Životní terno
Fredrik Backman
Je noc před Štědrým dnem a nemocniční chodbou kráčí žena v tlustém šedém svetru, aby si odvedla jednoho z nás. Má s sebou desky se jmény nás všech: pětileté holčičky trpící rakovinou, která se bojí „mimouzemšťanů“, dvacetiletého mladíka láskyplně leštícího pivní sklenici ve vysněném baru, pětačtyřicetiletého muže, který uhání tmou v drahém autě a hledá, do čeho by narazil. Jeden z nás dnes přijde o život, pokud se pro něj někdo jiný dobrovolně neobětuje. Jenže nestačí pouze zemřít - život totiž není jen to, co právě končí. Život jsou i všechny minulé události.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , HostOriginální název:
Ditt livs affär, 2017
Interpreti: Pavel Soukup
více info...
Přidat komentář
Čekala jsem vánoční příběh, ale ne s takovou hlubokou tématikou, která mi sevřela srdce hned na začátku v úvodu autora. „A tak jsem ve tmě přemýšlel o životních volbách. O tom, jak každý den, na každém kroku, dáváme přednost jedné cestě před jinou. Cestujeme, zastavujeme se, hrajeme si, schováváme se, zamilováváme se, opouštíme se nebo usínáme těsně vedle sebe. Ve spánku dýcháme spolu s našimi bližními. Občas možná potřebujeme někoho, kdo námi každé ráno pořádně zatřese, abychom si uvědomili, jak rychle letí čas. Abychom měli na paměti, o co všechno přijdeme, jestliže si nedáme pozor."
„...a tak jsem tu noc při psaní přemýšlel, co se vlastně stane, když založíte rodinu a přestanete být ve svém životě nejdůležitějším člověkem. Přemýšlel jsem, jak by mělo vypadat úplně nesobecké chování. Uvažoval jsem o tom, kvůli komu bych byl ochotný zemřít a pro koho bych byl ochotný obětovat život. A jaký je mezi tím rozdíl."
•
Tenká knížečka je doplněna ilustracemi a díky krátkým kapitolám knihu rychle přečtete, ale myslím, že k tomuto tématu by se dala vymyslet delší kniha s více promyšleným příběhem. Dá se říct, že je to úvaha o tom co člověka dokáže změnit a co všechno je ochoten podstoupit. Přijde mi, že to autor kapku odflákl.
•
Po přečtení jsem měla divný pocit, snažila jsem se knihu pochopit a přijít na to, jaký měla kniha záměr. Dle mého názoru kdo dostatečně nevnímá to, co právě čte, tak nedokáže správně pochopit co tím chtěl autor říci a je to pro něj ztráta času.
•
Dokázali byste položit život za život někoho jiného? Ale ne jen umřít, nikdy byste neexistovali. Nic by po vás nezbylo...
Jsem člověk, ve kterém knihy snadno vyvolají emoce, ale tady to nějak nezafungovalo. Přišlo mi to psané příliš na efekt, ta snaha vyvolat city z toho úplně trčela.
Útlá, sentimentální knížka plná bolesti, soucitu, umírání a naděje. I takové může být setkání se smrtí.
Měla jsem to přečtené i prohlédnuté během jedné hodiny - a vzpomněla jsem si na knížku Murakami/Menschik - Birthday girl. Taky jen novela v pěkné vazbě s ilustracemi, obě těží (a mastně!) z oblíbenosti autora. Já si obě naštěstí půjčila v knihovně, knížky už nekupuji, protože se mi už nikam nevejdou. Takže žádný velký počin a žádné terno, jen obchodní tah.
jediné plus by som dala za dĺžku. Aspoň to bolo krátke. Nemám rada, keď sa autor snaží čitateľov vychovávať, poučovať a zvolí si na to veľmi hrubú techniku. Ak by toto bola autorova prvá kniha, po ďalšej by som už nesiahla.
Kniha, která ve Vás má nejspíše zanechat pocit beznaděje, ale zároveň Vás donutit se smát. Útlá knížečka, ve které je hlavní myšlenkou to, že nelze vyměnit smrt za smrt, ale pouze život za život. Dáma v šedém svetru, o které si náš vypravěč myslí že je zubatá je velmi odhodlaná ve svém povolání, ale každý děláme přece chyby.
Kniha se odehrává ve Švédsku, v jednom menším městečku o Vánocích a krásně dodává atmosféru. Příběh je vcelku jednoduchý, i když nějaká ta filosofie se v něm najde. Knížka je doplněna o velmi pěkné ilustrace a celkově se jedná o čtení cca na 30 min (na přebalu knihy se píše o 2,5 hodinách).
Jsem ráda, že se mi dostala do ruky díky knihovně, protože tohle je kousek, který bych si rozhodně nikdy nekoupila.
Občas mi přišlo, že si autor snaží hrát na Paula Coelha, kterého stejně nikdy nikdo v těchto filosofických knížkách nepřekoná.
Milé, taková jednohubka. Ale nějaký waw efekt ve mě kniha rozhodně nezanechala.
Můj oblíbený autor. Situace jsou pěkně popsané, chytají za srdce, ve většině jeho románů jsem sympatijím musela dát čas, aby přišly, je mi líto, tentokrát nic.
Životní terno je krátkou řekněme úvahou nad tím, kolik je člověk ochotný obětovat a pro koho je schopen jaké oběti. Našla jsem zde několik opravdu zajímavých myšlenek, kterými jsem se po dočtení zabývala podrobněji. Krátké texty jsou doplněny milými ilustracemi a celé knize dodávají atmosféru. Pokud hledáte knihu, která Vás donutí přemýšlet o vážných tématech, ale přitom Vám nepřivodí skleslou náladu, Životní terno Vám můžu jedině doporučit.
Silné téma o smrti na několika málo stránkách napsáno tak, aby čtenář nebyl úplně smutný...
Příběh mi přišel smutný, ale velmi hezky napsaný. Bavilo mne knihu číst a nalákalo na další knihu autora. Vánoční tématika je v tomto příběhu spíše smutným aspektem a občas jsem při čtení pocítila úzkost či lítost. V knížce jsou i pěkné ilustrace, proto jsem si ji také vybrala ke čtení, protože mne lákala jeho obálka i obsah s obrázky.
Jsem na rozpacích, ano na city to působí moc, smutné to je, ale je to na můj vkus až moc. Byla to má první přečtená kniha od tohoto autora. Zkusím přečíst i další...
Útlá knížka, smutná, hodně k zamyšlení. F. Backman je můj oblíbený autor a líbila se mi i tato knížka, i když jeho jiné knihy se mi líbily víc.
Kraťoučká knížka přečtená za dvě hodiny. Ale trošku prvoplánovitá s cílem útočit na city. Nápad ne zcela originální, takový švédský Smrt kmotříček.
Jak jen to ten chlap dělá? Asi každá jeho kniha u mne umí vyvolat vlhko v očích.
V průběhu čtení jsem několikrát šel obejmout svého pětiletého syna.
Už mnohokrát jsem četla vynikající hodnocení na tvorbu Backmana a protože při čtení knihy Babička pozdravuje a omlouvá se se u mě žádné nadšení nedostavilo, chtěla jsem autorovi dát ještě šanci. Životní terno je příběh, který ocení lidé, kteří rádi a často přemýšlí o smyslu života, sebeobětování, životě po životě. Na tak útlou knížečku je téma hodně “dlouhé, široké a bystrozraké”, ale celkové zpracování se mi nelíbilo, přišlo mi syrové a nedotažené, na bližší seznámení se s postavami je vzhledem k minimalistickém rozsahu dílka opravdu malý prostor.
Pokud v hodnoceních autorovy tvorby čtu, že tento spisovatel dokáže rozvířit emoce i na pár stránkách, u Životního terna jsem tento pocit nezískala a nerozvířilo se nic.
Takže shrnutí - pro mě Backman evidentně není ten pravý.
Po knize jsem v knihovně sáhla jen kvůli jménu autora, aniž bych věděla, o čem je. Když jsem začala číst, říkala jsem si, co se asi autorovi v životě přihodilo, že měl potřebu se vypsat těsně před Vánocemi z tak skličujících myšlenek. Umírající holčička, otec, kterému uteče synovo dětství, aniž by k němu dokázal mít nějaký opravdový srdečný vztah… Spíš než smutné nebo emotivní mi to však přišlo jen hodně pochmurné.
Jako povídka do časopisu nebo knižně v rámci souboru povídek, ano. Samostatně vydaná kniha mi ale přijde jen jako neúměrná snaha vytěžit co nejvíc na proslulosti autora (a nic na tom nezmění ani zdařilé ilustrace).
Tohle mě moc neoslovilo, příliš prvoplánově dojemné a poučné. Chyběl mi tam severský nadhled, trochu toho laskavě ironického humoru, snad jen na konci několik jiskřiček. Asi jsem na tohle moc velký cynik. Připadá mi to promiňte a snad pochopíte - spíš americké.
Štítky knihy
Vánoce švédská literatura nemocnice, špitály Švédsko mezilidské vztahy
Autorovy další knížky
2014 | Muž jménem Ove |
2017 | Medvědín |
2020 | Úzkosti a jejich lidé |
2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
2016 | Tady byla Britt-Marie |
Toto bylo pěkné, zároveň zvláštní a moc smutné, dostalo mě to. Krásná kniha. Ale něco mě tam chybělo.