Zlatá
Marissa Meyer
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/507273/bmid_zlata-mOL-507273.jpg
4
144
144
Okouzlující pohádkový román od autorky bestsellerové série Měsíční kroniky. Obyčejná mlynářova dcera Serilda má neobyčejný dar: spřádat uhrančivé a fantazijní příběhy, ve kterých zdánlivě není ani špetka pravdy. Jedním z nich však upoutá krutého Krále duchů, pána nemrtvých lovců a přízraků v temném světě plném záhadných bytostí. Dostane od něj nesplnitelný úkol: upříst zlato ze slámy. Pokud neuspěje, zemře. Zoufalá dívka bezděčně přivolá zvláštního chlapce. Ten jí pomůže... ale za jistou cenu. Dokáže Serilda odhalit tajemství hradu Krále duchů a přežít v magickém světě?... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2023 , Alicanto (Egmont ČR)Originální název:
Gilded, 2021
více info...
Přidat komentář
Pohádkové retellingy mám moc ráda, od téhle knihy mě vcelku odrazovalo místní hodnocení. Nakonec jsem se od knihy nemohla odtrhnout, vůbec jsem nečekala, že to bude spíš pro dospělé a bude to mít strašidelnou atmosféru. Pro mě tahle kniha byla skvělým překvapením, musím říct, že jsem čekala úplně jiný příběh.
Já miluju retelling na jakoukoli pohádku, proto bylo úplně jasné, že si přečtu i Zlatou, a musím říct, že to rozhodně nebyla chyba. Nevím jestli to je tím, že už jsem dlouho žádný nečetla, ale tohle je opravdu skvělý příběh. Autorka tuto "pohádku" pojala opravdu úplně jinak, než jsme na ni zvyklí, tudíž velký padouch je vlastně někdo úplně jiný. Chápu, že se kniha nemusí lidem tolik líbit, protože je psaná dosti popisně a možná až místy zdlouhavě, ale já to fakt hltala. Hlavní hrdinka je opravdu dobře napsaná (anti)-hero postava, které vlastně přejete celou dobu jen to nejlepší. Zlat jako hlavní mužská postava je snad ještě lepší a opravdu to nabralo úplně jiný směr než jsem očekávala. Když jsem dočítala poslední stránky a zjistila, že příběh není dokončený.... Byla jsem lehce ve stresu, protože jsem do teď netušila, že existuje druhý díl. Naštěstí už vyšel i u nás , tudíž si ho co nejdříve pořídím a přečtu. Za mě jedno velké ano a určitě doporučuji.
Naprosto jedinečná kniha plná božstev, fantasy postav a až místy hororových prvků. Neopakovatelný kousek, který jsem vdechla velmi rychle a pokračování Prokletá snad ještě rychleji :) Boží
Notnou chvíli mi trvalo než jsem se začetla do příběhu a vyprávění obecně bylo takové spíše pomalejší. A protože mě převyprávění pohádek nikdy neurazí, tak se mi kniha líbila. Jen opravdu to není moje top. Na další díl se podívám, ale asi až později.
(SPOILER)
Když jsem si od Marissy Meyer přečetla knihu Bez srdce, připadalo mi, že jsem objevila další spisovatelku, která svoje řemeslo skvěle ovládá a navíc má talent pro psaní pohádkových retellingů. Avšak po přelouskání této knihy, musím říct, že jsem byla ve svém úsudku unáhlená - tohle se jí totiž vůbec nepovedlo.
Zpočátku jsem měla dojem, že moje nespokojenost tkví "pouze" u hlavní hrdinky a romantické linky, ale poté mi došlo, že kamenem úrazu byl nápad na toto dílo - tedy spojení příběhů o Rampelníkovi (Rumplcimprcamprovi) a Králi duchů/divokém honu.
Abych to vyjasnila - hlavní hrdinka Serilda mě neskutečně vytáčela. Je přesně tím typem postavy, který byste pohlavkovali od rána do večera, aby se mu konečně rozsvítilo a začal používat to, co má na krku. (Ačkoli si nejsem jistá, jestli by to něčemu pomohlo. Dle jejího uvažování a jednání se zdálo, že má v lebce místo mozku slámu, které bylo v příběhu i tak víc než dost.)
A že Serilda perlila hned od začátku! Konkrétně - její odpověď Králi duchů, že umí spřádat zlato ze slámy, byla přece naprosto neškodnou lží. Koneckonců, proč by někdo jako on, kdo vyhledává a loví všechno výjimečné a zvláštní, měl mít zájem o smrtelníka s tak běžnou dovedností, že ano?
Dále stojí za zmínku Serildin pud sebezáchovy - od Krále duchů dostane za úkol upříst zlato ze slámy a pokud ho nesplní, pak za úsvitu zemře. S tím jí může pomoci Zlat, nicméně jeho pomoc vyžaduje jistou platbu. Serilda sice vlastní šperk, kterým by Zlatovi mohla zaplatit, jenže ho dostala od lesních bytostí a ráda by si ho nechala na památku. Takže co udělá...? Marní cenný čas, kterého má i tak málo, úvahami a dohadováním se Zlatem, zda mu šperk opravdu musí dát!
Na to navazuje další do nebe volající nelogičnost jejího přemýšlení - je si dobře vědoma, že ji při příštím úplňku Král duchů znovu povolá a jelikož Zlatovi dala všechny šperky, které měla, nebude mu mít čím zaplatit za jeho služby. Co by si tedy normální člověk na jejím místě počnul? Samozřejmě by si sehnal nějakou "věc", kterou by mohl využít jako platbu. Jenže tohle je Serilda a ta, ačkoli má celý měsíc čas, si nesežene nic a na hrad přichází s prázdnýma rukama! A poněvadž chce přežít, tak Zlatovi slíbí, že pokud jednou bude mít dítě, dá ho jemu jakožto splátku za jeho pomoc. Za vymyšlení i uzavření téhle dohody by si Serilda, která sama v dětském věku trpěla absencí matky, vskutku zasloužila potlesk vestoje.
(V zájmu zachování celistvosti své lebky a zdi v pokoji, tu nemíním psát další věci, které mě na Serildě přiváděly do bodu varu. A nakonec si to každý může přečíst sám, pokud po téhle knize sáhne.)
A teď k romantické lince (ačkoli si nejsem jistá, jestli se tomu tak vůbec dá říkat). Mezi Zlatem a Serildou jsem nevnímala žádné "jiskření", jejich dialogy mi občas připadaly zvláštní a krom toho se počet jejich setkání dal spočítat na prstech jedné ruky, přičemž korunu tomu dodalo čtvrté střetnutí, kdy spolu měli sex.
Jakože co?! Co to jako autorku napadlo?! Sice se zdržela explicitních popisů, ale cpát teenagerům pod nos takovýto "vztah", kdy sex pasovala na chtíčem a zvědavostí nasáklou zkušenost, kterou je potřeba zažít a nezáleží na tom, zda dotyčnou osobu milujete ani jak dlouho ji znáte... Vážně?! Marisso Meyerová, že tě hanba nefackuje!
(Btw tohle se bude dávat číst dětem od 12 let, jak je uvedené na přebalu knihy?!)
A ještě dvě připomínky si neodpustím.
Zaprvé, Král duchů víc jak tři čtvrtě knihy působí nadmíru lstivě a vychytrale a pak na konci se před Serildou OMYLEM prořekne ohledně svých plánů? Fakt?
Zadruhé, temné na hradě Zlat/poltergeist otravuje a dělá jim naschvály a jim trvá celou věčnost, než ho polapí... A když se jim to konečně podaří, tak ho stejně posléze pustí, protože je nebavilo poslouchat, jak vyváděl a chřestil řetězy, kterými byl spoutaný.
Uf! Co k tomu dodat? Snad jen, že logika v tomto příběhu je tak logická, že by ji záviděli i v Kocourkově.
Tím jsme se dostali k jádru pudla - tenhle příběh je odfláknutá a špatná splácanina několika pověstí a pohádek. Aby fungovala, musela ji autorka procpat nelogičnostmi a udělat ze Serildy totální blbku, jejíž vlastní hloupost a lži ji přivedou k zaprodání svého budoucího dítěte, které (jen tak mimochodem) stihne zplodit s "duchem", se kterým se setkala pouze čtyřikrát, a po celou dobu se diví, proč se jí pořád lepí smůla na paty! No proč asi?!
Jediný, kdo tenhle příběh držel nad vodou, byl překvapivě záporák - Král duchů a jeho divoký hon. Ačkoli to bylo místy nechutné, temné, hororové a Král duchů byl pořádný neřád a psychopat (a i kvůli tomuto je naprosto nevhodné, aby byla kniha pro čtenáře už od 12 let!), jednalo se de facto o jediné pasáže, u nichž jsem neměla pocit, že mi klesá IQ.
Do pokračování se tudíž pouštím jen ze zvědavosti, jaký osud Jeho Ponurost, Perchtu i divoký hon nakonec potká.
Autorku mám ráda od dob Měsíčních kronik, u tohohle příběhu jsem ale měla pocit, že mu něco chybí. Do čtení jsem se musela trochu nutit a i když je nápad zajímavý, autorka to za mě umí i lépe.
Každopádně jsem zvědavá na druhý díl.
(SPOILER)
No....mám z toho dost smíšené pocity. Na jednu stranu se autorce dost povedlo navést úžasnou atmosféru, kterou tahle kniha vyzařuje a taky se mi líbí to téma a prostředí. Je to drsnější a jsou tam přidané hororové prvky, což mi přijde super. Ale osmiletýmu bratránkovi bych to číst nedala. Samotný děj je ale takový nijaký a plytký, možná bych řekla i nudný.
Dva hlavní hrdinové mi přišli fajn, ale ta romantika mezi nimi byla taková zvláštní, tolik mi to nesedlo. A hlavní záporák mě pak na konci hrozně naštval, doufám že v dalším díle dostane pořádně po papuli.
Samotný konec mě úplně pohltil, je tak pořádnej cliffhanger jak se patří. Ta věc s dětma na konci, ehm chudáci a fuj, sakra u Star Wars z podobné události aspoň udělali meme.
Dobře, autorka chtěla ukázat jakej je Král Duchů ve skutečnosti magor(by byli s Temnyjem/Alexandrem nejlepší kámoši), i když každý kdo má za sebou několik YA fantasy knih to předvídal už od začátku.
3*
(SPOILER)
Nemůžu si pomoct, ale za mě byl příběh až moc překombinovaný. Spojení pohádky o Rampelníkovi a pověry o Nočním honu byl sice originální, ale postavy mi bohužel nebyly sympatické, hlavní hrdinka prokletá lhářka, co si vymýšlí příběhy se často chovala nelogicky a zvláštně. Romantická linka se mě vůbec nedotkla a měla jsem problém jí věřit. Co se týče ale vykreslení temné atmosféry, ta se autorce povedla perfektně. Pokaždé, kdy se na scéně objevil divoký hon, měla jsem husí kůži. Snad i díky tomu jsem knihu neodložila, ale dočetla do konce.
Na to, že se jedná o příběh pro mládež zde bylo až mnoho krutých scén. I přesto však díky otevřenému konci přemýšlím nad tím, že bych se do druhého a posledního dílu pustila a zajímá mě, jak to bude s hrdiny dál a jaké vyústění příběh přináší.
(SPOILER)
Od autorky naprosto miluju Měsíční kroniky a i teď (když už nejsem v YA věku) za ně dám ruku do ohně! Přirozeně jsem tedy očekávala, že "královna retellingů" napsala další skvělou pecku a ono bohužel nic :-/
Z celé knížky mám smíšené pocity, hlavní hrdinka za mě byla téměř nudná a její chování mi občas přišlo nelogické, romantická linka málo uvěřitelná, záporák ovšem nebyl vůbec špatný a jen doufám, že v dalším díle dostane po rypáku :D
Co se týče toho "zplození" tak to mi přišlo zvláštní, nějak mi to tam nesedělo a vlastně mi nesedělo ani to jak si Serilda vymyslí, že ze slámy přede zlato, v tu chvíli kdy teda schovává víly a chce krále duchů svézt na jinou stopu mě napadala spousta jiných věcí, které by mu mohla říct ale ona prostě jde a začne se hrabat v zmrzlé hlíně s tím, že pak bude zlato... No a ona je pak překvapená, že po ní král to zlato chce... Bodejť by ho nechtěl!
Atmosféra ale nebyla vůbec špatná, ten tajemný hrad kdy se tam střídají dvě (asi časové) roviny, možná spíš reality? , mi přišel zajímavý a pokud to příště bude zase tak dobře vystavěné tak by to bylo fajn.
Co se knížce nedá upřít je čtivost ale to je u Meyer zvykem.
Nadšená z toho nejsem ale chci vědět jak to skončí takže se do druhého dílu pustím.
Pro mě to je takový průměr, nebylo to špatné ale od autorky jsem zvyklá na mnohem lepší příběhy takže 3*.
Mno, tak z tohohle mám poněkud smíšené pocity. Na jednu stranu to bylo celkem čtivé, hlavní hrdinka sympatická, ale romantická linka byla zvláštní. Úplně jsem tomu nevěřila, pořád jsem čekala na nějaký podraz, změnu, obrat, nevím.
Na můj vkus je tu taky zbytečně moc a zbytečně krutých smrtí, např. ve 14 letech bych tohle asi číst nechtěla (kniha je pro čtenáře od 12 let). Král duchů je bezcitný parchant, fakt doufám, že v dalším díle dostane řádně po tlamě.
Z první části duologie jsem celkem zklamaná, snad bude druhý díl lepší a konec bude stát za to. Zatím to nesahá Měsíčním kronikám ani po kotníky. Škoda.
Předení zlata ze slámy, Divoký hon, lehce romantika...mě se to líbilo a děj rychle ubíhal. Kniha se dobře čte a bavila. mě.
Zklamání. Marissa Meyer má obvykle propracované příběhy se zajímavými postavami, od kterých je velmi těžké se odtrhnout. Tady mi přijde, že měla spoustu nápadů na jednotlivé epizody a události, které pak už ale nedokázala propojit v ucelený příběh. O postavách nic moc nevíme, je tedy těžké si je zamilovat. Některé momenty mi přišly navíc zbytečně drsné, viz osud Serildina otce a dětí ze školy. U kteréhokoliv jiného autora bych to možná považovala za celkem zajímavou a neotřelou prvotinu, u Marissy jsem však zvyklá na jinak vysokou laťku.
"Já jsem tě sotva potkal, ale už teď poznám, že stojíš za všechnu smůlu světa."
Příběh na motivy pohádky bratří Grimmů o Rampelníkovi a Goetheho balady Král duchů. Velice zdařilé kombo!
Hlavní postavy i jejich pozvolné poznávání se mi moc líbily. Serilda a Zlat. Vypravěčka příběhů prokletá bohem lží a záhadná bytost uvězněná za závojem.
Místy na mě vyprávění působilo maličko utahaně, ale ten konec? Drsný, syrový a nabitý zvraty - ten byl skvostný! Jsem ráda, že už vyšlo i pokračování..
"Oba jsme prokletí. A prokletí se dají zlomit."
Vypadalo to nadějně, ale romantická linka poslala celý příběh do kopru. A přitom to mělo tak dobře našlápnuto. Je to re-telling příběhu o Rampelníkovi. Má to chvilky, kde je to temné jak klasické pohádky od bratří Grimmů, moc fajn je přehršel různých bytostí z německého folkloru - nachtkrapp, drude, Erlkönig, Perchta a tak dále... A pak to pohřbí naprosto kýčovitá romance, kde není ani špetka chemie mezi postavami, působí to nuceně a hlavní hrdince prostě přepne. Což je malér, protože nějaká kapka sympatií se hledala už těžko na začátku, natož po zahájení romantické linky. Jednu hvězdičku nechávám za temné části, které mě bavily a za mytické bytosti.
Od knížky jsem neměla žádné očekávání a toto mě hodně mile překvapilo. Príběh o Rampelníkovi mám ráda a na toto zpracování jsem byla hodně zvědavá. Meyer je prostě královna reetelingů pohádek. To jak pohádku pojala a zpracovala bylo prostě úžasné.
Svět, pravidla, dobro a zlo. Za mě to bylo skvěle vymyšlené a moc se mi to líbilo. No prostě smekám. Navíc se mi líbilo, že se někteří tvorové daly vyhledat na internetu. Takže když jsem si je nedokázala představit tak jsem si je našla.
Příběh mi rychle utíkal a celkem mě mrzí že už je konec. Hlavně ten mě teda překvapil. To bylo nečekané. Hlavně ta jedna věc. Naštěstí druhý díl vyjde brzy. Hodně se na něho teším.
Toto byla fajn fantasy u které se krásně dalo odpočinout, ale zárověň Vás pohltila a nepustila.
Retelling na Rumper Cimper Camper. Nevěděla jsem, co od toho očekávat docela jsem se i těšila, protože tuhle pohádku miluji od dětství, tak jsem si myslela, že to autorka dobře spracuje, ale na můj vkus se spíše snažila tam dát moc magických prvků, tvorů a míst a moc se jí to nepovedlo.
Tak jdeme se vrhnout na plusy
+Krátké kapitoly
+Zajímavý nápad (nepoved se a to bylo pro mě zklamáním)
+Práce s postavami (nebyl to jen obyčejný popis, ale autorka se zaměřila na speciálnost člověka a ještě jeho osobnost. To mě dost bavilo)
Tak a musíme i bohužel na mínusy
- Strašně malinkaté písmo, místy jsem musela i luštit (to teda není vídka úplně na autorku, ale na nakladatelství)
- Strašně moc zvířat, tvorů a bytostí, které jsem si neuměla ani představit, protože u nich chyběl popis
- Spoustu složitých názvů, jmen a všeho, že se v tom postupem častu stratíte
Nejoblíbenější citát
Potřebuješ temnotu, abys lépe oceil světlo.
Snad někdy příště u další recenze Vaše Lucka. Ld
Oceňuji autorčinu fantazii, popis fantastických tvorů i romantickou linku, která za mě z počátku byla hodně na sílu, ale nakonec krásně zvládnutá. Inspirace germánskou kulturou mě také velmi zaujala :) Vytkla bych, že kniha byla místy nevyvážená, co se týče napětí, začátek a konec výborný, střední část nic moc.
Zlatá od Marissy Meyer je retellingem na příběh
O Rampelníkovi, a jelikož ho bohužel neznám, tak i přes to jsem chtěla tomuto příběhu dát šanci, jenom se mi kniha teda upřímně špatně hodnotí a na to jsem před tím vůbec nepomyslela. Od autorky mám ráda samozřejmě sérii Měsíční kroniky, tento příběh je naprosto bez debat a co si teda počít se Zlatou? Asi jsem měla od této knihy trošku větší očekávání a celkově ji hodnotím jako takový lehký průměr.
Začátek příběhu byl velmi pomalý a opakovalo se tady spoustu věcí stále dokola, jedna věc kterou jsem si myslela, že budu moct na sto procent potom chtít vyzdvihnout je temná atmosféra knihy, která pro mě byla zpočátku opravdu skvělá a jak jsem četla i u jiných recenzí, kniha byla údajně hodně v souladu celkově s původním příběhem, ale potom už se jedná spíše o YA horror.. a na mě to třeba začalo být už trošku právě moc. Celkově bych to asi shrnula, že je to o určitě jenom o vkusu, ale autorku mám ráda jenom asi radši zůstanu u těch Měsíčních kronik.
(SPOILER) Už je to pár dnů, co jsem knihu dočetla a stále jsem dost na vážkách, jak recenzi pojmout. Příběh mi přišel dost zajímavý a v dnešní mase knih, které jsou si příběhově hodně podobné, tak vyčnívá. Duchařina, horor, za mě fakt dobrý :) Co ale knize musím vyčítat je hlavní romantická linka Serildou a Zlatem. To mi přišlo tak naivně a dětsky napsané, že mi to až rvalo oči (rvalo uši by se tady moc nehodilo :-D) Vůbec se to tam nehodilo, respektive bylo to až příliš jednoduché na to, jak dobře byl ten celý svět vykreslený. A co mi bohužel také dost vadilo bylo to hromadné vraždění dětí na konci knihy. Ano, smrt ke knihám patří, ale prostě tady mi to přišlo příliš. Asi na to koukám očima mámy malého kluka, ale bylo mi dost nepříjemné to číst :(
4*/5*
Zlatá je duchařské převyprávění pohádky o skřítku Rumplcimprcamprovi. Ovšem zde se děj spíše soustředí na tyranského Krále duchů...
Oproti sériím Renegáti a Měsíční kroniky (oboje výborná sci-fi díla) se Zlatá značně liší. Upřímně bych na začátku nepoznala, že se jedná o tituly stejné autorky. Zlatá je vyloženě gotická duchařina, kde se námět pohádky střetává s Goetheho Králem duchů a spoustou nemrtvých i mrtvých postav.
Začátek mě moc nebavil, přišlo mi, že mi autorka nedala dost informací o Králi ani o hrdince, a tím pádem jsem měla problém plně pochopit, proč je antagonista tolik obávaný. Střípky jeho příběhu se skládaly během celé knihy.
Jakmile se na scéně objevilo více postav, děj mě začal velmi bavit a ke konci mě úplně strhl. Musím říct, že vše táhla hlavně gotická atmosféra, protože Meyerová je mistryně slova a v krásně vykresleném vesnickém prostředí se nelze nudit.
Příběh mi přišel zprvu fádní, ke konci ale čím dál spletitější a zábavnější. Postavy mě poměrně zaujaly, hrdinka byla sympatická a Zlat také.
Sečteno a podtrženo, Zlatou budu jistě doporučovat pro čtivost, děj i atmosféru. Kdyby vypadal začátek knihy lépe, dala bych možná i plný počet hvězd.