Zlatá
Marissa Meyer
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/507273/bmid_zlata-mOL-507273.jpg
4
144
144
Okouzlující pohádkový román od autorky bestsellerové série Měsíční kroniky. Obyčejná mlynářova dcera Serilda má neobyčejný dar: spřádat uhrančivé a fantazijní příběhy, ve kterých zdánlivě není ani špetka pravdy. Jedním z nich však upoutá krutého Krále duchů, pána nemrtvých lovců a přízraků v temném světě plném záhadných bytostí. Dostane od něj nesplnitelný úkol: upříst zlato ze slámy. Pokud neuspěje, zemře. Zoufalá dívka bezděčně přivolá zvláštního chlapce. Ten jí pomůže... ale za jistou cenu. Dokáže Serilda odhalit tajemství hradu Krále duchů a přežít v magickém světě?... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2023 , Alicanto (Egmont ČR)Originální název:
Gilded, 2021
více info...
Přidat komentář
Zlatá od Marissy Meyer je retellingem na příběh O Rampelníkovi. Autorce se podařilo pečlivě převyprávět kostru této klasické pohádky a přenést ji do svého vlastního světa. Od této knihy jsem měla vysoká očekávání, ale bohužel ji hodnotím jako lehce podprůměrnou.
Začátek knihy byl velmi pomalý a celkově se mi zdálo, že se věci opakují stále dokola. To může být pro některé čtenáře otravné a já jsem měla nutkání knihu odložit.
Atmosféra knihy je temná, což je sice v souladu s původním příběhem, ale na mě tam bylo té temnoty až moc a i těch mrtvol. Spíše než pohádkový příběh místy připomínal horor. Ze začátku mi kniha atmosférou připomínala Magii havranů.
Hlavní postava Serida je velmi zajímavá, protože má několik vlastností, které vám můžou nebo nemusí být sympatické. První vlastností, kterou si při čtení knihy všimneme, je to, že Serida je poměrně jednoduchá a naivní. Často podceňuje nebezpečí a často porušuje pravidla, což jí může přinést mnoho problémů. Avšak tato její vlastnost jí také pomáhá získávat nové informace. Serida je tvrdohlavá a rozhodnuta splnit všechny své cíle, ale často o sobě pochybuje.
Zlat je jedna z hlavních postav knihy, ale objevuje se v ní poměrně málo. V knize je představen jako tajemná a záhadná postava, která umí plnit přání. Postupem času se dozvídáme více o jeho vztahu ke Králi duchů a jeho další úloze v příběhu.
Postava Krále duchů je v knize použita jako zdroj napětí a jako protivník hlavních hrdinů, ale není podrobněji rozpracována. Je jen ztělesněné zlo.
Romantická linka mi přišla opravdu špatná a bez jakéhokoliv reálného základu. Vadily mi dialogy mezi postavami, byli jednoduché a působily hrozně směšně. Sery nízké sebevědomí se také projevuje v romantické lince, kdy nevěří tomu, že ji někdo miluje, protože není dostatečně krásná.
Od knihy jsem čekala více a i přestože se kniha na konci docela rozjela a konec byl velmi povedený, stále mi chybělo víc akce a napětí.
Celkově bych knihu doporučila spíše pro čtenáře, kteří mají rádi temné a pomalé příběhy a nevadí jim jednoduché dialogy.
2,5*
Instagram - Nikmakbooks
Na knihu jsem se těšila, jelikož od této autorky zbožňuji Měsíční kroniky. Bohužel jsem zdaleka tak nadšená nebyla. Potěšil mě retelling příběhu Rampelníka a originální pojetí ženské hrdinky i prostředí, nicméně zde nejsou žádné šťastné konce. Prakticky všichni, kdo mohli být zachráněni, umřeli, všechny pokusy a plány nefungovaly. Jedná se spíše o takový YA horror. Alespoň romantické linky jsme trochu dočkali. Moc mě mrzí pojetí zloducha Krále duchců - postava nebyla vůbec komplexní. Král je jednoduše zlý a nic víc, nic míň. Přitom s takovouhle postavou se dalo pracovat mnohem lépe.
Pohádku o Rampelníkovi mám moc ráda, ale v tomhle provedení jí totálně miluju. Je to prostě boží.
Za mě víc horor než pohádka. Vím, že ani bratři Grimmové se s tím nemazali, ale některé části jako by patřily do jiné knížky. Serildin příběh ale budu sledovat dál.
Marissa Meyer je jedna z mých oblíbených autorek, už z toho důvodu, jak originální příběhy tvoří a její Měsíční kroniky se díky tomu řadí mezi moje knižní topky. Nicméně Zlatá mě poněkud zklamala. Velmi dlouho trvalo než se příběh začal rozjíždět a grády vlastně nabral až ke konci. Pro mě to je (na Marissu) podprůměr a hodnotím 2,5 hvězdy. Pokud ale vyjde druhý díl, tak si jej přečtu, nakročeno to má díky zvratu dobře, takže jsem zvědavá, jak se to celé vyvrbí (i když tak trochu tuším, jaký konec nás čeká).
Po několika letech, kdy jsem četla pravidelně knihy Marissy Meyerové, jsem se rozhodla autorku zase zkusit a sáhla jsem po její novince Zlatá.
Jedná se o první díl young adult fantasy, která je (jak jinak) retellingem na Rampelníka. Marissa Meyerová je pro mě královnou retellingů, umí je psát prostě skvěle, ale samozřejmě doba, kdy jsem četla primárně young adult knihy, je už pryč a nyní je považuju za své ultimátní oddechovky. A přesně takovou pro mě byla Zlatá.
Příběh byl kouzelný, místy až pohádkový, velmi jednoduše napsaný, možná by mohl být o něco kratší, ale jinak jsem dostala primárně to, co jsem chtěla a očekávala.
Veľmi som sa tešila na nový príbeh a nesklamal ma. Opäť niečo tajomné, napätie až do konca. Škoda, že treba počkať na 2. časť, aby sme sa konečne dozvedeli ako to dopadne. Ale za mňa opäť príbeh, ktorý stojí za to. Teším sa na pokračovanie ;)
Do knihy som sa začítala hneď od prvých stránok. Mesačne kroniky ma úplne pohltili a táto séria sa nesie v podobnom rozprávkovom duchu a pre mňa aj na podobnej kvalitatívnej úrovni, avšak atmosféra je trochu temnejšia, dejové zvraty miestami až brutálne, ale to mi teda vôbec nevadí. Nie som absolútne sklamaná a čítanie som si užila. Neviem sa dočkať pokračovania! Dúfam vyjde čím skôr, lebo ja musím vedieť ako toto skončí.. Veľmi pekne rozbehnutý príbeh - 4,5/5
“Věřila mu. Věřila, že on to ví. Všechno o bolesti, utrpení a soužení. O nesnesitelné touze, aby ji někdo zastrčil uvolněné vlasy za ucho. Aby ji políbil zezadu na krk. Aby ji objímal během dlouhých zimních nocí. Aby se na ní díval, jako že ji chce a bude jí chtít navěky.”
Autorka retellingů tentokrát přišla s příběhem, který je inspirovaný Rampelníkem. Hlavní hrdinka Serilda dostala od boha příběhů a lží do vínku schopnost spřádat příběhy, které jsou stejně kouzelné jako nepravdivé. Nebo tomu alespoň všichni věří, ale jak v knize několikrát zazní, každý příběh má dvě strany…
Jeden její příběh upoutá pozornost Krále duchů, a ten ji dá nesplnitelný úkol - musí upříst zlato ze slámy jinak zemře. Na pomoc ji přijde tajemný mladík, ale magie si žádá jistou cenu.
Zamilovala jsem si to od první stránky Serilda mi byla blízká svým vypravěčským umem, protože i já už od mala ráda vyprávím příběhy. Její příběhy jsou hodně temné, a vždy v nich někdo zemře. Zlatá je celkově trochu temnější retelling.
Co se týká toho tajemného chlapce, který skutečně umí upříst zlaté nitě, toho jsem si zamilovala snad ještě víc. Jeho minulost je tragická, a opředená tajemstvími, která mimo jiné autorka velice opatrně skrze Serildu rozplétá.
Další dosti výraznou postavou byl Král duchů. Většinou mám pro zloduchy, co unášení hlavní hrdinky na svá panství, slabost. Tady to tak nebylo. Na druhou stranu přijde mi, že autorka tak úplně ještě nevyužila potenciál jeho role v celém příběhu, a více se o jeho motivaci a osobnosti dozvíme v sequelu.
Autorka na více jak čtyři sta stránkách zvládla vykreslit nový svět a představit různé nadpřirozené postavy, zákonitosti fungování magie, hlavního padoucha, a záhady, které je potřeba objasnit. Já jsem si čtení užila, a myslím, že pokud máte rádi temnější příběhy, retellingy a Neviditelný život Addie LaRue, tahle kniha by vám mohla sednout.
4,5/5
“Sotva jsem tě potkal, ale už teď poznám, že stojíš za všechnu smůlu světa.”
Na každou knihu Marissy Meyerové se moc těším, obzvlášť na její další retellingy, protože ty autorka prostě psát umí. Série Měsíční kroniky je jedna z mých nejoblíbenějších a převyprávění pohádek je to snad úplně to nejlepší, co jsem kdy četla. A když teď vyšla Zlatá, musela jsem do knihy hned pustit.
Hlavní postavou je Serilda, obyčejná mlynářova dcera, která vypráví ty nejlepší fantazijní příběhy široko daleko. Jednoho večera si takový příběh vyslechne i samotný Král duchů, ten ale nezůstane jen u vymyšlených slov a po Serildě chce přesně to, co si vyslechl - upříst zlato ze slámy.
Pohádku o Rampelníkovi jistě všichni známe a Serildě se s něčí pomocí a za nějakou cenu přeci jenom slámu povede proměnit ve zlato, jenže ani tím nemá Serilda zdaleka vyhráno.
Do toho světa i postav jsem se hned zamilovala. Serilda se mi jako jedna z mála ženských hlavních hrdinek zapsala fakt hodně hluboko, moc jsem jí fandila a vůbec jsem nechtěla dočíst, protože pokračování je zatím v nedohlednu.
Naštěstí autorka knihu nijak neuspěchala. Všechno se tak příjemně táhlo, vyprávění bylo pomalejší, ale vůbec ne nudné. Narazíte na spoustu mytických bytostí a od začátku do konce je příběh zahalen tajemnou atmosférou. Za mě je to velké doporučení!
#spoluprace @albatrosmedia
Retelling na Rampelníka je geniální nápad a to, jak ho autorka zpracovala je skvělé. Kniha se drží své pohádkové předlohy, ale zároveň nabízí originální a temný fantasy svět, skvělé postavy a tajemnou atmosféru. S hrdinkou jsem se absolutně sžila, ale romantická linka mi přišla celkem uspěchaná. Občas se v knize objevila hluchá místa, kdy mě čtení moc nebavilo. Rozhodně ale musím pochválit perfektní obálku, která dokonale sedí k obsahu knihy. Konec mě opravdu strhnul a já už jenom doufám, že se co nejdřív dočkáme pokračování.
Tato autorka již napsala lepší knizky. Měsíční kroniky, kterými si mě autorka získala. Doporučuji vůbec nevnimat tento díl jako součást kronik ale zcela novou sérii jak tomu je.
Mne se retteling líbil a to i přes části které mi do příběhu úplně nezapadali. Tohle je temnější ale skvěle propracované a dobře napsané autorka si udržela jiskru a zároveň napětí v ději. Zaujali mě i příběhy, které Serilda vypráví a i originální bytosti.
Jsem zvědavá co bude dál:))
Já tak nerada píšu špatné recenze...
Drahá Marisso, je mi líto, ale nedokázala jsem to dočíst.
Upřímně nevím, čeho je to vina. Možná mám čtecí krizi, a můžu vinit sama sebe, ale obávám se, že to nebude správný důvod.
Začátek byl vskutku nadějný a já měla radost, jaké originální zpracování dostala jedna z mých oblíbených pohádek dětství, ale upřímně bych si raději přečetla obyčejnou krátkou verzi Rampelníka z dětských knih.
Atmosféra působila tajemně, téměř děsivě, se všemi fázemi měsíce, kdy se vesnicemi proháněl hon nemrtvých a jeho krále, i s podivnými tvory odporného vzezření.
Jakmile se ovšem hlavní hrdinka Serilda, mlynářova dcera, dostala za hranice vlastního obydlí a hon mrtvých přízraků s Králem duchů jí unesl na svůj hrad, aby dle svých lží upletla ze slámy zlato... začalo se to kazit...
Náhle dialogy začaly působit hloupě, zmateně, snad až absurdně. Krátce vytvořené známosti se měnily v důvěrné vztahy, a působily až směšně neuvěřitelně. A jakmile se tahle kombinace spojila s dlouhými popisy a monology, které vládly celému vyprávění, začala jsem si nad knihou bědovat. A musela jí odložit.
Nejsem příliš překvapená, od Marissy jsem přečetla téměř vše. Celé Renegáty jsem přelouskala za čtyři dny v kuse, ale byla zklamaná po dočtení. Měsíční kroniky mají potenciál, ale jsou psané tak jednoduše, až to byla nuda. (A navíc mě nebaví sci-fi.)
A pak tu máme případ Bez srdce. Kniha, která mé vlastní srdce ukradla a odnesla ho Královně stínající hlavy v Říši divů. Kniha, po jejímž dočtení jsem úpěla zoufalstvím nad tím, že ten báječný svět provoněný citrony musím opustit. Teď se bojím, že už na mě nebude mít stejný efekt, až se do knihy ponořím znovu.
Ještě ke Zlaté... neberte na mě ohledy, drazí čtenáři. Jsem výjimkou, které se nelíbily MK či Renegáti, ale má to přehršel fanoušků a Zlatá si je najde též. Ta pohádka za to stojí a někdo jistě najde kouzlo v tomto zpracování.
Zlatá je retellingem příběhu o Rampelníkovi a já jsem naprosto unešená!
Obyčejná smrtelnice Serilda má zvláštní dar - dokáže vyprávět naprosto podmanivé pohádkové příběhy, které děti z vesnice zbožňují, ale dospělí tvrdí, že je lhářkou. Jeden z příběhů ovšem zaujme i Krále duchů, děsivého panovníka a pána přízraků, který jí dá zdánlivě nesplnitelný úkol - upříst ze slámy zlato. A pokud neuspěje, zemře.
Objeví se ovšem i někdo, kdo jí bude chtít pomoct. Ovšem za magii se vždycky platí. Dokáže Serilda přežít v tomto temném světě?
Já jsem naprosto fascinovaná. Příběh je opravdu kouzelný a pohádkový, ale zároveň i temný, děsivý, až hororový. Všudypřítomný germánský folklór je úžasně využitý a krásně prostupuje celou knihou. Autorka má dar vypravování, který vás vtáhne do děje a naprosto vás pohltí.
Je to ten typ knihy, kterou chcete číst, ale vlastně zároveň nechcete, protože vidíte, jak vám ubývají stránky a nekompromisně se blížíte ke konci.