské mytologie.
Se sebevědomou nadřazeností (hraničící až s arogancí) se svámí naváží do nejrůznějších vědeckých teorií, jimž vytýká jejich bludařství na poli skutečného poznání – které podle něj je možné dosáhnout jen prostřednictvím té víry, kterou reprezentuje on sám. Ve skutečnosti zde vychází najevo, že nejde o střet duchovních poznatků s vědeckými, ale že svámí Prabhupáda prozrazuje jeho úplnou neschopnost porozumět základním vědeckým teoriím a západnímu myšlení vůbec. Přitom to, co kritizuje, nejsou vědecké poznatky a teorie, ale jeho vlastní představy o nich – které odpovídají mentalitě středověkého inkvizitora. Už jen skutečnost, že se svámí zamotává do této problematiky ve snaze dokazovat svou pravdu, vypovídá o jeho základním mezikulturním neporozumění, ve kterém se nacházel.
Dnešní optikou lze takové dílo číst jako dobovou výpověď pionýrského střetávání myšlení tehdejšího tradicionalistického hinduistického hnutí s moderním sekularizovaným světem (70. léta 20. stol.), jeho tradiční důraz na duchovní aspekty života v opozici vůči západnímu materialismu a vědeckému scientismu. Lze z toho (zejména z druhé poloviny obsahu knihy) čerpat určitou inspiraci pro duchovní život a etiku, ale rozhodně to nelze brát vážně jako pomůcku sloužící k lepšímu porozumění zákonitostem světa, života, kosmu, problematiky vývoje lidstva atd. – za což se přitom kniha vydává. V tomto ohledu totiž kniha svádí do stejné propasti neporozumění vyplývající z neschopnosti rozlišovat duchovní a vědecké pravdy, v jaké se tehdy nacházel svámí Prabhupáda a jeho stoupenci, a poskytuje tak na poli poznání bohužel jen medvědí službu.
Je zajímavé porovnat myšlení svámíno Prabhupáda s jiným jeho indickým současníkem Paramahansa Jógánandou (viz skvělý Životopis jógina), který v době před Prabhupádou taktéž působil na Západě. Jógánana totiž na rozdíl od Prabhupáda porozuměl západní mentalitě a západnímu náboženství (křesťanství) a uměl tak adekvátně a srozumitelně pojednávat o podstatě indických duchovních nauk bez náboženského fundamentalismu.